Management a řízení
1) Rozdíl mezi managementem a řízením
2) Informace
3) Podnik jako systém
4) Základní funkce podniku
5) Styly řízení a druhy řídících pracovišť
6) Manažerské dovednosti
7) Nejdůležitější pravidla pro řízení lidí
První vědecké práce o moderní teorii managementu se objevily až začátkem 20. století, ale již dříve se lidé zabývali otázkami řízení.
1) Rozdíl mezi managementem a řízením
Řízení
= usměrňování činnosti podniku, které by mělo vést k určitému cíli
Management
– koordinace zdrojů pro dosažení stanovených cílů co nejefektivněji
– utváří strukturu podniku, řídí jednotlivé procesy, usměrňuje lidské jednání
Typy managementu
– TOP – management se stará o řízení firmy na nejvyšší úrovni (finanční ředitel, výrobní ředitel …)
– Střední management – ředitelé nižších částí (např. závod)
– Nejnižší úroveň managementu – vedoucí dílny, mistři
2) Informace
– potřebujeme je, abychom mohli dobře řídit firmu
– informace = každá správa nebo sdělení, které má z hlediska příjemce význam (ovlivní jeho
chování)
Požadavky na informace
– pravdivá, včasná, spolehlivá, úplná, přesná
Dělení informací
– podle přenosu – zvuková, ústní (rozhlas, TV, siréna, zvonek)
– psaná, tištěná
– světelná (semafor)
– podle obsahu – technické (rozměry, barva)
– ekonomické (min. mzda)
– podle období – minulost – poznávací
– budoucnost – rozhodovací
– podle počtu – jednotlivé
– souhrnné
– podle pohybu – vnitřní (uvnitř podniku)
– vnější
S informacemi provádíme určité činnosti (každá informace má tzv. informační tok): sbírání -> zaznamenání -> zpracování (třídění, zakládání, skupování, vypočítávání) -> přenos (pomocí informačních kanálů) -> využití -> schválení -> uschování nebo skartace
– měla by existovat zpětná vazba -> kontrola
3) Podnik jako systém
Podnik
– základní hospodářský subjekt, který může mít celo řadu funkcí, aby mohl podnik hospodařit musí mít
ekonomickou a právní samostatnost (subjektivitu)
Právní subjektivita
– možnost vstupovat do právních vztahů (vzniká zápisem do obchodního rejstříku)
Ekonomická subjektivita
– kryje si náklady svými výnosy a snaží se dosáhnout co největšího zisku
Funkce podniku
– výrobně – ekonomická (vyrábět výrobky)
– sociální – (podílí se na řešení sociálních problémů svých pracovníků (vzdělání, veletrhy),
zabezpečuje ochranu a bezpečnost při práci (ochrané pomůcky)
Formy vlastnictví a právní úpravy podniků
– obchodní společnosti
– družstva
– soukromé podniky
– státní podniky
– podniky se zahraniční majetkovou účastí
Systém
– systém se skládá z prvků, mezi nimiž existují vazby (vnější, vnitřní)
– pokud prvkem je další podsystém – jedná se o tzv. složený systém
– podnik se skládá ze – stálých aktiv
– oběžných aktiv
– zaměstnanců apod.
Dělení systémů
– podle vztahů k okolí – uzavřený (nemá žádné vztahy k okolí)
– otevřený (má vztahy k okolí)
– podle způsobu chování – stachostické (budou se chovat pravděpodobně, více způsobu reakce)
– deterministické (určené dopředu – víme jak se zachovají)
Struktura podniku
- a) vertikální
= liniová struktura, vztah nadřazenosti a podřazenosti
– podnik se liší od závodu v míře právní subjektivity
-> podnik může část delegovat závodu => odštěpný závod (musí být zapsán v OR, někdy ve dvou,
podle místa, např. Chrudim – závod Brno OR – Hr. Králové a Brno)
– závod zřizujeme, pokud vyrábíme dva druhy výrobků, které spolu nesouvisí nebo pokud je výroba
místně odloučená
– v čele org. jednotky je odpovědný vedoucí podnik – ředitel podniku
– ředitel závodu
– vedoucí provozu
– mistr
– podnik se může skládat z divizí
– divize – sam. jednotky, které se k sobě chovají stejně jako k okolí (tam pokud nakupují od jiné divize
je to stejné jako vztah dodavatele a odběratele)
Hospodářské středisko
– sleduje náklady a výnosy = zisk
– ocenění VPC
– nejnižší sam. hospod. článek
Nákladové středisko
– sleduje pouze náklady a mají zájem na snižování nákladů
- b) horizontální (štábní struktura)
– útvary – pomocné (bezprostředně podřízené řediteli,vedoucímu)
– štábní
Pomocné útvary
– sekretariát ředitele, podnik. kontrola, zvláštní úkoly (utajení obchod. tajemství)
Štábní útvary (odborné útvary)
– technický, ekonomický, výrobní, obchodní, personální
– v čele stojí náměstek
– mezi úseky existují vztahy spolupráce
– řízení je většinou kombinování (např. ředitel má štáb odborníků)
Statut podniku
zahrnuje:- pracovní řád
– organizační řád
Pracovní řád
– soubor předpisů pomocí kterých se stanovují práva a povinnosti pracovníků
– zahrnuje – plánování a získávání pracovníků
– hodnocení pracovníků a jejich odměňování
– rozmístnění pracovníků
– zvyšování kvalifikace
– evidence pracovníků
– péče o pracovníky
Organizační řád
má 2 části – organizační schéma – grafické vyjádření struktury
– všeobecná část – charakteristika podniku
4) Základní funkce managamentu
1) Plánování
2) Organizování
3) Řízení
4) Kontrola
1) Plánování
– nezbytné
– zahrnuje vytyčení cíle, jakým způsobem ho dosáhneme a prostředky, které potřebujeme
– hlavní cíl = rozmnožení majetku firmy (maximalizace tržní hodnoty podniku)
– další cíle – mohou být nezávislé (pracovní prostředí – čistička odpadních vod)
– mohou se doplňovat (vyšší produktivita – vyšší odbyt)
– mohou si odporovat (např. snižování nákladů a uchování živ. prostředí)
– časové plány – perspektivní (dlouhodobé)
– roční plány
– operativní plány (krátkodobé)
(plán zisku , výroby, nákladů a výnosů, pracovníků, mezd, odpisů, finanční plán (cash flow), dopravy,
odbytu, zásobování,VK, rozvoje)
2) Organizování
– hlavním úkolem manažera je splnění plánu
– manažer sestavuje kolektivy lidí a rozděluje úkoly, uděluje
kompetence a odpovědnost = dělba práce
podle úkolů
podle pravomocí (čím méně pravomocí, tím méně motivací a iniciativy)
– organizování – centralizované
– decentralizované (více pravomocí na nižší vrstvy)
– kooperace, specializace
3) Řízení
– hl. úkolem -> přimět lidi k dobré práci (aby pracovali ochotně a kvalitně)
– pro řízení je důležitá motivace , stimulace a vedení
– motivy = vnitřní potřeby
– stimuly = vnější podměty
– vedení = vedoucí by měl sdělit, jak práci konat
4) Kontrola
= zjišťování skutečného stavu (srovnání s plánem)
Význam
- a) informační (zjištění skutečnosti)
- b) regulační (usměrnit řízení)
- c) represivní (nedostatky také můžeme potrestat)
Důsledky špatné kontroly
- a) živelnost
- b) nahodilost
- c) nepořádek na pracovišti
- d) ztráty
- e) korupce a rozkrádání
– kontrola může odhalit i dobré věci
Funkce kontroly
- a) ekonomická – zamezení ztrát
- b) sociální – ovlivňuje vztahy na pracovišti
- c) psychologická – nutí je pracovat dobře, nevědí kdy bude kontrola
Druhy kontroly
- a) přímá
- b) nepřímá (pomocí zpráv a hlášení)
Kontrola
– předběžná -> preventivní
– průběžná
– následná -> výstupní
– nepřetržitá
– přetržitá
– občasná
– komplexní (celého celku) – 100 %
– namátková
– dílčí
5) Styly řízení a druhy řídících pracovníků
– orientováno – na osoby (příjemné prostředí, dobré prac. vztahy)
– na úkoly (hl. záměr = splnění úkolu)
– většinou se styly kombinují
Styly
– známe 3 základní styly
1) autoritativní (vedoucí vydá příkazy a neexistují diskuse) -> malá motivace a stimulace
2) kooperativní (spolupráce, prostor pro vyjádření svých názorů – vedoucí se nechá ovlivnit, ale
rozhodnutí je na něm)
3) anarchistický (volnost pro pracovníky, všechny cíle musí být vlastní i pro ně)
Druhy vedoucích pracovníků
1) autokratický – plně využívá svých pravomocí, nařizuje a přikazuje, ale nemotivuje => vysoké
výkony (vojsko)
2) demokratický – podřízení mohou jednat o problémech
3) liberální – vedoucí = fce. konzultanta, prac. pracují sami
6) Manažerské dovednosti
– technické (vedoucí by měl umět to, co žádá po podřízeném, patří sem i obsluha počítače nebo psaní
na stroji)
– osobní (dobře pracovat s lidmi, umění komunikování, motivování, zadávání úkolů)
– koncepční (vidět problémy v souvislostech, domýšlet rozhodnutí a důsledky rozhodování až do
konce, dobré a rychlé rozhodování)
Stupně manažerů
1) špičkové (ředitelé podniků, předseda představenstva)
2) střední – řídící (náměstci – plánování, organizování, určování konkrétních cílů)
3) operační – řídící (mistři – řešení každodenních cílů, problémů – motivace)
7) Pravidla pro řízení lidí
– stimulace pracovníků (vést je určitým směrem, motivovat je, usměrňovat pracovníky tak, aby ochotně
a co nejlépe plnily úkoly)
– napomenutí, důtky, kritika
– každá kritika by měla být konstruktivní (kritika spojená s řešením, pomocí)
– kritika by neměla být zničující (měl by vědět, že není zbytečný)
– odměny a pochvaly (všeho s mírou)
– hrdost na svoji práci
– klást důraz na kvalitu práce (profesní hrdost)
– redukovat projev nadřazenosti s vedoucími pracovníky (stejná jídelna, oslovují se křestními jmény)
– personální změny realizovány ze svých řad (vychovávat si pracovníky ve firmě)
– umožnovat účast na majetku a zisku firmy
– vytvářet dobré pracovní podmínky (prostředí, funkce strojů, vztahy na pracovišti, délka dovolené)
– využívat kvalifikaci (zvyšování kvalifikace)
– zabezpečit zdravotní péči
– podnikové spoření