Ekonomický život společnosti

pracovní síla – fyzické a psychické schopností člověka konat práci

každá práce vyžaduje uplatnění fyzických i duševních schopností, jejich podíl je u   různých prací různý – rozlišujeme fyzickou x duševní práci

práce jednoduchá (mytí nádobí) x složitá (kvalifikovaná)

práce tvůrčí, produktivní, neproduktivní…

1. c) kapitál – finanční prostředky k nabývání majetku

odvozený a reprodukovatelný faktor výroby, výsledek lidské práce (liší se tak od    přírodních zdrojů)

používán, aby ve spojení s prací a přírodou vznikly větší hodnoty než byly   vloženy

ztělesňuje vynaložení práce a přírodních zdrojů v současnosti (či minulosti)               v zájmu

zvýšení produktivity práce v budoucnosti

představuje zdroj pro získávání hmotných statků (stroje, dopravní zařízení),             pracovních prostředků a pracovních předmětů

pracovní předměty – člověk je zpracovává, částečně zpracovaný předmět je               surovina             (ruda v huti) – zpracováním suroviny dostáváme materiál

pracovní prostředky – mezi člověkem a pracovními předměty, jimi na pracovní       předměty působíme (stroje, nástroje)

finanční (peníze, vše s čím se dá obchodovat, akcie, obligace, směnky), statky, které               byli vyrobeny proto, aby jejich pomocí byli vytvořeny další statky, výroba je          permanentní    proces, který nikde nemůže ustat

Ekonomické subjekty

• existuje několik druhů subjektů, mezi nimiž vznikají vztahy
• domácnosti (spotřebitelé) – jejich cílem je co nejvíce uspokojit své potřeby, ve většině ekonomik jsou domácnosti nejpočetnější skupinou subjektů, jsou vlastníky výrobních faktorů, které poskytují výrobcům za účelem získání důchodu
• firmy – zabývají se výrobou statků, ve většině případů se snaží maximalizovat zisk
  • jsou to uměle vytvořená sdružení vlastníků k určité výrobě nutných výrobních faktorů
  • mají dlouhodobější charakter
  • dlouhá doba trvání napomáhá dosahovat vyšší efektivity
  • odměnou majitelům výrobních faktorů za jejich využití je zisk podniku

• stát (vláda) – vstupuje do ekonomického systému s cílem jej ovlivňovat ve veřejný prospěch
  • vystupuje jako domácnost i jako firma (nakupuje pro svou spotřebu a vyrábí statky prostřednictvím státních podniků)
  • zvyšuje efektivitu ekonomického systému (svými opatřeními napomáhá tam, kde samotný ekonomický mechanismus selhává)
  • zvyšuje spravedlnost ekonomického systému (přerozděluje důchody z využití faktorů za účelem rovnoměrnějšího rozdělení mezi domácnosti, poskytuje státní pomoc ekonomicky slabším)
  • zvyšuje stabilitu ekonomického systému (snaží se udržet stabilně vysokou míru růstu národního produktu při současně nízké inflaci a nezaměstnanosti)
    • zahraniční subjekty – soubor domácností, firem a vlád, které vstupují do národní ekonomiky zvenčí
      • ve svých vztazích překračují státní hranici
      • musí respektovat více právních režimů a musí řešit i problém rozdílných národních měn
      • vlády obvykle stanovují pro zahraniční účastníky ekonomického života zvláštní režim vztahů (placení cla, dovozní povolení, podpory zahraničních investic…)

Veřejné služby

• existují i veřejné statky, veřejné služby i statky jsou finančně náročné – neplatí se přímo
• platí je stát, obecní pokladna (daňoví poplatníci)
• vznikají – 1) z ekonomické nutnosti – policie, armáda, semafor, chodníky – údržba
• 2) z politického rozhodnutí – školy, silnice;

Externality

• = příklady neefektivního fungování trhu
• Negativní: nastávají když někdo nenese plně náklady své činnosti a přenese je na někoho jiného
• pro odstranění Pigou navrhuje: zatížit původce negativní externality daní, která by zvýšila jejich soukromé náklady na úroveň společenských nákladů (popř. licencí, pokutou, poplatkem)
• Pozitivní: vzniká, když si člověk nemůže osvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a když si část majetku přisvojí jiné osoby
• pro odstranění Pigou navrhuje: poskytovat původci pozitivní externality subvenci, která by zvýšila jejich soukromé výnosy na úroveň společenských výnosů
• hlavní příčinou jejich vzniku je existence volných zdrojů, tedy zdrojů, ke kterým není určeno vlastnické právo – proto se následně nerovnováha mezi náklady a výnosy dělí na společenské a soukromé
• můžeme tedy rovněž říct, že příčinou externalit je neexistence vlastnických práv
• v ekonomické teorii se v zásadě uplatňuje na externality dvojí pohled, jeden je vnímá jako tržní selhání (Pigouův přístup) a druhý jako jev svobodných trhů, který se sám vyřeší (Coaseho přístup a rakouská škola)

Základní ekonomické teorie

• ekonomové už od dřívějších dob hledali odpovědi na některé základní otázky fungování hospodářství v jednotlivých státech
• vznikly tady mnohé ekonomické teorie a můžeme říci, že všechny spojoval jeden zásadní problém – jaké místo zaujímá stát a jeho orgány ve vztahu k fungování ekonomiky
• některé teorie tvrdí, že stát by měl ekonomiku přímo či nepřímo ovlivňovat; jiné tvrdí, že by měl pouze dohlížet na dodržování nejzákladnějších ekonomických předpisů

1) Nejprve naturální směna (bártrová)
2) Merkantilismus:

• 14. století
• hospodářská politika v Itálii
• bohatství = zlato, růst bohatství = navyšování množství zlata v zemi
• zákaz vývozu peněz ze země, cílem hromadit peníze v zemi
• vývoz povolen pouze pokud se dovozem získá víc
• systém přísné státní regulace hospodářství
• důraz na vývoz hotových výrobků a dovoz surovin
• jak získat zlato: těžba, zabrání území pro těžbu, zahraniční obchod
• prosazoval státní zásahy do ekonomiky (například zakládání státních manufaktur), které by umožnily rozvoj  průmyslu vyrábějícího pro vývoz a vývozní expanzi
• k nejvýznamnějším představitelům patřili v Anglii: T. Mun, J. Child, N. Barbon

3) Colbertismus:

• ve Francii J. B. Colbert
• chtěl konkurence schopnost francouzského trhu
• snížení cen surovin – snížení cen výrobků
• zemědělství je základ hospodářství – úpadek, bouře zemědělců, hladovění

4) Klasická škola:

• pol. 18. stol – 60. léta 19. stol.
• bohatství národa roste, pokud roste bohatství jednotlivců, žádná vládní politika nemůže tedy nahradit individuální snažení jednotlivce.
• Adam Smith, zakladatel ekonomie jako vědy, dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776)
• 3 základní znaky ekonomie: 1) Bohatství společnosti představují vytvořené statky, které uspokojují potřeby obyvatel, je potřeba Analýza trhu (aby bylo dostatek statků)

2) Hospodářský liberalismus – reakce na merkantilismus,         stát se nevměšuje do hospodářství (trh funguje na základě nabídky a poptávky), jen    zdravotnictví, školství atd. musí stát regulovat, aby bylo dostupné všem

3) Tržní samoregulace hosp. – neviditelná ruka trhu, trh se        sám vyvažuje pokud je dostatek kupujících i prodávajících

• Thomas Robert Malthus – Esej o populaci: války a nemoci jsou přirozeným regulátorem počtu obyvatelstva, lidé jsou odsouzeni k věčné chudobě
• David Ricardo – Železný mzdový zákon: dělníkova mzda nesmí přesáhnout výši životního minima, bylo by víc dělníků, zahlcení levnou pracovní silou a pokles mzdy zpět na existenční minimum
• John S. Mill – Základy politické ekonomie: nákladová teorie = nákladem pro zaměstnavatele je nejen mzda ale i půda a zisk, kritika Smithe, nedokáže dostatečně rozdělit plody výroby mezi lidi, někteří budou mít víc a jiní míň

5) Marxismus

• filozofický a ekonomický názorový systém, vycházející z děl B. Engelse a K. Marxe
• vznikl ve 40. letech 19. století
• tvořivě a kriticky navázal na německou klasickou filozofii, anglickou politickou ekonomii a francouzský utopický socialismus
• je současně ucelenou teorií přeměny reálných poměrů ve společnosti revolučním třídním bojem
• ovlivnil výrazně vývoj filozofie jak v 19. tak ve 20. století
• byli jím ovlivněni například i J.-P. Satyre, částečně E. Fromm, Z. Kalandra
• pokouší se o analýzu především ekonomických výrobních vztahů (vztahy lidí ve výrobním procesu), hovoří o zaostávání těchto vztahů za rozvojem výrobních sil
• rozpor je třeba řešit revolucí, která vede ke změně společenského řádu
• tato teorie se stala součástí socialismu a komunistické ideologie
• zdůrazňuje negativní stránky tržního mechanismu – vykořisťování dělnické třídy vlastníky kapitálu s pomocí nadhodnoty (přivlastňování nezaplacené práce)
• ekonomický systém má být založen na společném vlastnictví výrobních prostředků a na centrálním plánování celé ekonomiky.
• vývoj od 70. let 20. st. ukázal, že tento systém není schopen zajistit efektivní fungování ekonomiky, v přímé konfrontaci s tržní ekonomikou se zhroutil

6) Neoklasická škola

• 70. léta 19. stol až 30 léta 20. stol.
• Alfred Marshla – Zásady ekonomie:  hodnota = spolupůsobení 2 sil – nabídka (výrobce) a poptávka (kupující)
• poptávka je subjektivní – kupující se může rozhodnout co si koupí
• nabídka ovlivněna objektivními náklady – ovlivněn zvenčí (další obchod, nabídka dodavatelů, množstvím dodavatelů, cenou benzinu)
• spolupůsobením vzniká rovnovážná cena, tvoří celé hospodářství – spěje k ekonomické rovnováze
• pouze vnější zásah (stát) může vychýlit směřování k rovnováze

7) Keynesiánská škola

• po hosp. krizi 30. léta 20. stol.
• hosp. krize, války, hodně liberalismu – J. M. Keynes (tvrdí, že někdy se problémy samy nevyřeší a musí zasáhnout stát – do něčeho je třeba zasáhnout)
• dílo Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, jediné východisko je zásah státu – vytisknutí chybějících peněz, snížení daní, levné půjčky, důležité zajistit zaměstnanost systémem veřejných prací (budování silnic, přehrad…) – zvýšení koupěschopnosti obyvatel
• oživí se stagnující poptávka – nová pracovní místa, do praxe Roosevelt (New Deal)
• Keynesiánský model fungoval až do 70. let, kdy došlo k hroucení ekonomik v souvislosti s ropnou krizí
• pro trh je charakteristická nestabilita hosp. vývoje, je cyklický (krize-růst), trh způsobuje nezaměstnanost a vznik monopolů – proto musí zasáhnout stát, aby zmírnil nezaměstnanost a reguloval nedostatky
• poptávkově orientovaný směr – stát pomocí státního rozpočtu ovlivňuje koupěschopnost obyvatel – Fiskální politika

8) Fyziokratismus

• soubor ekonomických teorií fyziokratů, skupiny ekonomů, která věřila, že bohatství národů pochází čistě ze zemědělství. Jejich teorie měly původ ve Francii a byly nejpopulárnější ve druhé polovině 18. století.
• Fyziokratismus lze považovat za první dobře propracovanou ekonomickou teorii. Bezprostředně po něm následovala první moderní ekonomická škola, klasická ekonomie, zahájená v roce 1776 knihou Adama Smitha.
• Nejdůležitějším příspěvkem fyziokratů je jejich důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství. Dřívější školy, hlavně merkantilismus, byly naproti tomu často zaměřeny na bohatství vládce, shromažďování zlata a rovnováhu obchodu.
• Z pohledu moderní ekonomie je hlavní slabinou uvažování pouze zemědělské práce jako hodnotné. Fyziokraté nahlíželi na služby a výrobu zboží jen jako na spotřebovávání zemědělských přebytků, zatímco moderní ekonomové je započítávají mezi produktivní aktivity vytvářející národní důchod.

9) Monetarismus

• 70. léta 20. stol.
• odpůrci státní regulace
• hosp. krize způsobena přílišnými zásahy státu, snížení soc. dávek, snížení daní
• prosazuje návrat k hospodářskému liberalismu (jde o reakci na keynesiánství), odmítá státní zásahy, Regan, Thatcherová
• M. Friedman – v Teorii spotřební funkce Friedman vyvrací Keynesovo tvrzení, že čím bohatší bude společnost, tím náchylnější bude ke spoření a méně ke spotřebě. Podle Keynese by to vedlo v budoucnu ke stagnaci kapitalismu. Friedman dokázal, že poměr úspor domácností je po celá desetiletí konstantní
• Nobelova cena za ekonomii, vzorem liberálně smýšlejících lidí
• Monetaristé kladou důraz na nabídku peněz – příčina ekonomického růstu i nestability
• důležitá měnová politika, jejím nástrojem je řízení množství peněz v oběhu
• tržní mechanismus je nejdokonalejší nástroj a podpora systému volné soutěže – kdokoli může vstoupit na trh
• nabídkově orientovaný směr – kladně ovlivňuje podnikatelské investice
• stát reguluje množství peněz v oběhu – monetární politika

10) Rakouská škola

• významně se odlišuje od ostatních ekonomických škol svojí metodologií
• klade důraz na metodologický subjektivismus – lidské jednání je založeno na subjektivních preferencích
• dále metodologický individualismus – ekonomii je věda o lidském jednání
• odmítá matematizaci ekonomie – lidskému jednání nelze přiřadit matematickou hodnotu
• hlavní představitelé: C. Menger, L. von Misses, F.A. von Hayek

11) Institucionální ekonomie

• zájem o instituce se objevuje od 90. let 19. století
• instituce hrají roli při ekonomickém chování lidí
• od 60. let 20. století nová IE – klade důraz na individualismus aplikovaný na úlohu institucí
• pracuje s pojmy vlastnická práva, transakční náklady
• někdy též označována jako ekonomie transakčních nákladů nebo škola vlastnických práv

významným představitel Ronald Coase – dílo Povaha firmy, přinesl do ekonomie nový pohled na externality