USA – vznik a vývoj
PŘEHLED CIVILIZACÍ NA AMERICKÉM KONTINENTU
- Asi před 15 000 lety BC přichází na Americký kontinent původní obyvatelé Asie přes Beringovu úžinu, která byla zamrzlá
- Původní obyvatelé jsou označováni jako indiáni, protože si Kryštof Kolumbus myslel, že je v Indii a říkal jim tak
- Severní ameriku obývalo více kmenů – nejvíce známí jsou Siuxové, Apačové, Čerokíové, Komančové + na Aljašce byli Inuité
- Střední Ameriku a Mexiko obývali Aztékové – známé hranaté pyramidy v Mexiku (údajně prováděli obrovské lidské oběti bohům)
- Jižní Amerika – Mayové – Macchu Picchu a Inkové
KOLONIZACE EVROPANY
- Kolem r. 1000 – Vikingové (Leif Ericsson)
- 1492: Kryštof Kolumbus x myslel, že je v Indii
- S – bez zájmu dobyvatelů
- Polovina 16. století “ Španělé z J na S
- Španělé, Portugalci stále menší vliv
- 1607 – 104 anglických obchodníků na území Virginia – založení osady Jamestown (jméno podle tehdejšího krále Jakuba = Jamese)
- Obehnáno hradbami x přesto přežilo jen 34
- První osada na území S Ameriky x někdy považováno za neúspěšnou
- 1620 – otcové poutníci – založení osady v dnešním Massachusetts (někdy považováno za první)
- Loď Mayflower
- Holanďané “ založení New Amsterdam – do 1660: střet Britové x Holanďané “ Holanďané prodali New Amsterdam Britům“ přejmenováno na New York
- Konflikt VB x Francie “ vyvrcholení během sedmileté války (1756-1763) “ rozdělení osad mezi Anglii (výsadní postavení) a Francii (jen Montreal, Quebeck), min. ostatní mocnosti
VÁLKA ZA NEZÁVISLOST
- Anglie – stále tvrdší vládce, využívání území “ nespokojenost kolonií, protesty
- Vysoká cla x posílání v rámci domoviny (VB a její kolonie)
- Poplatky za veškeré úřednické úkony
- Zákon o kolkovném – vše musí být okolkované
- Nemohli jít někam na výlet či co bez dovolení VB
- Odvádění daní pro anglikánskou církev x tam většina protestantů
- Nemůžou se podílet na vytváření zákonů
- “ snaha o změnu
- Nejdřív diplomacie – zasílání stížností “ nic
- Odmítají dovážení surovin z VB (např. čaj) “ hospodářské
- 1770: Bostonský masakr – demonstrace x hlídači začnou střílet (smrt asi 5 lidí) “ vyhrocení
- V dalších letech podobné demonstrace
- 1773, Boston – bostonská čajová party = bostonské pití čaje: někdo se převlékl za indiány “ přepadení anglických obchodních lodí s čajem – vše vysypáno do vody “ škody Angličanům x kolonisti odhaleni “ naprosto zrušení svobody kolonií (zvýšení počtu vojáků, absolutní vláda)
- 1774, Philadelphie – kolonisty uspořádán 1. kontinentální kongres – účast 12 ze 13 kolonií (chybí Georgie) “ rozhodnutí odmítnout britskou nadvládu – petice ke králi x král nic
- 1775, Philadelphie – 2. kontinentální kongres – účast všech 13 kolonií “ *armády kolonistů – do čela George Washington “ počátek americké války za nezávislost
- Armáda VB (zkušenosti, tradice, vybavení) x kolonisté (opak) “ v otevřených střetech kolonisté bez šance
- Kolonisté začnou vést partyzánskou válku – přepadají Brity v nečekaných nepřehledných situacích
- Mezitím: 4. červenec 1776 – Deklarace nezávislosti (základem demokratická společnost) – autor hlavně Thomas Jefferson (právník z Virginie) – připojení všech 13 kolonií
- Posílení amerických kolonií
- Zajištění vybavení
- Partyzánská válka “ oslabení Britů, nikdy si nejsou jistí
- Benjamin Franklin – filozof, přírodovědec – „muž, který vyrval blesk nebesům (vynález bleskosvodu) a žezlo tyranům (Britům)“ – vyjednal pomoc francouzské armády pod vedením generála La Fayette (doufali, že válkou proti Britům se jim podaří navrátit zpět trošku nadvlády)
- Pomoci i od dalších států – např. Polsko (generál Kosciuczko)
- 1777 – „rok 3 šibenic“ “ Angličané prohrávají většinu bitev
- Např. bitva u Saratogy “ převrat ve válce
- 1781: bitva u Yorktownu – vítězství kolonistů “ Britové nuceni kapitulovat “ Pařížský mír (uznání americké nezávislosti, podepsáno téhož roku v Paříži)
- Jak to teď bude vypadat? – možnosti:
- Zřízení: federace/ konfederace
- Ekonomika: průmyslová revoluce/ dosavadní orientace na zemědělství (bavlna, tabák…)
- Nová ústava (do té doby prozatímní)
- 1789: Ústava spojených států amerických + do čela prezident George Washington (do 1797) + hlavní město Philadelphie
- 1791: do ústavy přidána Listina práv
- Zdůraznění demokracie, svoboda náboženství, slova, tisku, petiční právo, shromažďování se x pouze pro bělochy
- Volební právo jen dospělí muži s určitým prokázaným majetkem
- Smrt G. Washingtona “ vystavěno nové hlavní město: Washington (od r. 1800)
- Nějaký proces nebo co:
- hpočet obyvatel – vlna přistěhovalců (hl. z Asie) – „americký sen“ (demokracie, svoboda, nový život, úspěchy)
- Rozšiřování území
- Dobývání indiánských území (na západ)
- Nákup nového území – např. Florida od Španělska, Louisiana od Napoleona, Aljaška od Ruska (to až později)
- Válečné střety – např. proti Mexiku – připojení Texasu, Kalifornie, Arizony, Nového Mexika
- Politická koncepce + demokratizace
- Rozšiřování volebního práva – všichni kromě černých otroků a žen
- Stejná práva mezi všemi státy (znázorněno přidáním hvězdy na vlajce)
- 1823: Monroeova doktrína – „Amerika Američanům“ – politika izolacionismu “ ať se jim nikdo nevměšuje do jejich záležitostí + oni se nebudou vměšovat do cizích (porušení v 1., 2. světové válce “ pak zrušení – dnes se naopak vměšují do všeho)
OBČANSKÁ VÁLKA
- Sever – průmysl x jih – zemědělství “ občanská válka (1861-65)
- Rozdíly:
- Sever: průmyslová oblast, zde většina populace, občanská společnost + svoboda podnikání, obilnice USA, obchod s Evropou, Indií
- Jih – zaostalejší
- Společnost: svobodná rodina na statku (aristokratická), kolem plantáže “ má otroky bez práv (pracují na plantáži)
- 60% zboží na export – tabák, bavlna
- Sever: chtějí práva pro všechny (republikáni) x na jihu potřebují otroky na práci (demokraté) “ jediné východisko: otrokářství povoleno jen na jihu
- Tzv. abolicionisté – radikální republikáni – chtějí zcela zrušit otrokářství
- Při přijetí nového státu – může si vybrat, jaký systém povolí (jižanské povolení otrokářství x naopak)
- 1860 – prezidentem Abraham Lincoln – republikán, odpůrce otrokářského systému “ některé státy pod ním nechtějí fungovat (bojí se zrušení otrokářství a tak) “ pryč Jižní Karolína, poté dalších 6 států (např. Texas)
- Odtržené státy “ *Konfederace (KSA) – prezidentem Jefferson Davis, hlavní město Richmond x vládou USA považováno za protiprávní “ počátek války (duben 1861)
- 12. 4. 1861: snaha vyhnat unionisty “ Konfederace začne ostřelovat pevnost Charleston “ posádka kapitulace = počátek války
- USA povolává zálohy (mobilizace) “ nutné rozhodnutí všech států (i neutrálních) “ další státy z Unie do Konfederace (Virginie, Arkansas, Tennessee, S Karolína)
- Soupeřící strany:
- Konfederace – jih:
- Prezident: Jefferson Davis
- Hlavní město: Richmond
- 10mil. obyvatel, 3,5mil. otroků
- 11+2 států
- Šedé uniformy
- Ekonomicky slabší x bojově nadšení
- Kvalitní velitelé: generál R. E. Lee, T. J. „Stonewall“ Jackson (Stonewall – v bitvě táhli jako kamenná zeď “ výhra) – více aristokratických rodin “ vojenské vzdělání)
- Unie – sever:
- Prezident: Abraham Lincoln
- Hl. město: Washington
- 23 států
- 21 mil. obyvatel
- 97% strojírenství (zbraně lokomotivy), lepší spoje, průmysl
- Modré uniformy
- Boje:
- Ekonomická převaha Unie “ sebevědomí (civilisté se jezdili dívat na bitvy) x úspěchy Jihu (např. Bull Run)
- Postupně: jih – nedostatek vybavení + sever – bojové zkušenosti
- Zlom: bitva u Gettysburgu (1. – 3. 7. 1863) – nejkrvavější, 3 dny bez přestávky “ výhra severu
- Rok 1865
- Úspěchy Unie – noví generálové (Grant, Sherman)
- Unie dobyla Richmond, pak Atlantu
- 9. duben – bitva u Appomattoxu “ nucená kapitulace jihu
- 15. 4. 1865 – Abraham Lincoln v divadle “ atentát “ postřelen někým z Jihu “ smrt
- Nástupce: Andrew Johnson – republikán – nechtěl zrušení otrokářství x pod tlakem Kongresu
- Výsledky války:
- Jednota USA
- Hospodářský růst – stanou se no. 1 na světě
- Zrušení otroctví “ 13. dodatek Ústavy
- 600 000 mrtvých
VÝVOJ MEZI OBČANSKOU VÁLKOU A 1. SVĚTOVOU VÁLKOU
- Prudký ekonomický rozvoj – neřízený kapitalismus
- Obrovský přiliv emigrantů hlavně z Evropy – Německo, Itálie, Polsko
- Většina jich se do Států dostala přes Ellis island (v New Yorku)
- Zisk území – kolonie – Havaj, Filipíny X koupě Aljašky od Ruska
- Hospodářská krize – 1873 (krach na Vídeňské burze) à k moci se dostali konzervativci – omezili například pracovní dobu na 52h/týden, stanovili nejnižší mzdu, zakázali dětskou práci
- Henry Ford zavedl pásovou výrobu a dostal tím cenu auta na tak nízkou úroveň, že si ho mohl dovolit i běžný pracující
USA V 1. SVĚTOVÉ VÁLCE
- Státy měli z počátku neutrální postoj
- Zapojili se do války až v dubnu 1917 po tom, co Němci potápěli americké lodě, které zásobovaly dohodu
- USA přichází do války s novou zbraní – tankem
- S příchodem Američanů na straně nastává obrat ve válce – dohoda vítězí
- USA se po válce stává supervelmocí a zakládá takzvané společenství národů, které mělo za účel zabránit další válce
MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ
- Po roce 1918?
- Roku 1929 – pád akcií na New Yorské burze – obří ekonomická krize – 30 % lidí bez zaměstnání
- Roku 1933 zvolen do úřadu prezidenta demokrat Franklin Delano Roosvelt à přichází s programem New Deal – snaha oživit ekonomiku – obrovské státní zakázky, rekvalifikace, vytvoření nových míst (Roosvelt vydržel v úřadu až do své smrti v roce 1945)
2. SVĚTOVÁ VÁLKA
- Američané vstupují do války až na konci roku 41 po ničivém útoku Japonců na Pearl Harbor (7. 12. 1941)
- V Pacifiku velké boje s Japonskem – Japonci byli na mnoha ostrovech (údajně byli někteří Japonci zakopaní na těchto ostrovech až do 60. let)
- Japonci byli silní protivníci – například letci Kamikaze nebo sebevraždy vojáků po padnutí do zajetí
- Rozhodující bitva u Midway – Američané vyhráli
- V srpnu 1945 shazují dvě atomové bomby na japonská města Hiroshima a Nagasaki – Little boy a fat boy à Japonsko donuceno ke kapitulaci
- Na Americkém kontinentu se nebojovalo
- Po válce si utvrzuje pozici supervelmoci
POVÁLEČNÝ VÝVOJ
- Prezidenti
- Harry S. Truman 1945-1953 demokrat, Marshallův plán – půjčky evropským států, zničených Evropou
- Dwight Eisenhower 1953-1961 republikán, generál z 2. světové války, válka v Koreji
- John Fitzgerald Kennedy 1961-1963 demokrat
- L. B. Johnson 1963-1969 demokrat, válka ve Vietnamu
- Richard Nixon 1969-1974 republikán, aféra Watergate – odstoupil, ukončena válka ve Vietnamu
- G. Ford 1974-1977 republikán
- J. Carter 1977-1981 demokrat
- Ronald Raegan 1981-1989 republikán, setkal se s Gorbachovem
- G. Bush starší 1989-1993 republikán, válka v Iráku (proti Husajnovi, který napadl Kuvajt)
- Bill Clinton 1993-2001 demokrat
- G. Bush mladší 2001-2009 republikán, invaze do Iráku proti teroristům
Barack Obama 2009 – do dnes demokrat