Krátkodobé financování podniku
a) předmět krátkodobého financování
Financování: podniková činnost, jejím smyslem je zabezpečit efektivní financování všech podnikových činností. Zdroj fin. prostředků je vlastní nebo cizí kapitál, specifické (zvláštní) formy kapitálu. Úkolem financování je stanovit optimální proporce mezi vlastními, cizími a zvláštními formami kapitálu pro udržení pozic na trhu a zabezpečení dalšího rozvoje. V ekonomice platí, že financování krátkodobým dluhem je riskantnější než financování dlouhodobým dluhem. Výhody KD: je zpravidla levnější, lze jej získat snáze a rychleji.
Zlaté pravidlo: DM je třeba krýt dlouhodobými zdroji, krátkodobý majetek může být financován i krátkodobými zdroji. Zdroje dlouhodobého financování jsou externí a interní.
Interní zdroje – vnitřní činnosti podniku (odpisy, nerozdělený zisk, dlouhodobé rezervy) – samofinancování
Externí zdroje – zdroje získané pomocí dlouhodobých úvěrů, emisí akcií, pomocí obligací, finančního leasingu.
Velikost podnikového kapitálu závisí na:
- velikosti podniku (čím větší podnik, tím větší kapitál vyžaduje)
- rychlosti obratu kapitálu (čím rychlejší obrat tím je potřeba méně kapitálu)
- stupni mechanizace (vyšší technika vyžaduje vyšší kapitál)
- organizaci prodeje (vlastní prodejní síť vyžaduje větší kapitál než prodej přes obchodní podniky)
- b) zdroje krátkodobého financování – obchodní úvěry, krátkodobé bankovní úvěry, faktoring
Cizí kapitál:
1, krátkodobý kapitál: splatný do 1 roku, podnik by ho měl max. využívat.
a, krátkodobé bankovní úvěry: Úvěry se poskytují na základě úvěrové smlouvy.
Ad a, kontokorentní (překlenovací) úvěr: poskytuje se na BÚ, kde má podnik již své prostředky (účet má kreditní zůstatek) nebo mu banka poskytne úvěr (účet má debetní zůstatek). Z kreditního zůstatku získává podnik úvěr, z debetního úrok platí. Výhodou je pružnost, nevýhodou, že patří k nejdražším bankovním úvěrům.
Ad b, krátkodobý bankovní úvěr-potřeba úvěru se určí ze vztahu: Potřeba OM celkem
- OM úvěrovaný samostatně (např. pohledávky po lhůtě splatnosti)
- OM nepřijatý k úvěrování (nekvalitní výrobky)
- Závazky (vůči dodavatelům, zaměstnancům…)
- OM krytý vlastním kapitálem
= potřeba úvěru
Ad c, lombardní úvěr – úvěr zajištěný movitou zástavou (cenné papíry, směnky, zboří, pohledávky…). Banka neposkytne úvěr do plné výše zástavy. Podniky musí udržovat zástavu na sjednané úrovni a v potřebné kvalitě. Zástava nemusí být fyzicky předána bance, ale musí být zajištěna k dispozici.
Ad d, eskontní úvěr – odkup směnek bankou s možností postihu předcházejících majitelů směnky. Banka sráží diskont.
Ad e, akceptační úvěr – banka na žádost klienta akceptuje směnku a tím se zaváže zaplatit ji za dlužníka ve lhůtě splatnosti. Neposkytuje dlužníkovi peníze, ale přejímá jeho závazek.
Ad f, avalský úvěr – poskytnutí záruky klientovi za zaplacení jeho závazků. Banka tímto úvěrem nepřebírá závazek ani neposkytuje peněžní prostředky, ale ručí ze jeho zaplacení.
b, dodavatelský (obchodní) úvěr: vztah mezi D a O, je poskytován podniku tehdy, jestliže je dohodnutá úhrada bezhotovostním způsobem odložena nebo odloženo hotovostní placení. Význam spočívá v tom, že podporuje odbyt. Skonto- dodavatel může nabídnout odběrateli při okamžitém zaplacení nebo zaplacení do určité lhůty skonto.
c, zálohy od odběratelů: dodavatel má fin. prostředky k dispozici ještě před dodáním zboží.
d, nevyplacené mzdy: podniky nezaplatili zaměstnancům celkovou částku mzdy nebo platu, na kterou mají nárok. Obvyklý výplatní den je mezi 10. a 15. dnem v měsíci a do této doby může podnik odměny zaměstnancům používat pro jiné účely.
e, nezaplacené daně a pojištění: daně => státu (DPH, spotřební daň, z příjmu, silniční). pojištění => pojišťovnám.
f, financování oběžného majetku přeměnami majetku – obnova spotřebovaného OM z tržeb podniku, prodej nepeněžních složek majetku včetně finančních investic (mění se struktura majetku beze změny výše pasiv)
g, faktoring – prodej pohledávek bankám nebo specializovaným finančním institucím před jejich splatností. Faktoringová smlouva se uzavírá na určité období. Klient se ve smlouvě zavazuje, že pohledávky, které mu vzniknou v době platnosti smlouvy bude postupovat faktorovi, který je převezme, v rámci stanových limitů je bude financovat a sledovat jejich inkaso. Faktoringové pohledávky nejsou jištěny a proto musí faktor posoudit bonitu odběratelů a na základě toho stanovit úvěrový limit. Financování pohledávky zahajuje faktor na základě předložené kopie faktury odeslané odběrateli a kopie dopravního nebo jiného dokumentu, potvrzujícího odeslání zboží. Faktor nejdříve zaplatí určité % z fakturované částky a zbylou část faktury uhradí v okamžiku, kdy odběratel fakturu zaplatí. Faktor si sráží: úrok, režijní náklady a rizikovou provizi.