STAROVĚK – období vzniku a vývoje prvních států

 

• 2 typy států

1. staroorientální – vznikaly od pol.4.tis.př.n.l. převážně v povodí řek na V od Středozem.moře

• povodí Eufratu a Tigridu = Mezopotámie
• povodí Indu = Indie
• povodí Nilu = Egypt
• povodí Chuang-Che = Čína

 

2. klasické státy – vznikaly od pol.1.tis.př.n.l. zvláště v oblasti Středozem.moře; vyspělejší

• Řecko
• Řím

 

• státy vznikaly dlouho a postupně; dlouho přetrvávají rodové a kmenové vazby

 

Předpoklady vzniku starověké civilizace

1. usedlý způsob života, zemědělská výroba
2. vliv metalurgie na hosp.rozvoj lidstva – železo
3. vznik městských států se zemědělským okolím
4. upevňování moci bohatých za pomoci náboženství, vojska, soudních zákonů à vznik vrstvy privilegovaných (kněží, voj.náčelníci, panovník)

 

jazykové skupiny oblasti Předního východu a egejské oblasti směrem na západ od Středomoří

1. semito-hamitská

• větev východní – akkadština, babylónština, asyrština
• větev západní – arabština, hebrejština, aramejština, féničtina
• větev zvláštní – hamitská egyptština

2. indoevropská

• chetitština
• luvijština, polajština, lýdština
• řečtina – egejská oblast
• jazyky iránské – perština
• jazyky indické – sanskrt, hindština
• jazyky italické – latina à z ní jazyky románské – španělština, portugalština
• jazyky keltské – Evropa(Galové, Bójové)

3. sumerština

• obtížně zařaditelný jazyk díky neznámému původu Sumerů; není podobná žádnému jinému jazyku

 

STAROORIENTÁLNÍ STÁTY

• Orient = východ; státy ležící na straně, kde vychází Slunce
• období vrcholného vývoje neolitických a chalkolitických kultur
• postupný rozpad rodové společnosti (majetkové nerovnosti)
• vývoj od měst a městských států k centralizované říši

 

příčiny vzniku státu

1. potřeba řídit a organizovat výrobní zemědělskou činnost a obchod
2. potřeba usměrňovat zájmy různých vrstev obyvatelstva
3. obrana před nepřáteli

 

fce.státu = hospodářsko-organizační, politická, vojenská, kulturní

= řídící, kontrolní, donucovací instituce a úřednický aparát

despocie = neomezená moc panovníka –     nejvyšší moc zákonodárná, soudní a výkonná

• postavení posíleno náboženstvím (božský původ)
• určoval práva a povinnosti všem vrstvám

 

znaky staroorientálních států

1. převaha říčních států, první státy vznikají v oblastech s příznivými přírodními podmínkami
2. asijský způsob výroby

• přetrvává občinová držba půdy (symbolickým vlastníkem panovník; skutečným držitelem vesnická občina = řemeslníci + zemědělci)
• převažuje zemědělský charakter výroby = zemědělství je základním zdrojem obživy
• zavlažovací zemědělství = složitá zavlažovací a ochranná zařízení – hráze
• metalurgie: cínàbronz, měď

3. otrokářské státy: panovník, kněží, úředníci, vojáci, řemeslníci + zemědělci, otroci

• patriarchální typ otroctví = otrok je pomocník rodiny, jejíž členové (i hlava rodiny = patriarcha) také pracují

4. teokratické státy (řec.theo = bůh, kratios = vládnout)
5. položili základy kultury a vzdělanosti

 

 

• Starověký Přední východ

I.                  MEZOPOTÁMIE

řec.mezos = uprostřed, potamos = řeka à Meziříčí

• počátky osídlení v 6.stol.př.n.l.
• území v povodí středního a dolního toku řek Eufrat a Tigris
• převaha suchého a teplého počasí s nepravidelnými jarními dešti a záplavami
• nebezpečí útoku horských kmenů ze S, SZ a kočovníků z pouští a stepí ze Z, JZ

 

1. Sumerské období (3000 – 2300 př.n.l.)

= raně dynastické období

• Sumerové položili základ civilizace, do této oblasti přišli poč.4.tis.př.n.l. neznámo odkud (snad ze SV)
• centrem státu město s chrámem (= centrum náb., politického a hosp.života; kněz je správce chrámu i organizátor hospodářství à chrámové hospodářství) a palácem

 

politická organizace

• zpočátku primitivní demokracie = společné rozhodování na shromáždění lidu, úředníků a kněze
• pak theokracie – vláda chrámového kněžstva
• vystřídána světskou mocí – panovník (zástupce boha na Z)
• palác – pevnost s hradbami, sídlo vládce à palácové hospodářství

 

• válečné soupeření městských států o hegemonii à vznik monarchie – růst autority vládce (dříve voj.náčelník) = král s neomezenou voj., kněžskou a soudní mocí
• obchodní styky měst.států s Přední Asií a Indií

 

Nejstarší městské státy

1. ERIDU – nejstarší město (podle babylonské tradice sídlo nejstaršího člověka Adapi)

• od pol.4.tis.př.n.l.; vladař Alulim

 

2. URUK – doklady prehistorického osídlení

• pochází odtud Epos o Gilgamešovi
• umělec.památky z konce 4. a poč.3.tis.př.n.l. – reliéfy (téma : lovecké scény + kultovní obřady)

 

 

3. UR –     podle Bible vlast Abrahámova

• památky z pol.3.tis.př.n.l. – rozsáhlá pohřebiště, v hrobech vládců bohatství + lidské oběti
• „standarta z Uru“ = 2 desky, mozaiky z lazuritu, perleti a červeného vápence

 

4. 4. LAGAŠ – 3.tis.př.n.l. – 1.záznamy o stavbách chrámů, hradeb, zavlažovacích kanálů     (klínopisný archív)

• záznamy o konflikty se sousední UMMOU (nápis na kamenné desce = stéle s reliéfními obrazy supů požírajících hlavy nepřátel = supí stéla)

 

5. KIŠ – zachováno opevnění civilizace a Mesilimův palác

 

Kultura sumerské civilizace

způsob obživy   – převážně zemědělství, pak řemesla, obchod, lov, rybolov; pěstování pšenice, ječmene, luštěnin, ovoce /datle/, zeleniny; chov ovcí, skotu, vepřů, koz

• obdělávání půdy zdokonaleným hákem a kovovou radlicí a nálevkou na setí zrní
• vynález kola – stavba vozu (dopravní prostředek i součást voj.techniky), využití tažných zvířat
• pokrok v metalurgii – převaha bronzových nástrojů
• nedostatek dřeva, kovu, kamene à dovoz X dostatek hlíny
• hrnčířství – hrnčířský kruh
• textilní výroba: tkaní, předení, vlnařství

 

stavby  – budování kanálů k zavlažování zeměděl.půdy, dopravních spojů

• chrámy – vysoké na vysokých terasách
• zikkuraty – stupňovité věže, nahoře svatyně
• reliéfní cihly – vypalované a glazované
• trojlodní stavby obdélníkového půdorysu, valené klenby
• města s pravidelnou sítí ulic a hradbami
• v Uruku – atriový typ domku = čtvercová zahrada, kolem ní místnosti

 

sochařství         – kov kámen hlína

– drobné sošky lidí, zvířat, bohů

– reliéfní umění (plast,obraz) – oslava skutků panovníka, náb.scény, hist.nápisy tesané na dřevo

 

malířství           – nástěnné malby

• umělecké předměty z Au, Ag, slonoviny, perel (šperky)
• ozdoby zvířecích hlav na strunných nástrojích

 

písmo   – nejprve obrázkové = piktografické písmo – nejstarší typ

logogram = 1 obrázek = 1 slovo

ideogram = 1 obrázek = 1 myšlenka (spojení dvou slov)

• původně záznamy ve svislých sloupcích
• od poč.3.tis.př.n.l. – klínové písmo – vodorovné řádky, na vlhké hliněné destičce
• krátké čáry tvaru klínu vytvořené seříznutým rákosovým stéblem (rydlem) do tvaru ▲
• školení písaři
• rozšířilo se i do Přední Asie
• 1802 rozluštěno něm.profesorem G.F.Grotefendem

 

matematika       – vytvořena šedesátková soustava

• základy geometrie – objemy, povrchy těles à při výkopu zeminy (stavba kanálů)
• vytvořeny délkové a objemové jednotky
• řešení rovnic a slovních úloh , mocniny, odmocniny

 

astronomie        – vytvořen kalendář (rok = 12 měsíců, měsíc = 7denní týdny, den + noc = 24hod.) à potřeba předem určovat dobu záplav

 

náboženství       –  polyteismus

– vznik světa dle přání bohů nebes, země, moře a vzduchu

• čl.stvořen z hlíny, aby sloužil bohům à jeho činnost je řízena bohy

 

2. Akkadská říše (2300 – 2200 př.n.l.)

• první centralizovaný stát
• pronikání semitských kmenů – ovládli sumerskou civilizaci (zřízeni místodržitelé a voj.posádka)
• sjednotil – vládce Sargon I.
• výbojná tažení – bohatá kořist ze Sýrie, vítězné války na pobřeží Perského zálivu
• 2200 př.n.l. – 100letá nadvláda Gutejců (kmen z íránského pohoří Zargos)
• po jejich vyhnání – krátké období sumerské renesance – nadvláda města Uru
• pronikání semitských Amoritů (3./2.tis.př.n.l.) – ukončili moc urských vládců

 

Kultura Akkadské říše

• báseň Nářek nad zkázou města Uru
• náboženství – astrální polyteismus

 

3. Babylonie (2.tis.př.n.l. – jih Mezopotámie)

• nový centralizovaný stát, vznikl 400 let po zániku Akkadské říše

 

1. Starobabylonská říše (asi 1900 – 1600 př.n.l.)

• boje amoritských vládců v čele jednotlivých měst
• 1800 př.n.l. v popředí Babylonie – král Chamurapi = zakladatel říše (ovládl dolní Mezopotámii, území středního Eufratu, asijská města na stř.Tigridu)
• země rozdělena na oblasti a okresy se správci
• zvětšení orné půdy à vyšší výnosy
• ovládnutí obou toků po celé délce
• dálkový obchod
• rozvoj řemesel – dokonalejší nářadí, umělecké předměty z Au, Ag
• pevný stát řízený podle zákonů – Chamurapiho zákoník = jeden z prvních v dějinách lidstva, obsahuje ustanovení v oblasti trestního práva, majetkových otázkách, rodinných, dědických atd.

 

• 3 skupiny obyvatel s odlišným právním postavením:

1. awilum = nejbohatší, svobodní, plnoprávní, privilegovaní občané (vlastníci pozemků a otroků)
2. muškéni = nižší vrstva, svobodní, závislí na privilegovaných – řemeslníci, ze,ědělci
3. otroci = nejnižší vrstva, nesvobodní, bezprávní služebníci, mohli se kupovat, dědit

• 1597 př.n.l říše dobyta a vypleněna Chetity

 

1. Středobabylonská říše (asi 1500 – 1200 př.n.l.)

• po zániku Starobabylonské říše území ovládnuto dynastií Kassitů (přistěhovalci z pohoří Zargos)
• přijali akkadštinu i babylonské kulturní tradice
• obchod a mírové vztahy s Egyptem, Chetity
• 1235 pád kassitské dynastie – Babylon byl dobyt Asyřany

 

1. Novobabylonská = chaldejská říše (626 – 539 př.n.l.)

• 625 vyhnáni Asyřané králem chaldejského původu Nabopolaslavem = zakladatel říše
• nástupce: Nabukadnezar II. – období rozmachu říše
• 578 př.n.l. dobyl Jeruzalém, dovlekl tisíce obyvatel = babylonské zajetí
• 539 př.n.l. říše dobyta a ovládnuta perským králem

 

Kultura babylonské říše

• mýtus o stvoření světa (oslava boha Marduka) – přednášen o novoročních svátcích (2 týdny) nejvyšším knězem

sochařství  – reliéfy (skutky panovníka, boje)

 

stavby  – chrámy na vysokých terasách

• zikkuraty ( = pnoucí se do výšky): Babylonská věž (za Nabukadnezara II.; 90 m, plocha 90*90 m)
• výstavné obytné čtvrti s pravidelným systémem ulic
• 9 bran (Ištařina brána); 3 Nabukadnezarovi paláce, div světa: Visuté zahrady Semiramidini

 

4. Asýrie (od 3.tis.př.n.l.)

• území S Mezopotámie (horní tok Tigridu)
• stol.př.n.l. mohutná říše (ovládla i Egypt)
• stol.př.n.l. rozpad říše
• soupeř okolních států – Babylonie, Egypt, Chetitové, Féničané

 

1. Staroasyrská říše (2000 – 1750 př.n.l.)

• původně městský stát AŠŠUR – hospodářský rozkvět
• důležitá obchodní křižovatka
• Šamša Adád I. – dobyl S Babylonii, pak úpadek
• za Chamurapiho nadvláda Babylonie
• 1650 př.n.l. pronikání Churritů – vytvořili mocný stát Mitamii (sahal do V Sýrie, J Arménie; rozvrácen Chetity)

 

1. Středoasyrská říše (1350 – 1078 př.n.l.)

• znovusjednocení, dobytí Babylonie
• dočasné oslabení – ohrožení aramejskými a chaldejskými kmeny
• Tiglatpilesar I. – rozkvět, obnovil kontrolu nad obchodními cestami, dobyl některá fénická města

 

1. Novoasyrská říše (911 – 612 př.n.l.)

• nejmocnější centralizované říše Předního východu
• první systematicky cvičená profesionální armáda = královský pluk (kopí, šípy, těžké vozy…)
• Salmanasassar III. – ovládl celou Sýrii; získal kontrolu nad obchodem s Fe, Ag a dřevem
• Ašurbanipal II. – dobyl fénická města, krutý, potlačil babylonské povstání, neudržel Egypt
• Sargon II. – porazil stát Urartu ( V obl.Malé Asie a Arménie, potomci Churritů; r.590 kořist médské říše)
• Sinacherib – r.689 př.n.l. dobyl Babylon
• největší územní rozsah (Sýrie, Palestina, Egypt, Írán, Babylon, část M.Asie) X počátky krize (nájezdy kočovníků ze S, povstání v dobytých oblastech, spory o trůn)
• 605 př.n.l. rozvrácena útoky Médů a Babylonie

 

Kultura asyrské říše

• centrum: město Ninive (r.612 př.n.l. dobyto)
• Ašurbanipalova knihovna – tisíce tabulek s klínovým písmem (modlitby, věštby, nauková díla)
• Epos o Gilgamešovi – původně sumerský, známý v akkadské verzi zachované v Ninive
• obsahuje i báji o potopě světa – převzata v Starém zákoně
• hrdina – Gilgameš – 2/3 bůh, 1/3 člověk

 

 

II.               EGYPT

• území podél Nilu (delta)
• suché a teplé podnebí, pravidelné záplavy (červen-říjen) à příznivé pro zemědělství
• polní práce: listopad-únor
• zrání: březen-červen
• 2x-4x sklizeň
• pěstování obilí, luštěnin, zeleniny, ovoce
• chov ovcí, skotu, drůbeže, vepřů, rybolov
• řemeslná výroba – kamenné a měděné a bronzové nástroje; kovářství; kovolitectví; hrnčířství (kruh, vypalování v peci); keramika; počátky sklářství; plátenictví (barvení rostlinnými barvivy); textilní výroba (primitivní stav); výroba lodí; nábytku
• výměnný obchod mezi zemědělci
• lodní doprava po Nilu (dovoz dřeva, mědi)

= období neolitického a chalkolitického vývoje Egypta

 

Předdynastické období (2000 let)

Dolní Egypt – na S v nilské deltě fajúmské oáze; převaha zemědělství – pomalejší vývoj

Horní Egypt – na J při středním toku Nilu; převaha kočovného pastevectví a lovu

 

• nutnost odvodňování zaplavených pozemků (kanály); zavlažování výše položených polí
• těžba zlata; majetková nerovnost
• 3100 př.n.l. sjednotil Meni Egypt (potřeba regulace vodního toku po celé jeho délce; aby nebyla zničena úroda)

 

sociální rozvrstvení obyvatelstva a správa státu

1. král = faraón – nejvyšší představitel státu; vtělený bůh – uctíván jako bůh; neomezená vláda; nejvyšší soudce a velitel vojska
2. královští úředníci – správci krajů; soudci; dozor nad stavbami a výběrem daní

vezír – nejvyšší, správce státní pokladny

pomocníci – písaři, výběrčí daní, správci sýpek

3. kněží – opora krále; právo konat náb.obřady; udržovali lid v bázni a poslušnosti
4. vojáci – zabezpečovali klid v zemi; ochrana před útoky nepřátel; vedení výbojných válek
5. řemeslníci – svobodní (+ sochaři, malíři, lékaři)
6. zemědělci – nižší a nejpočetnější skupina; svobodní; obdělávali přidělenou půdu; odváděli daně
7. otroci – nesvobodní, bezprávní, pracovní síly

 

PERIODIZACE DĚJIN STAROVBĚKÉHO EGYPTA (31 dynastií)

1. Stará říše (2700 – 2180 př.n.l.)

• politický, kulturní za vlády 3.a 6.dynastie
• královské sídlo Mennofer (řec.Memphis)
• stavba pyramid
• říše rozdělena na 38, pak na 42 krajů = nomů
• válečné výboje do Núbie, Libye
• dálkový obchod

 

1. přechodné období

• na konci Staré říše oslabení až zánik státního centralismu à rozpad na menší státy à hospodářská krize, chaos, hladomor

 

1. Střední říše (2040 – 1786 př.n.l.)

• sjednocení – Mentuhotep II. (11.dynastie) – obnovena prosperita
• sídlo – Vesét (řec.Théby) v Horním Egyptě
• rozšíření státu na Sinajský pol.; výpravy do Núbie a Somálska
• budování hrází a zavodňovacích staveb
• obchod s Krétou, Kyprem, Pelestinou
• kult boha Amona

2. přechodné období

• vnitřní rozpory, oslabení královské moci
• pronikání koč.kmenů Hyksósú – převzali a rozšířili egyptskou kulturu a náboženství (přilby, luky, meče, štíty, vozy)

 

1. Nová říše (1560 – 1080 př.n.l.)

• 1560 př.n.l. vyhnání Hyksósú – vládce Ahmós I. (18.-20.dynastie)
• největší územní rozsah – výbojné války, silná armáda
• vzestup X počátek krize – mocenský konflikt mezi panovníkem a kněžstvem, (růst moci, bohatství)
• náb.reforma Amenhotepa II. – zákaz mnoho božství, uctívání nového boha Slunce Atona; přejmenoval se na Achnatona; nové sídlo – Achetaton
• po jeho smrti – Tutanchamon – sídlo opět ve Vesetu, kult boha Amona
• pohřbívání v hrobkách vytesaných do skal – Údolí králů
• Ramess II. – boje s Chetity o Sýrii a Palestinu à1270 př.n.l. nejstarší mírová smlouva v děinách lidstva

 

3. přechodné období = pozdní doba (11. a 6.stol.př.n.l.)

• růst vlivu Libye na S; Núbie na J
• stol.př.n.l nadvláda Asýrie
• nový rozmach za sajské dynastie (26.dynastie) /podle původu z města Sais v deltě/ – vláda 150 let
• 525 př.n.l. součást perské říše
• 332 př.n.l. vláda Alexandra Makedonského
• po jeho smrti vláda Ptolemaiovců

 

Kultura starověkého Egypta

1. písmo

• od 2.pol. 4.tis.př.n.l. – potřeba organizace a řízení společnosti; literární díla
• 1822 rozluštěno J.F.Champollionem – Rossitská deska
• materiál: kámen, papyrusové svitky(rákosovitá rostlina) – třtinové pero, štěteček; inkoust z dozrávajících ořechů

typy písma:

• hieroglyfy = obrázkové – posvátné písmo, nápisy tesány do kamene; původně obrázky zpodobovaly různé předměty, pak se staly symbolem pro skupiny souhlásek (samohlásky se nezaznamenávaly)
• hieratické = kněžské, posvátné – texty na papyrech (počátky Staré říše)
• démotické = lidové – jednodušší, 7.stol.př.n.l.; nepoužívalo se pro náb.texty, ale pro běžné záznamy, úřední zprávy, zápisy daní

 

2. literatura
3. náboženské texty

• texty pyramid – o představách posmrtného života; magická říkadla; pohřební a obětní rituály; vyprávění o posmrtných osudech králů
• knihy mrtvých – rady a poučení zemřelým na cestu do záhrobí – jak obstát před posledním soudem; jak se vracet na pozemský svět – období Nové říše
• oslavné hymny na počest bohů – Achnatonův Hymnus na Slunce
• legendy a mýty

 

1. světské texty

• životopisy významných hodnostářů na stěnách hrobek – od doby Staré říše
• nápisy o historických událostech, válečných úspěších – na stěnách chrámů (Karnak)
• lékařská pojednání o lécích, léčení ran)
• sbírky matematických a geometrických příkladů
• knihy moudrých rad do života – od doby Staré říše – ponaučení otce synovi do manželství, výchově dětí, rady pro veřejnou činnost; rady králů svým nástupcům
• pohádky, milostné písně, povídky a novely ze života – o povstání chudiny (Stará říše), o životě významných osobností – Egypťan Sinuhet

 

3. věda

• vědní obory vznikly z potřeb každodenní praxe

 

astronomie – předpovídání záplav a doby jejich trvání podle pohybu hvězd; kalendář s 365 dny, 12 měsíci po 30 dnech + 5 dní na oslavu

 

matematika (zvláště geometrie, trigonometrie) – výměra polí, výpočty plochy a objemu těles (výpočet objemu zeminy při výkopu kanálů); výše daní; použití desetinné číselné soustavy; zvláštní znaky pro čísla; pevné jednotky váhy

 

historie – záznamy o panovnících (chronologická posloupnost), ne vypsání dějin (dějepis)

 

lékařství – spojitost s vírou v posmrtný život; duch zemřelého může po smrti žít, bude-li jeho tělo zachováno v neporušeném stavu; vhodné suché počasí a žhavý písek

• mumifikace – vyňaty vnitřnosti s vyjímkou srdce, vloženy do zvláštních nádob, zality voskem, tělo vysušeno solí se sodou, napuštěno olejem a pryskyřicemi (balzamování), zabaleno do lněných obinadel a vloženo do rakve (Au, Ag, dřevěné) à získání znalostí o lidském těle

 

anatomie – složité operace, lékařské učebnice s popisy chorob a způsobu léčby; specifikace lékařských oborů – chirurgie, oční a zubní lékařství

 

4. architektura

• většina staveb a děl spojena s úctou k mrtvým
• mastaby – nejstarší hrobky na Z břehu Nilu (na Z je prý temná říše smrti); obdélníkový půdorys; v podzemí pohřební komora se sarkofágem = náhrobek, uzavřená rakev z trvanlivého materiálu, zdobená nebo s podobou mrtvého; přístup svislou šachtou

 

• pyramidy – královské hrobky; čtvercový stupňovitý jehlan z mnoha tisíců kamenných přesně opracovaných kvádrů (více než 1t váhy) – přikládány těsně k sobě bez tmelu nebo malty, pod ním pohřební komora; přístupová cesta zazděna zakryta před lupiči; na V straně pyramidy zádušní chrám; v okolí pohřebiště příbuzných;

ze Staré říše –   Sakkára – nejstarší pyramida krále Džosera (3.dynastie)

• Gíza (dnes předměstí Káhiry) – největší pyramida Cheopsova (4.dynastie)
• krále Chefréna = Rachefa v popředí s kamennou sfingou = socha s lvím tělem a hlavou panovníka

 

• hrobky vytesané ve skále – Nová říše – Z břeh Nilu u Vesetu = Údolí králů, Údolí královen – rituálně spojeny se zádušními chrámy na okraji pouště; bohatá výzdoba (malby); pohřební výbava (Au rakev 19-ti letého Tutanchamona zdobená drahokamy, vložená do 2 dřevěných rakví); sochy; šperky; zdobený zlacený trůn

 

 

• chrámy (Karnak, Luxor) – monumentální stavby, Nová říše; zasvěcené bohu Amonovi; přístupová cesta – alej sfing, vstupní brány (pylony), u nich kolosální sochy faraónů a vysoké obelisky; nádvoří pro věřící, za ním sloupová síň – pro obřady; chrámový komplex obehnán dvojitou zdí + skladiště, obydlí kněží, strážců svatyně

 

• domy a paláce ze sušených cihel (málo se jich dochovalo – např.domky dělníků – stavitelů pyramid

 

 

5. sochařství

• sochy faraónů ze žuly v nadživotních velikostech = kolosy – mohutnost, strnulost, věrná podoba, polychromie
• sochy jako součást pohřební výbavy – malé dřevěné nebo hliněné sošky zvířat a lidí

 

6. malířství

• výzdoba stěn chrámů a hrobek
• neuplatňovala se perspektiva (blízké výjevy na spodním okraji obrazu, vzdálenější ve vyšších rovinách nad sebou)
• scény ze všedního života, z práce zemědělců nebo řemeslníků, výjevy z bitev; obrazy zvířat, rostlin, lidské činnosti
• postava krále svou velikostí převyšuje ostatní
• zobrazení lidské postavy: hlava, nohy, ruce z profilu; oči a tělo zepředu

 

 

• Oblast Malé Asie (Anatolie)
• spojnice mezi Egejskou oblastí, Balkánem a Asií
• přírodní podmínky – převážně hornatá oblast – uprostřed náhorní rovina, kolem vysoká neschůdná pohoří (Taurus, Antitaurus, Pontské pohoří), úrodnější planiny při pobřeží nebo u řek à rozdrobenost,nejednotnost
• málo vodních srážek (jen v údolí) à nevhodné pro zemědělství

 

způsob obživy

• převaha zemědělství, zvláště pastevectví – chov ovcí, koz, skotu
• řemeslná výroba – rozvoj metalurgie (naleziště rud v horách) – těžba Cu, Ag, zpracování Au asi od 2.tis.př.n.l.

 

• zpočátku městské státy
• období chalkolitu – doklad sociálních rozdílů – výbava hrobů např. Priamův poklad v Tróji
• asyrské osady – doba bronzová (20. a 19.stol.př.n.l.) – sídliště městského typu zal.asyrskými obchodníky zvláště ve stř.části (později Kappadokie)
• od 2.tis.př.n.l. příchod indoevrop.kmenů Chetitů, Luvijců, Palajců à obchodní centra ve stř. a V části poloostrova
• války mezi městskými státy à vznik státních útvarů

 

III.           CHETITSKÁ ŘÍŠE

• náhorní plošina ve střední části Malé Asie; indoevropský původ; sídlo vládců – Chattušaš
• podle B.Hrozného přišli z anatolských hor, ze stepí severně od Kaspického moře; byli ve styku s Árijci – dobyvateli Indie à podobnost jazyka a mytologie
• podle Bible byl praotcem Chetitů Hat (=Strašný), syn Kanaanův (měli být příbuzní Féničanů)

 

• v nejstarším období tvořili Chetité v impériu jen menšinu obyvatelstva (v archívu zápisy v 8 různých jazykcích)
• orientace na vojenskou expanzi, spartánský životní styl bez orientálního přepychu
• králové porobených území byli vazaly Chetitů
• pravomoc panovníka zpočátku vázána na 2 pomocné opěrné orgány:
• tulie = rada – členové královské rodiny, rodové šlechty
• pankuš = shromáždění – sbor kmenových stařešinů, pak vojenských velitelů
• později:
• král – neomezený vládce, nejvyšší kněz, soudce, vojevůdce, po smrti prohlášen za boha
• královna – také zasahovala do politických záležitostí
• úředníci a elitní sbory vojska – opora krále
• síla armády spočívala v řadových vojácích = svobodní rolníci a v technice vozatajů na lehkých a dobře ovladatelných vozech tažených koňmi
• obyvatelstvo:
• svobodné – vládnoucí vrstva, rolníci, řemeslníci a obchodníci (odváděli dávky)
• nesvobodné – zajatci (obdělávali panovníkovy a chrámové pozemky)

 

1. Starochetitské období (1650 – 1450 př.n.l.)

• expanze do Mezopotámie
• 1594 př.n.l. Muršiliš I. dobyl Babylon, ovládl část Sýrie
• nástupnické spory, nájezdy kočových kmenů à oslabení říše, ztráty dobytých území

 

2. Novochetitské období (1450 – 1200 př.n.l.)

• nový rozmach říše
• dobyvačná politika:
• vláda nad S Mezopotámie
• zničena říše Mitanni (asi 1350 př.n.l.)
• dobyta oblast Sýrie a Malé Asie (za vlády Šuppilulimaše I. a Muršiliše II.)
• boj s Egyptem o nadvládu nad Sýrií (Chattušil III. X Ramess II.) – asi r.1258 př.n.l. bitva u Kadeše, pak mírová jednání à1270 př.n.l. mírová smlouva
• 1200 př.n.l. zánik říše asi útoky „mořských národů“
• a 8.stol. př.n.l. nadvláda Asýrie – Chetité zřejmě splynuli se syrskými Aramejci
• na troskách rozpadlé říše vznikla Frýgie a Lýdie

 

Chetitská kultura

• vliv babylonské civilizace (písmo, náboženství, literatura), ale svébytnost

 

1. písmo

• klínové na hliněných tabulkách
• 1915 rozluštil Bedřich Hrozný texty v chetitštině

 

2. literatura

• chetitská verze Eposu o Gigamešovi
• zpracování mezopotámských a sýrských mýtů

 

3. náboženství

• mnohobožství (asi 100 bohů)
• bohové spojováni s přírodními jevy (Bůh bouře – potřeba vlády)
• bohyně Slunce
• kult býků (oběti) – spojovací článek mezi Chetity a Krétou

 

4. stavitelství a výtvarné umění

• vyspělé
• zbytky opevněných staveb, měst, paláců, chrámů (Popsaná skála)
• kamenné reliéfy bohů a vládců
• sídelní město Chatuššaš – 2 linie hradeb, věže, uvnitř města pevnosti na nejvyšších místech, chrámový areál, hlavní královská budova obklopena asi 100 budovami (knihovny, sklady, obydlí hodnostářů)
• hrnčířství a šperkařství

 

IV.           FRÝGIE

7. – stol.př.n.l. – střední část malé Asie

• přelom 2./1.stol.př.n.l. – indoevropských kmen Frýgů pronikl z balkánské oblasti do Malé Asie (jazyk podobný thráčtině)
• sídlo Gordion – západně od dnešní Ankary
• stol.př.n.l. – největší rozkvět; území většiny západní Malé Asie a Kappadokie východně od řeky Halys
• král Midas (viz řecká mytologie – král s oslíma ušima) – úspěšný boj s Asyřany, touha po zlatě
• stol.př.n.l. říše rozvrácena náporem kočovných Kimmeriů, pak nadvláda Peršanů (od 1.pol. 1.tis.př.n.l.)
• kultura: skalní hrobky, umělecké výrobky z bronzu a slonoviny
• kult Velké matky bohů

 

V.               LÝDIE

7.– 1.pol.6.stol. př.n.l. – západní část Malé Asie

• indoevropský kmen Lýdů – asi z balkánské oblasti; sídlo Sardy
• postupné vyhnání Kimeriů z Malé Asie, ovládnuta řecká města na pobřeží
• poslední král Kroisos – bohatý a mocný
• spojenectví s Babyloňany a Egyptem
• tažení proti perskému králi Kýrovi neúspěšné
• 547/6 př.n.l. pád Sardi à nadvláda Peršanů
• kultura: vyspělá řemeslná výroba (zlatnictví, výroba a barvení látek, zpracování kůží, ražba mincí – zpočátku pro výplaty žoldnéřů, sochařů a stavitelů; pak platidlo obecně)
• obchodní styky s egejskou oblastí, s Řeky

 

 

• Oblast Íránů
• mezi pohořím Zargos na Z a řekou Indus na V (dnešní Írán, Afganistan, Z části Pákistánu), na SV až do Střední Asie (dnešní Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kirgízie)
• kultura doby železná
• přírodní podmínky:
• vysoké horsko
• pouště
• stepní oblasti à jen stepi vhodné k obydlení
• bohatá naleziště rud
• způsob obživy
• pastevectví – chov dobytka, ovcí, koz; nedostatek vláhy – nutnost zavlažování
• řemeslná výroba – metalurgie, kovotepectví, šperkařství

–          státy: ELAM, MÉDIE

 

VI.           PERSIE

• zakladatel říše – Kýros druhý Veliký (559 – 530 př.n.l.) z dynastie Achaimenovců, původně Medský vazal, kterou porazil
• 546 porazil Lýdii, také ovládnul řecká města na pobřeží Egejského moře, pak území východního Iránu a Střední Asie
• 539 př.n.l. dobyl Novobabylonskou říši, došlo k sjednocení Přední Asie – Mezopotámie, Sýrie, Fénicie, Palestina
• jeho nástupce Kambysés se r.525 př.n.l. zmocnil Egypta, podrobil si rovněž Lybii – perská říše se stala největší starověkou říší
• po smrti Kambysa Dáreios I. (522 – 486 př.n.l.) – r.522 př.n.l. tvrdě potlačil povstání kněze Gaumáty, upevnil moc
• 513 př.n.l. podnikl výpravu s maloasijskými Řeky proti Skytům ( ale neúspěch ), ovládl jen Thrákii, pak Makedonii
• 500 př.n.l propuklo povstání maloasijských Řeků – potlačeno, ale počátek nepřátelství mezi Peršany a Řeky
• Peršané prohráli válku s Řeckem, prohru neodvrátil ani Xerxés (486 – 465 př.n.l.)
• v 5. a 4. st. př.n.l. docházelo k pozvolnému úpadku říše, oslabená říše byla ovládnuta 334 – 330 př.n.l. Alexandrem Makedonským
• po jeho smrti zde vládli Seleukovci (327 – 250 př.n.l.)
• poté Parthové ( Arsakovci ) vytvořili svoji říši, kterou dobyli Sasánovci roku 226 n.l. a ovládali ji až do roku 651
• toto území bylo v letech 634 – 651 dobyto Araby.
• povrch této země je převážně hornatý, závlahové hospodářství bylo možné pouze v údolích, jinde se převážně kočovnicky pásli dobytek
• v horách byl dostatek kov. rud.
• z kmenů vznikaly kmenové svazy a z nich vznikl stát
• v 6.st. vznikla velká Perská říše, která sahala od Indie po Řecko, do Egypta
• průniku Peršanů do Evropy zabránili Řekové
• národy a kmeny v Persii byly na rozdílném stupni vývoje, mluvili různými jazyky, vyznávali různá náboženství, a proto tato říše tvořila nesourodý celek
• vládnoucí Peršané tolerovali kulturní odlišnosti neperských národů
• v této veliké říši bylo org. spojení. Jezdci, kteří přesedávali z koně na koně ve výměnných stanicích
• tato říše podlehla ve 4.st.př.n.l. makedonsko-řeckým dobyvatelům

 

 

• Syropalestinská oblast
• osídlena od pravěku
• křižovatka obchodních cest – spojnice mezi Malou Asií, Mezopotámií, Egyptem a egejskou oblastí
• důležitá strategická poloha
• přírodní bohatství (dřevo, úrodná půda) à zájem kočovných kmenů i vládců okolních států

 

 

 

• IZRAEL (biblická PALESTINA)

 

• David sjednotil izraelské kmeny (1010 – 970 př.n.l.)
• vrchol rozkvětu za Šalamouna (970 – 930 př.n.l.) – chrám boha Jahve.
• oblast Palestiny byla osídlena převážně pasteveckými kmeny
• podle legendy (egypt. prameny se o tom nezmiňují) odešli Židé z Egypta pod vedením Mojžíše a po vyvraždění velké části obyvatelstva se usadili v této oblasti
• na přelomu 2. a 1.tis. zde vznikl jednotný stát, vynikl v něm král David a jeho syn Šalomoun, který proslul svou moudrostí
• potom se stát rozpadl na Samaří a Judsko
• tyto státy se staly kořistí cizích dobyvatelů, ti přesídlili židovské obyvatelstvo, které se mohlo vrátit z tzv. babylonského zajetí až po ovládnutí Mezopotámie Peršany

 

 

• FÉNICIE

 

• dnešní Libanon
• počátky kolem 1. tisíc.př.n.l., vytvořili Kartágo (814 př.n.l.)
• vytvořili první hláskové písmo – abeceda s 24 znaky, dalo základ řeckému a latinskému písmu.
• žili v malých městských státech, které vznikaly v 2.ti.př.n.l.
• v 1.tis.př.n.l. se stali nejlepšími námořníky Středomoří
• zakládali kolonie v severní Africe – Kartágo (dnešní Tunis)
• obeplouvali Afriku, obchodovali s britskými ostrovy
• dobře šel na odbyt speciální fénický výrobek – nachové barvivo, vyráběné z mořských plžů, lovených otroky – jako veslaři ba lodích
• jejich hlavním božstvem byl Baal

 

 

• Asijská oblast

1. INDIE

• nejstarší města Harappa a Móhandžó- daro
• k sjednocení došlo asi kolem roku 2300 př.n.l.
• v nížině řeky Indu se ve 3.tis. rozvíjela civilizace založená na závlahovém hospodářství a vznikaly zde státy
• kromě obilovin se pěstovala rýže a bavlník, používali se sloni
• vznikala městská sídliště, stavěná podle plánů s pravoúhlými křižovatkami ulic, poschoďové domy s kanalizací a vodovody
• v pol.2.tis.př.n.l. tato civilizace zaniká, snad byla zničena vpádem bělochů zvanými Arjové (Ariana=Irán)
• termínu Árijci pak použili němečtí nacisté k označení nežidů, převzali od nich i háková kříž (znak dobra)
• Indové vyznávají hinduismus (brahmaismus)
• se dělilo na varny, podle příslušnosti k barvě pleti; dodnes se zde udržuje dělení na kasty (dnešní ústava to nepřipouští) –d o nejvyšší kasty patřili brahmáni (kněží)
• rozdělení bylo podle postavení a zaměstnání
• nejníže stála kasta nedotknutelných, kteří vykonávali ty nejšpinavější práce
• příslušníci jednotlivých kast nemohli mezi sebou uzavírat sňatky a komunikovat pouze služebně (kasta-dnes uzavřená spol.)
• vdovy byly upalovány spolu se zesnulými manžely, posvátná zvířata-krávy, opice, krysy, věří v převtělování duší, neboť duše zesnulého se může převtělit , jestliže žil spořádaně do přísl. kasty a naopak až do zvířete
• z Indie pochází budhistické učení, které dnes není v I. příliš rozšířeno – Budha byl indický kníže 6.st.př.n.l. (ind. Knížata=rádžové

 

1. ČÍNA

• k sjednocení došlo r.221 př.n.l. – Čchin Š Chuang -ti
• kompas, inkoust, porcelán, hedvábí, tuš.
• rozvíjí se závlahová civilizace, pěstuje se zejména rýže, moruše
• stát zde vznikl v 2.tis.př.n.l. na dolním toku Chuang-Che
• státy mezi sebou zápasily
• ve 3.tis.př.n.l. vznikl jednotný stát
• proti loupeživým kočovníkům ze severu vystavěli Velkou čínskou zeď – rozsah je takový, že je to 1. viditelná stavba z vesmíru
• Číňané svou zemi nazývali Říše středu a domnívali se, že jejich země a oni jako její obyv. stojí nad ostatními barbarskými národy – tyto starobylé city byly využity i v novější době komunistické diktatury
• ve 3.st.př.n.l. začaly v Č. vznikat feudální státy
• Čína má prvenství ve výrobě papíru, hedvábí, střelného prachu
• většina Č. vyznává buddhismus