Metodické prvky účetnictví
Účetnictví
• Ekonomický obor, který se zabývá sběrem, záznamem, hodnocením a sdělováním ekonomických informací
• Ucelená soustava záznamu o hospodářských operacích v účetních jednotkách (podnicích). Jeho úkolem je věrně zobrazovat ekonomickou realitu účetní jednotky a poskytovat ekonomické informace uživatelům:
a, interním = vnitřní (zaměstnanci, řídící pracovnicí,…> management firmy) b, externí = vnější (banky, dodavatelé, F.Ú., český statistický úřad, věřitelé,…)
• Poskytované informace musí být:
úplné (nutno zaúčtovat všechny účetní případy)
správné (v souladu se zákonem účetnictví)
průkazné (každý účetní případ musí být doložen účetním dokladem) ⇒ vyplývá ze zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.
• Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce:
stav a pohyb majetku, závazku, základního kapitálu
stav a pohyb nákladů, výnosů, hospodářského výsledku
Funkce účetnictví
1. Informační a dokumentační:
• obsahuje záznamy o hospodářských jevech
• poskytuje informace všem svým uživatelům o podnikovém dění a o tom, jak je podnik ekonomický zdatný
• důkazný prostředek při soudních sporech
• základem pro vyměření daňových povinnosti
2. Kontrolní
• účetní záznamy umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření
Organizace účetnictví
• Daňová evidence
určena pro F.O. (živnostníci), kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje paušálem
každou změnu evidují jednoduchým zápisem
jednotlivé příjmy a výdaje se zařazují tak, aby je bylo možno přímo použít při sestavování daňového přiznání
je obdobou jednoduchého účetnictví, které bylo k 1.1. 2004 zrušeno
• Účetnictví
vedou je účetní jednotky (P.O. zapsané do obchod. Rejstříku, např. a. s., s. r. o.,…)
zaznamenává stavy a pohyby všech složek majetku, závazku, základního kapitálu, výnosů, výsledků hospodaření účetní jednotky
každá změna je zaznamenávána na 2 účtech ⇒ podvojné účtování
rozeznáváme účetnictví: finanční a manažerské
Finanční účetnictví
• vyjadřuje vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí (dodavatelům, bankám, F.Ú.,…)
• informace předává prostřednictvím účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, popř. Příloha)
• je právně regulováno – zákony, vyhlášeními,…
Manažerské účetnictví
• poskytuje podrobnější informace pro vnitřní potřebu podniku, např. marketingu, zásobování, výrobu, úvěrovou politiku, …
• jeho cílem je efektivní řízení v rámci daného podniku
• podnik si může stanovovat svoje zásady a postupy účtování v souladu se zákonem. Je tedy plně v kompetenci podniku
ÚČETNÍ ZÁPISY Podvojnost
• znamená, že každý účetní případ působí změnu, nejméně na 2 účtech (na jednom účtu na str. MD a na druhém účtů na str. D)
Souvztažnost
• znamená, že každý účet má svůj účet souvztažný – ten se kterým souvisí v daném účetním zápisu
Opravy účetních zápisů = se provádějí dvěma způsoby
opravy účetních zápisů účetní způsob doplňkový zápis storno úplné částečné
neúčetní způsob
1. Účetní způsob A, doplňkový zápis
• použijeme jestliže jsme na správné účty a správné strany zaúčtovali nižší částky doúčtujeme rozdíl
B, storno • úplné storno = jde o odečtení chybného zápisu původní zápis se zruší ) – tento způsob používáme jestliže jsme účtovali na nesprávné účty nebo na nesprávné strany účtu • částečné storno = použijeme jestliže jsme zaúčtovali vyšší částku
2. Neúčetní způsob = lze použít pouze před provedením účetní závěrky:
• přeškrtnutí původního zápisu tak aby zůstal čitelný (s uvedením data a podpisu opravy)
• vyhotovení nového dokladu
ÚČETNÍ DOKLADY Účetní doklady = písemnost, která ověřuje uskutečnění hospodářskou operací
• jsou průkazné účetní záznamy
• aby mohl být považován za účetní záznam musí být podnik schopen doložit daný účetní případ
• je prvotním záznamem hospodářské operace
• musí mít předepsané náležitosti dle zákona
Účetní záznamy
• jejich prostřednictvím se evidují informace spojené s pohybem a stavem majetků, závazku, vlastního kapitálu, nákladů, výnosu a s dosahovaným VH
• jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů (účetní doklady, zápisy, knihy,…)
Příklady účetních dokladů: Příjmový pokladní doklad příjem peněz do pokladny Výdajový pokladní doklad výdej peněz z pokladny Výpis z bankovních účtu informace banky o stavu a pohybech na účtech Příjemka příjem zásob do skladu Výdejka výdej zásob ze skladu Faktura vydaná prodej výrobků, zboží či služeb Paragon nákup za hotové Vnitřní účetní doklad vnitřní operace (opravné doklady, evidence, odpisů,
Členění účetních dokladů
1. Dle místa vzniku a, vnitřní (interní)
• vznikají uvnitř účetní jednotky a také se uvnitř podniku pohybují
• př. příjmové a výdajové pokladní doklady, faktury vydané odběratelům, příjemky, výdejky materiálu
b, vnější
• přichází do podniku z venku, pohybují se mezi podnikem a jeho okolí, vznikají mimo něj
• faktury došlé od dodavatelů, výpisy z účtu, paragony
• vydané – faktura vydaná
• došlé – faktura od dodavatelé
2. Dle počtu dokumentovaných účetních případů a, jednotlivé
• zaznamenávají prvotní hospodářské operace (paragony na drobné výdaje, příjemky materiálu…)
• každý doklad je zvlášť očíslování a zaúčtování ⇒ 1 účetní záznam na 1 pokladním dokladu
b, sběrné
• soustřeďují dílčí prvotní účetní záznamy stejnorodých hospodářských operací za delší období (všechny paragony na drobné výdaje během jednoto dne čí týdne) ⇒ obsahuje více úč. záznamů na 1 pokladním dokladu
Náležitosti účetních dokladů
• označení účetního dokladů
• obsah úč. případu a jeho účastníky
• peněžní částku nebo informací o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
• okamžik vyhotovení účetních dokladů (datum)
• okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem podle p
• podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisové záznam osoby odpovědné za je zúčtování
Opravy účetních záznamů
• zjistí–li účetní jednotka chybu je povinna provést opravu. Musí určit osobu odpovědnou za opravy (zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu, tak obsah po opravě)
Opravovat je možno a, přeškrtnutí = chybného údaje tenkou čárou, tak aby původní údaj zůstal čitelný, připojí se správný údaj, datum opravy, podpis b, nový záznam = př. u pokladních dokladů c, vyhotovení opravného vnitřního záznamu = musí být zřejmé, který záznam je původní (používá se, když není původní záznam už dostupný)
Oběh účetních dokladů = cesta účetních dokladů od doby jeho obdržení až po archivaci a skartaci. Firma musí mít vnitřní směrnicí zaznamenáno to, jak doklad ve firmě
PŘEZKOUŠENÍ SPRÁVNOSTI • věcné: zjištění souladu úč. dokladů se skutečností, početní správnost číselných údajů
• formální: přezkoumání oprávněnosti osob za účetní případ a úplnost předepsaných náležitostí = jestli má všechny náležitosti stanovené zákonem
PŘÍPRAVA K ZAÚČTOVÁNÍ • třídění: rozdělení uč. Dokladu dle obsahů do skupin na doklad napíšeme jak budeme účtovat např. výdejka příjemka
• očíslování:dle zvoleného systému
• evidence
• určení účtovacího předpisu: určení účtu, na které má být účetní případ zaúčtován, zajišťuje spojitost mezi účetním dokladem a účetním zápisem
ZAÚČTOVÁNÍ DOKLADŮ • provádí se dle účtového předpisu v úč. knihách
ÚSCHOVA DOKLADŮ • v příručním archivu po dobu běženého roku a pak se předávají do archivu účetního. Uschovávají se po dobu stanovenou zákonem o účetnictví
SKARTACE DOKLADŮ • vyřazení účetních dokladů z archivu po uplynutí stanovené doby a úschovy doklady zničeny tak, aby nebyly zneužity
Archivace = účetní jednotky mají za povinnost uschovávat účetní záznamy po určenou dobu = lhůty: účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let úč. doklady, uč. Rozvrhy, úč. knihy po dobu 5 let doklady o příjmech a výdajích v hotovosti po dobu 1 roku
DRUHY ÚČTŮ
1. Rozvahové
• Aktivní = dávají přehled o stavu a pohybu majetku podniku
• Pasivní = dávají přehled o pohybu zdrojů krytí majetku
2. Podrozvahové
• na těchto účtech evidujeme skutečnosti důležité pro posouzení majetkové situace podniku. Je to jediný druh účtů, na který neúčtujeme podvojným zápisem
3. Výsledkové
• Nákladové = veškeré náklady podniku účtujeme zpravidla na MD
• Výnosové = veškeré tržby podniku, účtujeme zpravidla na str. D
4. Uzávěrkové
• Počáteční účet rozvážný = používá se pouze na začátku uč. období, abychom dodrželi zásadu podvojnosti při zápisu PS
• Konečný účet rozvážný = používá se pouze na konci uč. období, abychom dodrželi zásadu podvojnosti při zápisu konečných stavů
• Účet zisků a ztrát = používáme pouze na konci účetního období, abychom dodrželi zásadu podvojnosti při uzavírání výsledkových účtu
SYNTETICKÁ A ANALYTICKÁ EVIDENCE
Syntetická evidence
• je tvořena souborem rozvahových a výsledkových účtů, na kterých zaznamenáváme aktiva, pasiva, náklady a výnosy souhrnně
• je vedena v peněžních jednotkách
Analytická evidence
• poskytuje podrobnější údaje než syntetická evidence
• analytické účty se zřizují vždy k určitému syntetickému účtu (analytické účty podrobní rozkládají souhrnné údaje příslušného účtu syntetického)
• analytické účty se tvoří k těm syntetickým účtům u kterých to vyžadují potřeby podniku
• vedou se v jednotkách peněžních i množství
Vazby mezi syntetickou a analytickou evidenci
• souhrn PS analytických účtů se musí rovnat PS příslušného účtu syntetického
• obraty analytických účtů se musí rovnat obratu příslušného účtu syntetického
• souhrn konečných stavů analytických účtu se musí rovnat konečnému stavu příslušného účtu syntetického
ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ
• účetní dokumentaci tvoří úč. záznamy, které se mohou vyskytovat:
v písemné formě: zápisy ručně, tiskem nebo reprograficky (kopírka)
v technické formě: Magnetický nebo elektronický záznam
Účetní dokumentaci zahrnuje
• účetní doklady
• účetní knihy
• účetní závěrku
• výroční zprávu
Účetní knihy
• v účetních knihách jsou zaznamenány účetní případy na základě účetních zápisu (mimo účetní knihy se účetní zápisy nesmí provádět)
• podkladem pro účetní zápisy jsou účetní doklady
• druhy:
1. DENÍK
• je účetní kniha, která obsahuje účetní zápisy uspořádáné z časového hlediska = chronologicky tj. v pořadí v jakém postupně vznikly
Význam deníku:
• prokazuje úplnost účetnictví (zaúčtování všech úč. případů v daném období)
• zabraňuje dodatečnému vpisování
• zajišťuje průkaznost a spolehlivost uč. zápisů
• jednotlivé zápisy jsou vázány na příslušné úč. doklady
• spojuje doklady s hlavní knihou
Obsah deníku:
• datum uskutečnění uč. případu
• charakteristika úč. případu
• odkaz na účetní doklad
• peněžní částka
• účetní předpis
2. HLAVNÍ KNIHA
• zachycuje úč. případy z věcného hlediska = systematicky = podle jednotlivých druhů účtů
• obsahuje syntetické účty podle účtového rozvrhu podniku
Obsah hlavní knihy:
• název účtů a číselné označení podle účtové osnovy
• PS (u rozvahových účtů)
• souhrnné obraty str. MD a DAL max. za 1 kal.. měsíc
• konečné zůstatky ke dni účetní závěrky
3. KNIHY ANALYTICKÝCH ÚČTŮ
• obsahují analytické účty, které poskytují podrobnější údaje k daným účtům syntetickým
DLOUHODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ
Investice
• Výdaj na pořízení DM (DHM, DNM, DFM)
• Vynaložené prostředky, od kterých očekáváme, že nám v budoucnu přinesou hodnoty =>
• Jsou tedy dlouhodobé povahy
• Jsou zdrojem výnosů firmy
• Na druhé straně jsou však pro podnik zátěží: zvyšují fixní náklady, neefektivní velká investice může způsobit bankrot podniku
O tom kdy, kde, kolik, do čeho a jak investovat rozhoduje top management firmy: Základními kritérií pro umístění investic jsou: ? Výnosnost (výnos > vklad) ⇒ max. ? Rizikovost (případná ztráta ) ⇒ min.
Investice rozdělujeme:
1. Kapitálové (hmotné věci)
• vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu firmy, zajišťují rozvoj firmy – např. nákup nemovitostí, strojů, technologií
2. Nehmotné investice (nemateriální)
• nákup know-how, licencí, výdaje na výzkum, apod.
3. Finanční investice
• termínované vklady u bank, nákup státních pokladničních poukázek, nákup státních dluhopisů, poskytování půjček, nákup hypotečních zástavních listů, devizové operace, apod.
Kapitálové investice = celkové výdaje vynaložené na pořízení DM, jeho rekonstrukci, modernizaci, na vývoj, výrobu a prodej nového výrobku, na zavedení nových technologií… = rozhodování probíhá na základě plánování = činnost, která se zabývá investicemi z hlediska: a, věcného – tj. rozhodování o technické stránce investice (časový průběh investice, umístění stavby, jaké stroje a zařízení mají být nakoupeny…) b, finančního – tj. rozhodování o způsobu financování investice (z vlastních zdrojů, úvěrem od peněžního ústavu) a hodnocení předpokládané efektivity)
Výpočet efektivnosti kapitálových investic:
• základem je rozhodnutí o tom, zda uskutečnit plánovanou investici, přip. kterou z navržených investičních variant realizovat, je propočet základních kritérií, mezi které patří zejména:
1. Doba návratnosti = udává počet let, za který se kapitálová investice splatí, v zájmu podnikatele je, aby byla co nejkratší. Mezi peněžní zdroje, jimž se investice splácí patří nerozdělený zisk a odpisy
a, za předpokladu, že bude firma v jednotlivých letech provozu investice dosahovat stále stejných zisků:
Doba návratnosti = investiční náklady zisk + odpisy
b, za předpokladu, že nude firma v jednotlivých letech provozu investice dosahovat různé výše zisku
2. Současná hodnota příjmu = udává kolik peněz musíme vložit do banky, aby nám při dané úrokové sazbě za určitý počet let přinesla stejný příjem jako zamýšlen investice. Investice je výhodná v případě, že jsou její náklady menší, než tento ukazatel: 1 počet let Odúročitel = 1 + úroková sazba
Odúročený příjem = příjem x odúročitel
3. Čistá současná hodnota příjmu = udává částku, o kterou bychom museli vložit více do banky při úrokové sazbě, abychom získali stejný příjem.
Čistá hodnota příjmu = současná hodnota příjmu – investiční výdaje
SLAVNOSTNÍ AKCE V HOTELU
KOKTEJL:
• koktejl party je krátkodobé setkání, které se uskutečňuje dopoledne nebo odpoledne a při kterém se podává menší občerstvení v podobě výrobků studené kuchyně a užšího sortimentu nápojů (míšené a ostatní nápoje nabízené z plat)
• doba pohoštění je nedéle 2 hodiny, pohoštění vstoje
• pokrmy upravené a nabízené tak, aby nebylo nutné používat talíře a příbory (chuťovky, dezerty, obložené sendviče, dezerty)
• nabídkové stoly se nepoužívají, jen určitý počet odkládacích stolů
• průběh koktejlu se podobá rautu
ČÍŠE VÍNA:
• je krátkodobá společenská akce pořádaná v rámci větších setkání v přilehlých prostorách. Má charakter doplňkového občerstvení, kde se nabízejí především vína, 1 nebo 2 druhy nealkoholických nápojů, popř. chuťovek. Trvá nejdéle 30 minut. Nabídka z plat, konzumuje se vestoje.
ČAJ O PÁTÉ:
• je odpolední společenské setkání pro mládež, např. pro děti diplomatických pracovníků. Hudba, tanec, podává se malé občerstvení formou nabídkových stolů nebo nabídkou z plat. K jídlu bývá užší sortiment výrobků studené kuchyně, k pití široký výběr teplých a studených nealkoholických nápojů.
HUDEBNÍ ODPOLEDNE, FILMOVÉ ODPOLEDNE:
• je kulturní záležitostí, jde o návštěvu významných umělců nebo o uvádění nového filmu. Zřizují se nabídkové stoly (studený, nápojový), možnost k sezení, pořádají se v místnostech úřadů.
VÝLET DO PŘÍRODY (piknik):
• festivaly, kongresy, apod., konané mimo dům, je nutno zvážit dobu trvání akce, program, volba vhodného místa, servis specialit (pečené sele, pstruzi, kuřata, špízy, uzeniny,…), způsob osvětlení při večerních akcích, podávané nápoje (káva nebo grog, horké víno, punč a čaj)
ZAHRADNÍ SLAVNOST:
• = garden party; grill party, bier party, šašlik party, fondue party, open bar party, jsou pořádány v soukromí a mají přátelský charakter. S výjimkou zahradní slavnosti se pořádají pro užší okruh pozvaných. Zahradní slavnost se pořádá odpoledne a večer, občerstvení se poskytuje rautovou formou, možnost posezení; odpoledne hudba k poslechu, večer k tanci, hlavní jídlo se večer může podávat slavnostním způsobem.
• Ostatní druhy party mají gastronomickou náplň odpovídající nazvu. Pořádají s v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách.
VÝLET NA LODI:
• krátkodobé nebo dlouhodobé setkání určitého okruhu osob, jedná se o jízdu lodí na velkých lodních plochách, doplněná programem, večer je hudba, tanec, osvětleno lampiony.
VELKÉ SPOLEČENSKÉ AKCE:
• ve velkých provozovnách s potřebným zařízením, pro 200–800 osob, setkání odborníků, školení, slavnostní a pracovní zasedání, kulturní a společenské podniky, semináře, sjezdy, kongresy, sympozia, apod. Dělíme je na pracovní, společenské a slavnostní, dle délky trvání na krátkodobé (1 den) a dlouhodobé (2 a více dní)
BANKETY:
• průběh hostiny se řídí předem stanoveným pořadem (protokolem), podává se předem dohodnuté menu, jednotné pro všechny hosty (výjimka děti), hosté sedí u společné tabule podle zasedacího pořádku, pokrmy se z kuchyně expedují na společných mísách a překládají zleva na předem založené talíře (francouzský způsob), obsluhující mají společné nástupy a odchody, doba konání je v poledne nebo večer
RAUTY:
• jsou volnější formou pohoštění, doba pořádaní rautu je neomezena, od dopoledne až po pozdní večer. Recepce je slavnostní forma rautu používaná v politických a diplomatických kruzích. Pro všechny hosty nemusí být místo k sezení, stačí pouze seznam hostů, nemusí být zasedací pořádek, nepřipravuje se jednotné menu, ale seznam pokrmů a nápojů, nabídkové stoly (studený, teplý, nápojový), hosté si pokrmy sami vybírají a překládají, 1 číšník na 20 – 40 hostů, raut je vhodné pořádat pro společnost s více než 30 osobami
BANKETOVÉ OBCHODY:
• určitá forma stravování
• určitý typ společenských akcí, mají velký ekonomický přínos
• NABÍDKA PRO BANKETOVÝ OBCHOD BY MĚLA OBSAHOVAT:
barevnou dokumentaci z pořádání banketových akcí, záběry dekorace a různého uspořádání stolů…
návrhy různých menu s návrhy vhodných nápojů
speciálně organizované programy pro různé slavnostní společenské akce
návrhy cen pro jednotlivá menu a jejich kombinace
nabídku technologického vybavení s cenami
podrobné plány konferenčních místností a vyznačenými technickými detaily (vypínače, zásuvky, TV zásuvky,…)
• NUTNÉ UZAVŘÍT SMLOUVU:
smluvní strany
předmět smlouvy se specifikací
termín a počty účastníků
závazek úhrady dohodnuté ceny nebo její stanovení včetně platebního kalendáře
lhůty, do kterých je možno dohodnout změny bez vlivu na cenu a naopak. Je třeba stanovit i sankce při nedodržení smlouvy.