• základy vědních oborů můžeme hledat už v antice
• objevuje se spousta nových teorií: např. heliocentrická a geocentrická teorie – Koperník, G. Bruno – za své názory upálen, Ticho de Brahe, Johanes Kepler – existují zákony, kterými se řídí pohyby planet, G. Galilei – „Přece se točí.“ – prý to vůbec neřekl, zdokonalil dalekohled → pozorováním objevil spoustu věcí
• rozvoj astronomie souvisel s mnoha obory
• století – William Harvey jako první popsal krevní oběh
• za zakladatele moderní vědy /teoreticky/ jsou považováni Francis Bacon (Angličan) a René Descartes (Němec) – filozofové
• Bacon kladl důraz na zkušenost a experiment, Descartes byl spíše pro rozumové zkoumání věci
• 1643 – se narodil Isaac Newton → tímto rokem vzniká tzv. VELKÉ STOLETÍ
• typickým znakem je vznik vědeckých společností, sloužících ke sdružování vědců a podporu výzkumu
• 1622 – vzniká Královská spol. v Londýně, Královská akademie ve FR
• manufaktura = ruční dílna, ruční dělba práce, dělí se na rozptýlenou /každá část v jiné části/ a soustředěnou /úkony pod jednou střechou/

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

= hromadné zavádění strojů do výroby, manufaktura se stává továrnou

• s průmyslovou revolucí souvisí revoluce zemědělská (zvýšení počtu obyv. → nutnost vypěstovat hodně plodin → nové metody) a revoluce v dopravě
• pravlastí průmyslové revoluce je VB → tam začala kolem roku 1770 a trvala až do 1830 /ve VB/
• nejprve se prosadila v textilnictví → ruční práce byla nahrazena stroji
• dochází k rozvoji soukenictví, novinkou je bavlna → dovoz z USA
• v textilním průmyslu se objevuje spousta novinek: 1763 John Kay vynalezl tzv. pohyblivý člunek = tkalcovský stav, 1764 byl vytvořen první spřádací stroj – James Hargeaves, 1769 přepřádací stroj – Richard Arkwright, 1779 spřádací stroj na jemnou přízi – Samuel Cartwright, 1785 mechanický tkalcovský stav – Edward Cartwright
• 1785 James Watt dovršil výrobu parního stroje, PS byl pak používán jako hnací síla v továrnách, 1814 první funkční lokomotiva – George Stevenson, 1825 byla uvedena první lokomotiva na železniční trase

hornictví a hutnictví

• zavedení čerpadel do dolů, v hutnictví bylo zlomovým okamžikem používání koksu, hornictví – používání vysokých pecí (účinnější a kvalitnější)
• dělníci se bránili: rozbíjeli stroje, zakládali odborové organizace, stávkovali
• sociální myslitelé: pracovali reálně nebo byli jejich myšlenky utopistické, Piere Joseph Proudhon (zrušení soukromého vlastnictví – utopista), Robert Owen (ve své továrně zřídil soc. opatření pro dělníky – realista), Karel Marx a Bedřich Engels

SJEDNOCENÍ ITÁLIE

• pokus o sjednoceni 1848/9 nebyl úspěšný
• Benátsko a Lombardie byli součástí Hab. monarchie → Itálie byla rozdrobena
• 1859 došlo k dalšímu konfliktu mezi Sardinským královstvím a Hab. monarchií, sardinský král získal na svou str. Napoleona III.
• v červnu 1859 se sardinsko-francouzské vojsko střetlo s vojskem rakouským → 2bitvy: u Magenty a potom u Solferina a v obou bitvách prohráli (asi Rakousko)
• po těchto bitvách získalo Sardinské království Lombardii, ale Benátsko ne
• na území, která původně patřila Hab. byla vyhlášen plebiscit (všelidové hlasování) → lid měl rozhodnout, kde chce žít → rozhodli, že se připojí k Sardinskému království /např. Parma, Modena, Toskánsko, …/
• 1860 vystupuje na scénu Giuseppe Garibaldi → ten se s 1000 dobrovolníků přepravil na Sicílii, přidali se k němu povstalci → získal ostrov, potom ovládl Neapolsko /obl. spravovanou Burbony/ → a získaná území předal Sardinskému králi
• mimo byli už jen Benátky a Řím /papežský stát/
• 1861 prohlásil za prvního krále Viktora Emanuela a prvním hlavním městem se stalo město Turín, později Florencie
• 1866 vypukla Prusko – Rakouská válka a Itálie se přidala na stranu Pruska → prohra Rakušanů, Itálie získává Benátsko
• G. se pokouší dobít Řím → nepodařilo se, protože papeži pomohla FR
• Papežský stát zanikl až 1870 → došlo k Prusko – Francouzské válce → FR poražena a toho využili Italové a město a oblast kolem ovládli
• 1870 vzniká Vatikán /vymezený prostor pro papeže/
• od ledna 1871 se stal Řím hlavním městem Itálie

SJEDNOCENÍ NĚMECKA

• 1849 pruský král odmítá německou korunu
• byl obnoven Německý spolek a v čele stálo Rakousko, hospodářskou převahu mělo Prusko → rivalita
• Otto von Bismarck – byl to juker /junkeři = největší vlastníci půdy v Prusku, vojenská šlechta/
• 1862 se stal pruským ministerským předsedou → „Sjednotí Německo krví a železem.“
• 1864 získalo Prusko Holštýnsko a Šlesvicko – v boji proti Dánům, v této válce pomáhalo Prusko Rakousko
• 1866 válka Prusko – Rakouská → vyvrcholení rivality, bojovalo se na našem území, nevětší bitva byla v červenci 1866 u Hradce Králové /ukázala se převaha střelných zbraní/ – Rakousko ztratilo svůj vliv v německých oblastech → největší porážka Rakouska
• Prusko vytvořilo s německými státy nový tzv. Severoněmecký spolek → hlavní slovo mělo Prusko
• snaha o sjednocení vyvrcholila 1870, kdy Prusko vyprovokovalo válku s FR – záminkou k válce se stala tzv. Emžská depeše → 1870 začala válka, v září 1870 došlo k bitvě u Sedanu a FR byla poražena
• Napoleon III. byl zajat a FR kapitulovala
• leden 1871 bylo ve Versailles slavnostně vyhlášeno Německé císařství → císař Vilém I. (pruský král), císařství bylo spolkovým státem
• FR měla Prusku zaplatit 5mld válečných náhrad + Prusko získalo Alsasko a Lotrinsko
• císařství mělo asi 60mil obyv.
• výkonnou moc měl ve svých rukou Bismarck (kancléřem až do roku 1870 kdy byl odvolán)
• tvrdě zasahoval proti katolíkům a nedokázal se vypořádat se soc. demokraty
• po odvolání měl výkonnou moc v rukou vnuk Viléma I. císař Vilém II.
• Německo se stalo po VB a USA nejvyznam. zemí světa, začali dokonce kolonizovat
• začali investovat peníze do zahraničí (aby tam pak mohli expandovat)
• začali pronikat do jižní Afriky, Turecka, Číny, Tichomoří → střety s Brity /řešení diplomatickou cestou/
• něm. císařství se chtělo usmířit s Rakouskem-Uherskem a udržovat přátelské vztahy s Ruskem
• po roce 1900 začali Němci ve velkém zbrojit, snaha o převahu na moři /zaměřeno proti VB/