ZÁMOŘSKÉ OBJEVY
do 15. stol znali Evropani jen Eropu, orient, S Afriky a dostávali zprávy o Indii a Číně (od Marca Pola)
- představovali si svět jako placku
- pak doch. k rozvoji astronomie à vzniká názor, že svět je kulatý, 1. glóby (např. od Behaima)
- Evropa obchodovala s Indií a Orientem (přes JV Evr. a Balkán), kupovali lux. zboží (koberce, drahokamy, hedvábí, porcelán), ale i třeba koření (např. pepř) nebo omamné látky na výr. léků
- nejvýzn. centry obchodu byly italské přístavy Janov, Benátky, ale i Dubrovník
- pak vznikly problémy s Turky, kteří se dostali až k Byzanci, kde poklidně žili (až na rozpory v nábož.- Turci islám, přijali od Arabů, zatímco kulturu od Byzance)
- ve 14. stol začali Byz. obsazovat, 1389 bitva na Kosovském poli (btw měli žoldnérské vojsko a janičáře- pěšáci, kteří se stávají os. strážci sultána)
- 1453 dobyli Cařihrad à přerušili tak obch. spojení mezi Evr. a Asií à Evropani začali hledat nové cesty, jak se tam dá doplout
- našli 2 cesty: západní (z Pyr. poloostr.) nebo východní kolem Afriky
- Portugalci a Španělé plavby začali podporovat, hl. syn špan. krále Jana Jindřich Mořeplavec- vyráběl karavely (lodě)
- dostali se až do Afriky a obsadili Z břehy a Z ostrovy à Kapverdské
- význ. Bartolomeo Diaz: 1487 doplul na nejjižnější místo, mys Dobré naděje a pojmenoval ho Bouřlivý mys, ale pak zahynul= 1. plavba uskutečněná Portugalci
- Kryštof Kolumbus: z Janova, šp. král Ferdinand Aragonský a jeho žena ho hodně podporovali, připravili mu 3 lodě (Santa Maria, Pinta, Niňa)
- Kolumbus vyplul, 1. zastávku měl na Kanárech a z 11. na 12. října 1492 doplul na Bahamy k ostrovu Quanahani, který nazval San Salvadore
- vyvražďoval však Indiány
- 1494 došlo k rozdělení světa- Z si vzalo Portugalsko a V Španělsko
- 1498 obeplul Vasco de Gamma Afriku a z Mosambiku doplul do Indie à získal pro P. východní cestu
- během plavby si staví faktorie- stanoviště se zásobami a tak (Aden, Kalika)
- 1516 Port. navazují obch. spojení s Čínou, 1543 s Japonskem
- další význ. plavby: 1497 ital Giovvani Cabotto a o objevil Labrador a ústí řeky Sv. Vavřince
- 1500 Pietro Cebral- plul do Indie, ale větry ho zavály do J Ameriky à získal Brazílii pro Port.
- plavby se účastnil také Amerigo Vespucci- procestoval Ameriku až na S a nazval jí Novým světem (až do 17. stol, pak Amerika)
- 1513 se Španěl Vasco Balboa dostal přes Panamskou šíji až k Tichému oceánu a potvrdil, že jde opravdu o nový kontinent
- 1519- 1522 Ferdinand Magalhães (ve špan. službách) vyplul z Palosu, podél Lat. Ameriky do Tichého oc. až na Filipíny, tam zahynul v boji s domorodci
- dlouhá plavba à posádka onemocněla kurdějemi a zpátky se místo 280 mužů v 5 lodích vrátilo 18 mužů v jedné
- plavba byla významná proto, že se prokázalo, že Země je kulatá + prokázali posun časových pásem
- pak přichází noví cestovatelé, kteří toužili jen po bohatství- conquistátoři (dobyvatelé)
- dostávají se až do indiánských oblastí- Aztéci, Mayové, Inkové
- 1519 Hernando Cortéz vyvrátil říši Aztéků a Mayů
- BTW Aztécká říše: hl. město Tenochtitlan, obyv. zemědělci, pěst. hlavně kukuřici, stavěli červená obydlí, stupňovité pyramidy, dovední řemeslníci, měli obrázkové písmo a běžce, kteří donášeli poštu)
- + Cortéz ještě v S Am. objevil zlato
- 1532 Francesco Pizarro vyvrátil říši Inků (hl. m. Cuzco, pěst. brambor, uzlové písmo, těžili hodně zlato a stříbro), nechal uškrtit Inského krále, přestože přešel na křesť.
- výpravy se účastnil Diego Almagro, 1525 pronikl do Chille a získal je pro Šp.
Důsledky objevných plaveb
- vznikají nové představy o světě a rozšířili jeho znalost, rozsáhlé změny v kartografii
- silně ovlivňují evropské hospodářství: dostávají se sem nové plodiny (kerolský pepř, sladké brambory, bavlna, tabák, kukuřice, kaučuk, krocan)
- k nám se brambory dostaly z Braniborská v 18. stol.
- nové nemoci kurděje, syfilis
- cenová revoluce díky obrovskému přílivu drahých kovů, pokles hodnoty peněz = inflace
- obchodními městy se stávají Z města Kádís a Palos (Šp.), Lisboa
- dále Nizozemí, kam plyne stříbro a zlato, Antverpy a Amsterodam, vzrůstá význam Hanzy