Hospodářská politika

= působení státu na ekonomiku

= opatření státu, kterými uskutečňuje své sociální a hospodářské funkce

 

Státní orgány ovlivňující podnikání

1. Parlament ČR

• má zákonodárnou moc, zákony vytvářejí základní hranice pro fungování společnosti, tedy i ekonomiky
• schvaluje daňové zákony, zákon o obchodních korporacích, zákoník práce, státní rozpočet, … (= má významný vliv na HP)
• jeho činnost je ovlivněna tím, v jakém poměru jsou v něm zastoupeny jednotlivé strany

1. Vláda ČR

• základní tvůrce konkrétní aktuální HP
• její zaměření je dáno tím, které politické strany jsou v ní zastoupeny
• má zákonodárnou iniciativu (= navrhuje zákony)
• nejpodstatnější úlohu v ovlivňování ekonomiky má:
  • ministerstvo průmyslu a obchodu
  • ministerstvo financí
  • ministerstvo práce a sociálních věcí

1. Krajské úřady

• místní správa (řídí zdravotnictví, školství, výstavbu, …)

1. ČNB

 

Funkce státu

1. hospodářská funkce státu

• úkolem státu je vytvořit vhodné a stabilní prostředí pro podnikání

1. tvorba a dodržování práva
   • legislativa = tvorba právních norem
   • právní norma
   • sankce
   • právní předpis
   • v českém právním řádu jsou právní předpisy uspořádány stupňovitě podle důležitosti
   • dodržování práva je záležitostí soudu
   • úkolem státu je omezovat stínovou ekonomiku: šedá a černá ekonomika
2. působení na stabilní hospodářský vývoj
   • stát podporuje rozvoj důležitých odvětví a regionů (vyhlašuje programy podpory)
3. ochrana konkurenčního prostředí
   • stát svou hospodářskou politikou reguluje:
     • vznik a působení monopolů
     • externality
   • stát může nařídit poplatky na znečištění životního prostředí

 

1. sociální funkce státu

• stát pečuje o životní podmínky obyvatel:

1. poskytování veřejných statků a služeb
   • získáváme je zdarma, poskytuje je stát, prostředky získává z daní
   • za tím účelem zřizuje organizace, které působí ve školství, zdravotnictví, ochraně státu
2. regulace cen
   • vláda u výrobků a služeb, které považuje za nezbytné (léky), stanoví maximální cenu = cenový strop
     • cíl: pomoc obyvatelstvu
   • vláda udržuje minimální cenu
     • cíl: pomoc výrobcům
   • stát stanoví výši minimální mzdy
3. sociální zabezpečení
4. sociální zabezpečení hrazené ze sociálního pojištění:
   • dávky nemocenského pojištění (nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství, …)
   • dávky důchodového pojištění (starobní, pozůstalostní důchody)
   • podpora v nezaměstnanosti
5. státní sociální podpora
   • tyto dávky jsou hrazeny z prostředků státu
     • přídavek na dítě
     • příspěvek na bydlení závisí na výši příjmů
     • porodné
     • rodičovský příspěvek
     • dávky pěstounské péče nezávisí na výši příjmů
     • pohřebné

3. sociální pomoc
   • poskytování sociálních služeb (pečovatelská služba, domovy pro seniory, …)
   • dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, …)

 

Cíle hospodářské politiky

• základním cílem státu je dosáhnout harmonický a stabilní rozvoj společnosti
• hlavní hospodářské cíle státu:

1. uspokojivé tempo hospodářského růstu – měří se přírůstkem (poklesem) HDP
2. plná zaměstnanost – měří se mírou nezaměstnanosti
3. stabilita cen – měří se mírou inflace

 

Příčiny vzniku a existence inflace

• v oběhu je více peněz (nejčastěji nadměrným úvěrováním), než odpovídá nabídce zboží

1. příčiny na straně poptávky – poptávkové inflace – více peněz v oběhu než odpovídá množství zboží

• rychlejší růst mezd než produktivity práce
• nadměrné státní výdaje
• nadměrné poskytování úvěrů

1. příčiny na straně nabídky = nabídková inflace

• růst nákladů, protože rostou ceny surovin, materiálu, energie,…
• růst cen produktu u výrobců, kteří mají dominantní postavení na trhu

 

Členění inflace (podle velikosti míry inflace):

1. mírná (= příznivá) inflace
   • jednociferné číslo (do 9,9 %)
   • přijatelná inflace (míra inflace je nižší než tempo růstu výroby)
   • nyní v ČR
2. pádivá inflace
   • 2-3 ciferné číslo (10-999 %)
   • má výrazně negativní vliv (znehodnocuje úspory, pokles životní úrovně, nedůvěra v měnu)
3. hyperinflace
   • 4 a více ciferné číslo (1 000 a více %)
   • extrémní případ inflace, přiváží rozpad ekonomiky, peníze přestávají být uchovatelem hodnoty

Reakce obyvatel na inflaci:

1. vyvíjejí tlak na zvyšování mezd

• valorizace příjmů (týká se obyvatel se stálými příjmy) = pokud míra inflace dosáhne určité hodnoty, zvýší se příjmy

1. ztrácejí důvěru v peníze, nakupují nemovitosti, umělecká díla, …

Reakce podniků na inflaci:

• zdražují produkty

Reakce bank na inflaci:

• zvyšují úroky z úvěru i z vkladů

Deflace

= opak inflace

= pokles cenové hladiny, současně růst kupní síly peněz – peníze mají vyšší hodnotu

4. vyrovnanost vývozu a dovozu – měří se saldem běžného účtu v % z HDP

 

• všechny tyto makroekonomické veličiny spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují, vzniká:

 

Magický čtyřúhelník:

 

uspokojivé tempo hospodářského růstu                                                                      stabilita cen
vyrovnanost vývozu a dovozu                                                             plná zaměstnanost

 

Magický se nazývá proto, že se obtížně zajišťuje úspěšný vývoj všech 4 ukazatelů současně

Údaje základních ukazatelů se nanášejí do grafu, ale na osy se údaje nanášejí jinak – čím příznivější je hodnota ukazatele, tím je hodnota dále od středu. Spojením vznikne čtyřúhelník.

 

Čím je plocha čtyřúhelníku větší, tím je vývoj ekonomiky státu úspěšnější.

 

Nástroje hospodářské politiky

1. Vnitřní měnová (= monetární) politika

• jejím cílem je dlouhodobě udržet nízkou a stabilní míru inflace, proto tato politika představuje ovlivňování množství peněz v oběhu – tuto pravomoc má ČNB
• může být:

1. restriktivní
   • použije se, jestliže roste míra inflace ČNB usiluje o snížení množství peněz v oběhu, omezuje úvěrování, méně se investuje, snižuje se výroba i HDP, roste nezaměstnanost, zhoršuje se saldo obchodní bilance
2. expanzivní
   • použije se, jestliže roste nezaměstnanost, zhoršuje se HDP
   • opačný přístup: ČNB zvyšuje množství peněz v oběhu, úvěry jsou přístupnější, roste investování i výroba, zvyšuje se HDP, klesá nezaměstnanost, zlepšuje se saldo obchodní bilance
   • aktuální typ vnitřní měnové politiky (leden 2014)

 

Nástroje vnitřní měnové politiky

1. operace na volném trhu (jedná se o obchody s CP)

• v současné době nejdůležitější nástroj naší vnitřní měnové politiky

1. repo operace (ostatní banky ukládají u ČNB své nevyužité prostředky – nejčastěji na 14 dní, ČNB jim jako protihodnotu poskytne své CP, po uplynutí doby se CP a prostředky vrátí a ČNB zaplatí úrok, který je dán repo sazbou = 0,05 %)
   • pokud ČNB chce stáhnout peníze z oběhu (tj. v době restriktivní politiky), zvýší repo sazbu
2. nákup a prodej CP
   • pokud ČNB chce stáhnout peníze z oběhu, prodává CP
   • v době expanzivní politiky CP nakupuje

2. diskontní sazba = úroková sazba, kterou jsou úročeny vklady i na 1 noc ostatních bank u ČNB (0,05 %)

• představuje dolní hranici úrokových sazeb pro vklady
• v současné době podpůrný nástroj
• při expanzivní politice ČNB sníží diskontní sazbu
• při restriktivní politice ČNB zvýší diskontní sazbu
  3. lombardní sazba = úroková sazba, kterou jsou úročeny půjčky přes noc ostatních bank od ČNB (0,25 %)
• při restriktivní politice ČNB zvýší lombardní sazbu
• při expanzivní politice ČNB sníží lombardní sazbu
  4. povinné minimální rezervy (každá banka musí u ČNB uložit určitou část svých peněžních prostředků – 2 %)
• při restriktivní politice ČNB zvýší povinné minimální rezervy
• při expanzivní politice ČNB sníží povinné minimální rezervy

 

2. Fiskální (= rozpočtová) politika

= působení na ekonomiku pomocí změn příjmů a výdajů státního rozpočtu

• tento nástroj má v rukou vláda – ministerstvo financí

státní rozpočet = rozpočet, který zahrnuje příjmy a výdaje celého státu

• sestavuje se na 1 rok
• jeho návrh připravuje vláda, předkládá jej ke schválení Parlamentu ČR
• schválený SR má podobu zákona

 

příjmy:

1. daně
2. cla
3. pojistné na SZ
4. příjmy z rozpočtu EU
5. ostatní příjmy (např. poplatky)

 

výdaje:

1. transfery obyvatelstva (důchody, sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti)
2. státní správa (soudy, státní úřady, policie)
3. ochrana státu, školství, zdravotnictví
4. státní zakázky
5. odvody do rozpočtu EU (ČR je čistým příjemcem)

 

státní rozpočet

1. vyrovnaný příjmy = výdaje
2. přebytkový příjmy > výdaje

• vytváří rezervy na dobu nepříznivého ekonomického vývoje
• výsledkem restriktivní fiskální politiky

1. schodkový příjmy < výdaje            (v ČR od r. 1996)

• podporuje dočasný rozvoj ekonomiky, ale na dluh – zvýší se poptávka i HDP
• výsledkem expanzivní fiskální politiky
• schodek (deficit) státního rozpočtu se kryje půjčkami:
  • vydáním státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek
  • přijetím úvěru ze zahraničí
• stát musí dluh splácet včetně úroků (ročně více než 60 mld. Kč)
• půjčkami na krytí deficitu státního rozpočtu vzniká státní dluh, ten stále roste

 

roste i vládní (= veřejný) dluh (= dluhy celé soustavy veřejných rozpočtů)

Příčiny výrazného nárůstu veřejných dluhů:

o základní příčinu dluhů se vedou spory:

• pravice vidí hlavní příčinu ve vysokých sociálních výdajích
• levice spatřuje příčinu v příliš nízkých daních (které neumožňují potřebné výdaje)

 

položky, které ovlivňují deficit veřejných financí

1. mandatorní výdaje – takové výdaje, které je stát povinen zajišťovat ze zákona a jejichž výši nemůže stát ovlivnit, v současnosti tvoří většinu všech výdajů SR; především sociální výdaje (penze, nemocenské dávky, státní sociální podpora), dále ZP, úroky ze státního dluhu, státní podpora stavebního spoření a penzijního připojištění
2. předražené státní zakázky – odhaduje se, že státní zakázky jsou v průměru předraženy o 10 % (korupce = úplatky)
3. výdaje na záchranu krachujících bank a podniků

 

3. Vnější měnová (= monetární) politika
   • směřuje k zabezpečení stability měnového kurzu
   • měnový kurz má bezprostřední vliv na ceny dováženého a vyváženého:
4. znehodnocení kurzu (= měna oslabuje)
5. podporuje vývoz – nemění-li se cena v domácí měně, vyvážené zboží pro zahraniční kupující v cizí měně zlevní pokud necháme stejnou cenu v cizí měně, dostaneme více naší směny
6. omezuje dovoz – zahraniční zboží se při stejné ceně v cizí měně zdražuje

• znehodnocení kurzu přináší vývozcům kurzovní zisky a dovozcům kurzovní ztrátu

2. zhodnocení kurzu (= měna posiluje)
3. omezuje vývoz – čím je domácí měna silnější, tím je tuzemské zboží za hranicemi dražší a konkurenceschopnost tuzemských podniků klesá – podniky znevýhodňuje v zahraničí
4. podporuje dovoz – zboží se pro tuzemské spotřebitele zlevňuje
   • zhodnocení kurzu přináší vývozcům kurzovní ztráty a dovozcům kurzovní zisky

 

Nástroje vnější měnové politiky

1. devizová intervence

• pokud kurz nadměrně klesá, ČNB nakupuje CZK (využívá k tomu devizové rezervy nebo úvěry Mezinárodního měnového fondu) za jiné měny – tím zvyšuje poptávku a měnu stahuje z oběhu, tím snižuje její nabídku -> kurz roste nebo se stabilizuje
• pokud kurz nadměrně stoupá, ČNB prodává CZK a nakupuje jiné měny do devizových rezerv

1. změny úrokových sazeb z vkladů

• zvýšení úrokových sazeb působí na zvýšení zájmu zahraničních investorů v dané měně ukládat, a tedy na růst kurzu
• snížení úrokových sazeb způsobuje pokles kurzu

 

 

4. Vnější obchodní politika

2 směry:

1. liberalismus

• volný oběh zboží a služeb bez státních zásahů a regulací
• výhoda pro spotřebitele (vyšší nabídka v důsledku konkurence, nižší ceny, tlak na kvalitu)
• nevýhoda – likvidace tuzemských podniků, růst nezaměstnanosti
  2. protekcionismus
• (= ochranářství) – stát podporuje domácí podniky ochranou před dovozy

 

Maastrichtská kritéria makroekonomické konvergence

= kritéria pro stabilní ekonomiku

• musí být splněna k zavedení eura

1. nízký rozpočtový deficit                                                          ČR NE

• vkladní deficit smí dosahovat max. 3 % HDP

1. nízká míra veřejného dluhu                                                      ČR ANO

• veřejný dluh smí dosáhnout max. 60 % HDP

1. cenová stabilita                                                                       ČR ANO

• míra inflace smí převyšovat max. o 1,5 % úroveň průměru 3 zemí EU s nejnižší inflací

1. stabilita dlouhodobých úrokových sazeb                                  ČR ANO

• dlouhodobá úroková sazba smí být max. o 2,5 % vyšší než je tato míra v 3 zemích EU s nejnižší úrokovou mírou

1. stabilita měnového kurzu                                                         NELZE HODNOTIT

• měnový kurz musí být poslední 2 roky před zavedením součástí měnového mechanismu ERM II