Židovské náboženství

 

-ve 2.pol. 2.tis.př.n.l. vznikl u izraeliských kmenů monoteismus

– podle Bible- Mojžíšovi se zjevil Bůh, přikázal mu vyvést Izraelity z Egypta do Kanaánu, na hoře Sinaji mu vyjevil Desatero přikázání (přibl. 13.st.př.n.l.)

-1 Bůh, nesmí se zobrazovat, jeho vztah k člověku se neuplatňuje v rovině materiální- např. oběti-, ale morální, dává lidu pokyny), Židé jsou vyvolený národ

 

-důležitý zdroj o Židech ve starověku à Starý zákon –zákl. a posvátná kniha judaistického náboženství- ozn. Mikrá (čtení)

-úvod- Tóra, dále Proroci a Spisy– soubor historických, právnických a náboženských textů, pův. hebrejsky + aramejsky (části Daniel a Ezra)- vznik 12.-2.st.př.n.l.

-Bůh=Jahve– z úcty nebylo čteno (nahrazeno slovem Pán)

–není historicky spolehlivý

 

 

Židé ve starověku

Palestina

 

– oblast na březích Středozemního moře (mezi Egyptem a Foinikií)

– název pochází až od Římanů- podle mořského národu, který se v této oblasti usídlil (Pelištejnců) –dřívě název Kanaán

 

-pův. pod nadvládou Egypta, od 13.st. hebrejsko-izraelské kmeny à vytvořily kmenový svaz

– 12 kmenů, v čele stáli soudcové (funkce vojenských náčelníků a kněží) à doba soudců

-v bojích proti Pelištejncům vynikal Saul, který se r. 1020 př.n.l. stal 1. hebrejským králem à doba královská

 

-následuje král David–zakladatel dynastie

 

-jeho syn Šalamoun-proslul svou moudrostí, vynikající politik- dobré vztahy s Egyptem a Foiničany- od nich architekti na stavbu jeruzalémského (Šalamounova) chrámu, zemi rozdělil na správní oblasti (kontrolovány král. úředníky)

 

– po jeho smrti vznikají na území Palestiny 2 království:

-izraelské – několik hlavních měst (nejvýznamější Samaří), r. 721 př.n. l. podlehli náporu      Asyřanů, část obyvatel odvlečena do Asýrie a na území Palestiny obyv. Asýrie

 

–judské– hl. městem Jeruzalém, Davidův rod, území mezi Egyptem a Asýrií (později Babylónie)

–r.587 př.n.l. babylonský král Nabudkadnezar dobyl Jeruzalém- zbořil chrám a odvekl část obyvatel (tzv. babylonské zajetí)

-část Izraelitů utelka do Egypta

– r. 539 př.n.l. perský král Kyr Veliký vyvrátil Babylóniià Židé se mohli vrátit do Judeje

 

-vznikl nový židovský státní útvar- nesamostatný, součástí perské říše

-2.st.př.n.l. součástí helénistické říše Seleukovců, povstání proti závádění kultu římských bohů pod vedením mužů z rodu Makkabejských

-64.př.l. je ovládli Římané, dosazovali krále

-poslední+ nejvýznamější- Herodes- schopný vojevůdce, dle křesťanské tradice vrah novorozeňat po Ježíšově narození

– po jeho smrti se říše rozpadla, římská nadvláda (daně, náboženský útlak) à vzpoury

-největší byla  židovská válka –66-70př.n.l.- poraženià zničení jeruzalémského chrámu

-poslední povstání vedl Šimon Bar Kochba– 30.léta 2.st. àporažen

-došlo k diaspoře- rozptýlení Židů po celém tehdejším kulturním světě, hl. oblast římské říše

 

 

Středověk

 

-Židé stáli mimo křesťanskou společnost (neuznávají Nová zákon)

-v Ev přímými poddanými panovníka, křesťané je neměli v oblibě, ale uznávali je jako dobré lékaře, obchodníky, zprostředkovatele půjček na úrok

-měli vlastní ulice a čtvrti, kde byli jejich školy, hřbitovy, synagogy (známá Staronová synagoga ze 13.st. na Starém Městě pražském)

 

–vrcholný středověk– doba křížových výprav, pronásledování kacířů à  církev prohlásila, že je potřeba Židy z křesťanské společnosti vyčlenit (zvláštní znamení- žluté kolečko na šatech)

-panovníci řešili finanční krize zabavováním židovského majetku

–pogromy-od 14.st., rabování židovských čtvrtí (ghetta), pobíjení obyvatel

-z hospodářských a politických příčin docházelo k masovému vyhnání Židů z měst, států

 

 

Konec 18.st., Židé v Habsburské monarchii

 

– Marie Terezie hodlala Židy z říše vyhnat kvůli údajnému kolaborantsví během válek o rakouské dědictví

–Josef II.– od r.1781 vydával patenty, kt. umožňovali Židům přístup k řemeslu, odstraňovaly diskriminaci (ošacení, zákazy vycházení, atd.), usiloval o asimilaci s ostatními obyateli (nikoliv kvůli náboženským důvodům, ale chtěl je učinit ižitečnými pro státní pokladnu)

 

x snaha podřídit židovskou samosprávu státní kontrole à r.1785 odstraněno žid. soudnictví, vztahovala se na ně vojenská povinnost, synagogy a školy podřízeny státní kontrole, bylo jim nařízeno užívat jen německých jmen

-katolické duchovenstvo se k těmto změnám stavělo negativně à císař František II. na jejich nátlak vydal r.1797 tzv. systemální patent (sepsána veškerá práva a povinnosti  Židů vůči státu, např. mimořádná židovská daň z tereziánské doby zůstala v platnosti)

 

à josefínská doba umožnila Židům větší společenské uplatnění

 

 

Vznik sionismu

 

– v 2.pol. 19.st., program, který hlásá obrodu židovského národa a jeho návrat do Svaté země,

hnutí se zrodilo v Anglii, Rakousku, Francii, Německu, Polsku a Rusku

-za zakladatele je považován Theodor Herzl  (spis Der Judenstaat)

-přívrženci byli převším intelektuálové a studenti (právě ti zakládali spolky)

-Čechy patřily mezi důležité středisko sionismu

– Balfourova deklarace– r. 1917 anglická vláda vydala spis, kde podporovala myšlenku židovského státu v Palestině (podmínkou respektování práv nežidovských obyvatel), k jejímu vzniku přispěl přední sionistický vůdce a pozdější prezident Izraele Chaim Weizmann

-brzy ji uznaly Francie, Itálie, USA

-r.1948 vznikl stát Izrael („Zákon o návratu“-jakýkoliv Žid má právo se sem přistěhovat a tím automaticky získá státní příslušnost)

 

Holocaust

Počátek holocaustu

 

genocida= totální vyhlazovací politika, především proti Židům à završení jejich tisíciletého pronásledování (pojem holocaust z řeckého zcela vyhořelý, použil ho jako 1. spisovatel Elie Wiesel, izraelité termín šoa–  hebr. Katastrofa)

-celkem obětí 6 milionů Židů (2/3 celkového počtu)- v Ně + okupovaných a spojeneckých zemích

 

– první ho pocítili neměčtí Židé- vyloučeni z veřejného života, škol, úřadů

– 1935– schválení Norimberských zákonů proti Židům- zbavily je něm. občanství, zákaz manželství mezi Ž a árijci

 

– vyvrcholení- listopad 1938- křišťálová noc – v celé zemi pogromy, vypalování žid. synagog, škol, domů, tisíce Židů bylo odvelčeno do koncentračních táborů, židovské firmy zabaveny

– 1/3 Ž uprchla do zahraničí

 

– „konečné řešení židovské otázky“ = vyhlazení Židů

 

–  narůstající vlna antisemitismu začala pronikat i do Čech, pocity národního ohrožení a ponížení oslabovali v čes. společnosti k demokratickému myšlení

+ nacionalismus (prosazování rasově pojatého národa)àprotižidovská opatření, zákaz jejich členství v lékařských a advokátních komorách

– protižidovskou propagandu podporovali hlavně české fašistické organizace (Akce národní obrody- ANO, Vlajka)

 

–arizace = uchvácení židovského majetku

– nejprve se zaměřili na 10 nejbohatších rodin- jejich majetek dostali mnohdy ještě před okupací pod kontrolu

-legislativní základ pro vyvlastňování jejich majetku: 3 soubory dokumentů-)

• 1) nařízení říšského protektora von Neuratha z června 1939 o židovském majetku (jak ho dostat co nejrychleji do německého vlastnictví)
• 2) nařízení protektorátní vlády vyřazující Židy z veřejného života, stanovila způsob a míru jejich izolace
• 3) nařízení z ledna 1940 vydané K.H.Frankem (zastupoval říšského protektora), které zkonkretizovalo metody vyvlastnění Židů (např. zákaz provozu a likvidace podniků)

 

à dodržování všech nařízení bylo velmi přísně kontrolováno

– jak velký majetek se podařilo nacistům ukořistit, zatím není známo

 

 

-od června 1939 platily i v protektorátu norimberské zákony (občanská práva ztráceli všichni, kdo nepatřili k árijské rase)

 

– systematická diskriminace– vyloučení z polit. a společenského života, cestování, zákaz výkonu různých povolání, studování, zvláštní označení (Davidova hvězda)à cílem bylo ochromit jejich schopnost obrany před připravovanou genocidou

– R. Heydrich rozhodl převézt je do koncentračních táborů, využít je jako pracovní síly a pak je fyzicky zlikvidovat

 

 

-od podzimu 1941 hromadné transporty do vyhlazovacích táborů (ze 70 000 dospělých přežilo 10 000, z 13 000 dětí 242)

 

druhy koncentračních táborů

–      pracovní (např. Dachau, jejich cílem má být převýchova, otrocká práce vězňů,  heslo „arbeit macht frei“, zdroj příjmů pro organizaci SS)- Mauthausen, Ravensbrück, Buchenwald

• vyhlazovací (sloužily pro brutální potřebu likvidace urč. rasy, byli sem převáženi ti z pracovních táborů, kteří už nebyli „užiteční“)- Treblinka, Osvětim- Březinka, někdy se tak označuje Mathausen
• internační (účelem není likvidace, ale izolace, shromáždění co největšího počtu na malém území)- z části Dachau, židovská ghetta, např. varšavské, Terezín- svou úmrtností se vyrovnali vyhlazovacím i pracovním

 

 

– v bývalé Velké pevnosti v Terezíně bylo během září/října 1941 zřízeno židovské ghetto- koncentrační tábor- odtud odváženi do vyhlazovacích táborů (především do Osvětimi- Birkenau)

–  celkem v 63 transportech z Terezína vyvezeno 87 000 lidí, posl. 28.10.1944

– zahraničí projevilo zájem- delegace mezinárodního Červeného kříže à oklamání veřejnosti (nacisté zkreslili život v Terezíně jako idylku- město, které Hitler Židům daroval…další takovou snahou o zkreslení např. „rodinný“ tábor v Osvětimi)

 

Kultura v Terezíně

– hudba, divadlo, vyučování dětí

– výtvarníci– význam- podává obraz života v ghettu, zachycuje utrpen, kromě umělecké hodnoty hodnota dokumentární, psychoterapeutická

– působilo zde i mnoho renomovaných umělců (např. Norbert Frýd)

– literárních památek se zachoval jen zlomek, svědecká literatura- deníky

– najslavnější je dětská opera Brundibár (dílo vězně Hanse Krasy)

 

– Malá pevnost– věznice pražského gestapa

– na konci války epidemie tyfu à od 3.5.1945 pomoc Červeného kříže

– 8.5.1945– osvobození Terezína, 20 000 vězňů

– za celou dobu existence prošlo Terezínem 140 000 věznů, více než 33 000 jich zde zahynulo

 

Židovské obyvatelstvo po holocaustu v ČSR

 

-období 1.ČSR –vztah k židovskému obyvatelstvu velmi tolerantní

-30.léta- antisemitismus v okolních státech pronikl do státní ideologie à ČSR se stala azylovou zemí pro uprchlíky

 

– jaro 1945– návrat Židů z koncentračních táborů, emigrace, válečných bojišť, z původního počtu 118 310 Židů (r.1939) přežilo pouze 14 045 osob

 

– československá vláda velkoryse řešila transfer východních Židů (především uprchlíků z Polska) přes naše území, podporovala myšlenku vytvoření žid. státu v Palestině, na půdě OSN později podpořila jeho vznik a poskytla mu zpočátku vojenskou pomoc

 

-integrace židovského obyvatelstva do poválečné české a slovenské společnosti poznamenána projevy nacismu, posuzování některých Židů jakožto Němců (před válkou se hlásili k německé národnosti, ale pak byli Němci pronásledováni)

– projevy antisemitismu kvůli navracení majetku Židům, který za války z různých důvodů dostali Češi, Slováci

 

– po návratu Židů do Čech vznikla organizace Rada židovských náboženských obcí– snažili se o rovnoprávnost, odčinění křivd a záchranu židovského majetku, o postupné začlenění se do společnosti, v letech 1945-48 dosáhli mnoha úspěchů, další vývoj byl však nepříznivý

 

– od počátku r.1947 se stala aktuální otázka vycestování Židů z ČSR- větší část Židů skutečně odešla (důvody- antisemitismus, vznik Izraele, komunistický převrat) à zůstalo jen 5000

 

 

Vznik Izraele a arabsko-izraelský konflikt

 

– vznikl 14.5. 1948 na základě rozhodnutí OSN (rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát jako odčinění utrpení Židů za 2.sv.v.)

à vytvoření Ligy arabských zemí– nejprve pod britskou kontrolou (do r.1948), dál však základna pro narůstající arabský nacionalismusà 1949 válka proti Izraeli = arabsko- izraelský konflikt, trvá dodnes

– hned den po založení byl Izrael napaden vojsky Zajordánska, Egypta, Sýrie, Iráku a Libanonuà 1.válka o Palestinu à do konce roku 1948 se Izraeli podařilo zvítězit (pomoc i z ČSR)

 

– na jaře 1949 podpis dohod o příměří (zprostředkující roli k podpisu mělo USA)- Izrael uhájil svou existenci+ zisk části území Palestiny à spousta uprchlíků, nalézali útočiště v okolních arabských státech, kteří existenci Izraele neuznaly a dávaly najevo, že jejich cílem je ho zlikvidovat

 

–1948-49– palestinský uprchlický problém– 800 000 uprchlíků à uprchlické tábory vydržované OSN

 

– Izrael byl pod ochranou USA (židovská komunita zde měla velký vliv), což zhatilo sovětský plán mít z Izraele spojence à vlna stalinského antisemitismu + podpora „arabského osvobozeneckého hnutí“

 

– květen 1967– nový vojenský střet, Egypt zablokoval Arabský záliv a tím znemožnil Izraeli přístup do Indického oceánuà izraelské letecké síly zničily okamžitým útokem většinu egyptského, syrského a jordánského letectva

– téhož dne zahájili izraelští vojáci útok na Sinaj (pod vedením generála Moše Dajana)- obsadili území celé Palestiny, Sinaj a na syrské frontě dobyli strategicky důležité Golanské výšiny

– po 6 dnech konec války à šestidenní válka à uzavření příměří X Egypt a Sýrie začaly za pomoci Sovětského svazu připravovat odvetu

 

– říjen 1973– další válka

– Egypt překročil Suezský průplav a prolomil izraelskou obranu na okupovaných arabských zemích (za současné syrské ofenzivy na Golanské výšiny)

– Izrael nejdřív soustředil obranné síly proti Sýrii, poté na Egypt, od začátku měl vojenskou převahu

– arabské státy však použily ekonomickou zbraň- omezily těžbu ropy+ prudce zvýšily její cenuà ropná krize

à dohoda k zastavení palby+

+ ženevská konference o Blízkém východě (zúčastnili se jí ministři zahraničí USA, Sovětského svazu, Egypta, Jordánska a Izraele, za předsednictví generálního tajemníka OSN Kurta Waldheima)

 

– egyptský prezident Anvar Sadat se za přispění USA rozhodl řešit vztahy s Izraelem diplomatickou cestou, cílem bylo jejich mírové urovnání

– tato jednání skončila v březnu 1979 podepsáním separátní mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem (Egyptu se navrátila ztracená území)

– ostatní státy proti Sadatově politice útočily, označily jej za zrádce arabské věci à r. 1981 byl na Sadata spáchán atentát

 

– palestinští uprchlíci à formování partyzánských organizací, vyvíjí se organizovaný terorismus

– rozhodující vliv mezi Palestinci si získala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vedená Jásirem Arafatem, založená r. 1964

– tuto organizaci a její základny v Libanonu se Izrael pokusil zlikvidovat vojenským tažením v r. 1982à donutil její představitele město opustit, ale zlikvidovat OOP se nepodařilo

 

– dlouhá jednání mezi Izraelem a OOP– v r. 1993 za norského zprostředkování à Izrael uznal OOP za oprávněného mluvčího Palestiny a OOP uznala svrchovanost státu Izraele a zahájila jednání o poskytnutí omezené samosprávy okupovaným palestinským územím

 

– na obou stranách rušivé extremistické síly, které jsou proti mírovému řešení à teroristické útoky