CENNÉ PAPÍRY KAPITÁLOVÉHO TRHU

Akcie a obligace

Jejich druhy, náležitosti, převoditelnost

Význam pro emitenty a majetek

 

 

Finanční trh

– je to místo setkání nabídky a poptávky po peněžním kapitálu, probíhají zde obchody jimiž se uskutečňuje účelné rozdělování peněžního kapitálu na různé potřeby a vytváří se zde jeho cena.

 

Schéma finančního trhu:

 

FINANČNÍ TRH

 

Peněžní trh                                                                  Kapitálový trh

 

 

krátkodobé        krátkodobé                              středně a dlouhodobé        středně a dlouhodobé

úvěry            cenné papíry                                  cenné papíry                            úvěry

 

 

TRH

 

 

primární                sekundární

 

Peněžní trh – je trhem krátkodobých peněz a půjček jejichž splatnost nepřesahuje 1 rok a slouží ke krátkodobému přenosu peněžních prostředků. Umožňuje překlenout časový nesoulad mezi peněžními výdaji a příjmy. Probíhá rovněž ve formě cenných papírů.

 

Kapitálový trh – představuje obchody zahrnující střednědobé a dlouhodobé cenné úvěry a majetkové závazky. Své dlouhodobé potřeby kapitálu může podnik kromě získání úvěru uspokojit i emisí cenných papírů.

 

Obchody s cennými papíry peněžního i kapitálového trhu probíhají na primárním a sekundárním trhu.

Primární trh – jsou zde umisťovány nové cenné papíry, které emitent vydává poprvé.

Sekundární trh – obchoduje se zde se všemi cennými papíry, které prošly primárním trhem.

 

 

Cenné papíry

Cenné papíry jsou listiny, které celým svým obsahem představují pohledávky vlastníků těchto listin vůči dlužníkům. Listina cenného papíru ztělesňuje určitá práva. Osoba uplatňující tato práva musí mít cenný papír v držení a musí být na cenném papíru uvedena. Výjimkou jsou cenné papíry na doručitele.

Při ztrátě nebo zničení cenného papíru lze právo z cenného papíru znovu získat tzv. amortizací – to je soudní cestou získané prohlášení, že předmětný cenný papír je neplatný. Po skončení lhůty potřebné k amortizaci je vystaven duplikát a teprve potom může vlastník své právo z cenného papíru uplatnit.

 

Za cenné papíry lze považovat jen takové listiny, které za cenné papíry prohlašuje zákon. Již z tohoto tvrzení je zřejmé, že existuje omezený počet druhu cenných papírů.

Druhy cenných papírů:

1. akcie
2. zatímní listy
3. podílové listy
4. dluhopisy (včetně vkladových listů a certifikátů)
5. investiční kupóny
6. kupóny
7. směnky
8. šeky
9. náložní listy (včetně konosamentů)
10. skladištní listy

 

Např.:

Podílové listy – akcie

• rizikové cenné papíry
• představují podílový spoluvlastnický vztah
• přinášejí proměnlivý důchod (dividenda) – podle výsledků společnosti a rozhodnutí akcionářů
• majitel těchto cenných papírů není věřitelem, nýbrž spolumajitelem
• nejsou splatitelné, prostředky lze získat jejich prodejem

 

Dluhopisy – obligace

• nerizikové
• představují dlužnicko-věřitelský vztah
• přinášejí stálý důchod podle dohodnutých podmínek
• majitel je věřitelem
• tyto cenné papíry jsou splatitelné (mohou být i nesplatitelné, kdy dlužník vyplácí pouze úrok, ale vložený kapitál se nevrací – věčná renta)

 

 

Cenné papíry můžeme třídit podle různých hledisek:

 

1. podle podoby cenných papírů

Cenné papíry mohou mít podobu buď:

1. listinou neboli materiální – konkrétní listina
2. zaknihované cenné papíry nebo dematerializovaná – cenné papíry fyzicky neexistují, obchody s těmito papíry se realizují přes účty klientů, vlastnictví potvrzováno výpisem z účtu. Mezi výhody patří zejména úspora nákladů, větší rychlost emitování, odpadá riziko ztráty.

 

2. podle formy cenných papírů (z hlediska rozdílné převoditelnosti)

Rozlišujeme:

1. cenné papíry na doručitele (na majitele) – cenné papíry jsou převoditelné předáním, práva s cennými papíry spojená má držitel (majitel) cenného papíru.
2. cenné papíry na řad – cenné papíry na řad mají na sobě vyznačená jména svých majitelů, kteří se mohou měnit. Ke změně majitele dochází převodem, který je nutno vyznačit na rubu cenného papíru tzv. rubopisem.
3. cenné papíry na jméno – cenné papíry na jméno mají na sobě přímo uvedeno (zapsáno) jméno majitele cenného papíru. Převod vlastnického práva se uskutečňuje cesí (písemné postoupení), o převodu je třeba uvědomit emitenta
4. podle charakteru důchodů (plynoucích z držení cenných papírů)

Rozlišujeme:

1. cenné papíry přinášející stálý důchod – obligace, vkladní knížky
2. cenné papíry přinášející proměnlivý důchod – akcie
3. cenné papíry neúročené – šeky, losy

 

4. podle toho, kde se s cennými papíry obchoduje
5. veřejně obchodovatelné cenné papíry – lze s nimi obchodovat na veřejném trhu (RM-S, BCPP)
6. neveřejně obchodovatelné cenné papíry – lze s nimi obchodovat, ale ne na veřejných trzích

 

5. podle toho, kdo cenné papíry vydává (podle dlužníka)
6. veřejné cenné papíry – státní dluhopisy a komunální obligace
7. soukromé cenné papíry – všechny ostatní cenné papíry

 

6. z hlediska emise
7. hromadně vydávané cenné papíry – slouží k vytvoření základního kapitálu společnosti (akcie) nebo např. ke krytí schodku státního rozpočtu (státní obligace), k obstarávání finančních zdrojů
8. individuálně vydané cenné papíry – představují individuální pohledávku vůči výstavci – např. směnky, šeky, náložní listy.

 

7. podle druhu právního nároku, který z cenného papírů vyplývá
8. cenné papíry dlužnického charakteru – vyjadřují dlužnické závazky (směnka)
9. cenné papíry s majetkovým a spoluvlastnickým právem – akcie
10. cenné papíry vyjadřující pohledávku – zástavní list
11. dispoziční cenné papíry – skladní listy

 

8. podle způsobu zajištění cenných papírů
9. se zárukou – splacení včetně úroku se zajišťuje buď majetkem emitenta nebo prostřednictvím záruk jiného subjektu
10. bez záruky – jejich splacení garantují pouze emitenti (špičkové firmy s dobrou pověstí a finanční situací)

 

Za prvotřídní zajištění cenných papírů se považuje záruka státu – tzv. prvotřídně zajištěné cenné papíry.

 

 

Hodnota cenných papírů

1. jmenovitá (nominální) – je to cena, která je na cenném papíru uvedena, určuje ji emitent, je stabilní
2. kurzová – cena, kterou cenný papír skutečně má, určuje ji trh a není stabilní
3. výnosová – představuje ziskovost cenného papíru, uvádí se v % a musí se vypočítat

 

 

 

Cenné papíry kapitálového trhu

Člení se na:

1. úvěrové cenné papíry
2. majetkové cenné papíry

 

 

Úvěrové cenné papíry

• jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi emitentem jako dlužníkem a investorem jako věřitelem. Dlužník věřiteli ve stanovené době splatí zapůjčený obnos včetně odměny. Tímto způsobem si opatřuje dočasný kapitál.

 

 

Obligace

– cenný papír ve kterém se vydavatel zavazuje splatit majiteli dlužnou nominální částku a vyplácet výnos k určitému datu.

Výhody – vyšší úrok oproti vkladům na bankovní účet

– nepodléhají kurzovním změnám

 

Členění obligací podle způsobu stanovení výnosu:

1. pevně úročené obligace – mají úrok stanovený procentní sazbou z nominální hodnoty. Úrok je vyplácen po dohodě (ročně, pololetně, atd.)
2. s pohyblivým úrokem – úrok je závislý na aktuální úrokové sazbě na finančním trhu
3. ziskové obligace – výnos je vázán na dosažený zisk emitenta (z části stanoven pevným úrokem, z části podílem na zisku)
4. neúročené obligace – úroky se průběžně nevyplácejí, obligace se však prodávají za hodnotu nižší než nominální (nižší o výši úroku), po uplynutí splatnosti se vyplácí celá nominální hodnota
5. indexované obligace – nominální hodnota roste v závislosti na inflaci

 

Forma obligací

• většinou má fyzickou podobu listiny, kromě toho existují i zaknihované obligace vedené pouze v účetnictví
• obligace se skládá ze dvou částí:

1. plášť
2. kupónový arch s talóny – obsahuje poukázky na výplatu úroků, talón slouží k vydání nového kupónového archu

 

Plášť obsahuje všechny informace o cenném papíru:

1. jméno emitenta
2. nominální hodnota
3. název a číselné označení obligace
4. způsobe stanovení výnosu
5. datum vydání a splatnosti
6. podpisy oprávněných osob

 

Nominální a tržní hodnota obligace

• nominální hodnota je částka uvedená na plášti
• tržní cena se vypočítá podle kurzu, kurz závisí na procentním výnosu, na kvalitě emitenta, na úrokové sazbě kapitálového trhu, na nabídce a poptávce.

 

Druhy obligací:

1. podnikové – podniky si jimi obstarávají finance pro své investiční záměry
2. bankovní – banky si obstarávají prostředky na dlouhodobé a střednědobé úvěry
3. státní – slouží ke krytí schodku rozpočtu, nepodléhají dani z příjmu. Mohou být krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé
4. komunální – emitují je města či obce pro krytí finančně náročných akcí
5. zaměstnanecké – emitent vydává výlučně pro své pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru, tyto obligace jsou nepřevoditelné

 

Výměnné obligace

• jsou zvláštním druhem podnikových obligací, které mohou být vyměněny za akcie. Jejich úročení je zpravidla nižší. Jejich kurz však zvyšuje možnost výměny. Po výměně se stává z věřitele akcionář a obligace zaniká.

 

Opční obligace

• jsou podobné výměnným obligacím, zajišťují právo na odběr akcií. Při odběru akcií tyto obligace nezanikají a majitel inkasuje úroky až do doby splatnosti obligace.

 

Hypoteční zástavní listy

– jsou emitovány pouze bankou se zvláštní licencí (ČMHB) a jejich emise je vždy spojena s poskytováním hypotečních úvěrů (úvěry jsou zajištěny zástavou nemovitostí). Tyto cenné papíry mají dvojí zajištění:

1. emitent ručí svým jménem
2. hypotekární dlužníci ručí svou nemovitostí

 

Vkladové listy (vkladní, depozitní certifikáty)

Jsou to krátkodobé až střednědobé cenné papíry se splatností v rozmezí jednoho měsíce až několika let. Emitují je spořitelny nebo jiné banky, mají nižší nominální hodnoty. Jsou určeny drobným vkladatelům.

Úroky z vkladových listů jsou vypláceny najednou, až při splatnosti. Vkladové listy mají různou nominální hodnotu. Některé banky je prodávají za hodnotu nižší než nominální (snížená o úrok), tato hodnota se nazývá pod pari. Při splatnosti je klientovi vyplacena celá nominální hodnota.

 

 

Majetkové cenné papíry

• nezakládají nárok na vrácení investovaného kapitálu, ale jejich majitelé se kromě výnosů, které z cenných papírů plynou spolupodílejí na řízení a vlastnictví podniku.

 

Akcie

– cenný papír, který představuje podíl vlastníka na základním kapitálu akciové společnosti. Kromě toho má akcionář i další práva:

1. majetková – právo na podíl ze zisku (dividenda)

– podílové odběrní – představuje stimulaci k odběru nových akcií

 

2. spolusprávní práva – právo účastnit se valné hromady

– právo hlasovací – při schvalování roční uzávěrky

                                   – právo kontrolní

 

 

Podoba a forma akcie

1. zaknihované – jsou vedeny pouze v účetnictví, stále více nahrazují akcie listinné (v České republice se setkáváme více s akciemi zaknihovanými). Cenný papír je zaknihován na jméno majitele, způsob zaknihování musí zabezpečit jeho vlastnická práva. Majitelům akcií musí být minimálně jedenkrát ročně zaslán výpis.
2. akcie v podobě listiny:
3. plášť akcie – potvrzuje vlastnický podíl na akciové společnosti a obsahuje:

 

1. obchodní jméno a sídlo a. s.
2. číselné označení akcie
3. nominální hodnota
4. označení, zda je akcie na doručitele nebo na jméno
5. výši základního jmění
6. počet akcií v době vydání
7. datum emise
8. podpisy členů představenstva

 

2. kupónový arch – přesně stanovený počet kupónů, které slouží k odebírání dividend
3. talón – je posledním kupónem archu, slouží k vydání nového kupónového archu

 

 

Druhy akcií:

1. kmenové akcie – jsou základní, běžné akcie
2. prioritní akcie – někdy bývají označovány jako přednostní, neboť poskytují svým majitelům některá výsadní práva. Většinou se jedná o přednostní právo na dividendu (např. 5 % z čistého ročního zisku akciové společnosti). Nevýhodou těchto akcií bývá omezené hlasovací právo na valné hromadě akciové společnosti.
3. zaměstnanecké akcie – stanovy akciové společnosti mohou určit vydání zaměstnaneckých akcií a spojit s nimi určité výhody. Souhrn částí jmenovitých hodnot všech zaměstnaneckých akcií nepodléhajících splacení nesmí překročit 5 % základního jmění akciové společnosti. Zaměstnanecké akcie zní na jméno a mohou být převáděny pouze mezi zaměstnanci společnosti nebo zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu. Při úmrtí majitele zaměstnanecké akcie nebo ukončení jeho zaměstnaneckého poměru v akciové společnosti (mimo odchod do důchodu) zanikají práva ze zaměstnaneckých akcií a tyto akcie musí být vráceny společnosti.

 

Akcie mohou také znít:

1. na majitele (na doručitele) – jsou převoditelné předáním jiné osobě, aniž by se tato změna (převod) do cenného papíru zaznamenávala. Prodej a převod těchto akcií je volný (neomezený) a není k němu nutný souhlas emitenta.
2. na jméno – jsou převoditelné na jinou osobu tzv. rubopisem. Každá změna majitele u těchto akcií musí být nahlášena emitentovi a zaznamenána i na samotných cenných papírech (na akciích). Akciové společnosti si vedou seznamy akcionářů, kteří vlastní akcie na jméno. Obchodovatelnost a převoditelnost těchto akcií může být omezena (nelze je prodat bez souhlasu emitenta).

 

 

 

 

 

Další druhy akcií:

1. úrokové akcie – je na ně vyplácen úrok, i když společnost nemá zisk
2. varanty (poukázky na akcie) – je to právo na to, že se do určité doby může koupit akcie za smluvenou cenu, vydávají se v nízké nominální hodnotě (1 v = 1 USD). Po vypršení stanovené doby je varant bezcenný.

 

 

Další majetkové cenné papíry

Podílové listy (investiční podíl, investiční certifikát)

– je cenný papír, který osvědčuje majiteli jeho podílnictví na kolektivním investování do cenných papírů a případně dalších majetkových hodnot na principu rozptýlení rizika. Vydává je investiční společnost.

Odlišnost od akcií:  majitel podílového listu není vlastníkem akciové společnosti, podílový list je investován na principu rozdělení rizika, akcie je zhodnocována nebo znehodnocována hospodářským výsledkem akciové společnosti, některé investiční společnosti odkupují podílové listy nazpět od jejich majitelů.

 

Účasti (podíly)

– jsou majetkové cenné papíry, které potvrzují právo majitele na podíl na zisku podle hospodářského výsledku společnosti a na likvidačním zůstatku společnosti. Emitují je společnosti, které nemají možnost vydávat nové akcie. Majitel účasti se může účastnit valné hromady, ale nemá hlasovací právo.

 

Požitkové listy

• jsou to majetkové cenné papíry s pevně stanovenou splatností, kterými se osvědčuje právo majitele podílet se na zisku společnosti a na prodejním výnosu při splatnosti těchto cenných papírů.

 

 

Odvozené cenné papíry (deriváty)

– ztělesňují peněžní, nebo majetkovou transakci, jsou to smlouvy o budoucích obchodech s cennými papíry, může se s nimi obchodovat

 

Druhy derivátů:

1. termínované kontrakty (futures) – představují závazek (povinnost) prodávajícího a kupujícího uskutečnit ve stanoveném termínu za stanovených podmínek obchodní transakci.
2. opce – je právo (možnost) kupujícího nebo prodávajícího koupit nebo prodat ve stanoveném termínu cenné papíry za stanovených podmínek. Obchod se může, ale nemusí uskutečnit. Za tuto možnost musí ten, kdo toto právo získá zaplatit cenu opce (prémii) tomu, kdo ji poskytuje.

Druhy opce:

• na vzestup
• na pokles

 

 

Zdaňování příjmů z držby cenných papírů

• dividendy, výnosy, úroky se zdaňují 25 %
• daň z úroků připisovaných na vkladní knížku má též hodnotu 25 %