Bankovní soustava v ČR
1) Bankovní soustava
2) ČNB – funkce
3) Komerční banky – otevření a vedení účtu
– zprostředkování
– devizové a směnárenské obchody
– jednoduché a složené úrokování
4) Mezinárodní měnové instituce
1) Bankovní soustava
Peníze
– prostředek směny
Banky
– kupují a prodávají peníze
– uskutečňují obchody s penězi
– operují na finančním trhu – peněžní trh (krátkodobé úvěry)
– kapitálový trh (dlouhodobé úvěry)
– devizový trh (obchodování s cizí měnou)
– je to speciální instituce kam si můžeme uložit peníze, nebo si peníze vypůjčit
Dvoustupňová bankovní soustava
1) banka centrální (cedulová) – vždycky souvisí a spolupracuje s vládou a má jiné úkoly než komerční
banky (ČNB)
2) banky komerční (obchodní) – nakupují peníze od klientů a prodávají úvěry
– naše – KB, IPB, ČS
– cizí – City bank, Raifansen bank
– mezinárodní – Evropská banka pro obnovu a rozvoj
2) Česká národní banka
– je propojena se státem
– vznik: 1993
– v čele je Josef Tošovský
– plní úkoly měnové politiky
– řídí množství peněz v oběhu (hotové, nehotové)
– dodržuje rovnováhu na trhu (počet uskuteč. obchodů . mn. peněz v oběhu = cena . množství zboží)
Nástroje používající, aby rovnováha byla zachována
- a) diskontní sazba – úroková míra, za kterou ČNB půjčuje ostatním bankám
– zvýšení Þ stahuje peníze z ekonomiku, snížení Þ vrací peníze do ekonomiky
- b) povinné minimální rezervy – procentní částka z přijatých vkladů, kterou ostatní banky musí uložit
u ČNB
– zvýšení Þ stahuje peníze z ekonomiky, snížení Þ vrací peníze do e.
- c) operace na volném trhu – obchodování s cennými papíry
– prodává Þ stahuje peníze z oběhu, kupuje Þ vrací peníze do oběhu
- d) ostatní nástroje – max. úvěrový limit, max. úroková sazba
– souvisí s inflací (popř. deflací)
Úkoly ČNB
1) Měnová politika (stabilita měny)
2) Emisní činnost – ČNB vydává peníze (udává formáty, ochranné prvky)
3) Vede účty státnímu rozpočtu a státních fondů (příjmy a výdaje)
4) Stanovuje cenu zlata, kurzy cizích měn
5) Spoluzakladatel nových bank
6) Provádí bankovní dohled
7) Řídí peněžní oběh, platební styk a účtování bank
Mezibankovní zúčtování
1) v ČNB funguje tzv. clearingové centrum (ostatní banky zde mají svůj účet a přes něj provádějí styk
s jinou bankou)
2) přes LORO (jejich) a NOSTRO (náš) účet
Nucená zpráva
– se uvaluje na banku, pokud je nelikvidní, tzn. že opakovaně jsou finanční situace a likvidita v rozporu
– je uvalen dohled, který má obnovit stabilitu banky, a pokud toho nedosáhne dojde až ke zrušení,
nebo zákazu bankovní činnosti
3) Komerční banky
– univerzální (podle toho jaké služby poskytují)
– specializované – (poskytují téměř všechny služby zaměřené určitou klientelu)
– specializace může být zřejmá už z názvu (Spořitelna, Agrobanka)
– tyto banky vydělávají na tom, že peníze prodávají za vyšší cenu než nakupují (úroky), úrok, který
banka poskytne z vkladu je menší než úroky, které vybírá od svých dlužníků, banka nejdřív musí
nakoupit peníze, aby je mohla prodávat
– základní funkce banky: 1) vkladové (depozitní) služby (běžný účet, termínované vklady, vkladové
certifikáty, bankovní obligace, vkladní knížky, bankomaty)
2) úvěrové služby
3) bankovní služby (ostatní – směnečné služby, operace se směnkami)
Obchodování banky na trhu
– devizový (obchod s cizí měnou)
– kapitálový (dlouhodobé úvěry)
– peněžní (výpis z účtu, krátkodobé úvěry…)
Aktiva Bankovní rozvaha Pasíva
|
|
úvěry (pohledávka)
pokladní hotovost směnky, státní pokladní poukázky vklady u jiných peněžních ústavů vydané CP budovy a zařízení ostatní aktiva |
vklady (závazky)
úvěry od jiných bank emitované (vydané) obligace ostatní cizí zdroje vlastní a základní kapitál rezervy a jiné fondy nerozdělený zisk |
1) Vkladové (depozitní) služby
Vklady (depozity)
– na viděnou (na požádání) – když jsi vložíme peníze do banky a pak je potřebujeme vybrat, tak nám
kdykoliv vyplatí (úrok je zde menší)
– termínované – s pevným termínem (tzn. že budou splatné k určitému datu)
– s výpovědní lhůtou (tzn. peníze si vybereme po skončení lhůty)
Úročení
– pevnou sazbou (18 % p. a. po celou dolů – 18 % dolů)
– pohyblivá sazba (základní sazba + 4,5 % p. a.)
– jednoduché úročení
úrok (ú) = jistina(j) . úroková sazba(i) . doba(n)
jistinan = jistina0 (1 +ni)
– složené úročení
n
jn = j0 (1 + i)
Běžný účet
Založení účtu
– sepíšeme Smlouvu o zřízení a vedení účtu
– náležitosti – identifikační údaje obou stran (jméno, bydliště, RČ, název banky, sídlo…)
– druh účtu (devizový, korunový)
– dohodneme si další podmínky – úrok z vkladu – p. a. roční sazba
– p. s. pololetní sazba
– p. q. čtvrtletní sazba
– jak často nám budou připisovat úrok
– jak často a jakým způsobem nám budou posílat výpis z
účtu
– poplatky a služby
Podpisové vzory
– vyplňují se spolu se Smlouvou o založení účtu
– určení kdo je oprávněn s penězi na účtu manipulovat
– k prokázání totožnosti je nutné u FO – občanský průkaz
u PO – výpis z obchodního rejstříku
Výpis z účtu
– obsahuje stav účtu na začátku a na konci období a všechny jeho změny (přírůstek, úbytek)
– u přírůstku je uvedeno od koho + číslo účtu – variabilní symbol (slouží ke kontrole)
– u úbytku (platby) částka, číslo účtu kam jsme to poslali – variabilní symbol
Devizové účty
– FO i PO, které podle devizového zákona mohou mít účet vedený v zahraniční měně otevírají banky
devizový účet
– netermínované (běžný devizový účet)
– termínované (termínovaný devizový účet)
Běžný devizový účet
– uzavírá se smlouva o zřízení a vedení účtu, podpisové vzory
– složí se prostředky ve výši základního vkladu
– ukládají se volně směnitelné měny, které banka nakupuje
– vklady různých měn se přepočítávají na měnu ve které banka vede devizový účet
– výběr – v měně účtu, v jiných měnách, v korunách – vyplňuje se příkaz k výběru
– mohou z něho být hrazeny závazky klienta
Termínový devizový účet
– smlouva o zřízení a vedení účtu
– vklad se sjednává na určitou dobu
– úroková sazba je vyšší než u běžného devizového účtu a závisí na výši vkladu, době a druhu měny
– banka může klientovi poskytnout tzv. překlenovací úvěr
Eurošeky
– k devizovým účtům můžeme požádat o vydání šekové knížky, kde můžeme vyplňovat různé měny v
různých státech společně s eurošeky vystaví banka také EC kartu, kterou se prokazujeme, náležitosti
(u které banky máme devizový účet, ochranný prvek – hologram, podpis podle podpisového vzorů)
Platební karty
– plastické karty s magnetickým proužkem
– úvěrové (kreditní) – slouží k nákupu zboží na úvěr
– bezhotovostní placení v restauracích, v obchodech, výběr hotovosti
– debetní – slouží nákupu zboží v obchodech a restauracích
– z běžného účtu je částka převedena na prodávajícího
Prodej CP, vkladových listů a certifikátů
– tyto certifikáty (listy) jsou potvrzením banky za příjem termínovaného vkladu
2) Úvěrové operace
Úvěry
– aktivní operace banky
– hlavní zdroj příjmů banky
Dělení úvěrů (podle banky, podnikatelé ne)
podle splatnosti
– krátkodobé (do 1 roka)
– střednědobé (od 1 do 4 let)
– dlouhodobé (nad 4 roky)
podle poskytované měny
– korunové
– devizové
– zajištěné (zástavou)
– nezajištěné
– přímý
– nepřímý (přes někoho (prostředníka)
Druhy úvěru
– podnikatelský – (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý)
– na zásoby (sezoní předzásobování), pohledávky, pořízení IM (efektivnost investic)
– kontokorentní účet – je pro podnikatele výhodný v tom, že mu ho banka poskytne
automaticky, poskytne na kontokorentní účet, zaplatí za svého klienta větší částku
než je zůstatek (úročení je větší než obvykle)
– úvěry občanům – účelové (na konkrétní věc – pořízení bytu, automobilu…)
– na přechodný nedostatek peněz (bez udání důvodu, omezený, vysoké úročení)
– mezibankovní úvěry – některé banky mají nadbytek peněz (ČS), jiné nedostatek (IPS) proto s
penězi obchodují, překlenutí nedostatku peněz
– denní úvěr (splatný do 24 hodin)
– bankovní směnka (solo směnka)
– lombardní úvěr (od ČNB, je zajištěn movitými věcmi, CP, devizy)
– emisní úvěr – jedna banka vydá CP a druhá je koupí
– na LORO a NOSTRO účty
– směnečné úvěry – akceptační – takový, jestliže vy vystavíte cizí směnku a necháte ji akceptovat
(přijmout) bance, když akceptuje, tak vás úvěruje (banka dlužníkem)
– eskontní – držitelé směnky potřebují zaplatit, ale nikdo je nechce (chtějí hotovost)
tak vezmou si na směnku úvěr (eskontní úvěr), banka mu nevyplatí
celou částku (mínus odúročení a zisk), v den splatnosti žádá banka
částku od toho kdo dluží – zaplatí úvěr splacen
– nezaplatí banka žádá úhradu po posledním
majiteli směnky
– avalský úvěr – (ručitelský úvěr), může souviset se směnkou (ale nemusí)
– banka se nestává hlavním dlužníkem, ale vedlejším (ručitelem)
– když není schopen hlavní dlužník platit, banka za něj zaplatí (úvěruje ho)
– hypoteční úvěr – je zajištěn nemovitostí (neposkytne se na celou hodnotu nemovitosti – asi 70 %)
– zajímá nás: odhad nemovitosti, vlastnictví, pojištění
– musí se to zapsat do Obchodního rejstříku
– revolvingový úvěr – krátkodobý úvěr, který je splácen dalším krátkodobým úvěrem (banka poskytne
jen dobrým klientům)
– ostatní úvěry – např. úvěry obcím
Žebříček sazeb
– diskontní sazba
– lombardní sazba
– mezibankovní sazba
– prima sazba (banka půjčuje jen nejlepším klientům)
– tržní sazba – ostatní
Poskytnutí úvěru
1) nejdříve musíme vypracovat Žádost o úvěr
– náležitosti – žadatel
– částka a účel
– na jak dlouho ho chce poskytnout
– způsob čerpání
– způsob a termíny splácení
– úroková sazba
– způsob ručení – nemovitosti (ocenění, pojištění, výpis z Katastrálního rejstříku)
– movitostí (auto, sbírky, vinkulace vkladu, bankovní záruka, ručitel)
– doloží další doklady: – rozvaha
– výsledovka
– výkaz o CF
– podnikatelský záměr
– daňové přiznání
2) poté si banka udělá analýzu klienta (bonitu klienta) – úvěrová minulost, posuzuje si co doložil,
zjišťuje likviditu, rentabilitu, efektivnost a návratnost úvěru zadluženost klienta (existují na to i
speciální firmy)
- Ukazatel likvidity
- stupně – okamžitá (solventnost) = peníze (v pokladně i na účtu)
krátkodobé závazky (měla by vyjít menší než jedna)
- stupeň – pohotová = peníze + pohledávky (OM – zásoby)
krátkodobé závazky (měla by vyjít menší než 1,5)
- stupeň – běžná = oběžný majetek
krátkodobé závazky (měla by vyjít menší než 2)
Rentabilita (ziskovost)
– např. rentabilita tržeb = zisk
tržby
Ukazatel návratnosti
= úvěr .
disponibilní zisk + odpisy
Ukazatel zadluženosti
= cizí zdroje
aktiva
3) Na základě žádosti a analýzy banka rozhodne popř. uzavře s klientem Úvěrovou smlouvu
– náležitosti – identifikační údaje obou stran
– částka a účel
– na jak dlouho ho chce poskytnout
– jaký druh, v jaké měně
– způsob čerpání
– způsob a termíny splácení
– úroková sazba (pevná, pohyblivá)
– způsob ručení (nemovitosti, movitostí)
– informace o stavu
– sankce za opožděné placení
– musíme se zavázat, že budeme platit poplatky a dodržovat podmínky (žadatel i banka)
– datum, razítko, podpisy
4) Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy
– po celou dobu úvěru provádí banka průběžnou kontrolu finančního hospodaření klienta
Splácení úvěru
– úrok a úmor zvlášť
– anuita (úrok i úmor dohromady) – pravidelná částka
– výpočet anuity
a = jn . i .
n
(1 + i) – 1
Způsob čerpání úvěru
– jednorázově (klient si vypůjčí částku, kterou může disponovat)
– úvěrová linka (banka stanoví limit až do kterého si může klient čerpat)
- c) ostatní služby
– směnárenská činnost, zprostředkování platebního styku, bankovní záruky, operace se směnkami,
poradenská a informační činnost
Směnárenská činnost
– banky provádějí nákup a prodej devizových prostředků (nákup a prodej cestovních šeků)
- a) – nákup a prodej devizových prostředků (peněžní prostředky v cizí měně (valuty, devizy, CP)
– valuty – peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a mincí
– devizy – peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech v tuzemsku nebo v zahraničí a
používají na základě platebních dokumentů (směnka, šek, akreditiv apod.)
– devizový kurz – cena zahraniční měny vyjádřená v jednotkách domácí měny
- b) nákup a prodej cestovních šeků
– cestovní šek – CP, který opravňuje osobu, která je na něm uvedena k přijmutí částky po
předložení k výplatě (podle podmínek stanovených výstavcem šeku) v kterékoliv
bance (nepodléhá směnečnému a šekovému zákonu, ale obchodnímu zákonu)
– náležitosti – označení
– příkaz nebo slib vyplatit určitou částku oprávněné osobě
– jméno výstavce + podpis
– např. cestovní šeky Visa, American Expres
4) Mezinárodní měnové instituce
Mezinárodní měnový fond (MMF)
– sídlo Washington (kolem 180 členů)
– vznikl po 2. svět. válce (ČSSR – zakládajícím členem)
– poskytuje úvěry zemím s platebními problémy
– podmínkou jsou vypracované ekonomické programy (vypracovávají experti MMF)
– podporuje mezinárodní obchod, stabilita kurzu a měny
– poskytuje informace (HND, cenové indexy…)
– od roku 1990 jsme opět členy
Světová banka
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
– jsme členy (kdo není členem MMF nesmí být ani členem IBRD)
– poskytuje dlouhodobé úvěry na financování rozvoje státu podle vypracovaných programů
– napomáhá k obnově, investuje kapitál do výroby
– poskytuje půjčky i soukromým investorům
Mezinárodní finanční společnost (IFC)
– vznik 1956
– má za úkol rozvoj soukromého a družstevního sektoru
Mezinárodní rozvojové sdružení (IDA)
– vznik 1960
– úkol: pomáhat rozvojovým státům
Mezinárodní agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk (MIGA)
– vznik 1988
– garantuje vývozcům i rozvojovým zemím to, že dostanou peníze (zaplatí za ně)
Banka pro mezinárodní platby (BIS)
– sídlo: Basilej
– na rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami, především evropských zemí
– poskytuje bankovní služby – pro členské centrální banky (operace se zlatem, depozitní a úvěrové
operace)
– studijní a zpravodajská činnost
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)
– sídlo: Londýn
– společně s MMF a světovou bankou podporuje strukturální změny a investice do zemí Střední a
Východní Evropy
– podporuje drobné soukromé podnikání