Velké zeměpisné objevy v 15. a 16. století a jejich důsledky

Po celý středověk přetrvává geocentrický názor na svět: Země je střed vesmíru, Země je plochá a existují na ní 3 kontinenty (Evropa, Afrika, Asie). Středem Země je Jeruzalém.

Od dob Koperníka se ujímá názor heliocentrický – Země je kulatá a otáčí se kolem své osy a Slunce.

Renesance a humanismus – dvě součásti jediného kulturního proudu a způsobu života, je spolu s reformací východiskem k vytvoření novověké moderní evropské společnosti a kultury, nového způsobu života a myšlení.

Na rozdíl od mysticky orientované gotiky obrat k člověku (odklon od víry, důsledek církevního schizmatu, reformace), pokles víry a únik k pozemským radostem a slastem, důraz na prioritu pozemského života.

Hospodářské příčiny zámořských plaveb

• hledání nových odbytišť, zdrojů surovin, růst poptávky po luxusním zboží (hedvábí, drahokamy) a koření z orientu (nic z toho v Evropě nebylo)
• 1453 – obsazení Malé Asie a Cařihradu Turky, obchodní cesta do Persie, Indie a Číny po souši narušena, kontrolována, vysoké clo
• hledání nového způsobu dopravy zboží do Indie, podpora námořní plavby
• hledání nových zdrojů zlata a stříbra
• touha po poznání světa (vliv humanismu)

Předpoklady – zlepšení orientace na moři, zdokonalen kompas – od roku 1300 s magnetickou střelkou, technické zdokonalení lodí – rychlost, pevnost, spolehlivost, zdokonalení plachet

Portugalské cesty

• podél Afriky do Indie
• Bartolomeo Diaz
  • žil v letech 1450 – 1500
  • ve službách portugalského krále Jana druhého
  • podnikl cestu podél západoafrického pobřeží hluboko na jih, překonal silnou 13denní bouři , dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky a obeplul ho ,on sám ho nazval mys bouří (později ho Jan II. přejmenoval na mys Dobré naděje – věřil, že tudy vede cesta do Indie)
  • Diaz zemřel při jedné z dalších výprav právě u mysu Dobré naděje, tentokrát byla bouře silnější než on.
• Vasco de Gama
  • žil v letech 1469 – 1524
  • roku 1497 jako první Portugalec po strastiplných překážkách ( nedostatek vody , kurděje ) doplul do Indie,
  • výpravu tvořili 3 lodě se 148 námořníky, obeplul mys Dobré naděje a doplul do města Kalikatu na západním pobřeží Indie
  • Portugalci začínají budovat základny v Indii a Číně, spravují však malé území kolem základny, zboží získáno velmi lacino nebo násilím

Španělské cesty

• snaha objevit cestu do Indie západním směrem – obeplout svět, vyházejí z teorie o heliocentrismu a kulatosti země
• Kryštof Kolumbus
  • žil v letech 1451 -1506
  • předpokládal , že Země je kulatá , pokusil se realizovat plán objevení západní cesty do Indie
  • 8. 1492 vyplul ve španělských službách se třemi loděmi – Santa Maria , Pinta , Nina, 100 členná posádka z přístavu Palos.
  • 10. 1492 přistál u ostrova San Salvador na Bahamách, plus objev ostrovů Kuba, Haiti v Karibském moři
• Vasco de Balboa
  • roku 1513 jako první Evropan překročil Panamskou šíji a objevil Tichý oceán (nazval ho Jižním mořem)
• Amerigo Vespucci
  • italský obchodník
  • podílel se na přípravě první Kolumbovy výpravy
  • napsal cestopisy – popis přírody, obyvatel a zhotovil mapu, uvědomil si objev nového kontinentu, nazval ho Nový svět, později pojmenován podle jeho křestního jména
  • Německý geograf Waldseemuller po Vespuccim nazval Jižní Ameriku. Roku 1538 Mercart – belgický kartograf po něm nazval celý kontinent.
• Vincente Pinzón
  • španělský mořeplavec
  • kapitán Niny během první Kolumbovy výpravy
  • uskutečnil výpravu, během které překročil rovník, doplul do Brazílie a objevil ústí řeky Amazonky, později ústí La Plata
• Fernando Magalhaes
• Portugalec ve španělských službách,
• uskutečnil Kolumbovu myšlenku plavby do Indie západním směrem
• v letech 1504 – 1513 (5 lodí) – výprava kolem jižní Ameriky , mezi Ohňovou zemí a jižní Amerikou objevil průliv (dnes Magalhaesův), otevřený oceán nazval Tichý
• V letech 1519 – 1522 – první plavba kolem světa – 237 členů expedice (na cestu si vzali 200 sudů sardinek, 984 bochníků sýr, 460 svazků cibule, 253 sudů vína , 58 děl , med , cukr , sůl , rozinky), dorazil na Filipíny, zde byl v potyčce s domorodci zabit
• do Španělska dorazila pouze jediná loď s 18 členy, náklad hřebíčku, skořice a zázvoru ( Indonésie ) pokryl všechny výlohy celé výpravy

Indiánské říše v Americe
Peru 

• vznik nejstarší civilizace v Jižní Americe (od 3.tisíc. př.n.l.)
• v údolí řek Nazca a Ica, kolem jezera Titicaca, se nacházela říše Inků
• v čele státu zbožštělý neomezený vládce, pozemské zosobnění boha Slunce – vlastník všech pozemků, ostatní obyvatelstvo tvořila šlechta a kasty (kněží, vojenská, řemeslnická, služebná)
• hospodářství – pěstování kukuřice, brambor, chov lam
• znalost bronzu,železa, hrnčířství, tkalcovství
• vyspělé lékařství – složité chirurgické zákroky
• znalost kalendáře – sluneční i lunární (lepší než v Evropě),
• písmo kipu
• monumentální architektura – stupňovité chrámové pyramidy, opevněná města
• neznalost kola
• Říše Inků se začala vytvářet v 12.stol. – malý stát Cuzco , do 15. stol. území rozšířeno rozsáhlými výboji, nejrozsáhlejší bohatá a vyspělá říše v Jižní Americe, tzv. Tahuantinsuyu (země čtyř světových stran), první historicky doložený panovník byl Pačakuti Inka , největší rozmach byl za Huajna Kapaka, v 15. stol. nastává nástupnický spor mezi Huascarem a Atahualpou, následuje vnitřní oslabení říše, což usnadnilo její dobytí Španěly (Francisco Pizarro a Diego Almargo) v letech 1531 – 1535 založeno hlavní město Lima , došlo k poevropštění

Máyové

• území dnešního Mexika, Guatemaly a Hondurasu
• na počátku n. l. první městské státy
• období tzv. Staré říše (4 – 10. stol.) – společenská hierarchie, rozkvět měst, architektury, řemesel a vědy (7 – 9 stol.), od 9. stol. postupný úpadek, vpády kmenů ze severu (Toltékové)
• Nová říše (10 – 16.stol.) – řada menších států s městskými, většina Máyů opustila Guatemalu a odešla na Yukatán – vzájemná rivalita – občanské války, došlo ke zničení měst, v době příchodu Španělů byla již říše Máyů rozvrácena
• hlavou státu (města) byl panovník, trůn se dědil – druhou nejvlivnější osobou v říši byl hlavní kněz, dále šlechta, kupci, řemeslníci a zemědělci – všichni svobodní, otroci
• hospodářství – neznali železo, pěstovali kukuřici, fazole, papriku a rajčata
• platidlo – kakaové boby
• kultura – hieroglyfické písmo, které mělo 300 znaků, dochovali se 4 mayské kodexy, měli dokonalý kalendář, měření času a datování na základě astronomických úkazů
• vysoká úroveň vědy – matematika (pojem nuly), zeměpis – mapy celé říše, astronomie
• architektura – stupňovité pyramidy se schodišti a chrámem, silnice a umělé vodovody

Aztékové

• přišli ze Severní Ameriky do oblasti mexické náhorní plošiny, ve 14. stol. navázali na Mayskou kulturu, po vítězné válce proti Máyům – vytvořena konfederace městských států
• město Tenochtitlán, prvním panovníkem byl Itzcoatl
• rozsáhlé výboje – podrobení většiny kmenů stř. a jižního Mexika, hranice státu se dotýkali obou oceánů
• občanská válka – té využil Hernando Cortéz a přes velký odpor domorodců v letech 1519 – 1521 říši Aztéků dobyl (s 600 muži), území nazváno Nové Španělsko
• Tenochtitlán byl přebudován na Mexico city
• společnost – vládl vladař, kněz byl duchovní vládce říše, prvky raného feudalismu
• hospodářství – vyspělé zemědělství (kukuřice, kakao, rajčata, rýže, banány, fíky), chov domácích zvířat (pes, kachna) rybolov
• znali měď, stříbro, bronz,
• neznali železo, kolo, tažná zvířata
• kultura – centrum Tenochtitlán, rozvinutá matematika, astronomie, dokonalý kalendář (stejně jako u Inků platí , že byl lepší než Evropský),
• vlastní hieroglyfické a piktografické písmo, dochovány kodexy s posvátnými kalendáři a popisem dějin Aztéků
• architektura – chrámové pyramidy, míčová kultovní hřiště, paláce s vnitřním dvorem

Toltékové

• středoamerická civilizace od 8. -15.stol.
• v 10.stol. si podrobili říši Máyů,
• přišli ze severu, skupina kmenů založila stát s hl. městem Tollán,
• poraženi Aztéky
• kultura – monumentální chrámové pyramidy, palácové komplexy, stadiony, sochařské reliéfy, umělecká řemesla – keramika, bižuterie, hl. motivem umění – bůh Quetzalkoatl (podoba opeřeného hada)

Důsledky zámořských cest

• příliv zlata do Evropy
• pokles hodnoty peněz, vzestup cen výrobků – cenová revoluce
• přesun hlavních obchodních center z Itálie do Portugalska, Španělska
• seznámení s novými plodinami (brambory, kukuřice), výměna plodin mezi starým a novým světem
• v Americe se začíná pěstovat obilí, obchod s otroky (potřeba nové levné pracovní síly do dolů na zlato do Ameriky)
• z Afriky importováno 10 mil. černochů
• ztráta významu hanzy
• změnou obchodních cest ztrácely i Čechy
• oslabení církve – všechno, co hlásala nebyla pravda – usnadnilo to počátky humanismu