Ekonomika ČR ( proces transformace, makroekonomické ukazatele )

Makroekonomické ukazatele výkonnosti české ekonomiky

Makroekonomie

• = obor ekonomie, který se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku
• sleduje vztahy mezi agregátními veličinami jako například hrubý domácí produkt, agregátní nabídka, agregátní poptávka, inflace, nezaměstnanost, úroková míra a měnový kurz
• popisuje, jakými mechanismy se tyto veličiny utvářejí, jaké faktory je ovlivňují a jakým způsobem je dosahováno ekonomické rovnováhy.

Mikroekonomie

• je obor ekonomie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů – jednotlivců (domácností), firem a státu
• na rozdíl od makroekonomie se zabývá poptávkou a nabídkou v jejich individuálních a konkrétních podobách, makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou a poptávkou, tj. komplexními trhy

Makroekonomické ukazatele

• charakterizují celkovou výkonnost české ekonomiky
• patří k nim HDP, HNP, Inflace, míra nezaměstnanosti, stav státního rozpočtu…

Hrubý domácí produkt (HDP)

• Zachycuje finální produkci ekonomických subjektů na území státu, bez ohledu na národní příslušnost
• Počítá se jen finální produkt (hotové výrobky/ služby určené ke spotřebě, př. chleba), nikoliv meziprodukt (dodávky mezi podniky, které teprve čeká zpracování, př. pšenice)
• Dělení:
• Nominální – vyjádřen v tržních cenách (= ceny daného roku – prudce se mění, což může způsobovat chyby)
• Reálný – vyjádřen ve stálých cenách, častěji používán. Ceny roku, bez ohledu na skutečný vývoj. Zjišťujeme zrychlení / zpomalení aktivity země (př. 1995 122tis. Kč/osobu – inflace, 2011 349tis. Kč/ osobu – růst cen, lepší ekonomie)
• Problémy při výpočtu:
• měření odráží pouze to, co vyprodukovala oficiální ekonomika – existuje daleko výkonnější ekonomika (stínová, šedá), která se v měření neodráží
• nezapočítáváme znečišťování ani škodliviny
• Způsoby měření HDP

1. výdajová metoda – výdaje se dělí do 4 kategorií
2. osobní spotřební výdaje (C) – výdaje domácnosti za spotřební zboží, potraviny a služby
3. domácí investice (I) – výdaje forem na nákup investičního majetku
4. vládní výdaje (G) – financování platů státních úředníků, stavby silnic a dálnic; nepatří sem transfery; proti platbám nestojí žádné nové zboží nebo služba
5. český export (X – M ) – rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží; zboží vyrobené v ČR a vyvezené zboží se započítává a zboží vyrobené v cizině a dovezené do ČR se odečítá

                        HDP = C + I + G + (X – M)

2. důchodová metoda

• příjmový způsob výpočtu
• každý výdej v ekonomice je něčí důchod nebo příjem
• domácnosti mají 4 druhy příjmů:

1. mzda nebo plat (W) – odměna za práci
2. nájmy (R) – příjmy vlastníků z půdy a nemovitostí (renta)
3. úroky (Int)
4. zisky (P) – příjmy majitelů firem

                        HDP = W + R + Int + P + D (odpisy) + IBT (přímé daně)

3. výrobková metoda

• též produktová nebo zbožová
• sčítá se hodnota finálních služeb a statků prodávaných firmami domácnostem
• výrobek musí být vždy finální (finální statky = produkce vyrobená v 1 roce)
• výdaje za použité zboží (second hand) se do toho nezapočítávají

Hrubý národní produkt (HNP)

• představuje objem vyrobených statků a poskytnutých služeb (v penězích) výrobními zdroji, které jsou ve vlastnictví občanů a společností určitého státu (doma i v cizině)
• zahraniční firmy, které mají v ČR zastoupení, se do něj nezapočítávají

Inflace

• = proces postupného znehodnocování měny v důsledku růstu cen – lidé nemají peníze nebo ceny zůstávají stejné ale důchody a mzdy/platy jsou menší
• Z lat. inflare = nafukovat
• měření inflace
• míra inflace je měřena pomocí tzv. cenových indexů (index spotřebitelských cen – vyjadřuje změny ve výdajích domácnosti na nákup tzv. spotřebního koše statků a služeb ve srovnání s výchozím období (vyjadřuje se v %), index cen výrobců, deflátor hrubého domácího produktu)
• typy inflace

1. Dle projevu navenek:
2. otevřená (= zjevná) – skutečně dochází k vzestupu cenové hladiny. V ČR, hlídáno EU.
3. potlačená – nedochází k vzestupu, protože je brzděn. U nás před rokem 1989, nedemokratické země, malé ceny -> černý trh
4. skrytá – inflace nezaznamenána nebo špatně zaznamenána, nebylo zvolen koš
5. Dle míry inflace:
6. mírná (plíživá) – ČR, do 1%, spotřebitel prakticky necítí rozdíl
7. pádivá (cválající)– rozdíl desítek/stovek %, problémová, snaha investovat (auta, byty…)
8. hyperinflace – tisíce %, peníze ztrácí smysl, obnovení bartru

• roční míra inflace – je jedním z ukazatelů, které vypovídají o stavu ekonomiky určité země
  • čím je míra inflace vyšší, tím vyšší je v ekonomice nerovnováha a tím závažnější jsou její dopady
  • vysoká míra inflace znehodnocuje úspory, zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry a uchovatel hodnoty a snižuje reálné mzdy
  • zvláštní mírou inflace je stagflace, která se objevila v 70. letech 20. stol., jde o inflaci, která je provázena vysokou nezaměstnaností a objevuje se v podmínkách stagnace či recese v ekonomice

• příčiny inflace – nerovnováha cenové hladiny (původ na straně nabídky a poptávky)

1. příčiny na straně poptávky
2. růst množství peněz při stejné velikosti trhů; množství zboží a služeb je ovlivňováno tržními silami a produkčními schopnostmi hospodářství
3. růst trhu při neměnném množství peněz – na velikost trhu působí populační růst (ovlivňuje velmi zvolna); příliv zahraničních investorů (ovlivnění výrazné)
4. vliv psychologický – spotřebitelé očekávají, že se jejich finanční situace bude lepšit; roste poptávka
5. pokles ochoty lidí držet peníze – poptávka převyšuje nabídku; ceny všeobecně rostou; pokud množství peněz v oběhu roste příliš rychle, lidé se snaží zbavovat peněžních zůstatků za každou cenu, inflace se prohlubuje → dochází k hyperinflaci – naprosté zhroucení peněžního oběhu (lidé se snaží zbavit všech svých peněz a jejich cena rychle klesá k nule)
6. příčiny na straně nabídky
7. růst produktivity práce – technický a technologický pokrok
8. růst cen materiálových zdrojů – z důvodů jejich postupného vyčerpávání a horší výtěžnosti
9. populační vliv – změna poměru produktivních ku neproduktivním členům společnosti; více neproduktivních složek společnosti (děti, důchodci) → dochází k poklesu nabídky
10. výpadky produkčních kapacit – rozsáhlé přírodní katastrofy nebo zničení technické infrastruktury (energetické a dopravní sítě), dlouhodobý výpadek internetu v důsledku masivního výskytu nových virů, …

• důsledky inflace
• Vliv inflace na reálné důchody a bohatství
  • Za předpokladu, že cenová hladina a příslušný nominální důchod rostou rozdílným tempem. Bude-li inflace nevyrovnaná, reálné mzdy a jejich podíl na reálném HDP poklesnou. Inflace pak povede k přerozdělení reálných mezd ve prospěch jiných důchodů.
  • b) taxflace, neboli jev fiskální brzdy – efekt spojení inflace a zdanění. S růstem nominálních mezd, který je spojen s růstem cenové hladiny se příjemci mezd dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění (progresivní daně). Rostou-li reálné mzdy pomalu, klesá reálný disponibilní důchod domácností. Proti tomuto účinku se zavádí odečitatelné položky od základu daně.
    • Inflace zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady
      • a) náklady spojené s řízením struktury aktiv – snaží se minimalizovat držbu peněz a vhodně investovat
      • b) náklady spojené se změnou ceníků, seřizování prodejních automatů, apod.
        • Vliv inflace na ekonomickou aktivitu
          • a) Inflace vytváří nejisté prostředí pro ekonomickou aktivitu. Pracovníci i podnikatelé tím mohou být destimulováni od své aktivity a také od tvorby úspor. Inflace tak může vést k posílení spotřebních výdajů na úkor úspor (jde spíše o dopady vysoké míry inflace, při nízké míře naopak se úspory mohou zvyšovat).
          • b) Inflace vnáší nejistotu do investičních plánů, podněcuje spekulace a překupnictví oproti dlouhodobým investičním plánům.

Deflace

• = pokles cen, stoupá kupní síla peněz
• Problém: není motivace k výrobě

Dezinflace – snižování míry inflace; dochází stále k růstu cenové hladiny

• projevy – výše mezd (v závislosti na vývoje inflace); vynucený růst úspor; existence nedostatkového zboží

Obchodní a platební bilance

Obchodní

• vyjadřuje rozdíl mezi objemem vývozů do zahraničí a dovozů v peněžním vyjádření, který označujeme jako saldo – může být aktivní (vývozy převyšují dovozy) nebo pasivní (vývozy jsou nižší než dovozy)

• Typy:
• Aktivní – více se vyváží než dováží – růst ekonomiky, saldo je v plusu
• Pasivní – méně se vyváží než dováží – saldo je v mínusu
• Vyrovnaná – pokud se saldo = 0
• Platební – vztah mezi peněžními příjmy a platby do zahraničí

Platební

• shrnuje objem všech plateb do zahraničí a ze zahraničí
• skládá se z běžného a kapitálového účtu, devizových rezerv a vyrovnávací položky „chyby a opomenutí“
• za kreditní položky se považují toky peněz do ekonomiky za debetní položky toky peněz do zahraničí
• běžný účet se skládá z obchodní bilance a dále zahrnuje platby spojené s cestovním ruchem, službami …
• kapitálový účet odráží toky krátkodobého a dlouhodobého kapitálu
• přináší informace o vývoji mezinárodního postavení státu

• Zachycuje hodnotu dovozu a vývozu služeb a zboží