Starověké Řecko v období klasickém a helénistickém
(sociální, politický, kulturní a ekonomický vývoj)
Klasická doba (500 – 338 př.n.l.)
- klasický = dokonalý, hodný obdivu (statečnost Řeků, demokracie)
- vrchol řecké vzdělanosti a kultury
Řecko-perské války (492 – 449 př.n.l.)
- před nimi – povstání maloasijských Řeků proti Peršanům (nesvoboda, daně), à pomoc evropských Řeků (Athéňanů)à záminka Peršanů (Dáreios I.) k napadení Řecka
1.řecko-perská válka
- bitva u Marathonu (athénský vojevůdce Miltiádes), Peršané poraženi – poté vybudování athénského loďstva
2.řecko-perská válka (perský král Xerxés I. × spartský král Leonidás)
- bitva u Thermophyl – vítězství Peršanů (zradou Řeka)
- bitva u Salaminy (námořní) – rozhodující – vítězství Řeků (lepší lodě)
- obranné boje Řeků vítězné (morální převaha)
478 př.n.l. – vznik délského (athénského) námořního spolku – cíl pokračovat ve válce s Peršany
- nakonec uzavřen Kalliův mír (449) à konec řecko-perských válek
- rostoucí nadřazenost Athén ve spolku à Athény námořní velmocí à upevnění a prohlubování demokracie (bez příspěvků spolku nemožné – vyplácení diet, loďstvo)
Perikles – největší rozkvět Athén
- přímá demokracie – podíl všech občanů na řízení státu, věc cti – bezplatné à chudým vypláceny diety (náhrada za ztrátu času při výkonu státního úřadu nebo účasti na shromáždění – spolkové peníze)
- nejdůležitější lidové shromáždění – hlasování všech občanů; rada pěti set, 10 stratégů
- obyvatelstvo:
- metoikové – osobně svobodní, cizinci, bez politických práv ale povinné příspěvky (leiturgie)
- otroci – početní, nesvobodní
Peloponeská válka (431 – 404 př.n.l.)
- o nadvládu nad Řeckem
- Athény (athénský spolek, demokracie) × Sparta (peloponéský spolek, oligarchie)
- rozhodující bitva r.405 – Aigos Potomai (Kozí říčky)
à porážka Athén – těžké mírové podmínky, konec spolku - hegemonie Sparty à v Athénách nastolena oligarchie („vláda 30 tyranů“) – záhy ale obnovena demokracie
protispartská koalice (Athény, Théby, Korint) – korintská válka à porážka Sparty
- athénský námořní spolek – slabší
- thébská hegemonie – nespokojenost se spartskou nadvládou, svržena oligarchie, přesto pokles thébské moci
à nakonec oslabení Athén, Sparty i Théb
Kultura
- centrum – Athény
- systém výchovy a vzdělání dětí – paideia
- kalokaghatia – ideál výchovy, spojení tělesné a duševní dokonalosti = všestranný rozvoj člověka
- filozofie: atomismus, sofisté, Sokrates, Platón, Aristoteles
- dějepisectví: Hérodotos z Halikarnásu – „ otec historie“
- řečnictví: Démosthénes (filipiky- odsouzení činů Filipa II.)
- rozvoj dramatu: tragédie (Aischylos, Sofokles, Euripides) a komedie (Aristofanes)
Helénistická doba (338-146 př.n.l.)
- vzestup Makedonie – vláda Filipa II. – cíl sjednocení Řeků proti společnému nepříteli (Peršanům)
- bitva u Chaironeie à korintský (panhelénský) spolek (337) – federace řec.států (mimo Sparty) v čele s Makedonií (sjednocení, ale ztráta samostatnosti)
Alexandr Veliký (336-323)
- vychováván Aristotelem, touha po světovládě
- tažení do Malé Asie proti Peršanům à Sýrie à Foinikie à Egypt à nitro Perské říše à vznik mohutné světové říše
- Alexandr – král s neomezenou mocí a božskými poctami
- zakládání měst Alexandrií (nejvýznamnější v Egyptě) à ohniska řeckého vlivu à helenizace (splývání různých kultur – řecké a orientální); rozvoj dálkového obchodu
- po smrti Alexandra à rozpad říše à boje o nástupnictví vojevůdci – diadochové (= následníci)
3 nejmocnější říše:
- ptolemaiovská (Egypt)
- Seleukovská (Přední Asie – Mezopotámie)
- antigonovská (Řecko a Makedonie)
zachovávají se polis, ale také vznik spolků
spolky – federální státy – federace měst (aitolský, achajský spolek)
2.st.př.n.l. – nástup Římanů à ovládnutí Makedonie (148) a Řecka (146)
Kultura
- nadnárodní; jednotící prvek – řečtina
- centra vzdělanosti: Athény (filozofie), Alexandrie (Múseion – knihovna, maják Faros), Pergamon
- náboženství: synkretismus – splývání představ o bozích
- filozofie: otázka smyslu života jednotlivce – stoicismus, epikureismus, skepticismus
- rozvoj vědy: Archimédes ze Syrakus (zabit Římany – 2.punská válka)