Inflace – cenový růst

– proces znehodnocení měny

– pokles její reálné hodnoty

Deflace – zhodnocení měny, ceny se snižují, snižuje se i hodnota zboží

– tento ekonomický jev se projevuje hlavně ve státech vyspělých

Stagflace – znamená recesi – úpadek ekonomiky

– klesá investování, průmyslová i stavební produkce, růst nezaměstnanosti,

pokles životní úrovně

 

Důsledky inflace

– snížení poptávky => snížení produkce => zvýší se nezaměstnanost => sníží se HDP

– znehodnocení úspor

 

Formy inflace

    1) mírná – do 10%

– zdravá – 2 až 3 % v této době stát nepřijímá žádná zvláštní opatření a snaží se

inflaci udržet v tomto rozsahu

    2) prudká(pádivá) – od 10 do 100 %

– včasné opatření by měl zajistit stát – hlavně CB pomocí

diskontní sazby

    3) hyperinflace – od 100 % a výš

– prudké znehodnocení měny

– vysoké bankovky, ale bezcenné       měnová reforma

– návrat k naturální výměně

 

Typy inflace

    1) zjevná – dá se vypočítat

    2) skrytá – pohyb cen na černém trhu => nedá se vypočítat

    3) potlačená – stát se snaží regulovat ceny (stanovuje horní hranici, která se nesmí přesáhnout)

– především v centrálně plánovaných ekonomikách

 

Podle vzniku

    1) poptávková inflace – zdrojem růstu inflace je růst poptávky, který není doprovázen

růstem výroby => což vyvolává růst cen

    2) nákladová inflace – její příčinou je růst nákladů firem, který může být vyvolán

rychlejším růstem mezd než růstem produktivity práce

– růst mezd musí být nižší než růst produktivity práce, aby se Na P vyrovnaly

 

 

Výpočet inflace

– pomocí tzv. spotřebního koše (cca 700 položek) – statistický se sleduje průměrná

cena a poptávka

– výpočtem se zabývá ČSÚ

    Cílování inflace

– inflace se cíluje od r. 1999 – tím se zabývá CB, týká se to budoucnosti na 4 až 5 let

– týká se čisté inflace (neobsahuje žádné státní regulace, či opatření

 

 

 

 

Vývoj inflace v ČR

– inflace v řízených ekonomikách byla skrytá dotacemi => k odkrývání

docházelo 1x za 5 let => zdražování

1990 – postupný přechod k tržní ekonomice

1991 – došlo k cenové liberalizaci

– byly zrušeny dotace, státní ceny se změnily na ceny tržní

– došlo k prudkému zdražení – o 10 %

– velká inflace – přes 50 %

– úpadek ekonomiky => pokles HDP

1992 – stát musel přijímat opatření, aby zastavil stagflaci

– zvyšování diskontní sazby – přes 20 %

– brzdit vývoj mezd – velkým podnikům byl dán limit růstu mezd

– ochrana spotřebitele – byly stanoveny max ceny

1994 – max ceny se odbourávaly

– těmito zásahy se podařilo od r. 92 do r. 94 postupně stlačit inflaci k 10%

– pochopilo se, že jediný neinflační růst mezd je díky růstu produktivity práce

1998 – oživení ekonomiky

– změna vlády – schodek 52 miliard měl zajistit růst ekonomiky, který by vedl

k zaplacení státního dluhu

Dnes – je lehké oživení

– inflace je mírná

– meziroční přírůstky indexu spotřebitelský cen 3 – 4 %

– nepatrný cenový nárůst potravin

– inflace má vliv na obchodní bilanci – pasivní

– lepší obchodní bilanci máme s CEFTOU (Maďarsko, Polsko, Slovensko)

– obrovské rozdíly mezi průměrnou mzdou v různých odvětvích

– PP stoupá díky nákupům modernějších technologií