Vývoj v ČSR po 2. světové válce
– 24. října 1945 vydal Beneš dekrety:
– o znárodnění klíčového průmyslu, bank a pojišťoven
– retribuční dekrety – potrestání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů -> soudy a popravy (popravy: K.H. Frank, Tiso; doživotí: Beran, Syrový)
– konfiskační dekrety – na základě postupimské konference odsun německého obyvatelstva + konfiskace majetků zrádců, kolaborantů a Němců
= BENEŠOVY DEKRETY
– 28. 10. 1945 první zasedání Prozatímního národního shromáždění
– > 1. parlamentní volby – květen 1946 celostátní vítězství KSČ -> prezidentem Beneš, předseda vlády Klement Gottwald
– květen 1946 – únor 1948 -> obnoven stát Čechů a Slováků, vytvářen tzv. lidově demokratický systém (ve skutečnosti omezena demokracie)
– osidlování pohraničí po odsunu Němců
– politický systém -> zdůrazňování kontinuity ČSR; úsilí o národní jednotu
– > nová koalice: Národní fronta Čechů a Slováků (NF) – politické strany:
ČECHY
– Československá strana národně socialistická (ČSSD)
– Československá strana národně socialistická (ČSNS)
– Československá strana lidová (ČSL)
– Komunistická strana Československa (KSČ)
SLOVENSKO
– Komunistická strana Slovenska a Demokratická strana (DS)
– snaha obnovit válkou poškozené hospodářství
=> vypracován tzv. dvouletý plán obnovy národního hospodářství:
– cíl: překročit předválečnou výrobu o 10% a industrializace Slovenska
– problémy obnovy:
– zaostává rozvoj průmyslu
– hospodářské problémy: pokles výroby, zahr. obchodu atd.
– zostřování sporů mezi soc. dem. a KSČ – v průběhu r. 1947 krize systému Národní fronty
– > únor 1948 vrchol vládní krize: 20. 2.1948 demise ministrů stran národně socialistické, lidové slovenské demokratické strany – předpoklad, že prezident demise nepřijme a donutí Gottwalda k spolupráci x reakce KSČ: manifestace na Staromáku, vznik ozbrojených lidových milic = nátlak na nemocného Beneše (hrozba občan.války se sovětskou intervencí) => kapitulace, demise Benešem přijata, jmenována nová vláda – složená z komunistů a jejich spojenců (na návrh Gottwalda) -> nastolena komunistická diktatura = definitivní konec demokracie, komunistický puč
– ústava 9. května = základ totalitního režimu + nedemokratické květnové volby 1948 => abdikace těžce nemocného Beneše -> prezidentem Klement Gottwald, předseda vlády Antonín Zápotocký (masový nábor do KSČ)
důsledky: rozdělení lidí na stoupence KSČ, nepočetné aktivní odpůrce režimu a pasivní mlčící většinu => období stalinismu (1948 – 1953):
– despotický totalitní režim, odstraňování odpůrců
– začlenění do sovětského bloku = úplná podřízenost SSSR
– centrálně řízený hospodářský systém: přestavba průmyslu, zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD)
– zkonstruované politické procesy proti tzv. skrytým nepřátelům a škůdcům = zastrašení případné opozice -> justiční vraždy např. 1949 popraven Helidor Píka, 1950 JUDr. Milada Horáková + další procesy s odpůrci – veznění, nucené práce v dolech atp.
= >emigrace na západ, snaha o odboj x nejednotnost – květen 1951 rozhlasové vysílání svobodné Evropy (Tigrid, Peroutka aj.)
– jednotná státní ideologie (marxismus – leninismus) – vylučuje svobodu myšlení a náboženskou víru
– 1953 smrt Gottwalda -> prezident Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký
– 1953 – 1961:
– 1955 začlenění do Varšavské smlouvy
– duben 1956 II. sjezd spisovatelů – kritika stranických zásahů do vědy a umění, požadavek svobodné tvorby x kampaň proti sjezdu – pocit ohrožení monopolu strany
– odstraňování politicky nespokojených
– hosp. problémy, nová územní organizace -> opora režimu o armádu, bezpečnost (SNB) a lidové milice
– 1960 konstatování vybudování socialismu -> nová ústava – přejmenování na Československou socialistickou republiku
– 1962 – 1967:
– hospodářská reforma, nová vlna destalinizace -> rehabilitace nevinně odsouzených (např. Husák)
– diskuze o reformě společnosti x 1967 politická krize; červen IV. sjezd spisovatelů: tvrdá kritika x Novotného protiútok -> zákaz zveřejnit sjezdová jednání, ze strany vyloučen Vaculík, Klíma, Kundera, zánik Literárních novin
– leden – srpen 1968 – počátek obrodného procesu tzv. Pražské jaro:
– politická nespokojenost; nové vedoucí orgány: prezident Ludvík Svoboda, předseda vlády Oldřich Černík; v předsednictvu ÚV KSČ Alexander Dubček
– dubnové plénum UV – přijat tzv. Akční program:
– postupná demokratizace -> demokratický volební systém
– rehabilitace nevinně pronásledovaných, úprava svazku Čech a Slovenska -> vytvořena federace
= nejpropracovanější program demokratické reformy -> zrušena cenzura, nové politické organizace x znepokojení z budoucnosti komunismu v ČSSR => 14. – 15. 1968 schůzka kom. stran v Drážďanech (Polsko, Bulharsko, Maďarsko, NDR) -> varšavský dopis – výzva k ukončení kontrarevoluce => 21. srpna 1968 vstup vojsk členských zemí Varšavské smlouvy do Československa => 22.8. mimořádný sjezd KSČ – požadavek odchodu všech okupačních vojsk ->vedoucí KSČ uneseni do Moskvy -> pod nátlakem podepsán Moskevský protokol = diktát (souhlas se vstupem vojsk, slib normalizace); 16.10. smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSR = konec nadějí na obrodu socialismu
– > návrat ke stavu před lednem 1968; 28. 10. 1968 přijat zákon o federalizaci – federativní stát od 1.1. 1969-> leden 1969 protesty proti pasivitě => upálil se Jan Palacký, Jan Zajíc
– 1975 prezidentem Gustáv Husák, 1977 Charta 77 – protest nekomunistické inteligence proti neúnosnému porušování lidských práv (mluvčí Patočka, Havel, Hájek) x existenční postihy členů Charty, věznění (Ruml, Dientsbier, Havel, Benda atd.)
– lidový odpor proti režimu -> aktivizace protikomunistického hnutí od ledna 1989, brutální zásah 17. 11. 1989 proti manifestaci studentů při výročí úmrtí Jana Opletala na Národní třídě = konec pasivity obyvatelstva -> 21. 11 jednání Adamce s opozicí = Občanské forum => 29. 12 prezidentem Václav Havel, předseda Federál. shromáždění Alexander Dubček
= pád komunistického režimu = sametová revoluce = dekomunizace a demokratizace ČSR
1990 ČSSR -> ČSFR -> 1.1. 1993 rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku