Vznik ČSR na pozadí 1.světové války

(domácí a zahraniční odboj)

• v Rakousku-Uhersku v 19.století rozvíjení národních hnutí, formování moderních národů
• otázka dalšího trvání rakouské říše a postavení jednotlivých národů v jejím rámci
• před válkou – český národ neusiluje o politickou samostatnost

• po vypuknutí války – prorakouská oficiální politika, ale nechuť Čechů bojovat proti Slovanům (prosrbská hesla, červený šátečku), negativní vztah společnosti k Rakousku, válku nepřijali za svou
• odmlčení české politiky (rozpuštěn vídeňský parlament)– významná role české kultury a tisku
• sílí závislost Rakouska na Německu; válka chápána jako boj mezi Germány a Slovany à plán o vítězství (vytvoření německé střední Evropy a potlačení slovanských národů v RU)
• prohra by znamenala naději na vytvoření samostatného Československa
• ale – Dohoda ve svých plánech na začátku nepočítala s rozbitím rakousko-uherské monarchie (zůstala by jako protiváha Německu – po ruské revoluci (1917) dospěli spojenci k názoru, že samostatné národní celky budou nejlepší obrana proti bolševickému nebezpečí) à nutnost přeměnit českou otázku v otázku mezinárodní a zainteresovat Dohodu na jejím řešení

Zahraniční odboj

• 1914 odchod profesora TG Masaryka do emigrace –úkol: zorganizování zahraničního odboje proti RU a u spojenců prosadit myšlenku samostatného československého státu
• právě zahraniční odboj pod vedením TGM by tím rozhodujícím faktorem v boji za samostatnost – jemu se podařilo přesvědčit velmoci (hlavně USA) o začlenění čsl. zájmů do jejich válečných cílů
• doma opora pouze o tajnou organizaci Mafie pod vedením politologa Edvarda Beneše
• posílení zahraničního odboje E.Benešem (1915 odchod do emigrace) a Milanem Rastislavem Štefánikem – slovenský astrofyzik žijící ve Francii, zprostředkoval kontakty na přední francouzské politiky

• 1916 vytvoření Českého zahraničního komitétu poté přejmenováno na Národní radu československou – hlavní orgán protirakouského odboje. Opora o české zahraniční komunity a legie
• 1915 podepsána v USA Clevelendská dohoda o společném zahr. odboji mezi Čechy a Slováky, návrhy na společný federativní stát

Československé legie

• podpora Národní rady na vytvoření Československých legií
• Československé vojenské jednotky v zahraničí vytvořeny nejprve v Rusku poté ve Francii a Itálii, z emigrantů, přeběhlíků a zajatců
• úspěchy v bojích proti ÚM à přispění k uznání čsl.cílů, v květnu 1918 uznány za součást dohodových armád
• Francie – rota Nazdar u Terronu , Itálie – Doss Alto, Rusko – Zborov, Bachmač

Domácí odboj

• domácí politická scéna – změna po prvních vítězstvích rakouské armády à v čele mladočech Karel Kramář – protirakouský odboj – koncepce českého carství (součást velké slovanské říše pod vládou ruského cara)
• po zatčení Kramáře a Aloise Rašína – aktivní podpora Rakouska – vytvoření organizací Český svaz (sdružující poslance ve vídeňském parlamentu) a Národní výbor (nejvyšší národní orgán u nás) – loajalita à leden 1917 odmítnutí osvobození Čechů od cizí nadvlády Českým svazem (jakožto jeden z válečných cílů Dohody)
• po únorové ruské revoluci 1917- odpor společnosti k válce, špatná hospodářská situace -demonstrace à změna veřejného mínění- buď přestavba Rakouska (podle českých představ) nebo rozbití monarchie
• květen 1917 Manifest českých spisovatelů – českým poslancům v říšské radě: výzva k obhajobě českých zájmů za všech okolností

18.10.1918 Washingtonská deklarace – Prohlášení nezávislosti čsl.národa; autor TGM předána am.prezidentu W.Wilsonovi.; formuluje zásady občanských svobod, vnitřní a zahraniční politiku a státní systém budoucího Československa

28.10.1918 – vydána nóta ministra zahraničí Andrássyho

• =kapitulace habsburské monarchie, slib uznání práv Čechoslováků
• à spontánní proklamace republiky na Václaváku

funkci prozatímní vlády měl Národní výbor

• „muži 28.října“ (Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár)
• přebírání správního aparátu, zásobovací centrály (Obilný ústav)

na Slovensku – 30.10.1918 – Martinská deklarace

• prohlášení o právu na sebeurčení slovenského národa a spojení ve společném státě s Čechy
• =základ společného státu

otázka hranic

• v pohraničních oblastech německé snahy o odtržení (právo na sebeurčení národa) à obsazení pohraničí vojskem
• připojena Podkarpatská Rus
• spory s Polskem o Těšínsko à rozdělení území mezi oba státy
• hranice mezi Slovenskem a Maďarskem neexistovaly à obsazení čs.vojskem
• potvrzení hranic mírovými smlouvami (Versailles, Saint-Germain, Trianon)

vyhlášena prozatímní ústava

14.11. – 1.zasedání Revolučního národního shromáždění (utvořeno z Národního výboru)

• sesazena Habsburská monarchie, vyhlášena demokratická republika
• prezidentem zvolen Masaryk
• ustanovena 1.čsl.vláda – v čele K.Kramář (vláda „ všenárodní koalice“)