Vývoj našeho státu 1949 – 1989

(Pražské jaro 1968, normalizace)

 

• po únorovém vítězství 1948 přistoupili komunisté k budování totalitního politického systému
• začlenění do sovětského bloku – úplná podřízenost SSSR
• moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ – opora o armádu, bezpečnost a milice
• vlna represí – „obrana revoluce před nepřáteli a škůdci“ – opozice, katolická církev
• likvidace občanských práv a svobod
• zřízeny tábory nucených prací

 

zkonstruované politické procesy ve 40. a 50.letech

• ti, kteří nesouhlasili s režimem – tzv. skrytí třídní nepřátelé a škůdci
• největší proces – s Miladou Horákovou
• za pomoci sovětských expertů zahájeno vyhledávání třídních nepřátel uvnitř strany
• růst role Státní bezpečnosti – bez kontroly, rozvrat právního řádu

represe rozbily veškerou opozici

největším projevem nesouhlasu s režimem byla emigrace – řada významných osobností

 

ekonomika

• likvidace soukromého sektoru – znárodňovací zákony
• ekonomika nadále řízena z jednoho centra podle ústředního plánu tzv. „pětiletky“ – pětileté plány
  pro zvýšení výkonnosti organizovány různé „socialistické soutěže“
• zahájena přestavba našeho průmyslu – důraz na zbrojní a těžký průmysl
  bez ohledu na potřeby a možnosti země
  ostatní odvětví trpěla nedostatkem zdrojů – zvláště spotřební průmysl à pokles životní úrovně
• v zemědělství – zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD)
  rolníci nechtěli dobrovolně odevzdat půdu à násilná kolektivizace

 

zahraniční obchod

• orientace na SSSR a jeho satelity
• 1949 vytvořena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – za účelem koordinace ekonomik v sovětském bloku

 

15.května 1955 založení Varšavské smlouvy – posílení vojenských svazků států východního bloku

 

rok 1953

• zemřel Stalin – určující osobností sovětské politiky se stal Nikita Chruščov
• zemřel Gottwald – prezidentem Antonín Zápotocký

 

kritická situace systému

• snaha řešit to měnovou reformou (která ale znehodnotila úspory a snížila životní úroveň)
• následovaly projevy nespokojenosti a protivládní demonstrace – popularita strany značně poklesla

 

à doporučení sovětského vedení – nutno vyhlásit nový politický kurs

• na čas zastavena násilná kolektivizace, přesun od těžkého k lehkému průmyslu, důraz na zvýšení životní úrovně

 

1956 – XX.sjezd KSSS

• Chruščov zkritizoval „kult osobnosti“, Stalinovu politiku, zločiny

à vyvolalo to diskuse – největší na Sjezdu spisovatelů

 

po smrti Zápotockého (57) se stal prezidentem Antonín Novotný – 1.tajemník ÚV KSČ

• přijata nová ústava (60) – pasáž o vedoucí úloze KSČ ve společnosti
• změna názvu na Československou socialistickou republiku (ČSSR)

 

počátky reformního vývoje – destalinizace

• zhroucení třetí pětiletky vyvolalo myšlenku spojení plánu s trhem
• tlakem nutnosti se uvolňovaly ideologické bariéry
• tajemníkem ÚV KSČ se stal Alexandr Dubček – populární

 

leden – srpen 1968 – počátek obrodného procesu „Pražské jaro“

• cíl reformy: demokratický socialismus, socialismus s lidskou tváří
• přijat Akční program (jak demokratizovat společnost a zároveň udržet vedoucí roli KSČ)
• uvolnění à zrušena cenzura, obnova skautů, nové politické organizace (KAN-klub angažovaných nestraníků), prohlášení 2000 slov

 

à znepokojení z budoucnosti komunismu v zahraničí

• ultimativní (varšavský) dopis o ukončení kontrarevoluce à odmítnuto KSČ

 

21.srpna 1968 – vstup vojsk pěti zemí varšavské smlouvy

• vedoucí představitelé KSČ byli uneseni do Moskvy, kde byli donuceni podepsat Moskevský protokol – souhlas se vstupem intervenčních vojsk, slib „normalizace“ situace
• Brežněvova doktrína: právo zásahu při ohrožení socialismu

= konec nadějí na možnost obrody socialismu

 

srpen 1968 – duben 1969 – 1.fáze dvacetileté normalizace

• návrat ke stavu před lednem 68
• zákon o federalizaci – staly jsme se federativním státem (=3 vlády: česká, slovenská, ústřední)

 

• protesty:
  • ledna 69 – upálení Jana Palacha – protest proti pasivitě
  • „hokejový týden“ – demonstrace po vítězství ČSSR nad SSSR
  • masová emigrace

 

• v dubnu odstoupil z funkce tajemníka Dubček a byl nahrazen „normalizátorem“ Gustavem Husákem
• utužení diktatury strany
  ideologický základ normalizace vychází z dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti – zdůvodnění sovětské invaze „bratrská výpomoc“
• podepsána nová smlouva mezi ČSSR a SSSR o vzájemné pomoci
• 1975 – prezidentem Gustav Husák

 

Prohlášení Charty 77 – dokument, vyzívající vládní kruhy, aby neporušovaly lidská práva

• bývalí členové KSČ, nekomunistická inteligence, křesťanské kruhy

 

ke konci 80.let roste kritičnost a občanská odvaha – projevuje se na demonstracích 1988-89