1. Úkoly a cíle
2. Zdroje pro financování
3. Podmínky finančního rozhodování
4. Techniky finančního rozhodování
5. Investování ve smyslu použití zdrojů do krátkodobého a dlouhodobého finančního rozhodování

 

 

Finanční řízení firmy patří do vrcholného managementu (tzv. Top managementu)

 

1) Úkoly a cíle

Finance – peníze a peněžní vztahy

Peníze: – hotovostní

– bezhotovostní

Finanční vztahy: – rozpočtový – vztah podniku k rozpočtům, majetek se přesouvá nenávratně (od

firmy  do rozpočtu (daně) z rozpočtu firmě (dotace))

– úvěrový – přesun majetku návratný (bankovní, obchodní úvěr), vracíme víc než

jsme si půjčili (úrok)

– pojišťovací – tzn. dochází k podmínečnému navrácení majetku (pojištění)

– realizační – dodavatelsko-odběratelské vztahy, návratný způsob

 

Cíle:     1) dosažení max. tržní hodnoty podniku

2) dosažení maximálního zisku

3) postavení na trhu

4) dosažení dobrého jména firmy

5) udržení likvidity a solventnosti

6) péče o pracovníky, o životní prostředí

 

Úkoly:  1) získání finančních zdrojů        (vlastních i cizích)

2) zabezpečit optimální maj. strukturu

3) rozdělení zisku  (- připraví podklady)

4) rozmístění (investování) volných fin. prostředků  (= alokace)

 

Finanční management a hlavní úkoly managera

Finanční management:– řídící pracovníci, kteří se zabývají fin. řízením podniku

– rozlišujeme: – vrcholový management (ředitel, ekonom.náměstek)- stanovuje

strategii při financování, rozděluje zisk

– management na nižších úrovních řízení

Hl. úkoly managera (činnosti) 1)  rozbor účetních výkazů         (rozvaha, výsledovka, cash flow)

2)  posouzení fin. situace podniku pomocí ukazatelů

3)  finanční rozhodování

* Ve větších firmách se fin. řízení člení na 2 skupiny:

1)  finančně-manažerská – orientuje se na: – získávání kapitálu

– vztah k bance a fin. institucím

– rozhoduje o vyplácení dividend

– zajišťuje pojištění a odstraňuje rizika

– vyhodnocuje investiční záměry

– provádí finanční plánování

2)  finančně-kontrolní (účetní) – má na starost:     – finanční a nákladové účetnictví

– sestavování rozpočtu a kalkulací

– zdanění podniku

– vnitřní kontrolu

 

 

2) Zdroje pro financování

Finanční zdroje firmy můžeme dělit podle mnoha hledisek

 

– podle formy zdroje

– peněžní (peníze, devizy, pohledávky, cenné papíry)

– věcné (stroje, investiční majetek, půda)

 

– podle vztahu zdroje ke firmě

– vnitřní (vytvořili jsme je vlastní činností, zisk, odpisy, absolutní a relativní úspora)

– vnější (všechny ostatní, úvěry (obchodní, bankovní), dotace, leasing)

 

– podle vztahu k vlastníkovi

– vlastní (zisk, odpisy, vklady společníků, upisování akcií, rezervní fond, emisní ážio (rozdíl mezi

tržní a nominální cenou akcie))

– cizí (úvěry, závazky ke státu (daně), pracovníkům (mzdy), dodavatelům, faktoring (odkup krátkodo-

bých pohledávek), fojfanting (odkup dlouhodobých pohledávek))

 

– podle délky trvaní ve firmě

– dlouhodobé (vlastní zdroje, úvěry nad 1 rok)

– krátkodobé (závazky, úvěry pod 1 rok)

 

Dotace (nenávratný přesun majetku)

– přímé – příplatky k ceně – zemědělství (stát garantuje minimální cenu)- podpora tohoto druhu podnik.

– příplatky na export – exportní prémie

– účelové přímé dotace – stát se rozhodne do toho investovat (čistička odpadních vod)

– nepřímé – úlevy na daních – z nějaké části neplatí daně (zaměstnává osobu s průkazem  ZTP)

– garance do zahraničí – podpora zahraničního obchodu

– státní zakázky – musí být vyhlášeno výběrové řízení (alespoň 3 varianty)

 

Struktura zdrojů

– poměr mezi vlastními a cizími zdroji

– z kolika % je majetek krytý cizími zdroji  (zadluženost) = CZ

A

– kolik korun dluhu na 1 korunu vlastního kapitálu  = CZ

VZ

– Každá firma má cizí i vlastní zdroje. Zdroje se firmě mohou mít různé skóre.   (VZ : CZ)

50 : 50 (firma je na tom dobře)

34 : 66 (stále dobré skóre firmy)

pokud je zadluženost vyšší  – firma je předlužena

 

– IM by měl být krytý vlastními zdroji popř. většina vlastními a zbytek cizími dlouhodobými

– OM dlouhodobými cizími, zbytek krátkodobými cizími

 

 

 

3) Podmínky finančního rozhodování

– vnější (externí) – hospodářský cyklus, úroveň daní, cel, dotační politika, úvěrová situace

– vnitřní (interní) – likvidita, rentabilita, zadluženost, využití kapitálu, produktivita, nákladnost, aktivita

 

Ukazatel likvidity:

 

1. stupně – okamžitá (solventnost) = peníze (v pokladně i na účtu)

krátkodobé závazky               (měla by vyjít menší než jedna)

 

2. stupeň – pohotová = peníze + pohledávky (OM – zásoby)

krátkodobé závazky                   (měla by vyjít menší než 1,5)

 

3. stupeň – běžná = oběžný majetek

krátkodobé závazky                                     (měla by vyjít menší než 2)

 

Pod pojmem likvidní si představíme převoditelný na peníze

– likvidní majetek: (pohledávky, cenné papíry, hotové výrobky)      -> dobře prodejné

– nelikviditní majetek (materiál, IM) ->  hůře prodejné

 

 Ukazatel zadluženosti

= cizí zdroje

aktiva

– doporučuje se poměr vlastních a cizích zdrojů: 1:1 ;  max. 1/3 : 2/3

 

Ukazatel nákladovosti (vztah mezi náklady a tržbami)

= náklady

tržby

– když 70 %  ->  na 1 Kč tržeb vynaložíme 70 hal. nákladů  =>  zisk je 30 %

 

Rentabilita (ziskovost)

– zvláštní druh efektivnosti (můžeme počítat ze zisku před i po zdanění)

– např. rentabilita tržeb = zisk

tržby

 

Produktivita práce

=   objem výroby

počet pracovníků

-> vyjde roční produktivita práce

 

=    objem výroby

počet odprac. hodin

-> vyjde hodinová produktivita práce

 

– můžeme počítat v naturálních jednotkách, penězích, normohodinách

 

Pracovní kapitál (čistý činný kapitál)

– ukazatel finančního zdraví firmy

= pracovní kapitál . 100

oběžný majetek

– jak se podílí na financování oběžného majetku

pracovní kapitál = oběžný majetek – krátkodobé závazky = 0 (celý OM je financována KZ)

< 0 (část IM je financována KZ – špatné)

> 0 (firma je finančně zdravá)

 

Ukazatelé aktivity

 

–doba obratu

– na jak dlouho nám majetek vydrží (než ho spotřebujeme)

– zásob =       zásoba

jednodenní tržba

– pohledávek =     pohledávka

jednodenní tržba

– oběžného majetku =        tržby

oběžný majetek

– aktiv =  tržby

aktiva

 

– rychlost obratu

– kolikrát za rok se majetek obrátí

– zásob = celková spotřeba

průměrná zásoba

 

– doba inkasa

– jak dlouho to trvá než nám uhradí naše pohledávky (čím nižší, tím lepší)

4) Techniky (metody) finančního rozhodování

1) Plánovat a sledovat cash – flow

2) Časová hodnota peněz

3) Vyrovnání úvěrových měr a míra inflace

4) Porovnání míry výnosnosti a náklady obětované příležitosti

5) Počítání se stupněm a dopadem rizika

 

Základní techniky:       1) procentní

2) pomocí poměrových ukazatelů

3) ostatní ukazatelé   (rychlost obratu zásob, produktivity práce, …)

 

1) Plánovat a sledovat cash flow (peněžní toky)

Dělení:

brutto CF (celkové, hrubé) – veškeré peněžní toky (provozní, investiční, finanční činnost)

netto CF (čisté) – peněžní tok z provozní činnosti

 

Rozdíl mezi CF a ziskem

výnosy  –  náklady  =  zisk    (výsledovka)

příjmy  –  výdaje  =  stav peněžních prostředků  (Cash flow)

-> nesoulad: (odpisy jsou náklad, ale nejsou výdaj, pohledávky jsou výnos, ale nejsou příjem)

– Mezi výdajem a nákladem může vzniknout časový nesoulad a podnik sice může vykazovat zisk, ale

přitom může být nesolventní. (horší než kdyby měl ztrátu (daně))

– Výkaz peněžních příjmů a výdajů firmy  (CF)  se sestavuje proto, aby firma mohla sledovat svoji

platební schopnost.

 

Plánování CF

– krátkodobé – tzv. platební kalendář (týden, měsíc)

– dlouhodobé – rok a více dopředu

 

Cash flow sledujeme 2-ma způsoby:

1) přímo – tj. sledováním příjmů a výdajů  (peníze které do firmy plynou a peníze z firmy odtékající)

2) nepřímo – vycházíme ze stavů rozvahových účtů na začátku a na konci sledovaného období)

 

Při sestavování výkazu o CF se vychází z:

– rozvahy (majetek podniku)

– výsledovky (náklady – výnosy  -> hosp. výsledek)

 

2) Časová hodnota peněz

– v čase se hodnota peněz mění

 

Jednoduché úročení

 

úrok (ú) = jistina(j) . úroková sazba(i) . doba(n)

 

jistnan = jistina0 (1 +ni)

 

Složené úročení

n

jn = j0 (1 + i)

 

Úročitel

– kolik budeme mít za x let při dané úrokové míře

n

= (1 + i)

 

Odúročitel

– kolik bychom měli dnes vložit, aby za x let jsme měli jistou částku

=     1   .

n

(1 + i)

 

Střadatel

– kolik budem mít za x let, když pravidelně budeme ukládat určitou sumu

n

= (1 + i) -1

i

 

Zásobitel

– jaká částka musí být dnes uložena, aby z ní byl po dobu x let vyplácen pravidelný důchod

 

=             i              .

n

(1 + i ) – 1

 

Umořovatel

– umořovatele používáme při výpočtu anuity (anuita částka zahrnující úrok i úmor)

n

= i (1 + i)

n

(1 + i) – 1

 

Výpočet anuity

a = jn  .         i        .

n

(1 + i) – 1

 

 

3) Vyrovnání úrokových měr a míra inflace

– projev ekonomické nerovnováhy trhu , která se projevuje vzestupem cen (opakem je deflace =

hladina cen klesá)

– ovlivňuje negativně hospodářství,  závisí na míře inflace, respektive na jejím tempu růstu

 

– inflace tažená poptávkou – do ekonomiky se dostávají peníze, aniž by tomu odpovídala produktivita

práce (poptávka existuje – zboží není Þ zdražení cen)

– inflace tlačená náklady – rostou vstupní ceny (mzdy, energie…)

 

– inflace přerozděluje – kupní síla peněz slábne (menší úspory), majetek roste

 

– inflace se počítá porovnáním cen tzv. spotřebního koše  (seznam zboží a služeb, které

domácnosti spotřebovávají, různé druhy mají různou váhu

 

 

– inflace = Ceny sledovaného období . 100

Ceny základního období

n

 

– míra inflace = (1 + inflace) – 1

 

Druhy inflace

– mírná (0 – 10 %) – nemá příliš velký vliv na hodnotu peněz

– pádivá (10 -50 %) – vede ke zvyšování nejistoty při rozhodování investovat, hospodářská politika je

zaměřena na její potlačování (rostou ekonomické náklady)

– hyperinflace (nad 50 %) – rozvrací ekonomiku, peníze ztrácejí svoji funkci Þ naturální směna

 

– rovnoměrná – u všech komodit na trhu dochází ke stejnému růstu cen

– nerovnoměrná  – ke zvyšování cen dochází odlišně u jednotlivých druhů zboží

 

Reálná úroková míra

– o kolik nám vrostou naše vklady ve skutečnosti (ošetřeni o daň a inflaci)

 

ir = in . (1 – D) – I

1 + I

in  – nominální úroková sazba

 

4) Posouzení míry výnosnosti a náklady obětované příležitosti

– podmínkou, že máme více variant, z kterých vybereme tu nejlepší

– podnik by měl mít díky investování vyšší zisk

 

=     o kolik Kč přirost zisk

kolik Kč vložíme kapitálu

 

– variantu, kterou jsme si zvolili, musíme ošetřit o tzv. náklady obětované příležitosti (2. nejvýhodnější

varianta

– vlastní kapitál musí být dražší než cizí (akcie – nemáme zaručený výnos, banka vždy úrok)

– musíme počítat rentabilitu vlastního kapitálu

 

=              zisk           .

vlastní kapitál

 

– jestliže ukazatel vyjde vyšší, nebo stejně vysoký jedná se o dobrou investici

 

5) Počítání se stupněm a dopadem rizika

– kvalifikovat (vyčíslit) riziko, aby jsme se rozhodli správně (používá s počet pravděpodobnosti)

 

Riziko podnikatelské = určitá pravděpodobnost ztráty nebo pravděpodobnost, že dosažené

výsledky budou horší než předpokládané

Příčina vzniku rizika      – objektivní

– subjektivní (zaviněné managementem nebo zaměstnancem)

 

– provozní          (havárie v podniku)

– inovační         (-> inovace = změna)

– investiční       (špatné investování, koupě neznámé technologie)

 

– systematické            ( riziko tržní v důsledku změny celkové ekonomické situace  ->

inflace, změna kurzu)

– nesystematické (- specifické pro určité obory nebo pro určité výrobky  -> lze

odstranit diversifikací)

Ochrana proti rizikům:

1. pojištění
2. přesun rizika na obchodní partnery
3. započítání rizika do ceny
4. vytváření rez. fondů i jiných fondů
5. u fin. investic:  vytvořením portfolia u CP         (= CP různých druhů)

(-> čím větší výnos u CP – tím rizikovější)

 

zásady při fin. plánování – pro snížení rizika

1)  Kč získaná s rizikem má menší hodnotu  než Kč získaná bez rizika   (<= plánované Kč)

2)  Kč získaná rozšířením stávající výroby je bezpečnější  než Kč získaná zavedením nové

výroby

3)  investice do nových výrobků musí být rentabilnější, aby se pokrylo vyšší riziko

 

Rozdělování zisku:

Výnosy – Náklady = Zisk  (Ztráta) . . . . .  HV

 Hospodářský výsledek – z běžné činnosti – provozní  (tržby)

– finanční  (úroky, CP)

– z mimořádné činnosti (úhrada škod, mank, inv. přebytku)

 Rozdělení zisku

zisk před zdaněním

zisk po zdanění

odvody do rez. fondu a dalších fondů  (FKSP  =  fond kulturních a sociálních potřeb)

Disponibilní zisk

1. část –  investuje se
2. část –  rozdělí se  (majiteli + akcionářům + zaměstnancům)

 

 

Finanční plánování

= součást plánování podniku podobně, jako se provádějí ostatní plány:  plán výroby, odbytu, zásob

– rozdělení: dlouhodobé plánování – na dobu 5-ti případně i více let naplánovat potřebu kapitálu,

úvěry, splácení úvěrů

                  krátkodobé plánování – roční plánování

– plánování výsledovky

– sestavování cash flow

 

 

5) Investiční rozhodování

– dlouhodobé rozhodování – strategie firmy – kam chceme dospět, do čeho budeme investovat

– krátkodobé rozhodování – musíme dávat do souladu všechny okamžité potřeby se zdroji

 

 

Dlouhodobé rozhodování

 

1. a) věcné a nehmotné investice – HIM a NIM, stroje

– musíme mít více variant, abychom jsme se mohli rozhodnout, a také musíme znát kritéria, podle

kterých se budeme rozhodovat

 

Ukazatel návratnosti investice

– za kolik let se nám vrátí investované náklady

 

= investiční náklady

čistý zisk – odpisy

 

Ukazatel efektivnosti investice

– kolik Kč zisku nám přinese jedna investovaná Kč

 

=      čistý zisk        .

investiční náklady

 

Čistá současná hodnota (současná hodnota CF)

 

ČSH = SHCF  – investiční náklady

SHCF = CF . odúročitel

 

Vnitřní výnosové procento

– ukazatel, který se používá při vyhodnocení efektivnosti firmy

– maximální úrokové zatížení (míra) při které se současná hodnota budoucích efektů rovná hodnotě

investice

 

1. b) finanční investice

– nákup dlouhodobých CP (akcie, obligace, majetkové účasti)

– chceme posílit rentabilitu firmy

– rizika: – tržní – podnikatel neovlivní, působí na všechny hospodářské subjekty stejně (inflace)

– specifické – můžeme ovlivnit tím, že nakupujeme kvalitní CP, riziko rozkládáme (deverzifikuje-

1. me) tak, aby portfolio (skladba CP) přineslo zisk

 

 

Vztah mezi rentabilitou a likviditou

– když posiluje rentabilitu tak oslabujeme likviditu a naopak

– jak zařídit, abychom měli slušnou rentabilitu a byli likvidní

1) kontokorentní účet – když potřebujeme, aby za nás banka uhradila větší částku než máme na účtu

(platíme úrok pouze z vyčerpané částky)

2) akceptační úvěr – když vystavíme cizí směnku a banka ji akceptuje

3) lombardní úvěr – vlastníme takový majetek, který můžeme zastavit

 

Krátkodobé rozhodování

– prostředky vkládáme a) do zásob

1. b) jsou vázány v pohledávkách
2. c) v podobě krátkodobého finančního majetku

 

1. a) do zásob

ČNz = c/2 + p + t

KZ = ČNz . s (KZ = max. + min./2)

PZ = skutečný stav zásob + očekávané dodávky – předpokládaná spotřeba

Q = Spotřeba/ Norma spotřeby

N = Spotřeba + Konečná zásoba – Počáteční zásoba

S = norma spotřeby . objem výroby

 

Co ovlivňuje velikost zásob?

– faktory externí – charakter trhu – trh monopolní, konkurenční, vyrovnaný, nevyrovnaný, stabilní,

nestabilní

– faktory interní – výrobní program, délka výrobního cyklu (čím menší cyklus, tím větší zásoby),

organizace zásobování, odbytu a výroby

 

Časová norma zásob nedokončené výroby

ČNz = koeficient narůstání nákladů (Knn) . výrobní cyklus (d)

Knn = N1 + N2 + …..Nd /Nd . d

 

Časová norma zásob hotových výrobků

ČNz = expediční cykly + dny pojistné zásoby

 

1. b) vázány v pohledávkách

– každý podnikatel, když uzavírá kupní smlouvu, měl by uvést splatnost fakturace

– průměrná doba úhrady faktur (jak dlouho trvá než odběratel zaplatí pohledávky)

= průměrný stav pohledávek

průměrná denní tržba

– pohledávky – zaplacené včas

– zaplacené po splatnosti

– nedobytné (dubiózní) – musíme evidovat

 

1. c) v podobě krátkodobého finančního majetku

– umístnění – hotovost (pokladna, BÚ)

– krátkodobé CP

 

Ukazatelé pro hodnocení finančního zdraví firmy

 

Ukazatel intenzity obratu vlastního kapitálu

– za jak dlouho se VK zaplatí

– čím menší, tím lepší

 

= vlastní kapitál

CF

 

Kapitálová náročnost výnosu

– kolik potřebujeme mít kapacity, abych vyprodukoval 1 Kč výnosu

= pasiva

výnosy