Vývoj Francie s důrazem revoluci
KELTOVÉ
- Starověk – Galové (Keltové) – Asterix a Obelix
- Vliv Říma
- 4. / 5. století: stěhování národů “ Galové do Bretaně – tlačí je tam germánské kmeny z východu (Vizigóti, Burgundové, Frankové)
FRANSKÁ ŘÍŠE
- 5. století: asimilace původních Keltů + nových Franků “ jazyk, kultura
- “ Francká říše – Chlodvík – příchod křesťanství
- Po jeho smrti rozdělení na 3 oblasti (v každé jiný vládce): Neustrie, Austrasie, Burgundsko
- Rod Meroveovci
- Na pozicích majordomů – rod Pipinovci “ úspěchy
- Největší moc “ chce i královský titul “ za papežem “ za pomoc se získáním území zisk titulu “ vyhnání Meroveovců
- Karel Veliký
- Rozšíření území (od Pyrenejí pod Dánsko, od La Manche po Bavorsko)
- Po 800 – císařský titul
- Po smrti (843) “ neudržení říše (synové se nedohodli) “ 3 části: Východofrancká říše (Ludvík Němec “ základ Německa), Lothargie (brzy zanikla, nějaký Lothar), Západofrancká říše (Karel Holý “ základ Francie)
FRANCOUZSKÉ KRÁLOVSTVÍ
- Hugo Kapet – rod Kapetovci až do 14. století
- Kdo na trůn? “ stoletá válka “ oddělení středověký od novověkých dějin
- Ludvík (přelom 15. /16. století)
- Přestane svolávat stavy
- Klesá vliv tradiční šlechty x roste vliv úřednické šlechty
- (z lidí, kteří jsou věrní králi, protože něco předtím potřebovali)
- Snaha o reformace církve “ ze Švýcarska kalvinismus – zde název Hugenoti
- Např. Plakátová aféra – v Paříži protikatolické plakáty
- Král x Hugenoti
Král | Hugenoti |
Katolíci | Kalvinismus |
Úřednická šlechta | Měšťané bez titulu + rod Bourbonů v Navarském království (část Francie poblíž Pyrenejí) |
- 23. /24. 8 1572: Bartolomějská noc – schůzka Hugenotů s katolíky “ řádění katolíků
- 1574: na trůn Jindřich III. (bratr Karla)
- Pokračují spory katolíci x Hugenoti
- 1589 – zavražděn probodnutím katolickým fanatikem (snažil se srovnat neshody mezi Hugenoty a katolíky) “ na trůn Jindřich Navarský = nástup nové dynastie (dříve z Valois, teď Bourboni)
- Jindřich IV. Navarský
- Nová dynastie – Bourboni (do 1792)
- Návrat k Hugenotům
- Edikt nantský – zajišťuje náboženskou rovnost mezi katolíky a Hugenoty (x v Paříži jenom katolictví)
- 1610 – zavražděn probodnutím od radikálního katolíka
- Ludvík XIII. (1610-1643)
- Na trůn v 9 letech – regentka matka “ zlákána mocí “ pomluvy o Ludovi (je opožděný, mentálně zaostalý) + zanedbání vzdělání – pomoc od jejího milence
- Ludvík to prokoukl “ poprava matčina milence (kuli spolu pikle)
- Od té doby opravdový král
- Spor: Ludvík (král) x matka x šlechta
- Posílení královské moci
- První základy francouzských kolonií
- Podpora vědy, výzkumu
- V Evropě třicetiletá válka “ ke konci vystupují proti Habsburkům (oslabení největších konkurentů v evropské politice)
- Smrt (1643) “ Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (1643-1715)
- Přezdívka – král slunce
- Vládl 72let!
- Na trůn ve 4-5letech x korunován o 10 let později
- Regentka matka (Anna Rakouská)
- Povstání šlechticů = fronda “ vyvrcholení občanskou válkou (1648-53) “ potlačena králem (absolutismus)
- Absolutismus = forma vlády
- Centralismus
- Zástupci královské moci v určitých obvodech podléhali vyšším královským činitelům
- Důležitá armáda
- Změny ve společnosti:
- Politika
- Zničení všech odpůrců
- Úspěchy x dluhy “ jeho nástupci je musí splácet
- Zrušen Edikt Nantský
- 1701-1714: válka o dědictví španělské – nepřináší nic nového x stojí hodně peněz
- Habsburkové x Bourboni
- Vymření španělského královského rodu “ nárokování Habsburků i Bourbonů
- Na španělský trůn příslušník Bourbonů x slib Habsburkům – nespojí se Španělsko s Francií v 1 stát
- Na oplátku – Habsburkové získávají dnešní oblast Beneluxu
- Vojenství – 1 z nejlepších armád světa – jednotné uniformy, nové střelné zbraně, invalidovny
- Ekonomika
- Nové dopravní cesty, přístavy, manufaktury (podpora od státu)
- Prestiž v zahraničním obchodu
- Kolonizace Indie, Madagaskar
- Merkantilismus – vývoz musí převažovat nad dovozem
- Kultura a věda
- Uvědomění nutnosti technického pokroku “ rozvoj přírodních věd (chemie, astronomie)
- Rozvoj kartografie
- *Akademie věd “ oficiální podpora vědy od státu
- Rozvoj architektury – Versailles + zámek Trianon
- Balet
- Armáda, honosná sídla “ zadlužování
Ludvík XV. (1715-1774)
- Stále zadlužování “ hospodářská krize
- Sedmiletá válka (1756-1763) – po cele Evropě + v dalších místech v Evropě (kolonie Anglie a Francie) “ další dluhy “ prohra
- Kardinál Fleury – za něj Francie konkurenceschopná “ po jeho smrti kardinál Colbert
- Milenka Pompaduer – nutila Ludvíka, aby dal na její politické rady (i když byla úplně blbá)
- Nespokojenost občanů, krize, ztráta moci
- Porada “ po několika letech schůzka generálních stavů podle starých zvyklostí
- 3 stavy: duchovenstvo (290) + šlechta (290) + 3. stav (řemeslníci, zemědělci, lékaři, právníci atd. – 580)
- Každý stav 1 hlas
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
- Ludvík chce sněm rozehnat x členové to zjistí „*národní shromáždění – ty chce taky rozehnat x oni vtrhnou do pevnosti Bastila (14. 7. 1789) = počátek Velké francouzské revoluce
- Ludvík nucen spolupracovat se stavy “ *konstituční monarchie –
- Listina práv
- Vyhlášena republika “ Ludvík odvolán z pozice krále, sebrány výsady “ nakonec popraven na gilotině jako běžný občan (leden 1793)
- 2 skupiny:
- girondisté – spokojeni se stavem věcí
- jakobíni – nutné odstranit všechny znaky monarchie – Maxmilian Robespierre
- “ rozpor
- Něco s J. P. Maratem “ Jakobíni zavadí 2 výbory: Výbor veřejného blaha + Výbor veřejné bezpečnosti “ zatýkání odpůrců, popravy (nehumánní – topení v lodích s dvojitým dnem, střelba z děl) – např. vdova po Ludvíku Marie Antoinetta “ mnoho emigrací
- Snaha o odstranění všech pozůstatků starých dob – změna kalendáře, trest smrti bez nutného soudního řízení “ ztráta lidové podpory “ protijakobínská opozice “ poprava Robespierra
- Termidorský konvent “ odstranění moci revolučních výborů “ uklidnění
- Přepracována ústava – stále republika x omezeny občanské svobody
- * direktorium – v čele 5členná vláda (5 direktorů) + 2komorový parlament
- Pokusy o změny – jakobínská republika/ monarchie…
- Do čela nutné silné osobnosti (k potlačení) “ kolegium 3 konzulů – mj. mladý vojevůdce Napoleon Bonaparte
NAPOLEON
- *1769, Korsika (periferie Francie) – do rodiny právníka
- Do Paříže “ vojenská akademie – konec 1789 “ důstojníkem
- Počátek Velké francouzské revoluce “ rychlé nabytí zkušeností “ generálem
- Podpora Robespierra “ po jeho popravě hrozila poprava i jemu x propuštěn z vězení (dostal milost těsně před popravou) “ vyslán na royalisty “ úspěch “ považován za úspěšného generála
- Dobrá pozice za konventu
- Za direktoria:
- Ovládnutí Itálie
- Egypt – snaha zabrat Britům cestu do Indie x na moři admirál Nelson
- Zkoumání památek – rozluštění hieroglyfů (Champolion)
- Konzulát – hledání osobnosti na pozici konzula “ Napoleon (ceněné vojenské zkušenosti) “ oblíbený “ 1800: zvolen 1. konzulem (povýšen nad ostatní 2)
- Stabilizace, reformy
- Největší pozůstatek: Code civil – zákoník – osobní svoboda, rovnost před zákonem, pevné základy fungování státu
- 1802: mírová smlouva s Rakouskem (největší hrozba pro Francii), podepsáno v Amiens
- Pozice 1. konzula “ zajištění jeho vlády x není možné pokračovatelství “ požádání papeže o titul francouzského císaře “ 1804: korunován papežem (Pius VII.) x údajně mu vyrval korunu z ruky a nasadil si ji na hlavu sám (jako nejmocnější člověk Evropy)
- Soupeř na západě – Velká Británie – plán na obsazení
- Nejdřív nutné ovládnutí námořního prostoru – nutné zničení britské flotily “ 1805: námořní bitva u Trafalgaru
- Sám Napoleon nepřítomen
- V čele Anglie: admirál Horatio Nelson – on sám zahynul x dovedl flotilu k vítězství
- Památka: Trafalgar square v Londýně
- Zamezení pokusům o dobytí Anglie
- Plán B: snaha o dobytí střední Evropy
- Německo – bitva u Ulmu
- Rakousko – až do oblastí jižní Moravy – bitva u Slavkova (2. 12. 1805) – císař Napoleon x spojená vojska Rakouska (císař František) + Ruska (car Alexandr) – „bitva 3 císařů“
- Vítězství Napoleona “ Prešpurský mír (Prešpurk = Bratislava) – převaha Napoleona
- Památky: mohyla Míru, kopec Santon
- 1806: zrušena Svatá říše římská “ jediný císař Napoleon
- Snaha uškodit Anglii “ kontinentální blokáda – do evropských přístavů nemůžou britské obchodní lodě “ snaha ekonomicky uškodit
- Jen Rusko neposlouchá
- Polsko hodně loajální k Napoleonovi
- 807 – *Varšavské velkovévodství – samospráva Polska
- Pak celkem klidné období
- EXPANZE “ 1812: tažení do Ruska (chce ukázat Alexandrovi, kdo je tady pán)
- „grande armade“ – asi 500 000 mužů, velký podíl Poláků
- Taktika spálené země: ústup před Napoleonem – vypalování vesnic (znemožněno zásobování francouzské armády)
- Bitva u Borodina (ruský generál Kutuzov) – výhra Napoleona x nezničil celou ruskou armádu
- Napoleon chce přezimovat v Moskvě x ta předtím vypálena (taktika spálené země) “ musí se stáhnout z Ruska
- Armáda vyčerpaná, nemoci, málo jídla, oblečení + zbývající vojáci ruské armády
- Bitva na Berezině:
- Napoleona armáda na most – ten stržen “ do ledové vody
- Zbylí vojáci na útěk
- “ definitivní porážka Napoleona v Rusku
- Od té doby úpadek
- Proti sobě: Rakousko, Rusko, Švédsko, Prusko, VB
- Bitva u Lipska (1813): nějaký Napoleonův generál nechá strhnout most x část armády ještě za řekou (30 000) “ nemůžou se dostat na bojiště “ prohra
- Opozice i doma
- Spojenecká vojska až před Paříž “ Napoleon s vojskem obchvat (chce zaútočit na spojence zezadu) x za jeho nepřítomnosti v Paříži vpuštěni spojenci dovnitř
- “ nemá za co bojovat “ kapitulace “ na ostrov Elba s výhodami x nesmí se již zapojovat do politického dění – zachován císařský titul, ochranka, přidělovány peníze
- Vídeňský kongres – dohody o dalším uspořádání Evropy zničené válkami
- Na francouzský trůn zpět Bourboni “ nějaký Ludvík x ten neoblíben
- Využití Napoleona: na ostrově obsadí k plachetnici “ k francouzským břehům – po cestě do Paříže se k němu připojí mnoho vojáků
- Ludvík zastrašen “ útěk z Paříže “ lehké obsazení města
- Přerušen Vídeňský kongres “ 1815: bitva u Waterloo (Francie v čele s Napoleonem x spojené armády – VB Wellington, Rusko von Brückner) – snadné vítězství spojenců “ definitivní ztráta moci Napoleona
- V Paříži by byl nejspíš popraven za vlastizradu x Spojenci si ho pořád váží “ nabídnut exil: ostrov sv. Heleny, ne takové výhody jako předtím “ 1821: smrt
ČERVENCOVÁ REVOLUCE
- Francie
- Napoleon – definitivní porážka u Waterloo
- Král Ludvík XIII.
- Politická a náboženská svoboda, občanský zákoník vydaný Napoleonem (občani jsou si rovni)
- Volební právo jen pro bohaté
- Karel X. – snaha o omezení konstituce “ červenec 1830: pokus o rozpuštění parlamentu “ revoluce
- Nucená abdikace “ na trůn Ludvík Filip Orleánský
- Ludvík Filip Orleánský – král x občanská monarchie “ vládne bohatá buržoasie
- Tvrdé potlačování projevů nespokojenosti proletariátu
- Utopický socialismus – myšlenka: bohatí se rozdělí s chudými
REVOLUCE 1848
- Ludvík Filip – občanská monarchie
- Odpůrci – republikáni a bonapartisté
- “ bankety – 1 zakázán (únor 1848)“ revoluce
- Vypuknutí (únor) 1848 “ král svržen (utekl) “ vyhlášena republika (AKA 2. republika)
- Ve druhé republice měly vliv hlavně levicoví politici
- *národní dílny – spravovány státem – jistota práce pro občany, i když netvořily zisk “ ekonomicky nevýhodné
- Do čela umírnění republikáni “ rušeny národní dílny “ protest radikálních republikánů = červnové povstání “ potlačeno
- *nová republikánská ústava – ovlivněna Spojenými státy
- Prezident se silnými pravomocemi – Ludvík Napoleon (příbuzný Napoleona Bonaparte)
- Ludvík Napoleon
- Omezení všeobecného hlasovacího práva
- Plebiscity (něco jako referendum) “ dobře položené otázky “ prosadil vždy svou
- Populární jméno
- *nová ústava – schválen plebiscitem
- Prezident volen na 10 let
- Za 3 roky “ prohlásil se císařem Napoleon III. “ *císařství
POREVOLUČNÍ VÝVOJ FRANCIE
- 1852 – císařství – Napoleon III. – oprášení staré slávy
- Rusko x Turecko – krymská válka – převaha Ruska x pomoc Turecku od VB, Francie (nechtěli silnější Rusko)
- Rusko čekalo na pomoc od Rakouska x nic
- Paříž – mírová dohoda mezi Ruskem a Tureckem – Rusko oslabeno + Bospor a Dardanely neutrální
- Budování moderní Paříže
- Zbourány staré čtvrti
- Architekt Huysmann
- Bulváry = široké dlouhé ulice, aby se nemohli tvořit barikády při případné revoluci
- Podle toho vzoru i jiná města (např. Praha)
- Prusko chtělo válku x nechtěli ji vyvolat (Prusko dosadí na trůn císaře, který se Francouzům vůbec nelíbil) “ 1870 – Francie mu vyhlásí válku
- Podpora Pruska od ostatních německých států
- Bitva u Sedanu – Francie poražena, císař (Napoelon III.) zajat, Paříž obklíčena
- Francie znovu republika – mír s Pruskem + podstupuje mu Alsasko, Lotrinsko (důležitá centra průmyslu) + vysoké válečně reparace “ nesouhlas lidu = pařížská komuna
- Pařížská komuna
- Nespokojeni zejména nejchudší vrstvy “ březen 1871 – povstání (chtěli nastolit socialismus)
- *výborů = komuny
- Krvavé boje – komuny x armáda “ tvrdě potlačeno Francouzskou armádou
- Prusové pouze přihlíželi a do bojů se nepřidávali
- 1875 – nová ústava – pokroková
- V čele státu prezident + vláda
- Obnovení občanských svobod
- Všeobecné hlasovací právo (X jen pro muže)
- Bezplatné školní vzdělávání
- Odluka církve od státu
FRANCIE ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY
- Francie roku 1893 uzavřela tajnou dohodu s Ruskem o spojenectví a roku 1904 tzv. srdečnou dohodu s VB
- Spory Francie x Německo (území Alsaska, Lotrinska)
- V srpnu 1914 vyhlásí Německo válku Francii a Rusku
- Němci chtějí obejít Francouzskou obrannou linii a útočí přes Belgii – zastaveni spojenci na řece Marně – první bitva války (9/1914) – zde se vytvořila západní fronta
- Tzv. zákopová válka – rychlý vývoj nových zbraní – například bojové plyny či letecký průmysl
- Nejkrvavější bitva války – bitva u Verdunu (1916) – vítězství zde byla hlavně otázka prestiže
- Spojenecká ofenzíva na Sommě (1916)
- Konec války symbolicky: 11. 11. 1918, 1100, vagón v Compiegne – podepsána kapitulace
FRANCIE ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
- Francie se před válkou snažila o politiku appeasementu – například mnichovská dohoda
- Němci nejdříve militarizovali Porýní v rozporu s Versaillskou smlouvou
- Ze začátku pouze takzvaná válka v sedě – obě mocnosti pouze seděli ve svých pevnostech na hranicích
- Němci zaútočili na Francii se záměrem takzvaného Blitzkriegu, obcházejí Maginetovu linii a útočí přes Belgii – Francie téměř ihned dobyta – Francie se dělí na dvě částí –
- Severní část – pod správou Německa
- Jižní část – takzvaná Vichistická Francie (hlavní město Vichy)
- 6. 6. 1944 proběhlo vylodění spojenců ve francouzské Normandii – již v srpnu osvobozena Paříž
- Francie se účastní dobývání Německa – získává i jednu ze 4 okupačních zón v Německu, Rakousku a v Berlíně a Vídni
- Po celou dobu války byl ve Francii silný odboj v čele se Charlesem de Gaulem, který byl představitel exilové vlády v Londýně
- Po obsazení Paříže se de Gaule vrátil do Paříže a byl zde vítán jako hrdina a byl zvolen prezidentem ve volbách
FRANCIE PO ROCE 1945
- Charles de Gaule se stává prezidentem Francie
- Pomalu, ale jistě se Francie obnovuje po válce
- Francouzi bojují ve Vietnamu (Indočíně) v 50. letech, kde se snaží udržet si svůj kolonizátorský vliv à neúspěšně, Francouzi odcházejí a ztrácejí vliv
- Francouzi ztrácejí většinu kolonií
- Jedním ze zakládajících členů takzvaného Evropského společenství (dnešní EU) – původně to byl pouze ekonomický spolek pro vývoz uhlí a nerostného bohatství