BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

Burza cenných papírů Praha

RM-systém

Kolektivní investování

 

Burza

Burza je zvláštní forma trhu. Tzn., že na burze se střetává jako na každém trhu nabídka s poptávkou, avšak tento trh má své zvláštnosti, které jsou pro něj charakteristické. Hovoříme o podstatných znacích burzy, např. burza slouží k uzavírání obchodů zastupitelnými předměty, předměty, s nimiž se obchoduje, na burze nejsou zastoupeny, jsou stanoveny přesné podmínky obchodování, burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na stejném místě, obchodů na burze se může účastnit pouze přesně vymezený okruh osob.

 

Druhy burz:

Burzy může rozdělit podle několika hledisek asi takto:

• hledisko předmětu burzovního obchodu
• hledisko právní formy
• hledisko rozsahu významu činnosti
• zvláštní kategorie (např. speciální termínová burza – opční)

 

Druhy burz pod předmětu obchodu:

1. zbožové burzy (komoditní – komodita = zboží)

• speciální: obchoduje se s jedním druhem zboží
• všeobecné: obchoduje se s různými druhy zboží

 

1. burzy cenný papírů

– obchoduje se tu s c.p., které nejsou na burzu připuštěny (akcie, obligace, hypoteční zástavní listy)

 

1. burzy deviz

– obchoduje se s devizami a valutami

 

1. burzy služeb

– obchoduje se např. s pojišťovacími, dopravními službami

 

Typy burz

Podle toho, jak burzy vznikaly v různých zemích, za různých podmínek a v různých dobách, vedle znaků, vznikly v průběhu času tři základní typy burz:

1. Francouzský typ – burza je všeobecně přístupná, ale obchoduje se jen prostřednictvím tzv. dohodců (senzálů), kteří jsou jmenováni správcem burzy a potvrzení státním orgánem
2. Středoevropský typ – přístup mají pouze členové, dohled má státní komisař
3. Anglo-americký typ – přístup mají pouze vlastníci „křesel“, tzn. míst na burze a jejich prostřednictvím mohou obchodovat i nečlenové burzy. Stát do jejich činnosti přímo nezasahuje.

 

Burza c. p.

Její podstatou je soustřeďování a rozdělování dočasně volných peněžních prostředků prostřednictvím nákupu a prodeje c.p. (kdo má přebytek, nakupuje c.p. a kdo má nedostatek, prodává c.p.) = ekonomický význam burzy.

Burza c. p. Praha, a. s. (BCPP)

 

U nás se s cennými papíry obchoduje na Burze cenných papírů Praha, která zahájila svoji obnovenou činnost 6. dubna 1993 (již před druhou světovou válkou se na Pražské burze obchodovala).

 

BCPP byla založena jako akciová nezisková společnost, je tedy právnickou osobou oprávněnou organizovat:

• na určitém místě
• ve stanovenou dobu
• prostřednictvím oprávněných osob nabídku a poptávku cenných papírů.

 

Organizace BCPP

1. Valná hromada – nejvyšší orgány burzy, rozhoduje o snižování nebo zvyšování základního jmění (ZJ), určuje členy burzovní komory a dozorčí rady, tvoří ji akcionáři burzy
2. Burzovní komora – řídící orgán, členové jsou voleni na období tří let, má max. 24 členů
3. Dozorčí rada – má pět členů, kontrolní orgán
4. Generální tajemník – řídí provoz burzy, jmenuje, odvolává členy té burzovní komory
5. Burzovní rozhodčí soud – rozhoduje spory v burzovních obchodech

 

Nad Burzou c.p. vykonává státní dozor Ministerstvo financí ČR prostřednictvím burzovního komisaře, kterého jmenuje ministr financí.

 

Na BCPP smí obchodovat:

• Česká národní banky, která je přímo oprávněna
• osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry
• akcionáři burzy

 

Většinu objemu obchodů na BCPP tvoří obchody s akciemi (méně již obchody s obligacemi). Akcie na BCPP jsou rozděleny do tří skupin, na akcie, se kterými se obchoduje:

• na hlavním trhu – SPAD
• při kontinuálním obchodování
• na volném trhu

 

Na BCPP se obchoduje prostřednictvím automatizovaného obchodního systému. V současnosti je už na BCPP zavedeno i kontinuální obchodování s akciemi, které by mělo přispět k větší likviditě (obchodovatelnosti) na burze.

Nejkvalitnější akcie mohou investoři najít na hlavním trhu BCPP.

 

Kurzovní lístek BCPP je každý den pravidelně zveřejňován v Hospodářských novinách. Investoři zde mohou najít potřebné informace o:

1. vývoji cen na BCPP
2. vývoji cen v RM-S
3. velikosti objemů obchodů na BCPP či RM-S

 

U každé akcie uveřejněné v kurzovním lístku můžeme najít burzovní kódy (od jedné do osmi), které vyjadřují vztah mezi nabídkou a poptávkou.

 

 

Kódy na BCPP

1. kód 1 – dokonalá rovnováha
2. kód 2 – lokální převis nabídky
3. kód 3 – lokální převis poptávky
4. kód 4 – globální převis nabídky
5. kód 5 – globální převis poptávky
6. kód 6 – totální převis nabídky
7. kód 7 – totální převis poptávky
8. kód 8 – nekótováno

 

Vývoj cen na BCPP měří burzovní indexy. Nejznámějším z nich je index PX-50.

 

 

Druhy burzovních obchodů

1. promptní (okamžité)

• uzavírány ihned
• spojeny s menším rizikem

 

2. termínované

• váží se k určitému termínu
• spojeny s větším rizikem

 

3. spekulativní

• objevují se tu prvky hry – míra nejistoty
• spekulace (s akciemi a obligacemi) je specifickou burzovní činností:

Formy spekulace: – na vzestup cen – spekulant nakupuje c.p. levně za předpokladu, že jejich ceny stoupnou tak, že je bude moci prodat za vyšší kurs

– na pokles cen – spekulant c.p. prodává v době, kdy je jejich kurs vysoký, aby je mohl později případně koupit za kurs nižší

 

4. opční

– právo (možnost) kupujícího nebo prodávajícího koupit nebo prodat ve stanoveném termínu c.p. za stanovených podmínek, obchod se může, ale nemusí uskutečnit, za tuto možnost musí ten, kdo toto právo získá zaplatit cenu opce (prémii) tomu, kdo ji poskytuje

 

 

Burzovní obchody mohou být oficiální nebo neoficiální.

Oficiální – mohou být k nim připuštěny schválené c. p. (kótované c. p., protože prošly tzv. kótovacím řízením).

Postup při kótování c. p. – vedení firmy musí předložit burzovnímu výboru písemnou žádost, která obsahuje:

1. charakteristiku finanční situace emitenta
2. výpis z obchodního rejstříku
3. podrobnou charakteristiku emitenta
4. podstatné údaje o c. p.
5. rozsah emise

 

Podmínky kótace:

• doba podnikání min. 2 roky
• objem části emise na základě veřejné nabídky musí být alespoň 100 000 000,– Kč
• emitent je povinen vydat kótační inzerát, alespoň v jednom celostátním deníku
• musí předložit vzor c. p.

O kótaci rozhoduje burzovní rada do šedesáti dnů. Po vydání rozhodnutí o kótaci je emitent povinen vydat tzv. prospekt emitenta, který obsahuje podobné náležitosti jako písemná žádost o kótaci. Prospekt emitenta musí být zveřejněn (např. v novinách).

 

Státní c. p. jsou na burzu připuštěny automaticky bez schvalovacího řízení.

 

Prostor na burze

– dělí se na dvě části:

1. parket – představuje oficiální burzu, obchoduje se s kótovanými c. p., které jsou uvedeny v úředním burzovním listu
2. kulisa – zde probíhají neoficiální obchody, obchoduje se tu s c. p., které nejsou kótovány na burze – exoty, nebo nesplňují některé podmínky

 

Účastníci burzovních obchodů

Na burzu mají přístup jen tyto osoby:

• zprostředkovatelé – makléři – jsou zaměstnanci makléřských firem nebo bank, které jsou členy burzy, vystupují jménem a na účet klientů
• burzovní obchodníci – přímí účastníci burzy, uzavírají obchody na vlastní účty, vlastním jménem
• úředníci – uzavírají obchody jménem a na účet firmy, které jsou pracovníky
• hosté – mohou se účastnit burzy (na základě povolení), ale nemají právo na burze obchodovat

 

Burzovní příkazy

Dělí se na:

• limitované – kde klient udává přesné stanovení nejnižší a nejvyšší ceny, pokud se banka (makléř) do limitu nevejde, je povinna rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sama uhradit
• nelimitované – klient neváže banku nebo jiného zprostředkovatele na dosažení přesně určeného kursu, očekává však, že banka nakoupí „co nejlépe, co nejvýhodněji“

 

Veškeré příkazy se musí udělit na jeden den, nebo se musí určit doba trvání příkazu.

Obsah burzovního příkazu:

• kursový limit nebo příkaz – co nejvýhodněji
• koupit nebo prodat
• charakteristika c. p.
• množství
• platnost příkazu
• číslo konta
• druh obchodu

 

Burzovní cena

U každého c. p. rozlišujeme tyto hodnoty:

1. nominální hodnota
2. vnitřní hodnota – u akcií udává, jaký podíl ZJ připadá na jednu akcii

u obligací znamená ocenění závazků dlužníka, který musí při splatnosti

zaplatit

3. výnosová hodnota – zhodnocení vloženého kapitálu do c. p.
4. tržní hodnota – burzovní cena – tvoří se na základě nabídky a poptávky

 

Pražská burza (BCPP) má dceřinné společnosti:

1. Informační agentura Čekia, a. s. – shromažďuje, zpracovává a šíří informace o emitentech
2. UNIVYC, a. – obchodní společnost UNIVYC, a. s. je právním nástupcem obchodní společnosti Burzovní registr cenných papírů, s. r. o. (od 8. 10. 1996)

Předmět podnikání: – vypořádání burzovních obchodů

– vypořádání obchodů s cennými papíry

– vedení účtů cenných papírů členům UNIVYC, a. s. včetně práv

spojených s těmito cennými papíry

 

Vypořádání burzovních obchodů zahrnuje dvě základní operace:

1. peněžní vypořádání – představuje vyrovnání finančních závazků mezi kupujícím a prodávajícím, uskutečňuje jej UNIVYC prostřednictvím Clearingového centra ČNB
2. majetkové vypořádání – představuje dodání c. p. od dodávajícího ke kupujícímu

 

Garanční fond

• slouží k zajištění závazků a k pokrytí rizik plynoucích z některých burzovních obchodů a z jejich vypořádání
• finančně do něj povinně přispívají jednotliví členové burzy

 

 

RM – Systém (RM-S)

RM-S byl založen jako akciová společnost. Největšími akcionáři RM-S jsou PVT, a. s. (Podnik výpočetní techniky) a Investiční a Poštovní banka, a. s.

 

RM-S je organizátorem druhého veřejného trhu v České republice (prvním je BCPP), tentokrát však na trhu mimoburzovního. Na tomto trhu může obchodovat každý kdo splní podmínky tzv. Tržního řádu RM-S.

 

Nabízí služby prostřednictvím počítačové sítě rozprostřené po celém území ČR – jedná se tedy o počítačový systém.

Investoři, kteří chtějí nakoupit cenné papíry na trhu RM-S, podávají své pokyny ke koupi prostřednictvím tzv. obchodních listů.

 

Mezi charakteristické znaky tohoto trhu patří:

1. nižší objemy obchodů než na BCPP
2. ceny c. p. se mohou v RM-S měnit jen uvnitř předem stanovených cenových pásem
3. cenné papíry zde přijaté k obchodování nemusí splňovat tak přísná kritéria (požadavky) jako je tomu na BCPP.

Odlišnosti RM-S od burzy:

• v RM-S mohou obchodovat libovolně F i PO přímo bez zprostředkovatele (makléře)
• liší se ve způsobu obchodování, stanovení ceny a způsobu vypořádání
• objeme obchodů převyšují obchody na BCPP obchody v RM-S přibližně 2 – 4x

 

Organizace RM-S:

1. centrální pracoviště – v Praze, zde se stanovuje, které požadavky na nákup či prodej c. p. budou uspokojeny za jakou cenu a v jakém rozsahu
2. vstupní pracoviště – pracují s daty, která dostávají do systému, patří sem: obchodní místa (určena pro běžné investory), specializovaná vstupní pracoviště (určena pro střední a velké investory) a pracovní stanice přímo u zákazníka.

Předobchodní validace

Každý pokyn podaný do RM-S prochází tzv. předobchodní validací, znamená to, že u K pokynů (požadavků ke koupi) je nutné, aby kupující předem složil dostatek peněz na speciální účet (zřizovaný u IPB) tzv. jumbo účet, RM-S po obdržení K pokynů provede kontrolu peněz na účtu, u P pokynů (požadavků na prodej) se RM-S dotáže ve Středisku c. p., zda uvedený zákazník nabízí c. p. opravdu vlastní, ty jsou po dobu účinnosti P pokynů ve Středisku c. p. zablokovány.

 

 

Středisko c. p. (SCP)

• vzniklo v roce 1993 jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu

Hlavní úkol: vede jednotnou evidenci zaknihovaných c. p. a jejich majitelů

1. účet majitele – seznam c. p., které jsou vlastnictvím jednoho majitele
2. registr emitenta c. p. – údaje o jednotlivých c. p. které vydal, seznam majitelů těchto c. p. (např. pro účely svolání valné hromady), datum provedení zápisu v registru

 

Nemůže s c. p. obchodovat, nemůže zastupovat akcionáře, jeho úkolem je pouze zaregistrovat změny majitelů c. p.

 

 

Kolektivní investování

Výhody:

• rozložení rizika
• nižší pravděpodobnost ztráty
• využití finančních odborníků
• časová nenáročnost investování
• větší ziskovost (než u investic do termínovaných vkladů)
• nižší riziko (kolektivní investování podléhá státnímu dozoru a zákonům)

 

Nevýhody:

• za správu kapitálu se musí platit určitý poplatek
• ztráta investiční volnosti
• vždy existuje běžné riziko

 

Princip rozptýleného rizika: při kolektivním investování využívá řada investorů při investování do c. p. služeb finančních institucí (investiční společnosti zakládají investiční a podílové fondy a zabezpečují jejich správu, účet investiční společnosti vede depozitář), které se zabývají shromažďováním peněz veřejnosti, tyto peníze pak investují ve vhodném období do různých druhů c. p., podobný princip je uplatňován např. i v pojišťovnách nebo u zdravotního pojištění.