USA – cesta ke svobodě a demokracii

• od 17. století v Severní Americe přistěhovalci z Francie, Španělska, Nizozemí a Anglie
• nejvýznamnější postavení – 13 anglických osad na V pobřeží (mezi Floridou a Kanadou)
• silný příliv anglických přistěhovalců, zabírání půdy domorodým Indiánům – násilím tlačeni na Z do vnitrozemí
• feudální poměry se v koloniích neprosadili; naopak volné podnikání, rychlý růst bohatství osadníků; péče o vzdělání … – demokratické poměry
• rozdílný hospodářské a společenské poměry:
  • severovýchod: Nová Anglie (New Hampshire, Connecticut …) – osídlení kalvinistickými puritány – menší farmy, rybolov ..
  • střed: (New York, New Jersey …) – různé národnosti (Holandsko, Německo, Židé, jen 1/3 Angličanů), řemeslná manufakturní výroba (textil, železářství …); výroba pro trh – bohatí obchodníci; centra obchodu a průmyslu; náboženská tolerantnost
  • jih: (Virginie, S+J Karolina …), velkostatkářské zemědělství, plantáže s monokulturami (tabák, cukrová třtina, bavlna …), mnoho černých otroků z Afriky – těžká práce, nelidské zacházení, předmět obchodu

Vztah mateřské Británie a osad

• do roku 1763 kolonie neprotestovaly proti anglické politice
• změna po sedmileté válce, Anglie vyčerpána, úsilí o zisky – snaha osad o sjednocení
• X anglická vláda bránila samostatnému hospodářskému rozvoji a volnému podnikání osad
• zdroj laciných surovin, odbytiště anglických výrobků – úsilí o nadvládu nad osadami
• mnoho zákazů, nařízení, vysoká cla (papír, čaj, sklo …) + zvyšování daní
• Británie nechtěla, aby příliš vzrostlo sebevědomí obyvatelstva osad
• 1765 kolkový zákon – daň na tiskoviny
• odpor, protesty, osadníci bojkotují anglické zboží
• myšlenka na sjednocení a nezávislost
• 12. 1773 bostonské pití čaje – na protest proti poplatkům vyhozen náklad čaje ze 3 lodí Východoindické společnosti do moře
• Jiří III. poté schválil několik zásahů proti americkým osadám, zejména proti Bostonu
• 9. 1774 I. kontinentální kongres ve Philadelphii (zástupci 12 osad)
• myšlenka úplného rozchodu s Anglií
• přijata Deklarace práv a stížností osad; bojkot anglického zboží, příprava k bojům – ozbrojené milice

Válka za nezávislost (1775 – 1781)

• duben 1775 1. střet milic a anglických vojáků u Concordu
• 1775 kontinentální kongres ve Philadelphii, nutnost boje za nezávislost a práva Američanů; vznik americké armády – v čele bohatý plantážník George Washington
• kongres byl ochoten i k jednání a kompromisu, ale britský král jakékoli jednání odmítl
• 1776 Thomas Paine napsal spis Common Sense – zformuloval a logicky odůvodnil proč je nutné získat samostatnost a nezávislost
• 7. 1776 přijato Prohlášení o nezávislosti a unii; autorem právník a statkář Thomas Jefferson
• 2 základní principy demokracie: všichni lidé mají právo na život, svobodu, rovnost před zákonem + všechna moc vychází z lidu; odůvodněna odluka od Anglie
• vznik Unie (USA) – odmítnuto anglickým králem, vylodění Anglického vojska v Americe
• fáze revoluce: boj na severu, zpočátku neúspěch osad a ochota uzavřít příměří X předáci revoluce (politik a žurnalista Tom Paine …)
• fáze revoluce: trvalý obrat zásluhou Benjamina Franklina – spojenectví s Francií, Španělskem a Nizozemím
• revoluční armáda zpočátku nedisciplinovaná, špatně vybavená, dobrovolníci, Washington ale zkušený, znal terén
• 1777 vítězství Američanů vbitvě u Saratogy
• 1781 vítězství u Yorktownu – anglická armáda donucena ke kapitulaci
• konec britské nadvlády; konec války
• 1782 uznána nezávislost Spojených států Amerických
• hranice stanovena na S na Velkých kanadských jezerech, na Z na řece Mississippi, na J na Floridě
• 1783 versailleský mír – Francii a Španělsku vrácena část zámořských kolonií; evakuace britských vojsk ze země – skončila koloniální závislost na Anglii
• 2 cesty vývoje:
  • zemědělská země s orientací na Francii (Jefferson)
  • anglická cesta k průmyslové revoluci
    • 1777 vytvořeny a přijaty (1781 vstoupily v platnost) Články konfederace = 1. ústava nezávislého státu, demokratické prvky; zákonodárný a výkonný orgán = Kongres (zástupce z každého sátu)
    • neosvědčilo se – slabá a neefektivní vláda, hospodářská krize
    • 1787 ústavní Kongres ve Philadelphii – revize ústavy z roku 1781
    • 3. 1789 vyhlášená nová, federální ústava, 2. ústava Spojených států, platí dodnes
    • obsahuje Listinu práv (Bill of rights) – ukotvuje základní demokratická práva, ochrana přirozených práv, tj. svobody, osobního vlastnictví a dále svobody vyznání, slova, svobodného tisku, shromažďování, ale i práva na držení a nošení zbraně
    • kompromis mezi zastánci centralismu a stoupenci volného soustátí
    • 3 ústřední mocenské orgány:
      • Kongres (Sněmovna reprezentantů, Senát) = zákonodárná moc
      • prezident = výkonná moc (1789 – 1797 – 1. prezident George Washington)
      • Nejvyšší soudní dvůr = soudní moc
        • 1791 přijato 10 doplňků konstituce – tzv. Listina práv: základní práva a svobody občanů USA – svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, …
        • volební právo mají dospělí, svobodní a majetní muži
        • rychlý průmyslový rozvoj, kolonizace směrem k Tichému oceánu
        • vývoj světa směrem k občanské společnosti
        • ohlas v latinské americe
          • Haity – patřilo Španělsku a Francii, mulati pod vlivem VFR žádali občanská práva a vzbouřili se, Španělé vyhnáni – připojení k Francii, vyhlášena nezávislost 1804
          • Nové Španělsko (Mexiko) – generál Itúrbide 1821 prohlásil nezávislost a sám sebe mexickým císařem, svržen a 1824 e Mexiko stalo republikou
          • Nová Grenada (Venezuela a Kolumbie) – 1821 osvobozena Venezuela Simonem Bolívarem, vznik Velké Kolumbie – v čele Bolívar
            • v Americe podporováno, 1823 ale prezident Monroe formuloval americké cíle zahraniční politiky – Monroeova doktrína = nevměšování se do cizích záležitostí

Občanská válka v USA