STAROORIENTÁLNÍ STÁTY

– civilizační ohniska – 4. tis. př.n.l. – Egypt, jižní Mezopotámie

– 3. – 2. tis. př.n.l. – sev. Mezopotámie, syropalestinská oblast, Malá Asie, egejská oblast

– městská revoluce = přechod k civilizaci

– předpoklady    – usedlý způsob života se zem. výrobou

– prohloubená dělba práce, specializace (např. kováři, hrnčíři, obchodníci,…)

– nadbytek potravin

– vznik měst (centra větších oblastí)

– státní a správní orgány > vznik písma

 

Mezopotámie

 

– v okolí řek Eufrat, Tigris (dolní a střední tok = dnešní Irák)

– základ obživy – zemědělství

– půda – symbolickým vlastníkem panovník

– ve skutečnosti vesnické občiny (zem., řem.)

 

Přírodní podmínky:

– horké, suché podnebí, minimum srážek

– každoroční záplavy (podzimní deště, jarní tání ledů v Arménii)

– nejvíce duben, květen; nejméně září, říjen

– výsadba obilí – listopad, prosinec

> budování kanálů – přívod vody do nádrží
– zavlažování půdy v suchých měsících

> vznik měst z vesnic (4. tis. př.n.l.)

– pěstování: ječmen, pšenice, proso, datle, olejnaté plodiny

– chov: ovce, kozy, rybolov (doprava – oslové, mezci)

– nedostatek dřeva, kamene, kovů > maximální využití hlíny a rákosu

> rozvoj dálkového obchodu

> výboje do okolí

– žádná přirozená hranice území

 

– 5000 př.n.l. – první zemědělci

– 3500 př.n.l. – příchod Sumerů – střety s původními obyvateli

– přebírání znalostí

– 3000 př.n.l. – nálezy doložený výskyt

 

Starosumerské období (3000 – 2340 př.n.l.)

– velké množství malých států (Ur, Uruk, Umma, Kiš, Lagaš, Nippur)

– velikost našich okresů

– vzdálenost center – cca 20 km

– zpočátku rozhodování obyvatel

– volba Nejvyššího kněze městského boha

– nejvyšší úředník

– řízení státu (politika, hospodářství)

– sídlo – chrám

– theokracie – vláda kněží

– válečné střety > panovník – vojevůdce (sídlo – palác) – jeho moc se opírá o armádu

– postavení velekněze

– zajištění úrody, budování kanálů, mír, soudní spory

– monarchie

– palác + chrám = redistribuční hospodářství (uložené potraviny úředníkům)

– nutnost přesné evidence, znalosti písma

– Semité – kočovníci ze záp. pouští

– postupné získávání vlivu v městských státech

 

Akkadská říše (2340 – 2200 př.n.l.)

– SARGON – panovník města Kiš (2340 př.n.l.)

– vybudování města Akkad

                      – podmanění všech měst v jižní Mezopotámii

– jediný vládce Sumeru a Akkadu – nejstarší mocná říše

– zboření hradeb vzbouřených měst  > zabránění další vzpouře (minulí vládci – rukojmí)

> oslabení městských států, centralizace říše

– jeden z největších dobyvatelů světa

– 2200 – vnitřní nepokoje, vnější nebezpečí > zánik říše

– Gutejci – obyvatelé pohoří Zagros

– ovládnutí již. Mezopotámie

– rozdělení na městské státy

 

Říše 3. dynastie města Ur (21. stol. př.n.l.)

– URNAMU – panovník Uru (2111)

– ovládnutí Sumeru a Akkadu – jednotný stát (složitý úřednický aparát)

– obnovení hosp. prosperity, dálkového obchodu

– Zákoník krále Urnamu – rozdělení obyvatel na svobodné a otroky

– „sumerská renesance“

– nájezdy Amoritů > zánik říše, sumerského národa (kulturní dědictví)

 

Asýrie

 

– Asyřané – semitský původ

– sev. Mezopotámie

 

 

Staroasyrské období (20.-18. stol. př.n.l.)

– rozvoj dálkového obchodu s Malou Asií

– rozvoj finančních transakcí (úvěry)

– panovník – administrativa, diplomacie, ekomomika, války

– nájezdy Churitů – na čas si Asýrii podmanili, poté byli vyhnáni

 

Novoasyrské období (10.-7. stol. př.n.l.)

– vojenské výboje (ovládnutí celé Mezopotámie, Sýrie, Palestiny)

– rozdělení na provincie (s guvernéry)

– centralizovaný způsob vládnutí

– budování silnic, poštovních stanic

– 8. stol. – sargonovská dynastie

– SARGON II. – dobytí Samáří – odvedení Židů (722)

– změna hl. města – Aššur > Ninive (vodovody, palác, chrámy, zoo, parky)

– 7. stol. – připojení Egypta > největší rozsah říše, počátek úpadku

– AŠŠURBANIPAL – založení knihovny v Ninive (25 000 hlin. destiček)

– po smrti zrychlení úpadku

– boje o trůn, odtrhávání provincií od říše

– 614 – dobytí Aššuru (Médové)

– 612 – dobytí Ninive (Médové, Babylóňané) – zánik říše

 

Babylónie

 

Starobabylónské období (19.-16. stol. př.n.l.)

– vznik po rozpadu Uruku – boje mezi Amority

– nejsilnější městský stát – Babylón

– CHAMMURAPI (18. stol.)

– ovládnutí celé jižní Mezopotámie

– rozdělení říše na provincie (správci), okresy

– Chammurapiho zákoník (282 článků)

                               – rozdělení lidí – 1. Awíluiy – nejvyšší vrstva, odvety 

2. Muškénuiy
3. otroci – bez práva na ženění, vlastnění majetku

– po smrti úpadek říše

– 16. stol. – zpustošení říše (Chetité)

 

Novobabylónské období (7.-6. stol. př.n.l.)

– NABOPALEZAR – zakladatel říše (Chaldejci)

– NABUKADNESAR II.

– 587 – dobytí Jeruzaléma – odvedení Židů

– přestavění Babylónu (chrám boha Marduka, Babylónská věž, Ištařina brána)

– po smrti úpadek říše

– 539 – kapitulace před Peršany = konec říše

Kultura v Mezopotámii

 

– náboženství – stovky božstev různého významu

– An, Enlil, Enki, Ištar

– 4. tis. př.n.l. – první chrámy – zikkuraty (Babylónská věž)

– písmo   – první národ užívající písmo (hosp., úřední účely)

– kalkuly (známky z vypálené hlíny)

– klínové písmo (4. tis.) – postupně hlásková podoba

– literatura – nejstarší hymny, motlitby

– eposy – Epos o Gilgamešovi

– vzdělanost, věda

– málo rozšířená gramotnost (složité písmo)

– písařské školy

– sumerština – „úředně“ užívaný jazyk

– měření času – sluneční a vodní hodiny

– 12 měsíců (lunární cyklus), rok – 354 dní

– znalost pohybu vesmírných těles (předpovědi zatmění)

 

Egypt

 

Přírodní podmínky (údolí Nilu):

– teplé, suché podnebí, obratník Raka

– dříve mnoho vegetace (do 3 tis. př.n.l.)

– každoroční rozvodnění Nilu (3 měsíce) – tání ledovců v Etiopii

– strhávání organické hmoty z břehů řeky v Etiopii > v Egyptě vyplaveno na břeh > hnojiva = „dar Nilu“

– 2x ročně sklizeň

– pouště – zdroj kovů a kamene

– nedostatek dřeva > stavělo se z kamene

 

– Manethon – rozdělení na 5 období, 31 vládnoucích dynastií

– predynastické období – přechod k zemědělství, rozvoj řemesel

– oblasti: Horní a Dolní Egypt, Núbie

 

Nejstarší říše (30. – 27. st. př.n.l.)

– sjednocení Egypta (dlouhodobý proces)

– město Meni – dokončení (2850), pro kontrolu obchodních tras

– hl. město Mennofer (Memfis)

– správní oblasti – 42 nomů

 

 

Stará říše (27.-22. stol. př.n.l.)

– na počátku vláda 3. dynastie – rozkvět Egypta

– společenská dělba práce, zpracování kovů, rozvoj řem., obchodu a dopravy

– budování pyramid – předchůdce mastaba („lavice“)

– pouze záp. strana Nilu, hrobka faraónů

– Džoserova – nejstarší, Sakkara

– panovníci: Cheops (největší pyramida – 146 m), Chefren

– společenské poměry:

– faraón – vlastník všeho, prostředník mezi bohy a lidmi, velitel vojska, soudce

– faraónovi příbuzní, rodová šlechta – rádci, správci menších oblastí

– kněží, úředníci (opora panovníka)

– řemeslníci

– zemědělci (nejpočetnější)

– otroci

– v závěru říše budování umělých závlahových systémů (čerpadla)

– vystřídání přírodních systémů

– rozšíření zemědělské plochy

 

1. přechodné období (22.-20. stol. př.n.l.)

– rychlé střídání panovníků

– oslabování moci panovníka > větší moc nomů

– nájezdy kočovníků, usazení v deltě Nilu

– povstání chudiny

 

Střední říše (20.-18. stol. př.n.l.)

– sjednocení Egypta (vládci Théb)

– vzestup a rozvoj Egypta (zahraniční obchod, rozšíření zem. půdy)

– vojenská tažení do Núbie a Lybie

– nomy – nomarchové – zbavení rodové posloupnosti

– růst počtu otroků (váleční zajatci, koupení)

2. přechodné období (18.-16. stol. př.n.l.)

– rychlé střídání panovníků, oslabování jejich moci
– kočovné semitské kmeny (do vých. delty Nilu) – Hyksósové

– přínos kultury doby bronzové z Palestiny a Fénicie

– válečný vůz s koňmi, bronzové zbraně, skládaný luk (rohovina + dřevo + šlachy)

– 16. stol. – vyhnáni (protože Egypťané od nich převzali jejich zbraně a bylo jich mnohem víc)

 

Nová říše (16.-11. stol. př.n.l.)

– 18., 19., 20. ramessovská dynastie

– největší kulturní a územní rozsah (dobytí Núbie)

– hl. město – Théby

– AMENHOTEP I. – zbudování Údolí králů

– THUTMOSE I. – upevnění pozice Egypta, proniknutí k Eufratu

– THUTMOSE III. – nejrozsáhlejší výboje >> největší rozsah říše

– podpora zahraničního obchodu

– AMENHOTEP IV. – radikální náboženská reforma (malá moc kněží)

– uctívání boha Atona (zákaz Amona)

– RAMESSE II. – válka s Chetity – 1285 – bitva u Kadeše (vítězství Egypta, ale chetitští kronikáři tvrdí opak…)

– první mírová smlouva (neporušena)

– společnost – velká korupce

– nejvyšší úředníci – vezíři (2) – naprostá kontrola státní pokladny

– u moci jsou ženy (Hatšepsovet, Nefertiti)

– zemědělci – vysoké daně > většina je kvůli dluhům prodána do otroctví

 

Pozdní  říše (8.-4. stol. př.n.l.)

– 11. stol. – větší část delty osídlena Lybijci (sídlo Sais)

– významné postavení v armádě

– 8. stol. – rozpad na malé útvary (sever – Lybijci, jih – Núbijci)

– 7. stol. – ovládnutí Asyřany

– 7.-6. stol. – poslední sjednocení Egypta – sajská dynastie – rozvoj říše

– 525 – dybytí Egypra Peršany

– konec 5. stol. – obnovení říše

– 344 – dobytí Peršany

– 332 – dobytí Alexandrem Velikým

 

Kultura v Egyptě

 

– náboženství – velké množství bohů (Amon, Re, Ho, Eset, Usirew, Aton)

– uctívání zvířat (kočky, býci, krávy, krokodýli, ibis)

– mumifikace – zachování celistvosti těla > posmrtný život

– kanopy – nádoby na vnitřnosti

– písmo   – druhy – hieroglyfy – obrázkové, nejstarší, papyry, chrámy

– hieratické – kněžské, zjednodušení hieroglyfů

– démotické – lidové, zjednodušení hieratického

– rozluštění – Champollion (rossetská deska)

– literatura – kámen, papyrus

– obchodní, úřední záznamy

– vzdělanost – matematika, geometrie, medicína

– astronomie – hvězdné mapy, rok – 365 dní

– umění – sochy, malby, reliéfy, sfingy

– architektura – pyramidy, hrobky ve skalách (Údolí králů), chrámy

 

Malá Asie

 

Chetitská říše (17.-12. stol. př.n.l.)

– 3 tis. př.n.l. – příchod do Malé Asie (indoevropský původ)

– 17.-16. stol. – výboje > ovládnutí Malé Asie, Sýrie, Babylónu

– 14. stol. – obsazení části sev. Mezopotámie

– 1285 – bitva u Kadeše – mírová smlouva

– 12. stol. – podlehnutí mořským národům

– hl. město – Chattušaš

– panovník = král

– pankuš – shromáždění urozených Chetitů

– obyvatelé: svobodní, závislí (zajatci)

– první národ zpracující železo (cca 1500) > dobří válečníci

– kultura – přebírání mezopotámské kultury a písma

– rozluštění písma – Bedřich Hrozný (20. stol.)

 

Frýgie (8.-7. stol. př.n.l.)

– 1100 př.n.l. – usazení v rozvalinách Chattušaše

– 8. stol. – doložení výskytu

– příchod z Balkánů (indoevropský původ)

– západ Malé Asie (bez pobřeží)

– hl. město – Gordion

– MIDAS (8.-7. stol.) – rozšíření říše na úkor Lýdie

– podle řeckých bájí bohatý, velké uši

– 7. stol. – zánik říše

 

 

Lýdie (8.-6. stol. př.n.l.)

– 8. stol. – příchod společně s Frýgy

– usazení v zemědělském kraji, naleziště zlata

– po pádu Frýgie – upevnění pozice

– výboje – Helespont (černomořské úžiny), Egejské moře

– nejmocnější říše Malé Asie (pol. 6. stol.)

– hl. město – Sardy – velké bohatství (obchodní křižovatka)

– první národ razící mince (7. stol.)

– 547 – dobytí Peršany

 

Persie

 

– území mezi Tigridem a Indem; Kaspickým mořem a Perským zálivem

– hl. města – Persepolis, Pasargady

– dostatek železných rud a drahých kovů > rozvoj umění a řemesel

– boje s Asýrií > vznik kmenových svazů

– médský svaz – nejmocnější (8. stol.) – ovládnutí Elamu, Urartu > 1. velká říše

– čerpání dovedností z Asýrie, Babylónu, Elamu, Urartu

– 612 – dobytí Asýrie

– 553-500 – válka mezi Médy a Peršany – vítězství Peršanů

– KÝROS II. „Veliký“ (559-530) – vytvoření říše s dominantním postavením Peršanů

– 547 – dobytí Lýdie, 539 – dobytí Babylónie, 525 – dobytí Egypta

– DÁREIOS I. (6.-5. stol.) – největší územní rozsah (Malá Asie, Sýrie, Egypt, Mezopotámie, k řece Indus)

– západ – rozvoj řemesel, obchodu;  východ – zemědělství

– rozdělení říše na satrapie (s 2 královskými místodržícími)

– budování silnic (stanice pro výměnu koní) – Susy-Sardy (6 dní)

– upevnění královské moci

– ražení zlatých mincí – dáreiky

– XERXES (5. stol.) – syn Dáreia I.

– války s Řeckem > ztráta loďstva

– zavražděn dvořany

– DÁREIOS III. – konflikt s Alexandrem Makedonským (334-332)

– zavražděn tělesnou stráží

– zánik – nejednotnost, různorodost (náboženství, sociální, kultura)

– kultura – Zarathustra – svět – směs dobra a zla, na konci vítězství dobra

– podpora dobra lidmi, spravedlnost

 

Syropalestinská oblast

 

Fénicie

– vzestup – zeměpisná poloha (křižovatka obchodních cest)

– politická situace (oslabení Egypta, Asýrie)

– 10.-9. stol. – největší rozkvět

– rozdělení na městské státy (Tyros, Sidón, Biblos)

– obchod s vínem, cedrovým dřevem, vlnou, tkaninami, sklem

– purpurově barvená tkanina – „foinix“ (řecky; velmi žádaná)

– dobří řemeslníci

– hláskové písmo

– 10. stol. – kolonizace Středomoří

– vynikající mořeplavci – opěrné body > přístavy (Kartágo)

– ovládnutí Gibraltaru

– po Peršanech ovládnutí Alexandrem

 

Palestina

– původní obyvatelé: Kanaanejci (Semité), Filištíni / Pelištíni (nesemité)

– městské státy

– 1250 – příchod hebrejsko-izraelských kmenů (polokočovné)

– nejdříve do méně obydlených oblastí (hory)

– postupně dobývání měst

– 12-členný kmenový svaz

– 1200-1025 – období kmenových soudců (náčelníci) – Kniha soudců

– vojenské, náboženské, soudní funkce

– cca 1100 – boje se sousedy > vznik státu > království

– SAUL (1025-1005) – počátky hebrejského státu

– DAVID (1010-970) – počátek davidovské dynastie

– hl. město – Jeruzalém (politické, náboženské centrum)

– prosperující říše, výboje (Sinajský pol., Sýrie, Eufrat)

– ŠALAMOUN (972-930) – diplomacie, sňatky > upevnění státu

– vybudování chrámu, královského dvoru

– po smrti rozdělení státu – sever – hl. město Samáří

                                                                            – jih – Království judské

– vzájemné války > 722 dobytí Samáří Asyřany

– 587 – dobytí Jeruzaléma Babylónií (poboření chrámu, odvedení Židů do zajetí)

– 537 – návrat Židů > obnovení chrámu

– vnitřní autonomie

– přesná pravidla judaismu (kněží, velekněz)

– diaspora – rozšíření Židé ve světě

– víra v jednoho Boha, příchod Mesiáše, dodržování přikázání

– Bůh – „Jsem, který jsem.“ (jedinečnost, nevýstižnost)

– El, Elohim, Jahve („je“), Adonáj („pán“)

 

– Starý zákon:

                – literární dílo (10.-2. stol.), definitivní podoba – 1. stol. př.n.l.

– stará hebrejština, aramejština

– základní zdroj poznání judaismu a osudů Židů

– převzetí křesťany

– 5 knih Mojžíšových, Prorocké texty, Žalmy (Píseň písní)

– součást křesťanství, ovlivnění duchovního vývoje lidstva

– morální hodnoty – základy civilizace

– překlady: Vulgata (400 n.l.) – latina

Bible kralická (16. stol.) – čeština

 

Indie

 

Přírodní podmínky:

– Himaláj – zarážení monzunů > srážky

– prameny Indu a Gangy

– hranice (+ moře) > nezájem lidí o okolí (ne, že by nechtěli, ale přejít Himaláj nebylo lehké)

– velká rozmanitost, členitost, různé podnebí, jazyky, etnické skupiny > izolované politické útvary

 

– 4. tis. př.n.l. – první zemědělci (intenzivní hospodaření)

– okolo Indu, Gangy – první civilizace

 

Harappská civilizace (2500-1500 př.n.l.)

– okolo Indu

– centra: Mohendžodáro, Harappa

                – velká vzdálenost, shodné znaky > stejná kultura

– kulturní uniformita – účelné prosté výrobky, jednotné míry a váhy

– stavebnictví – města podle jednotného plánu (citadela, podhradí)

– pravoúhlé křižovatky

– domy – z cihel, několik pater, okna, koupelny, kanalizace

– zajištění pohodlného způsobu života

– písmo – nerozluštěno > neznámá politika, společnost

– 18. stol. – úpadek civilizace, řemesel, obchodu

– příchod Árjů (původem z jihoruské stepi)

– 2000 – přechod přes Írán (část jich zde zůstala)

– kočovníci, válečníci

– boje s původním obyvatelstvem (dědici harappské civilizace)

– zvítězili

 

Védské období (1200-600 př.n.l.)

– védy – literární památky od Árjů

– obyvatelstvo: původní, Árjové, smíšené

– Árjové – obdělávání půdy, zavádění železných nástrojů

– rádžové – drobní vládcové

– systém práv, povinností, zákazů obyvatel – pro sjednocení Indie

>> kasty (stavy) – dědičné, neprostupnost

1. bráhmani – kněží, nejváženější
2. kšátrijové – bojovníci
3. vaišjové – zemědělci, řemeslníci, svobodně obyvatelstvo
4. šúdrové – potomci původního obyvatelstva, zabití – beztrestné

– 7.-6. stol.   – rozvoj zemědělství, řemesel, obchodu, nástrojů, peněz

– těžiště vývoje do okolí Gangy

– 6. stol. – 16 samostatných celků – boje o moc

 

Magadhská říše (6.-4. stol. př.n.l.)

– 4. stol. – největší rozvoj (dynastie Nandů) – základy sjednocení Indie

– buddhismus – Buddha (6.-5. stol.) – Siddhárta Gaudama

– člověk může dosáhnout spásy, dostat se do nirvany (stav blaženosti)

– 4 ušlechtilé pravdy: 1. Lidský život je strastný.

2. Příčinou je touha, žádostivost.
3.                   Odstraní-li člověk touhu, zbaví se strasti.
4. Existuje cesta, díky níž se člověk osvobodí.

– kritika kastovního systému, bráhmanů

– nabádání lidí ke střídmosti, sebeovládání, neubližování živým tvorům

– džinismus – Džina (6.-5. stol.)

– důraz na nenásilný způsob života > vyhnutí se znovuzrození

– nezabíjení živých tvorů, proti kastám, bráhmanům

– 5. stol. – kontakt s Peršany > obohacení kultury

 

Maurijská říše (4.-2. stol. př.n.l.)

– AŠÓKA (3. stol.) – jedna z nejrozsáhlejších říší Indie

– dobytí Kalingy > přístup do jižní Indie

– Buddhovy zásady – konání dobrých skutků, pravdivost, slitování, poslušnost,
tolerance, neubližování živým tvorům

– pro většinu lidí přijatelné > sjednocení

– stavebnictví (Ašókovy sloupy)

– absolutní moc panovníka

– 4 provincie, nejmenší správní jednotka – vesnické občiny

– rozvoj řemesel, obchodu, zemědělství (rozšiřování půdy, zavlažování)

 

– 2. stol. př.n.l. – 3. stol. n.l. – období nestability

– nájezdy kočovných kmenů – Kušánové

                               – vytvoření rozsáhlé říše (2.-1. stol. př.n.l.)

– panovník Kaniška – styky s Římany

– Guptovská říše (4.-5. stol. n.l.) – zánik pod nájezdy Bílých Hunů

 

– kultura – buddhismus, džinismus

– hinduismus (1. stol. př.n.l.)

– víra v koloběh života (při konání dobrých skutků – vymanění)

– Višna – ochránce lidí před zlými silami

– Šiva – vzbuzování posvátného strachu

– literatura – eposy Mahabharáta, Ramajána

– kniha Kámasútra – milostné umění

– věda a vzdělanost – buddhistické kláštery (Nálanda)

– gramatika, rétorika, poetika, logika, , astronomie, lékařství,

matematika (desítková soustava s nulou,Pythagorova věta –přejímali od Řeků spoustu poznatků)

– filozofie: Jóga, Védánta

– malířství, sochařství, stavitelství

 

Čína

 

Přírodní podmínky:

– velké vodní toky, vegetace

– naleziště surovin

 

– „země středu“ – Čchin

– samostatné vynalézání, nekopírování (tedy až do 20. st. n.l.)

– 9000 př.n.l. – zemědělství

– 5. tis. př.n.l. – první zem. vesnice (řeka Jang-c‘-t’jang)

– 23.-22. stol. př.n.l. – přechod k orbě > zvýšení výnosů  > rozvoj řemesel, obchodu

– nejstarší útvary: Sia (22.-18. stol.)

                                Šang (18.-12. stol.)

                                Čou (11.-3. stol.) … boje o moc

– organizace společnosti (Šang, Čou)

– panovník (wang) – polobůh, dědičná linie; hosp., pol., vojenská moc

– šlechta – plnění příkazů panovníka, majitelé půdy

– státní aparát, ozbrojené složky panovníka

– zemědělci – nejpočetnější, 1/9 výnosů panovníkovi

– rozdělení: provincie > okresy > vesnice

– pol. 1. tis. př.n.l. – používání železných nástrojů

 

Období „sta škol“ (8.-4. stol. př.n.l.)

– oslabení moci panovníka, větší moc knížectví (spory mezi nimi)

– knížectví – příchod vzdělanců >> politické učení

– konfucianismus – Konfucius – jeden z největších čínských filozofů

– Hovory Konfuciovy – správné uspořádání společnosti

– panovník- vzor pro ostatní

– starší > mladší, muži > ženy

– pokora, spravedlnost, ušlechtilost, vědění, lidskost

– taoismus – Lao’c – Kniha o Tao a ctnosti

                – cesta Tao, pochopení Tao

– návrat k přírodě, proti násilí

– ideál – lidi na venkově

– konfucianismus, taoismus – politické zaměření

– organizace společnosti

– zaměření na člověka, společnost (ne na přírodu)

– pol. 1. tis. př.n.l. – navazování hosp. kontaktů mezi oblastmi Číny

 

Dynastie Čchin (4.-3. stol. př.n.l.)

– 3. stol. př.n.l. – dokončení sjednocení Číny

– centralizovaný stát

– organizace společnosti:

– panovník – císař (syn nebes, neomezená moc)

– státní aparát – místní a úřední správa – systém vzájemné odpovědnosti

– 36 oblastí (s guvernéry) > okresy

– jednotné zákony, míry, váhy, šířka silnic, písmo

– Velká čínská zeď – obrana sev. hranice (5000 km, 7 m výška)

– ekonomická zátěž pro obyvatele > povstání > pád říše

 

Dynastie Chan (3. stol. př.n.l. – 3. stol. n.l.)

– 1.-2. stol. n.l. – největší rozkvět

– rozšíření říše, kontakty s Římany

– Velká hedvábná cesta – obchodní stezka z Číny do Středomoří

– vývoz: hedvábí, koření, kovy, kosmetika

– dovoz: válečné koně, ovoce, réva

– jedna z největších říší té doby

 

– kultura – vyspělá řemesla

– hedvábí, střelný prach, kompas, glóbus, porcelán

– rozvoj literatury, výtvarného umění

– mince