Technická a průmyslová revoluce
(její důsledky, společenské a ekonomické změny v 19.století)
průmyslová revoluce = velký technologický a sociálně-ekonomický převrat
- vynález stroje à hromadné zavádění strojů do výroby (industrializace), manufaktury nahrazeny továrnami
- začala během 2.poloviny 18.století v Anglii (1.průmyslová revoluce)
předpoklady:
- technický pokrok a uplatnění technických vynálezů
- Anglie námořní velmocí à dostatek surovin a zároveň odbytišť v koloniích
- také protestantská víra („přičiň se, a Bůh ti pomůže“)
- hospodářský liberalismus – zdůrazňuje volnost soutěže a svobodu trhu bez státních zásahů
z Anglie se pak šířila na evropský kontinent (až počátkem 19.století) – Belgie, Francie, Německo, také USA
- využití pracovních strojů – zvláště v textilním průmyslu (tkalcovský stav)
- zdrojem energie se stal parní stroj (zdokonalen Jamesem Wattem) = univerzální motor
- růst nároků na základní suroviny (=uhlí a železo) znamená rozvoj těžkého průmyslu
- rozvoj hutnictví a železářství, růst těžby
- revoluce v dopravě
- s růstem výroby rostou nároky na dopravu
- zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic
- rozmach železnice – 1.parní lokomotiva (1814), George Stephenson
- parník (1807) – Robert Fulton
+ vynález telegrafu (1937-Morse) přispělo k šíření informací
- revoluce v zemědělství
- využití technického pokroku na velkých plochách à dokonalejší obdělávání půdy
- rozvoj obchodu – vzniká světový trh, rozvoj bank (potřeba kapitálu)
důsledky:
- vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti à Anglie v čele světového hospodářského rozvoje (měla náskok půl století)
- stěhování venkovského obyvatelstva do měst, kde se stávali dělníky v továrnách – vzniká svobodný trh pracovní síly
- vznik velkoměst a průmyslových center – Londýn, Manchester, Hamburk, Marseille, Paříž
- růst počtu obyvatel ve světě (zlepšení lékařství, hygieny)
- přesuny obyvatel i v rámci zemí (přistěhovalci zvláště do USA)
- změna životního stylu – přístup ke vzdělání, kultuře
- negativním důsledkem bylo ale také ničení krajiny a přírody
- vznik nové třídy továrníků, bankéřů a velkoobchodníků – buržoazie
- etika podnikání – přesvědčení podnikatelů, že přispívají k veřejnému blahu a tím pádem i o přednostním právu rozhodovat ve veřejných záležitostech
- vztah podnikatelů a dělníků:
- továrník uzavírá se svobodným dělníkem smlouvu, ale sám určuje pracovní dobu, mzdu
- snaha o co nejvyšší zisky vedly často k vykořisťování dělníků (práce žen i dětí)
à vyvolávalo zájem o sociální otázky, narůstaly rozdíly mezi bohatými a chudými
- snaha státu omezit krajnosti vykořisťování (třeba práci dětí), dodržování základních zásad bezpečnosti při práci
- vznik křesťanských spolků na pomoc obětem industrializace
- kritika sociálních křivd – konzervativci, odpůrci liberalismu
- utopický socialismus – reakce na sociální nerovnost, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy (např.de Saint-Simon, Fourier, Robert Owen) – neúspěch projektů
- navázaly další programy – socialistické hnutí – kritika kapitalismu
Karel Marx, Bedřich Engels – vytvořili teoretický základ socialismu
- společenský pokrok se prosazuje třídním bojem (především rozpor mezi buržoazií a proletariátem)
- nutnost revoluce, která by svrhla kapitalismus a nastolila socialismus
M.A.Bakunin – hlavní zlo je instituce státu à anarchismus
nejúspěšnějšími proudy byly odborová hnutí (např.tradeuniony v Anglii), která bojovala za zlepšení pracovních podmínek, politických práv – organizovali stávkové boje
- průmyslová revoluce na konci 19. století a počátku 20. století = technicko-vědecká revoluce:
- nové výrobní postupy
- využití nových materiálů
- nové zdroje energie (elektřina, výbušné motory)
v 19. stol. si jednotlivé vědní obory vymezily vlastní předmět zkoumání a vlastní metody, ústup filosofie z vědy
rozvoj přírodních a humanitních věd, vznik vědeckých institucí, sdružení a nadací (1901- Nobelova cena)
chemie:
- vznik organické a fyzikální chemie
- Mendělejev – periodická tabulka prvků
biologie:
- Darwinova teorie o vývoji organismu přirozeným výběrem
- E. Purkyně – objev buňky
- Louis Pasteur – bakteriologie, teorie imunity à snížení úmrtnosti
další objevy:
- dynamit (Nobel), telefon (Bell), žárovka (Edison), paprsky X-rentgenové záření (Roentgen), radioaktivního záření (Curie-Sklodowská), bezdrátové spojení (Marconi)
dochází k centralizaci a monopolizaci výroby = sdružování podniků s rozvinutou výrobou monopoly (kartely, syndikáty, trusty, koncerny) – snaha výhradně kontrolovat trh