DAŇOVÁ SOUSTAVA

Druhy daní

Zdravotní pojištění

Sociální pojištění

 

 

Daňovou soustavu upravuje zákon č. 212/1992 Sb. ze dne 15. dubna 1992 o soustavě daní, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993.

 

Soustavu daní tvoří:

1. Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu.
2. Daně spotřební, a to
3. daň z uhlovodíkových paliv a maziv,
4. daň z lihu a destilátů,
5. daň z piva,
6. daň z vína,
7. daň z tabáku a tabákových výrobků.
8. Daně z příjmů:
9. daň z příjmů fyzických osob,
10. daň z příjmů právnických osob.
11. Daň z nemovitostí.
12. Daň silniční.
13. Daň z dědictví a darování.
14. Daň z převodu nemovitostí.
15. Daně k ochraně životního prostředí.

 

 

Prostřednictvím daňové soustavy se zabezpečují přiměřené příjmy rozpočtů, tj. státního a obecních.

Získané prostředky jsou poté využívány na zabezpečení chodů státní správy a veřejného sektoru v hospodářství.

 

 

Vytváření daňové soustavy vychází z několika principů:

1. Princip daňové neutrality – výše zdanění nezávisí na druhu podnikatelské činnosti, způsobu jeho financování, zdanění nemá ovlivňovat podnikatelské rozhodnutí
2. Princip daňové univerzality – všeobecná platnost plnění
3. Princip dostatečně daňové výnosnosti – zabezpečení dostatečných příjmů státu z daní
4. Princip daňové únosnosti – pro plátce
5. Princip daňové spravovatelnosti – správa daní musí být organizačně i administrativně zajištěna
6. Princip daňové pružnosti – daňové výnosy v daném roce ovlivňují i léta následující
7. Princip daňové spravedlnosti – lidé s přibližně stejnými příjmy mají platit přibližně stejné daně, lidé s vyššími příjmy musí platit vyšší daně než lidé s příjmy nižšími.

 

 

Poplatník je ten, komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici.

Plátce daně je ten, kdo skutečně daň odvádí do státního rozpočtu nebo jiných rozpočtů.

 

 

Legislativní daňové náležitosti

Daňový subjekt – určení plátce a poplatníka daně, kdo daň platí a kdo ji odvádí státu

Daňový objekt – co je předmětem daně (základ daně)

Daňová sazba – definuje výši daňové povinnosti

Lhůta splatnosti – kdy má být daň zaplacena

Místo platby daně – kam má být daň zaplacena, na jaký účet

Sankce – co se stane, když nebyla daň správně odvedena

 

Daň:

• platba ve prospěch veřejného rozpočtu
• platba nedobrovolná, povinná, vynucená
• platba finančně nenávratná
• platba neekvivalentní

 

Rozdělení daní:

1. přímé
2. nepřímé

Přímé daně mají přímý dopad na důchod FO i PO. Nepřímé daně dopadají na důchod FO i PO nepřímo.

 

 

Členění daní:

1. přímé II. nepřímé
2. daně z příjmů – a) FO 1. daně všeobecně platné – daň z přidané
3. b) PO hodnoty (DPH)
4. Majetkové daně 2. daně výběrové
5. a) daně z nemovitostí – z pozemků a) daň spotřební

                                   –  ze staveb                            b) daň k ochraně životního prostředí –

1. b) daň silniční dosud nebyla použita, i když zákon o
2. c) daň dědická soustavě daní s ní počítá
3. d) daň darovací
4. e) daň z převodu nemovitostí

 

Daň je povinná pravidelná peněžní zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu.

 

 

1. PŘÍMÉ DANĚ

 

1. Daň z příjmů

 

1. a) FO

Poplatníkem jsou fyzické osoby (buď zaměstnanec nebo podnikatelé, kteří nejsou zapsaní v obchodním rejstříku).

 

Předmětem daně jsou:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
2. příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

III. příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy)

1. příjmy z pronájmu
2. ostatní příjmy

Od daně z příjmu jsou osvobozeny:

• nemocenské dávky
• podpory v nezaměstnanosti
• odstupné
• důchody ze sociálního zabezpečení (pouze nad 120.000,- Kč ročně se daní)

 

Základem pro výpočet daně z příjmu je souhrn všech příjmů občana, vyloučí se však příjmy již dříve zdaněné zvláštní sazbou (např. úroky, dividendy).

 

Příjem může být:

1. peněžní – mzda, nájemné, úroky
2. nepeněžní – musí se v penězích ocenit a zdanit (např. poskytnuté služební auto)

 

 

1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy z pracovněprávních vztahů, příjmy za práci členů družstev a společníků obchodních společností.

Funkční požitky jsou funkční platy členů vlády, poslanců, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, občanských sdružení, apod.

 

Poplatník je zde zaměstnanec, plátce zaměstnavatel. Příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků se nikdy poplatníkovi nevyplácí celý, vždy se z něj sráží daň, nejčastěji se však jedná o zálohu na daň.

 

 

Schéma výpočtu zálohy na daň:

Hrubá mzda

– pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

– pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Základ daně

– nezdanitelné částky

Zdanitelná mzda – upravený daňový základ

X sazba daně

Záloha na daň

 

Nezdanitelné částky základu daně:

• na poplatníka 670,-
• na dítě 1.500,-
• na dítě ZTP-P 3.000,-
• na invaliditu poplatníka

1. částečnou 500,-
2. plnou 1.000,-
3. ZTP-P 3.500,-

• pro studenta 800,-

 

Daň sráží zaměstnavatel zálohově měsíčně podle daňových tabulek, kde je celoroční sazba přepočítána na měsíční zálohy.

V případě více pracovních poměrů se nezdanitelné položky mohou uplatnit pouze jednou. K uplatnění nezdanitelných položek předloží zaměstnanec tzv. prohlášení.

Roční zúčtování daně provádí zaměstnavatel.

Pokud má zaměstnanec více zdrojů příjmů, musí požádat všechny zaměstnavatele o potvrzení a vypracovat si daňové přiznání.

Zde uvede:

• všechny příjmy za rok
• vypočítá celoroční daň
• odečte potvrzení uvedené zálohy, které již zaplatil
• doplatí doplatek FÚ (popř. je mu vrácen přeplatek, na jeho žádost)

 

Daň je možné dále snižovat o slevu na dani, která je určena pro poplatníky, kteří zaměstnávají pracovníky se změněnou pracovní schopností (ZPS). Ti mohou vypočtenou daň snížit o fixní (pevnou) částku za každého pracovníka se ZPS.

Rovněž tak je možné snižovat daň o výši úroků zaplacených bance či stavební spořitelně z úvěrů poskytnutých na bydlení, nejvýše však 300.000,- Kč ročně, tj. 25.000,- měsíčně.

 

Po skončení daňového období lze uplatnit ještě tyto nezdanitelné částky:

• odpočet nezdanitelné částky na manželku, popř. manžela ve výši 18.240,- za rok, pokud jsou jeho nebo její příjmy nižší než 32.040,- za rok
• o hodnotu darů

 

 

Parlament ČR přijal 31. července 1997 zákon č. 210/1997 Sb., kterým se novelizuje zákon o daních z příjmů. Touto novelou byla mj. změněna pásna základů daně z příjmů fyzických osob, a to jak pro roční daňovou povinnost (§16) tak i pro měsíční zálohy na daň (§38).

 

Měsíční zálohy na daň

Zálohy z úhrnu příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaného nebo vyplaceného za kalendářní měsíc činí:

	rok 1998
Zdanitelná mzda
Od Kč        do Kč	Záloha
0          7.620	15%
7.620        15.250	1.143 Kč + 20% ze zdanitelné mzdy přesahující   7.620
15.250        22.850	2.669 Kč + 25% ze zdanitelné mzdy přesahující 15.520
22.850        68.550	4.569 Kč + 32% ze zdanitelné mzdy přesahující 22.850
68.550        a výše	19.193 Kč + 40% ze zdanitelné mzdy přesahující 68.550

Postup zaokrouhlování:

Záloha se vypočte ze zdanitelné mzdy zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Záloha se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

 

 

Roční daňová povinnost

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

 

rok 1998
Ze základu daně	Daň
Od Kč        do Kč
0        91.440	15 %
91.440      183.000	13.716 Kč + 20 % ze základu přesahujícího  91.440  Kč
183.000      274.200	32.028 Kč + 25 % ze základu přesahujícího 183.000 Kč
274.200      822.600	54.828 Kč + 32 % ze základu přesahujícího 274.200 Kč
822.600      a výše	230.316 Kč + 40 % ze základu přesahujícího 822.600 Kč

Postup zaokrouhlování:

Základ daně se zaokrouhluje na celá sta Kč dolů. Vypočtená daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

 

 

1. Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
2. příjmy ze zemědělské výr., lesního a vodního hospodářství
3. příjmy ze živností
4. příjmy z podnikání – jiného, podle zvláštních předpisů (lékaři, daňový poradci, advokáti)
5. příjmy (podíly na zisku) společníků VOS a komplementářů
6. příjmy z jiné, samostatně výdělečné činnosti (malíři, sportovci, tlumočníci, architekti)

 

Základ daně je souhrn všech příjmů snížený o výdaje vynaložené na jejich dosažení. Tyto výdaje mohou být uplatněny buď ve skutečně prokázané výši a nebo zjednodušeně paušálem:

• u zemědělské výr., lesního a vodního hosp. – 50%
• u živností – 25%
• u podnikání podle zvláštních předpisů – 25%
• u ostatních – nezávislé povolání – 25%

– tlumočníci, soudní znalci – 25%

– příjmy z převodu a využití autorských práv – 30%

 

Zjištěný základ daně se dále sníží o zákonem dané pojistné a o nezdanitelné položky (základ daně se rozumí příjem snížený o náklady).

 

 

 

III. Příjmy z kapitálového majetku

Rozumí se jimi:

1. příjmy z cenných papírů (úroky, dividendy, podíl na zisku) – sazba daně je 25%
2. příjmy z vkladů na vkladních knížkách a nepodnikatelských účtech – sazba daně je 15%
3. příjmy z podílu na zisku tichého společníka nebo z kapitálových společností, sazba daně je 25%

Tyto příjmy nelze žádným způsobem snížit o výdaje na jejich dosažení.

 

 

 

1. Příjmy z pronájmu

– pronájem domů, bytů, staveb, movitostí a nemovitostí

Základ daně jsou příjmy snížené o veškeré prokazatelné výdaje, výdaje může poplatník uplatnit také paušálem ve výši 20%.

 

 

 

1. Ostatní příjmy

Zahrnují příležitostní příjmy, např. příjmy z příležitostných pronájmů, příjmy z dědičných autorských práv.

Tyto příjmy lze snížit o prokazatelné náklady (výdaje), paušál použít nelze.

Do 10.000 Kč/rok jsou tyto příjmy od daně osvobozeny.

 

1. b) PO

Poplatník daně jsou všechny osoby mimo FO.

Předmětem daně jsou veškeré příjmy z činnosti PO a z nakládání s veškerým majetkem.

Výchozí položka pro výpočet daně je hospodářský výsledek před zdaněním vykázaný podle podvojného účetnictví k 31. 12.

Základ daně vznikne v příjmů PO tak, že se hospodářský výsledek před zdaněním upraví o řadu připočitatelných a odpočitatelných položek.

 

Hospodářský výsledek se zvyšuje o:

1. částky neoprávněně zkracující příjmy
2. evidované výdaje, které se podle zákona o dani z příjmu za výdaje neuznávají:

• výdaje na pořízení HIM a NHIM
• výdaje na zvýšení základního jmění a na splacení půjček
• výdaje na nákup c.p.
• odměny členů statutárních orgánů a vyplacené podíly na zisku
• penále a pokuty
• výdaje nad stanovené limity, např. cestovné
• prostředky na tvorbu účelových fondů
• výdaje na reprezentaci
• výdaje na osobní potřeby

3. rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy
4. vykázaná ztráta z prodeje c.p.

 

Hospodářský výsledek se snižuje o:

1. příjmy, které nejsou předmětem daně, pokud jsou v HV zahrnuty
2. příjmy osvobozené od daně (např. členské příspěvky)
3. příjmy z cenově regulovaného nájemného za byty,…
4. příjmy zdaněné zvláštní sazbou (úroky)
5. zisk z prodeje c.p.

 

 

Základ daně se dále upravuje o:

1. odečet ztráty vzniklé v předchozím zdaňovacím období
2. odečet částky na pořízení HIM nad rámec odpisů při splnění daných podmínek

 

Ze základu daně po této úpravě lze odečíst hodnotu daru do limitu.

Sazba daně činí 35% z DZ. Z takto vypočítané daně lze odečíst slevu na zaměstnance se změněnou pracovní schopností.

 

Daň se platí na základě daňového přiznání ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně.

0	20.000	ročně
20.000	100.000	pololetně
100.000	10,000.000	čtvrtletně
10,000.000	a více	měsíčně

 

 

Schéma výpočtu základu daně

Hospodářský výsledek před zdaněním (HV)

+ částky neoprávněně zkracující příjmy a nepeněžní příjmy

+ výdaje, které se podle zákona neuznávají za výdaje, pokud jsou zahrnuty v HV

+ rozdíl mezi účetními odpisy a odpisy podle zákona

+ vykázaná ztráta z prodeje cenných papírů

– příjmy, které nejsou předmětem daně, pokud jsou zahrnuty v HV

– příjmy osvobozené od daně

– příjmy, z nichž je daň vyměřena zvláštní sazbou

– zisk z prodeje cenných papírů

– ostatní v zákoně vyjmenované příjmy

= Základ daně před úpravou

– odečet ztráty vzniklé v předchozím daňovém období

– odečet částky na pořízení HIM nad rámec odpisů

= Základ daně po úpravě

– hodnota darů

= Upravený základ daně (zaokrouhlený na celé tisíce Kč dolů)

Výsledná daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

 

 

2. Majetkové daně

 

1. a) Daň z nemovitostí

Reálné daně, vztahuje se na vlastnický nebo uživatelský vztah k nemovitosti. Zahrnují se do nákladů a snižují tak HV, základ pro daň z příjmu PO.

Platí se 1x ročně na základě daňového přiznání.

 

1. daň z pozemků

Předmětem daně jsou užitné pozemky:

• orná půda
• chmelnice, vinice, zahrada, sady
• lesní porosty, rybníky
• stavební a ostatní pozemky

 

Poplatník je vlastník (FO nebo PO), popř. i uživatel. Od daně jsou osvobozeny: pozemky měst, škol, obcí, pokud se na nich nepodniká.

 

 

Základ daně = cena pozemku podle rozlohy (cena za m2 x výměra)

x sazba daně – různá pro různé typy pozemků

x koeficient – závisí na velikosti obce

 

 

 

1. daň ze staveb

Předmětem daně jsou stavby, které slouží k bydlení, rekreaci nebo podnikatelské činnosti. Poplatník je vlastník stavby, popř. uživatel.

Od daně jsou osvobozeny:

• kulturní památky
• dopravní stavby
• stavby obcí a měst

 

Základ daně je výměra půdorysu nadzemní části, tzv. zastavěná plocha v m2

x sazba daně – liší se podle druhu stavby (garáže, bytovky)

x koeficient – určený podle velikosti obce

 

Sazba daně je odlišena podle druhu stavby, stanovuje se na m2 zastavěné plochy a zvyšuje se za každé další nadzemní podlaží.

 

 

 

1. b) Silniční daň

Předmětem daně jsou vozidla se SPZ ČR, která jsou používána k podnikatelské činnosti. Cílem je vytvoření financi pro údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu dálniční sítě.

Poplatníkem i plátcem daně je držitel vozidla, který je zapsán v technickém průkazu vozidla.

 

Silniční daň platí i podnikatel, který používá k podnikání soukromé vozidlo, přičemž do nákladů podniku zahrnuje náklady na jeho provoz.

 

Základem daně je:

• u osobních automobilů objem válců motoru v cm3, vyjma osobních automobilů na elektrický pohon
• u nákladních automobilů, přívěsů, autobusů, traktorů celková hmotnost vozidla nebo soupravy v tunách a počet náprav
• u návěsů součet povolených zatížení náprav v t a počet náprav

 

Sazby daně jsou stanoveny pevnými částkami.

 

 

 

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

Pro účely těchto daní jsou osoby rozděleny do tří skupin podle příbuzenských vztahů:

1. příbuzní v řadě přímé a manželé
2. další příbuzní (sourozenci, synovci, neteře, manželé dětí = zeťové a snachy, děti manžela, rodiče manžela a osoby, které žili po dobu 1 roku ve společné domácnosti před převodem nebo před smrtí zůstavitele)
3. ostatní FO a PO

 

 

 

1. c) Daň dědická

Poplatníkem je dědic ze závěti nebo dědic ze zákona.

Předmětem daně jsou :

1. věci nemovité, byty a nebytové prostory
2. věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky, pohledávky a jiné majetkové hodnoty (movitý majetek)

 

Základem daně je obvyklá cena majetku (ohodnocení v době úmrtí odkazovatele) po odpočtu dluhů.

Sazba daně je progresivní a diferencovaná podle zařazení poplatníka do skupin 2-3.

 

Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v 1. skupině (účinnost od 15. 8. 1998).

 

 

1. d) Daň darovací

Poplatníkem i plátcem daně je nabyvatel (obdarovaný).

Předmětem daně je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele.

Základem daně je cena majetku snížená o prokázané dluhy a o daně placené při dovozu z ciziny.

Sazba daně je progresivní a diferencovaná podle zařazení poplatníka do skupin 1-3.

 

 

1. e) Daň z převodu nemovitostí

Poplatníkem je prodávající (dosavadní vlastník), v případě nabytí nemovitosti, např. vydražením, konkurzem je poplatníkem nabyvatel nemovitosti, převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitosti (převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně)

 

Příklad:

Otec daruje dceři nemovitost v hodnotě 2 mil Kč. Smlouva o darování obsahuje věcné břemeno – otec hodlá doživotně užívat byt v darovaném domě a to je také zapsáno do katastru nemovitostí. Věcné břemeno je oceněno částkou 60.000,-. Určete, jaké dani podléhá tento převod, kdo bude poplatníkem a jaká je výše DZ.

Řešení: dcera zaplatí darovací daň, jejíž darovací základ bude: 2,000.000 – 60.000 = 1,940.000,-

otec zaplatí daň z převodu nemovitostí, jejíž daňovým základem je cena věcného břemene, 60.000,-

 

 

 

1. NEPŘÍMÉ DANĚ

 

1. Daň všeobecně platná – DPH

Je to nepřímá univerzální daň – je to státem přirážená přirážka k ceně zboží a služeb u domácí výroby i z dovozu.

Daň je rozložená mezi všechny články procesu zhodnocování od základní suroviny až ke konečné spotřebě.

 

Plátce daně nesmí zahrnout DPH, kterou zaplatil dodavateli do kalkulace ceny svého výrobku, musí vést průkaznou evidenci, aby mohl vyčíslit DPH zaplacenou v ceně dodávek a odečíst ji od své daňové povinnosti.

 

Plátcem daně jsou FO i PO zaregistrované u FÚ.

Povinně musí být registrováni ti, jejichž obrat za 3 měsíce je vyšší než 750 tisíc Kč nebo za rok vyšší než 3 mil Kč, ostatní podnikatelé mohou být registrováni dobrovolně, registraci lze zrušit po uplynutí jednoho roku.

 

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu, bez úplaty, včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, zejména:

• dodání zboží
• poskytování služeb
• převod nemovitostí
• převod a využití práv (prům., autor.,…)

Základem daně je přidaná hodnota = rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Skutečným poplatníkem daně je spotřebitel, který ji zaplatí v ceně výrobku. Daňová povinnost vzniká dnem vydání daňového dokladu.

 

Sazby daně:

1. základní = 22%

– vztahuje se na všechno zboží a služby, které nejsou zahrnuty v seznamu pro sníženou daň (př. všechno zboží kromě základních potravin, služby – restaurační a ubytovací služby, služby CR, opravy, apod.)

 

2. snížená = 5%

– podléhají jí zboží a služby vyjmenované v seznamu (př. základní potraviny, léky, knihy, noviny, časopisy, paliva, komunální služby – služby města pro občany)

 

 

Od DPH jsou osvobozeny služby školství, zdravotnictví, televize, rozhlas, většina poštovních, pojišťovacích a finančních služeb, loterie a prodej podniku.

 

Základní zdaňovací období = kalendářní měsíc, pokud je obrat za kalend. rok vyšší než 10 mil

= čtvrtletně, pokud je obrat nižší

 

Daň je splatná do 25 dnů po skončení tohoto období.

Plátce musí vypracovat daňové přiznání, ve kterém provede výpočet daně (pokud se zpozdí, musí zaplatit penále).

 

Do základu daně pro výpočet DPH je vždy zahrnuta spotřební daň.

 

 

 

2. Daň výběrová – spotřební daň

Podléhají ji:

• uhlovodíkové paliva a maziva
• líh a lihoviny
• pivo a víno
• tabákové výrobky (cigarety, cigaritos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupací a žvýkací tabáky)

 

Plátcem daně jsou FO,PO, které uvedené zboží vyrábí, dováží nebo vyváží, ale skutečně jej platí spotřebitel v ceně výrobku.

Sazba daně je přesně stanovena v sazebníku podle množství (l, t, ks). Odvod daně se provádí u velkých výrobců denně a u ostatních měsíčně.

Spotřební daň se zahrnuje do nákladů na pořízení zboží a zvyšuje základ pro výpočet DPH.

 

 

 

 

Zákonné pojištění

Zahrnuje tyto druhy plateb:

1. pojistné na veřejné zdravotní pojištění
2. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
3. pojistné na důchodové pojištění
4. pojistné na nemocenské pojištění
5. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
6. zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

 

 

Veřejné zdravotní pojištění

Je z něj hrazena léčebná péče, léky, pobyt v nemocnici a doprava nemocných. Vybrané pojistné jde do rozpočtu zdravotních pojišťoven.

 

Plátci pojistného jsou:

1. Pojištěnci
2. osoby samostatně výdělečně činné
3. osoby s vlastními příjmy (výnosy z pronájmů, kapitálového majetku)
4. osoby bez zdanitelných příjmů (ženy v domácnosti, nezaměstnaní neevidovaní u ÚP – vyměřovací základ je min. mzda = 2.650,-)

K placení pojistného se musí pojištěnci přihlásit sami. Sazba pojistného je 13,5% z vyměřovacího základu. Pojistné se platí formou záloh a doplatků na pojistné, přeplatek se vrací na požádání.

 

2. Zaměstnavatelé

– platí i za své zaměstnance, které musí k placení pojistného přihlásit (nejpozději do 8 dnů od jejich vstupu do pracovního poměru)

Zaměstnanci jsou popl. daně – platí ze své mzdy 4,5%, tyto peníze za ně odvádí FÚ zaměstnavatel, který je navíc povinen za své zaměstnance platit 9% na VZP (= veřejné zdravotní pojištění), celkem 13,5%.

 

3. Stát

Stát platí za:

• nezletilé děti
• studenty
• důchodce
• ženy na MD
• za nezaměstnané (pouze, pokud jsou evidováni na ÚP)
• osoby konající základní i civilní vojenskou službu
• invalidé

 

 

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

1. pojistné na důchodové zabezpečení
2. pojistné na nemocenské pojištění
3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

 

Hradí se z něj:

• nemocenské dávky
• důchody
• podpory v nezaměstnanosti
• rekvalifikační kurzy
• podpory při ošetřování člena rodiny

 

Plátci pojistného jsou:

1. Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance, které musí k placení pojistného přihlásit. Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, odvádí 8% z HM a zaměstnavatelé za ně platí dalších 26%.
2. Osoby samostatně výdělečné činné – k placení pojistného se musí sami přihlásit, s výjimkou pojistného na nemocenské pojištění (není povinné, ale pak jsou bez nemocenských dávek). Sazba pojistného je 34% z vyměřovacího základu (= rozdíl mezi příjmy a výdaji).
3. Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důch. pojištění povinni platit pojistné na důchodové pojištění.

 

 

Sazby pojistného:

	Nemoc. poj.	Důch. poj.	St. pol. zam.	Celkem
Zaměstnanci	1,1%	6,5%	0,4%	8%
Zaměstnavatel	3,3%	19,5%	3,2%	26%
OSVČ	4,4%	26%	3,6%	34%

 

 

Vybrané pojistné plyne pomocí okresních správ sociálního zabezpečení do státního rozpočtu, od roku 1996 se ve státním rozpočtu příjmy a výdaje z důchodového pojištění vedou na zvláštním účtě.

 

 

 

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

 

Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupe v České republice. To se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.

 

Bližší podmínky a sazby pojistného stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.