Vrcholný středověk v Evropě

Významné univerzity: a) Salamanka – 1. univerzita, Itálie, dále v Itálii to byly univerzity v Bologni, Padově,… b) Oxford – významná, Anglie, 12. – 13. st. c) Soluň – v byzantské říši d) Španělsko – rozvinutá země, první univerzity už v 8. a 9. st. e) Sorbona – Francie, 12. – 13. st. f) Karlova – české země, 1348

Anglie

– Z Irska a Skotska pronikalo křesťanství od 6. století také mezi Anglosasy -později tu však byli úspěšnější misionáři vysíláni z Říma

– Střediskem Římsko-katolické církve v Anglii se stalo arcibiskupství v Canterbury -anglosaská království náležela od 8. až do 11. století k častým cílům vikinským, hlavně dánským nájezdníkům → ti také brzy ovládli sever Anglie -na konci 9. století však král ALFRÉD VELIKÝ, sjednotitel anglosaských území, dánské Vikingy porazil a ti se museli smířit s kontrolou oblastí ležících severně od řeky Temže, vikinské nájezdy však ustaly jen na čas

– V 11. století panuje v Anglii král HARALD II.: odrazil vpád Norů (vpadli na sever) → taktak se jim ubránil -země však oslabena → oslabení země Angličanů využil normanský vévoda VILÉM: -říkalo se mu také Vilém Dobyvatel -roku 1066 se vylodil v Anglii a porazil Haralda ve slavné bitvě u Hastings -jeho vláda → Normané okupovali, tvrdá, ale dobrá vláda -nechal zmapovat majetek Angličanů → aby mohl efektivně vybírat daně (zabránil daňovým únikům) → Angličané se tohoto soupisu báli natolik, že jej nazvali Kniha posledního soudu -daňové hospodářství vzorem → základ státu

– V soudnictví zavedl dohlížející správce tzv. šerify – bohužel zahynul na lovu -po něm panují jeho potomci, kteří pokračují v jeho politice -z jeho rodu nakonec zůstala jen vnučka MATHYLDA (a jako žena by neměla panovat, jsme teprve na počátku středověku, kde nejsou stejná práva mezi muži a ženy) → a aby tento rod nevymřel, za manžela si vzala francouzského šlechtice jménem Plantagenet (Anglii teď patřila 1/3 Francie) → Plantagenet panoval pod jménem JINDŘICH II.: skvělý, schopný panovník, aby omezil zvůli šerifů uvedl povolání putující soudce → soudnictví má řád

– Dal Anglii řád, ze jeho vlády vzkvétala -po Jindřichovi panuje RICHARD LVÍ SRDCE: -byl nepřítomen (na křížové výpravě)

– V zastoupení vládne jeho bratr JAN: – Holomek, neschopný, tvrdý, umíněný, neoblíbený → poddaní se bouří, vzbouřila se i šlechta → v čele šlechty šlechtic ROBIN HOOD (pocházel ze staré anglosaské šlechty) → boj a rozpory anglosaské a normanské šlechty -Jan dostal přívlastek Bezzemek, protože mu Filip II. vzal majetek = francouzské državy -neschopný a poddaní ho mají dost →a tak roku 1215 anglická šlechta donutila Jana (ultimátum: buď vydáš nebo tě zabijeme), aby vydal dokument Magma Charta Liber tátům = Velká listina svobod → obsahovala např. nikdo nesměl být vězněn bez soudu a další různé svobody → zrod demokratického prvku vůbec

– V polovině 13. století v Anglii vzniká parlament = poradní sbor: Horní komora a Dolní komora (měšťané) -Anglie a Francie ukazují cestu ostatní Evropě → prvky demokracie

Francie

– Dějiny Francie jsou úzce provázány s dějinami Anglie → ve Francii totiž existoval šlechtický rod Plantagenetů (velký rod, velké území) → 1 ze šlechticů se později stává i anglickým králem a jako angličtí králové mají Plantageneti nároky na francouzské území po celý středověk – od poloviny 12. století probíhal vleklý zápas mezi francouzskými a anglickými panovníky, jimž se podařilo obratnou sňatkovou politikou i jinými cestami získat rozsáhlé državy ve Francii, zvláště na jejím jihozápadě -francouzští králové se pochopitelně snažili dostat tato území pod svou kontrolu, což se jim podařilo pouze částečně, přesto na přelomu 13. a 14. století upevnili své postavení – 3 králové, kteří posunuli Francii buď to po stránce kulturní, hospodářské nebo územní -při šíření vzdělanosti mu pomáhal Robert de Sorbon → přičinil se o založení Sorbony
SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ

• Počátek svaté říše Římské se počítá od vlády východofranského císaře Oty I., který z východofranské říše vytvořil císařství
• Ota I. si musel naklonit mnoho lidí a zastavit například postup Slovanů dál do střední Evropy (bitva U Lechu 955), aby se mu podařilo vytvořit SŘŘ
• SŘŘ navazovala na tradici Římského impéria a přídomek svatá k ní přidali v průběhu středověku přívlastek svatá (sacral), aby se zdůraznil fakt, že říše má křesťanského charakteru
• Konec Svaté říše římské se počítá roku 1806, kdy se císař František II. (pod Napoleonovým nátlakem) vzdává císařského titulu (poté se z Říše stává Rýnský spolek
• Do Svaté říše římské patřila téměř celá střední Evropa (hlavně Německo – v německé literatuře se o ní často mluví jako Německé říši nebo také Staré říši)

STOLETÁ VÁLKA (1337 – 1453) -Francie = 20 milionů obyvatel, feudální šlechta -Anglie = 4 miliony obyvatel, malá skupina vojenské šlechty, profesionální vojáci (zkušenosti se Skoty)

záminka:

1) roku 1328 vymřel francouzský rod Kapetovců po meči → spory o to, kdo nastoupí na trůn → na trůn byl dosazen francouzský rod Valois panovník Filip IV.; anglický král Edward III. Byl po matce Izabele Kapetovec a tak si dělal nároky na francouzský trůn „po přeslici“ (rody byly v té době v Evropě propojeny) → to se však nelíbí Francouzům

2) Edward chtěl posílit moc ve hrabství Flandry (na území dnešní Belgie), které bylo velmi bohaté a Anglie zde vyvážela svou skvělou vlnu, z níž se pak tkalo sukno

3) Anglie ve Francii vlastnila několik držav (především v oblasti Biskajského zálivu) a viděla ve Francii kořist -ovšem rovněž Francie hodlala kontroloval Flandry a měla zájem, aby scelila pod jednu vládu veškeré francouzsky mluvící obyvatelstvo na evropské pevnině, včetně anglických držav -napětí mezi oběma státy přerostlo roku 1337 ve válku, která začala potopením francouzských lodí u flanderského pobřeží → Anglie vyhlásila válku Francii

– Opravdu rozsáhlé boje propukly až v roce 1346, kdy se odehrála bitva u Kresčaku (Crécy ve Francii), zvítězila Anglie díky velšským lučištníkům, které anglický král Edward III. postavil do čela boje (aby jim pozdvihl morálku, poručil rytířům, aby také oni sesedli z koně a bojovali muž proti muži) – v této bitvě umírá mimo jiné český král Jan Lucemburský (stál na straně Francie, byl bratrem francouzské královny Marie a tchánem Blanky z Valois) -v této bitvě měl Karel IV. (pozdější český král) již 30 let, bojoval na straně otce (Francie), byl opatrnější, a tak zůstal naživu -brzy poté padl do anglických rukou důležitý přístav Calais

– 1356 → bitva u Poitiers → zvítězila Anglie v čele se synem krále Edwarda III., který byl přezdívaný černý princ (díky svému černému obleku, měl 16 let) – začal řádit mor = černá smrt (i v Čechách) → díky této nemoci zemřelo mnoho lidí a počet obyvatel výrazně klesl à počet obyvatel Evropy se snížil asi o 1/3 -v Anglii opuštěnou půdu zabírali šlechtici jako pastviny pro ovce, jejichž vlna byla výborná vývozním zbožím, nedostatek pracovních sil vedl v Anglii k vydávání nejrůznějších nařízení o výši maximální mzdy i ke snaze zaměstnat všechny lidi, kteří neměli práci

– Francie zase trpěla průtahy vojsk, jež roznášela nakažlivé nemoci a vymáhala od vesničanů potravu pro bojovníky i pro koně -lidem se nelíbí už tyto útrapy a nespokojenosti obyvatelstva vedly ke vzpourám ve městech i na venkově: 1358 povstání ve Francii v Paříži → podpora lidu → požadavek, aby bylo hospodářství a celková situace ve Francii kontrolována generálními stavy (3 části: šlechta, duchovenstvo, měšťané)

– Paralelně probíhalo povstání i v Anglii → občanské a lidové vrstvy → v jejich čele John Wyclif (univerzitní mistr z Oxfordu, učenec) a John Ball (muž z lidu) → kritizovali život šlechty, duchovenstva, usilovali o zrušení roboty, poddanství → byli uvězněni a mučeni

→ oficiálně se neválčilo -jednou z hlavních příčin dosavadních francouzských porážek byl tradiční středověký způsob válčení, kdy zájmy státu hájily především ozbrojené družiny jednotlivých šlechticů, spoléhajících na osobní statečnost -naproti tomu anglický král dával přednost žoldnéřskému systému (najímají dobře placených bojovníků)

– Roku 1415 francouzský král DAUPHIN KAREL V. reorganizoval armádu, která předtím pohořela nad anglickými lučištníky -zvýšil daně, velké bitvy považoval za sebevraždu -zahájil výpady z hradů → touto taktikou dobyl strategicky důležité body – „Není velikána, který by se nedopustil velkých chyb“

– Karel podporoval svého bratra Filipa Smělého -osudný rok 1415 → válku znovu vyvolal anglický král Jindřich V. (potomek z rodu Lancasteři), který zvítězil v bitvě u Azincouldu a ovládl zpět severní Francii (Normandii) a na krátkou dobu dobyl i Paříž -od roku 1415 v Čechách husitská revoluce

– 1422 zemřeli vladaři v Anglii i Francii = kdo do čela? -ve 20. letech se ve Francii znovu zvedá lidový odpor a do čela se roku 1429 dostává Jana z Arku, která měla pocit Božího vyvolení → jejím úkolem bylo osvobodit zemi

– Roku 1429 Jana osvobodila město Orleans (strategický bod) → odtud „Panna orleánská“, pomohla dobýt město Remeš, kde byl francouzským králem korunován Karel VII. Z rodu Valois

– Roku 1431 byla Johanka prohlášena za kacířku, čarodějnici, byla upálena a její popel hozen do Seiny → stává se však symbolem boje proti Anglii, v boji pokračoval například La Hire, král Johanu rehabilitoval až 15 let po smrti

– Francouzské vojsko bylo povzbuzeno úspěchy → a tak začíná vítězit v bojích, bitvách a francouzský král získal podporu Burguňanů, s vévodou byl do té doby nepřítel → král dovolil burgundskému vévodovi, aby se ujal vlády v Nizozemí a ten mu na oplátku pomohl vybojovat vítězství nad Anglií (burgunďané měli bohaté hrabství, původně bojovali s Angličany, to oni dali Johanu upálit) -dobrá nálada se dává na stranu Francie → roku 1453 bitva u Castillonu → konečné vítězství, válka ukončena -Francie dobyla veškeré území zpět, jediné území, které jim zůstalo byl přístav Calais → Anglie tak ztratila přímý vliv na Francii, po roce 1453 se Francie vnitřně uklidnila

• FRANCIE PO 100 LETÉ VÁLCE – moc krále posiluje, cesta k absolutismu, bezpečná země, daně na vojsko, oslabeny hrady a šlechta – Karel VII. neměl rád Paříž, kulturním centrem se stává Dijon, rozvoj obchodu (s Indií) – Dauphin (= následník trůnu, v Anglii Princ z Walesu)

• ANGLIE PO 100 LETÉ VÁLCE  – porážku ve stoleté válce neunesla a bitvy pokračovaly uvnitř státu mezi sebou -v Anglii je veliká krize (morální i hospodářská) -a tak dochází mezi lety 1455 – 1485 v tzv. válce růží: boje o anglický trůn: YORKOVÉ (znak bílá růže) a LANCASTEROVÉ (znak červená růže), v této válce pobita velká část staré anglické šlechty -vytváří se nová šlechta, která nebyla závislá na králi, závislá sama na sobě → začíná období podnikání (vlnařství, sukenářství) → pomohla ke stabilitě hospodářství, financí -roku 1485 ukončení války růži v bitvě u Boswortu, kde z boje vyšel vítězně Jindřich Tudor (příbuzný Lancasterů) nad Richardem III. Yorkem -v Anglii od roku 1485 vládne nová dynastie → Tudorovci → Anglie se stává bohatou, stabilizující se a konkurence schopnou zemí – Anglie začala produkovat jemné vlákno

KŘIŽÁCKÉ VÝPRAVY

– Křižácké výpravy byly vojenské výpravy, které byly vyhlašovány papežem a měly za cíl rozšířit křesťanskou víru a potlačit tu pohanskou

– Bylo vyhlášeno celkem 9 křižáckých výprav

– Původním cílem byl osvobození Božího hrobu, ale poté výpravy směřovaly i do Řecka a do Egypta

– Další křížové výpravy směřovaly například do Skandinávie, Pruska, Pobaltí, kde bojovali proti pohanským Prusům, Slovanům a Finům

– První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzských a normandských rytířů, nakonec podařilo, a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř dvě stě let.

– Poslední křížová výprava na střední východ proběhla roku

– Legenda o výpravě dětí: Údajně měla být po neúspěšné 4. křížové výpravě vyslána proti Muslimům výprava dětí z důvodu toho, že děti ještě nebyly, tak zkažené jako dospělí a neměli ještě žádné hříchy – první verze říká, že děti odpluli do Alexandrie a byly rozprodány do otroctví a druhá, že se papež nakonec rozhodl nevyslat dětskou křižáckou výpravu

-Evropané se dostávají do kontaktu s vyšší kulturou, vyšším stylem, měli z toho kulturní užitek -pochytili od nich trubadúrní zpěvy, číslice, spodní prádlo, postel, alkohol -evropské vzdělance zaujaly například vynikající znalosti arabských matematiků a lékařů -Evropané do té doby psali na pergamen (ten se vyráběl strašným způsobem: březí ovce byla zabita a novorozená jehňata z ní byla vytržena → z nich se pak dělal ten pergamen) → knihy byly pak drahé, Arabové od Číňanů převzali znalost papíru, znalost pak Evropané převzali od Arabů

GOTIKA: vznik ve Francii v Normandii, ve Francii již ve 12. st., v Čechách ve 13. st., posledních Přemyslovců (Jagellonců) -hanlivý název od Italů = umění Gótů = barbarský sloh, umní germánské (kvůli VASARIOVI = italský znalec umění)

-dělení: -raná gotika 12-13. st. -vrcholná 13. – 14. st. -pozdní 15. – začátek 16. st.

1) charakteristické rysy architektury: -lomený oblouk (symbol sepjatých rukou), vertikalita (blíž k Bohu) -klenby (= složitý opěrný systém, umožňuje tenkost staveb): sklípková, křížová (hlavně), žebrová (hlavně), z románského sluhu valená -vitráže = barevná skla v oknech, rozeta = kulaté okno -figurální, rostlinná architektura, chrliče -církevní stavby: katedrála = odlehčená bazilika, trojlodí, na Z průčelí, na V apsidy -vyspělé gotické hrady, měšťanské domy z kamene a vysokých cihel = buchty

-stavby Evropa: nejstarší stavba opatství St. Denis v Paříži, Notre Dame → v Paříži, v Remeši, Amiens, Strassbourg, katedrála v Kolíně nad Rýnem, Štěpánský dóm ve Vídni -stavby ČR: až za posledních Přemyslovců, za Lucemburků nejvíce př. Katedrála sv. Víta (1929 dostavěno k 1000 výročí smrti sv. Václava, za husitů přerušeno:

a) Petr Parléř (Němec z Gmyntu)

b) Matyáš z Arrasu (Francouz) → zahájil stavbu Víta, autor kněžiště, poté jeho synové -Karlštejn, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Karlův most na místo Juditina mostu (1357 = křesťanská mystika)

2) malířství: na Karlštejně kaple sv. Kříže, přes 100 desek nástěnných, mistr Theodorik, Třeboňský, Vyšehradský