Makroekonomie II.
INFLACE
= růst cen za určité období (v %)
(EU doporučuje okolo 2- 3%)
(2009 – 6%, 2010 – 2%, 2014 – 0,4%)
-příčiny:
- špatná politika CB
- fáze hospodářského cyklu (krize..)
- stát vydá více peněz ze SR, než má příjmy(–>schodek–>na trhu zas vyšší P než objem N, dochází ke zvýšení cen na straně N a spirála…)
- v obd.pol.převratů a válek–>hyperinflace
- šedá a černá ekonomika
- Inflace tažená N–>strana N zdraží, protože se jim zdraží vstupy do výroby(materiál apod.)
- Inflace tažená P–>při stejné nabídce (stejném objemu služeb a zboží) se zvyšuje P-strana N jede na max, P má ale pořád větší zájem–>N zdraží, když vidí, že to lidé chtějí (tržní tah)
-inflační spirála-začíná buď na straně P/N
–>např.zvýšená P vyvolá růst cen nabídky, P proto bude volat po zvýšení mezd, tím se zvýší náklady firem a dojde k novému zdražení na straně N a už to je!
-mzdová regulace-1991-žádná firma nesměla zvednout platy o víc, než řekla vláda
-dnes-skrytá regulace-st.zaměst.-jsou placeni platy v tabulkách, nemůžou si stěžovat, že mají málo
-jak se spočítá inflace?
–> ceny současného roku – ceny předešl.roku
———————————————————- x 100=…..%
ceny předešlého roku
-3 indexy (druhy) k výpočtu inflace:
- index spotřebitelských cen
-v každé zemi jiné výrobky a služby
-to, co my běžně nakupujeme
-sečteme 728 určených výrobků – za každý časový úsek přepočítání a následné porovnání inflace (vysoká vypovídající hodnota) - index cen výrobce
-ČSÚ sleduje infl./pohyb cen u výrobců nebo poskytovaných služeb, u různých odvětví - deflátor HDP
-porovnáváme stále a běžné ceny
-druhy inflace:
- Mírná – jednociferná od r.1994 v ČR, nevadí, nic se nedělá, je to v pořádku
- Pádivá – dvojcif., r.91- 58%, r.93-28%
-při 80% lidé přestávají věřit měně -spekulace–> lidé se obávají, tak investují (např.do nemovitostí) + firmy podepisují krátké smlouvy
-nakupuje se zahraniční měna
- Hyperinflace – 3 cifry a výš, peníze přestávají platit své fce, ztrácí hodnotu, bankrot trhu
-denní výplaty, barter obchody, bankroty firem, kolaps mezinárodního obchodu
-typické pro válečná období (polit.převraty)
–deflace-záporná inflace ; ceny meziročně spadnou-škodlivé pro ekonomiku, výrobce..
–desinflace-postupné snižování tempa růstu inflace; pokles inflace (jednou 3%, pak 2%..)
–stagflace-současný nárůst inflace a nezaměstnanosti – není to běžné
-cílování inflace – na zač.každého roku ČNB vyhlásí urč.výši inflace/plán pro následující rok, snaha ji dosáhnout
-důsledky:
- znehodnocení peněz
- snížení živ.úrovně
- stejná částka-méně služeb
- měna není stabilní
NEZAMĚSTNANOST
-EU doporučuje nezam. 5%
(ČR 2009 – 10%, 2010 – 9%, 2014 7,8%)
-nejnižší v Mladé Boleslavi a v Praze X nejvyšší v S Čechách a na S Moravě
-vzniká, když na trhu práce nabídka zaměstnanců převyšuje poptávku firem
-stav, kdy pracovat chceme, ale práci nenacházíme
-kdo je nezaměstnaný?
–> nezaměstnaný X ekonomicky neaktivní (děti, invalidé, důchodci)
–nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a nějakou si hledá; obvykle se hlásí na ÚP, takto zjištěná nezaměstnanost je registrovaná nezam.
-úřad jim může pomoci něco najít + je podmínkou k získání podpory
-ti, co se nehlásí, jsou např.krátkodobě nezam.,tzn.vědí, že za chvíli do nějaké práce nastoupí a tak nemá cenu se na úřad hlásit, nebo naopak, jsou dlouhodobě nezam.a ztratili veškerou víru
-skutečná nezaměstnanost bývá o něco vyšší než registrovaná nezaměstnanost, je to kombinace dobrovolné a nedobrovolné ( a ve skutečnosti je vyšší než vyjde najevo, ne 9%, ale min.15% – ne všichni jdou totiž na ÚP)
- dobrovolná-dobrovolně odmítám různé prac.nabídky, nechceme slevit ze standartu; stát to neřeší
- nedobrovolná-vzali bychom vše, ale nic není, stát ji řeší:
-aktivně-rekvalifikační kurzy ( z části platí stát)
-pasivně-podpory v nezaměstnanosti ze SR
-ČR má 6 mil.lidí v produktivním věku, z toho 10% na podpoře
–do 50 let 5-ti měsíční podpora, do 55 8-ti měsíční, do 62 let 11 měsíců –>= podpůrčí doba (max.13 měsíců)
–>první 2 měsíce – 65% prům.čistého platu, co jsem naposled dostávali, další 2 měsíce 50%, a zbytek 45%
-abychom měli nárok na podporu, musíme doložit, že jsem za poslední dva roky odpracovali min.12měsíců (nyní stačí na přechodnou dobu pouze 1/4roku)
–>Po skončení podpůrčí doby už nezaměstnaný získá jen sociální dávku ve výši exist. minima (3200,- + příspěvky na domácnost, děti..)
-nyní můžeme odmítnout práci od úřadu jen 3x, pak nás škrtají a nemáme nárok na podporu
-snaží se nám najít adekvátní práci k našemu vzdělání
-když skončí podpora a my bez práce- úřad práce–> soc.dávky
-veřejné práce- musím být k dispozici, když pobírám podporu, mohou nás vyzvat, pokud potřebují (většinou v případě dlouhod.nezam.) – pokud ji odmítnu, nemusím už mít nárok na další podporu
-od 2012 nesmím při pobírání podpory pracovat na dohodu ani na smlouvu (předtím to bylo do výše max.poloviny podpory), teď už ne, jinak ztrácím právo na podporu
-i bezdomovci mají nárok asi na 3200,-
-3 druhy nezaměstnanosti podle příčin:
- FRIKČNÍ -krátkodobá, do 6 měsíců (mám práci, kde končím v listopadu, ale vím, že do další nastupuji v lednu a proto se nehlásím na ÚP)
- SEZÓNNÍ – souvisí s podnebím (stavebnictví, zemědělství, cestovní ruch, …) – např. v přímořských státech závislých na cest.ruchu dává EU granty (např. ve Špan.)
- STRUKTURÁLNÍ -vzniká v důsledku nesouladu mezi tím, co nabízíme my a co chce trh – struktur.změny v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují; obvykle se lidi musí rekvalifikovat
-např. zavíraj se doly, tam 50letí chlapi co neuměj nic jiného než fárat – co s nimi?, za PC?
- CYKLICKÁ -odpovídá hosp.cyklům (pokles ve víceméně všech odvětvích); zmizí tehdy, když se obnoví hosp.růst, roste v době krize
-důsledky: velké soc.dávky–>velké schodky–>neplatí daně, díra ve st.rozpočtu, klesá HDP
+ psychika jde do háje, rozvrácení rodin…
-míra nezaměstnanosti:
–>vyjadřuje se v % a zjistíme to, když počet nezaměstnaných vydělíme počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Výsledek násobíme 100 a dostaneme údaj nezaměstnaných v zemi.
nezaměstnaní
= —————————– x 100
ekon.aktivní obyv.
Leasing
=finanční produkt, kterým je možné financovat pořízení větší movité věci (hmotné) do té doby, než ji doplatíme
-v ČR se objevil po r.89
-osobní automobily, budovy, stroje a zařízení..
-Česká leasing.asociace – členem EU leas.asociace –>zabývá se nutnými změnami v čes.leasingu + návrhů změn ve vládě
1)Finanční leasing – základní druh leasingu, nejvíce využívaný
– po dobu splácení je předmět ve vlastnictví leasing.spol. a až na konci přechází do vlastnictví zákazníka – společnost nám auto „pronajme“ a po tu dobu je stále jejich majetkem–>nemůžem přestat splácet –>byla by to krádež –>přechází na nás po poslední splátce
-rizika jsou kryta pojištěním – to si platíme sami (často s pojištěním bývají výhodnější sazby)
-lze si také pojistit riziko nesplácení z důvodu ztráty pracovní schopnosti
– v momentě neplacení splátek zabavuje společnost zboží (nájemce má možnost leasing prodat a tím vydělané peníze zaplatit leasing.spol.)
-plátce DPH – splátky si můžeme dát do nákladů !! – odepisujeme vždy ten kousek, co zaplatíme –> část vstupní ceny + koeficient navýšení (1,09-1,12) + pojištění
-koeficienty jsou různé – čím atypičtější předmět, tím vyšší sazba
–akontace (nultá splátka,záloha)- nepůjčí nám 100%ceny vozu, musíme dát první mimoř.splátku – např. ve výši 20%ceny vozu, (nejčastěji alespoň 20% – aby to pokrylo DPH), z těch 80%,co nám půjčí měsíčně splácíme, bývá nejčastěji mezi 25-35%)
-čím větší akontaci na zač.dáme, tím nižší pak platíme koeficient navýšení
-pro FO se spíše hodí klasický spotřebitelský úvěr – vyjde levněji
-leasingové kroky:
1)kontakt s leasingovou společ.
2)předložení infa (účetnictví, výpisy z OR,závazky, povolení..)+ jeho kontrola
3)uzavření leasing.smlouvy + uzavření kupní smlouvy ( s dodavatelem)
4)uvedení do provozu
5)splácení
6)ukončení leasing.smlouvy
výhody:
-využití kapitálu leasingové společnosti
-platíme splátky a zároveň využíváme zboží (které nám již může vydělávat)
-zajištěna servisní služba (kromě finančního leasingu)
-splátky jako nákladová položka
-Je to rychlejší než získání úvěru
-Riziko inflace nese leasingovka
-Možnost nepravidelných splátek (hluché a silné sezóny)
nevýhody:
-dochází ke zvyšování fixních nákladů (splátky)
-Omezená vlast.práva (po dobu splácení) – přenesení vlast.rizik na nájemce
-Při výpovědi smlouvy – vysoké penále
-ve finále zaplatíme více než je kupní cena zboží
-akontace – mimořádná splátka (nejčastěji ta první – navýšení 1.splátky),která vyjadřuje procento kupní ceny – ve výši 10 – 90%
2)operativní leasing
– obě strany mohou kdykoliv vypovědět smlouvu
– leasingová společnost stále nese plnou odpovědnost za zboží i po dokončení splácení, je stále jejich majetkem
–>platím pouze za to, co „vypotřebuji“, jakýsi pronájem
– krátkodobé využití (min.12-max 60 měsíců)
– např. autobusy na turistickou sezónu
-ale je problém najít leasingovku, která tu věc, co potřebuji, bude vlastnit a dá mi to na kratší dobu (nechtějí půjč.krátkodobě, bojí se, že se jim to nevyplatí)
-leasingovka platí pojištění
-na cenu má vliv i opotřebení auta – když s tím hodně jezdíme, můžeme mít navýšené splátky
-výhodnější pro PO, třeba když mají ve firmě víc aut–> flotily (množstevní slevy) – nejsou u finanč.leas.nabízeny, nepotřebujou akontaci!
3)Zpětný leasing
-není v ČR bežný
-nutně potřebujeme peníze (hotovost) –>leasing.společnosti prodáme vlastní technologii (stroj, auto..) –> dají nám peníze (např.9mil)
–>na 5 let do splátek + navýšení–> tu technologii fyzicky máme a až splátky doplatim, tak mi ji dají nazpátek
-sice zaplatím více (jako u hypotéky), ale mohu si ty splátky dávat do nákladů – snižovat si daň.základ
4)fleet management
– pronájem exkluzivního či luxusního zboží, služeb ( např.limuzíny)
– nadstandardní péče o klienta
-např.pro jednu společnost nebo hotel, který má vlastní šoféry – smlouva, že každý rok jim bude měnit flotilu aut/limuzín
Ceny
– nejpohyblivější prvek na trhu
– tvoří se na základě nabídky a poptávky (Marshallovy nůžky)
– snahou je trefit rovnovážnou cenu
– co ji ovlivňuje:
samotný výrobek, náklady, konkurence, zákazník, distributor
– tvorba ceny:
výrobní náklady (variabilní – materiál, suroviny, fixní – pronájmy, účty) + zisk výrobce + marže obchodu = náklady vlastní výroby
náklady vlastní výroby + DPH (14% potraviny, 20% služby a spotřební zboží) + spotřební daň (jen některé zboží – např. alkohol, tabák) + clo (pouze při dovozu z mimounijní země)
-příští rok 15% a 21%
– někteří výrobci mohou udávat doporučenou cenu (aby si obchodník nestanovil příliš vysokou marži)
– sazby na clo – záleží na druhu zboží (např. sportovní zboží jen 3%, ale elektronika 15%)