Hospodářská politika
- Je souhrn cílů a nástrojů, kterými vláda ovlivňuje makro i mikroekonomiku. Má úzký vztah k ekonomické teorii, protože poznatky a závěry této hospodářské politiky jsou využívány HP tj. v praxi, proto rozlišujeme : a) Teoretickou HP, která se zabývá vytvářením teoretického systému cílů a nástrojů a je ovlivňována stavem společnosti úrovní poznání atd. b) Praktická HP, která doporučení teoretické HP realizuje v praxi a na rozdíl od teoretické HP nese za svá rozhodnutí politickou zodpovědnost. Musí tedy přihlížet k rozložení politických sil v zemi k mezinárodní situaci.
– Nositelé HP –
Může to být každá instituce nebo jednotlivec, pokud mohou určovat hospodářsko-politické cíle a mohou vytvářet podmínky pro jejich splnění.
- Těmi nositeli jsou jednak : vláda, ministerstva a nositelé, kteří nemají možnost rozhodovat, ale ovlivňují hospodářskou politiku jako jsou : politické strany, veřejné mínění atd.
– Cíle HP –
– Mohou být různě formulovány, protože existuje řada koncepcí pro vymezení hierarchie těchto cílů. Vytyčuje se hlavní cíl, což je : uspokojování všech potřeb společnosti. Dílčí cíle : které se k tomuto hlavnímu cíli vztahují. Většina jsou 4-5 a uspořádávají se do tzv. magického mnohoúhelníku, čímž se vyjadřuje vzájemná propojenost a závislost plnění 1 cíle na 2. a dalším.
– V současnosti se používá magický pětiúhelník s těmito cíli :
- Plná zaměstnanost(míra nezaměstnanosti).
- Cenová stabilita(míra inflace).
- Uspokojivé tempo růstu ekonomiky(HDP).
- Ekonomická rovnováha se zahraničím(platební bilance a obchodní bilance).
- Spravedlivé rozhodování.
– Vztah hospodářské politiky a ekonomické teorie –
- Ekonomika je vůči politice prvotní, ale politika má před ekonomikou prvenství. Ekonomika je vůči politice prvotní – z historického hlediska tu byla 1. ekonomie. Politika má před ekonomií prvenství – politika ovlivňuje ekonomiku, chci-li změny v ekonomice, musí se změnit nejdříve politika.
– Nástroje HP –
- Ekonomická veličina nebo ekonomicky relativní veličina, kterou mohou hospodářští politikové určit nebo měnit a působit tak na cílové proměnné.
Pozn.: Při třídění nástrojů HP lze uplatnit několik hledisek :
- Podle úrovně působení na : mikroekonomické a makroekonomické nástroje
- Podle charakteru vlivu : přímé a nepřímé nástroje.
- Podle oblasti působení např. na – měnové a fiskální nástroje.
- Podle způsobu ovlivňování : globální a selektivní nástroje.
Pozn.: Základním kritériem je pro členění, jak daný prostředek působí na vývoj vztahů mezi účastníky trhu na ekonomiku. Podle tohoto rozlišujeme :
Systémové(kvalitativní) a kvantitativní(nástroje běžné HP) nástroje.
- ekonomická veličina = např. cena, daňová sazba.
- Ekonomicky relativní veličina = např. bankovní zákon, kartelový zákon apod.
– Cíle jako samostatné dílčí politiky –
- Další oblastí jsou cíle, které plní spíše úlohu instrumentálních komplexů zaměřených na splnění vyšších tradičních cílů HP. Ty se chápou jako samostatné celky s vyhraněnými, tradičními oblastmi ekonomické politiky státu. Lze rozlišit cíle :
- v oblasti státního rozpočtu(fiskální politika)
- v oblasti peněžního oběhu a úvěru(peněžní a úvěrová politika)
- ve sféře měnové a mezinárodně-měnové(měnová politika)
- v oblasti strukturální politiky, která se zpravidla dělí na průmyslovou a regionální politiku
- opatření v oblasti regulace zaměstnanosti, vývoje mezd a platů(důchodová politika)
- v oblasti sociální(sociální politika)
- v oblasti celkového společensko institucionálně právního rámce ekonomických procesů.
Pozn. : Tyto cíle se spíše považují za nástroje k dosažení cílů, přesto však pozornost hospodářských subjektů i mnoha teoretiků bývá obvykle zaměřena na tuto skupinu cílů.
– Sociální politika –
– Životní minimum = státem uznaná oficiální hranice minimálního příjmu a pod touto hranicí nastává stav hmotné nouze.
– existenční minimum = dolní hranice pasti chudoby(jídlo, pití, ošacení, bydlení)(Belgie,Rusko).
– sociální minimum = je hranicí vyšší(pivo)!(Švédsko,Norsko,Holandsko).
U nás někde mezi existenčním a sociálním minimem.
-Konstrukce životního minima-
– skládá se z : a) částka na základní životní potřeby jednotlivce(kritérium pro výpočet je věk), b) částka na domácnost(podle počtu nahlášených osob v domácnosti).
– Další způsoby určování životního minima-
– ve Francii podle postavení v rodině, v přímořských oblastech nižší dávky
– v USA podle polohy(Aljaška,Florida mají vyšší dávky)
– v Kanadě podle velikosti města ( i v Maďarsku)
– v Německu v neúplné rodině vyšší dávky
– Nemocenské pojištění-
- náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého zaměstnání z důvodu nemoci nebo přijetí do ústavní péče, podmínkou je trvalý pobyt na území ČR
- nemocenská se poskytuje za kalendářní dny, nejdéle však po dobu jednoho roku
- nemocenská se vypočítává z denní mzdy se určí(tzv. denní vyměřovací základ)
- výše nemocenského za kalendářní den je 69% denního vyměřovacího základu
- první 3 dny pouze 50%
- Podpora při ošetřování člena rodiny –
- Ošetřování dítěte mladšího 10let z důvodu karantény nebo jiného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav toto vyžaduje.
- Nejvýše prvních 9 kalendářních dnů, u osamělého rodiče je to 16dní
- Po celou dobu 69%.