Management
management
vývoj managementu
úrovně řízení
obsah řídící činnosti
styly řízení
znaky managera
Management: je systém teoretických a praktických řídících znalostí. Je to proces plánování,
organizování, vedení a kontroly organizuačních činností zaměřených na dosažení
vytčených cílů.
Vývoj managementu:
l.etapa – byl vědecký management, jehož zakladetelem byl Friederick Winslow Taylor, který
stanovil normování práce a pracovních operací. Zvýšil produktivitu a snažíl se o vyšší
kvalifikaci pracovníků.
Henry Fayol stanovil obecné principy managementu, věnoval se manažerským činnostem.
Max Weber vytvořil ideální typickou byrokracii organizace řízení. V této etapě byly zaváděny
metody vědeckého řízení, úkolová mzda, výstupní kontrola. Pozornost se začíná věnovat
jednotlivým dělníkům, řízení dílen a motivaci. Velké továrny ovlivňují všechny etapy života,
jako je bydlení, obchody, školy, nemocnice, trávení volného času. Dělník je závislý na šéfovi
a vyžaduje stálou kontrolu. Původní majitel byl i řídícím pracovníkem. Do této etapy patří
Tomáš Baťa.
II.etapa – se nazývá manažerská revoluce. Odděluje se funkce majitele a manažera, rozvíjí se
vědecký přísdtup, pobídkové metody a makroplánování i mikroplánování.
V této etapě vznikají 3 základní teorie : 1) terorie pracovního
2) teorie systému
3) kvantitavní teorie
III.etapa – management je chápán jako umění řídít. Jsou vydávány odborné publikace o
managementu. Zvyšuje se kvalifikace zaměstnanců, je snaha o partnerské vztahy
v podniku a poluúčast zaměstnanců na řízení.
IV.etapa – začínají se využívat počítače a robotizace, uplatňují se zkušenosti významných osobností
jako např. Bill Gates. Vydávají se zaměstnanecké akcie, uplatňuje se podílnictví
pracovníků na zisku, silná vazba na podnik a pružné výrobní systémy.
Úrovně řízení:
- top management – uskutečňuje se špičkovými pracovníky (premiér, generál, předseda správní
rady) Zaměřuje se na strategické dlouhodobé úkoly a plány)
- střední linie řízení – uskutečňuje se středními řídícími pracovníky jako je finanční ředitel,
ředitel školy, major, a zaměřuje se na krátkodobé a kontrétní cíle a plány.
- základní linie řízení – se uskutečňuje operativními řídícími pracovníky jako je mistr, předák,
třídní učitel a zaměřuje se na vykonávání činností vyplývajících
z každodenních problémů.
Plánování: je určování cílů, prostředků a činností k jejich uskutečnění.
Dělení plánů podle míry k plánované činnosti:
strategické – formují cíle na dobu pěti a více let.Realizují se na úrovní top managementu, patří sem
např. plán zisku
taktické – konkretizují podrobnějí cíle podniku a jsou nadobu jednoro roku až pěti let. Patří sem
např. plán prodeje.
operativní – jsou krátkodobné plány do jednoho roku a reagují na změny podmínek v okolí podniku
a patří sem například plán podle praconvíků
Dělení plánů podle délky plánovacího období: dlouhodobé – nad 5 let
střednědobé – 3 až 5 let
krátkodobé – do 1 roku
Dělení plánů podle stránky plánovacího procesu: naturální
peněžní
Organizování: je uspořádávání zdrojů, především lidí. Organizace je míra uspořádání nebo pojem
organizace v právním smyslu nebo tvorba a stav organizační struktury. Proces
organizování je neustálý a nepřetržitý. Mezi pracovníky a organizacemi existuje dělba
práce.
Práce se dělí:
podle úkolů (rozdělování pracovního procesu na jednotlivé úkony, zvyšuje se výkonnost, efektivnost a
kvalita práce, toto rozdělení se stalo základem hromadné pásové výroby, kterou poprvé
použil v roce 1913 Henry Frod, od kterého ji převzal Baťa)
podle pravomocí (dělení vychází z myšlenky, že organizace lépe funguje, pokud pracovníci vědí, co
mají dělat a za co nesou odpovědnost.)
Organizační struktura: určuje vnitřní uspořádání firmy, jejím prostřednictvím se upravují vztahy
nadřízenosti a podřízenosti, pracovní vztahy lidí, pravomoc a odpovědnost.
Vychází z organizacního řádu podniku, se kterým by se měl každý seznámit.
Organizační struktura se dělí na: plochou
strmou
centralizovanou
decentralizovanou.
Formy uspořádání podniku jsou:
liniová struktura (jeden vedoucí, jasné vztahy nadřízenosti a podřízenosti, pružnost řízení, malá
odbornost řízení)
funkcionální struktura (podřízené jednostky podléhají několika specializovaným útvarům podle funkce,
kterou vykonávají, složité vztahy nadřízenosti a podřízenosti)
liniově-štábní sturktura (jen jediný vedoucí, odbornost zajišťují tzv. štábní útvary, sekretariát, právní
oddělení, kontrola).
V některých organizacích se uplatňuje organizace podlevýsledného produktu – divizionální struktura (výroba aut).Vnitropodnikové organizační formy se člení na stupně řízení (dílna, provoz, závod, podnik) odborné útvary (technický, výrobní, ekonomický, obchodní a personální úsek, úseky se člení na odbory, ty se člení na oddělení a ta se člení na kanceláře) a štábní útvary.
staturání dokumenty: jsou to dokumenty upravující organizace. Tyto dokumenty upravují vznik
společnosti – společenská smlouva, stanovy, řády (organizační, školní,
pracovní), směrnice (požární, poplachové, orientační), pokyny a instrukce (pro
užívání ochranných pomůcek při práci.)
Motivování: je cílevědomé usměrňování lidského jednání. Cílem motivace je například zvýšený výkon, složení zkoušky. Teorii motivace popisuje Maslowoxa pyramida, která vychází z toho, že nejdříve jsou uspokojovány základní potřeba. Skládá se z fyziologických potřeb jako je jídlo, spánek a existenční jistoty a bezpečnosti (zvýšení platu), sociálních potřeb (potřeba společnosti, kultury), uspokojení práce (odměna za dobře vykonanou práci, pochvala), seberealizace (povýšení).
Stimulace: je vnější podnět, který má ovlivnit motivy a tím i jednání lidí. Stimulace je nástrojem ke sjednocování motivů pracovníků s cíli podniku. Stimulace může být peněžní (provize, odměny) a nepeněžní (povýšení, sociální jistoty, dobrý kolektiv). Při vedení lidí je velmi důležitá komunikace (ústní, písemná).
Řízení: je působení na pracovníky tak, aby se dosáhlo předem určených cílů s co nejvyšší efektivností. řízení zahrnuje motivace a vedení lidí. Hlavními faktory ovlivňujícímí motivaci jsou potřeby člověka, prostředí ve kterém působí a jeho osobnost. Styly řídící práce jsou byrokratická, autokratický, demokratický a liberál í.
Kontrola: je porovnání požadovaného stavu se skutečným. Obsahuje řídící a řízenou složku, mezi nimiž existuje přímá vazba a zpětná vazba, což je kontrola. Pomocí zpětné vazby manažer získává informace o fungování řízeného systému.
Funkce kontroly: ekonomická, jež zjišťuje nedostatky nebo rezery
psychologická, která posiluje pocit odpovědnosti.
Kontrolu členíme podle: doby provádění na: předběžnou
průběžnou
následnou,
místa kontroli na: přímou
nepřímou
doby trvání na: nepřetržitou
občasnou pravidelnou
občasnou nepravidelnou
objektů kontoly na: kopmexní- hloubková
dílčí
způsobu vyjádření na: slovní
hmotnou
hodnotovou.
Manažer: je profesionální řídící pracovník ve firmě. Jejich úkolem je starat se o majetek a zaměstnance podniku. V každé pracovní skupině dochází k určité dělbě pravomoci a odpovědnosti.
formání vedoucí: je osoba, které je svěřena role skupinu řídit a která je odpovědná za její výsledky
nerormální vedoucí: ve skupině může být i člověk, který je ostatními respektován. Ten se nazývá
nerormální vedoucí.
Schopnosti manažera: vrozené (inteligence, temperament, empatie, takt)
získané (vyjadřovací schopnosti, vzdělání, zdraví, kondice atd.)
Dovednosti manažera: technické (schopnost vykonávat práci svých podřízených)
osobní (porozumění, umění komunikovat, řízení a motivace pracovníků)
koncepční (schopnost pochopit vztah jednotlivostí k celku, předvídání dopadu
určitého rozhodnutí.)
Styly řídící práce: jsou způsoby chování manažera k podřízené pracovní skupině. Rozlišujeme:
byrokratický styl (vedoucí vychází z příkazů nadřízených, kontroluje plnění úkolů ),
autokratický styl (vedoucí přikazuje, nekonzultuje práci s ostatními, využívá odměny a tresty, má
vysokou efektivnost, napjatá atmosféra),
demokratický styl (vedoucí se opírá o zaností a dovedností členů pracovní skupiny, radí se
s ostatními, ponechává si konečné rozhodnutí, nepřikazuje, ale přesvědčuje,)
liberální styl (vedoucí plní funkci fkonzultatnta skupiny, nechává prostor pro vlastní realizaci,
lze uplatnít ve věcdeckých týmech.)