Slované a jejich první státní útvary

SLOVANÉ

 

– pravlast mezi Vislou a Dněprem

– příchod Hunů > stěhování

– západní – Češi, Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové

– jižní – Srbové, Chorvati, Slovinci, Makedonci, Bulhaři

– východní – Rusi, Bělorusi, Ukrajinci

– zmínky – Herodotos, Strabón, Prokopios

– nízká úroveň a výnosy zemědělství (žďáření)

– obdělávání půdy hákem, později rádlem

– zelenina, proso, pšenice, oves, len

– chov ovcí, koz (ne koní), sběr medu

– pohané

– rodové občiny > sousední občiny, kmenové svazy

– řemesla: hrnčířství, kovářství, tkalcovství, tesařství

– polozemnice – obydlí, čtvercový půdorys

– z hlíny, kamenná pec

– zapuštěny do půdy (ochrana proti mrazu)

 

Avaři

– turkotatarští kočovníci

– 570 – usídlení v karpatské kotlině (sousedé Slovanů)

– podmanění některých Slovanů (pro obživu, boj)

– slovansko-avarská kultura

– 8. stol. – porážka od Karla Velikého

 

Příchod na naše území

– do 4. stol. – germánské kmeny (Markomani, Kvádové)

– odchod Germánů > řídké osídlení

– cca 500 – příchod malých skupin Slovanů

– obsazování nejúrodnějších částí > základ pozdějších kmenových území

– mírové soužití se zbytky Germánů

– sousedé – Avaři

 

Sámova říše

(623-658)

– kmenový svaz

– obrana proti Avarům

– Sámo – franský kupec

– znal Evropu, umění boje

– dostává se do čela kmenového svazu > Sámova říše

– území Čech, Moravy, záp. Slovenska

– vítězství nad Avary

– konflikt s Franskou říší

– 631 – bitva u Vogastisburgu (3 dny)

– vítězství nad Franky (Dagobert I.)

– obhájení samostatnosti říše

– 658 – smrt Sáma

– rozpad říše na jednotlivá knížectví

– dalších 100-150 let žádné písemné zprávy

 

Velká Morava

 

– 7.-8. stol. – rozvoj řemesel

– postupný vznik kmenové aristokracie (v čele kníže)

– kníže  – soudní moc, vojevůdce, náboženské obřady

– sídlo = hradiště

– 700-800 – boje mezi kmeny o nadvládu

– vítězný kmen Moravanů (822)

– v čele rod Mojmírovců

– 9. stol. – Moravské knížectví, Nitranské knížectví (Pribina)

– MOJMÍR I. (830-846)

– 831 – přijmutí křesťanství v Pasově (Bavorsko)

– 833 – napadnutí Pribiny, připojení Nitranského knížectví

– základ Velké Moravy (první stát záp. Slovanů)

– 845 – přijetí křesťanství na Moravě 14 knížaty

– poplatek za mír Východofranské říši

– RASTISLAV (846-870)

– dosazen s podporou Východofranské říše (Ludvík Němec)

– silný, obratný politik

– upevnění postavení, samostatná vnější politika

– vybudování sytému hradišť (obrana před Franky)

– žádost o vytvoření moravských biskupství u papeže

– bez výsledku

– žádost o vyslání křesťanské misie u byzantského císaře Michala III.

– příchod Konstantina a Metoděje (863)

– původ ze Soluně (slovanský jazyk)

– vytvoření jazyka – staroslověnština

              – vytvoření písma – hlaholice

– přeložení Bible

– vyškolení nových žáků

– docílení schválení slovanské bohoslužby papežem  > nezávislost na církevní organizaci         Východofranské říše

– Metoděj – arcibiskup moravsko-panonské oblasti

– Konstantin – 869 – smrt

– šíření křesťanství do okolních zemí

– SVATOPLUK (870-894)

– synovec Rastislava

– nejmocnější panovník Velké Moravy

– připojení Čech, Lužic, Slezska, Krakovska, Panonie

– 1,5 mil. obyvatel

– mír s Franky ve Forchheimu (874)

– Zakon sudnyj ljudem – právní normy

– podpora českého knížete Bořivoje (přijmutí křestu Metodějem)

– zhoršení podmínek pro práci Metoděje (přiklánění se k latinské liturgii)

– po smrti Metoděje (885) – vyhnání jeho žáků (do Bulharska, Čech)

– konec samostatné církevní organizace na Moravě

– MOJMÍR II. (894-907)

– neudržení celistvosti státu

– odtržení Čech

– 907 – porážka od Maďarů, zpustošení Moravy

– centrum vývoje se přesouvá do Čech

 

Kyjevská Rus

 

– mezi Vislou a Dněprem

– spojování kmenů do kmenových svazů – v čele kníže

– důležité obchodní trasy > vznik opevněných hradišť (výroba, obchod)

– 9. stol. – významná trasa Balt – Konstantinopol

– města Kyjev, Novgorod

– loupeživé vpády Varjagů (východních Vikingů)

– OLEG RURIKSSON – Viking, kníže Novgorodu (Novgorod byl dobyt jeho otcem Rurikem)

– 882 – útok na Kyjev, vítězství

– počátky státu

– výboje na jih, násilné sjednocování

– VLADIMÍR I. (980-1015)

– největší územní rozsah a rozkvět

– sjednocení všech východních Slovanů

– posílení ústřední moci panovníka

– 988 – přijmutí křesťanství z Byzance > státní náboženství > násilné křění obyvatel

– církev – opora panovníka

– JAROSLAV MOUDRÝ (1019-1054)

– budování měst, upevňování hranic

– rozvoj kultury

– sepsání prvního ruského zákoníku – Ruská pravda

              – po smrti spory o vládu, lidové vzpoury, nájezdy Polovců

– VLADIMÍR II. MONOMACH (1113-1125)

– poslední panovník sjednocené Kyjevské Rusi

– po smrti rozdělení na městské státy

– 1223 – bitva u Kalky – porážka ruských států od Mongolů

– kultura – překlady, původní

– Nestorův letopis, Slovo o pluku Igorově, Ruská pravda, Byliny (ruské pověsti)

             

Bulharsko

 

– Bulhaři – turkotatarští kočovníci z Černomoří, dobří bojovníci

– 7. stol. – příchod na Balkán (chán Asparuch)

– proti slovanskému svazu sedmi kmenů

– podrobení Slovanů  > splynutí obou národů

– přijmutí slovanského jazyka, zemědělství a řemesel Bulhary

– vítězství nad Byzancí > první slovanský stát

– BORIS – 864 – přijmutí křesťanství z Byzance

– SIMEON (893-927)

– titul car místo knížete

– rozšiřování vlivu, vrcholná doba

– feudalizace společnosti (z rolníků nevolníci)

– prohlubování majetkových rozdílů

– šlechta – bojaři

– bogomilské hnutí – víra ve věčný zápas mezi dobrem a zlem

– kritika společnosti, pozemských věcí (dílo ďábla)

– krutě pronásledováni

– 10. stol. – oslabení moci panovníka bojary

– 1018 – podmanění Byzancí (Basileos II. Bulharobijec)

– 1186 – obnovení samostatnosti

– 1205 – bitva u Drinopole – vítězství nad křižáky

– zisk Makedonie, Thrákie > nejmocnější stát na Balkáně

– protifeudální povstání > oslabování moci

– konec 14. stol. – boje s Osmany, obsazení Bulharska (1393)

– 1396 – bitva u Nikopole – porážka Bulharů Osmany

 

Západní Balkán

 

Srbsko

– útoky z Bulharska, Byzance, od Avarů

– pomalá feudalizace

– křesťanství z Byzance (Štěpán Prvověnčaný)

– konec 12. stol. – osvobození od Byzance

– nezávislé království

– rychlý hosp. rozvoj

– ŠTÉPÁN DUŠAN (1331-1355)

– doba rozkvětu

– úspěchy proti Bulharsku, výboje do Makedonie, sev. Řecka

– titul car

– Zákoník Štěpána Dušana – pevný právní řád

– feudalizace

– po smrti úpadek (rozpad na knížectví)

 

Slovinsko

– neustálé útoky Avarů a Bavorů

– konec 8. stol. – součást Franské říše

– křesťanství ze západu > latinské obřady

– odlišný vývoj od Srbů a Chorvatů

 

Chorvatsko

– kmeny mezi Sávou a Drávou, pobřeží Dalmácie

– Ludvík Posávský – povstání proti Frankům (819-822) – neúspěšné

– útoky Avarů, Franků > proces sjednocování

– TOMISLAV (10. stol.) – sjednocení kmenů

– titul král (925)

– Dalmácie – nejbohatší (obchod, vliv Itálie)

– přijmutí křesťanství ze západu

– 1102 – personální unie s Maďary

– součást Uherského království do 1918

– ponechání vlastní správy, jazyka, zákonů, šlechta bez daní

 

Bosna

– vymanění z vlivu Byzance

– útoky Srbů, Maďarů

– ŠTĚPÁN TVRDKO (1353-1391)

– bosenský a srbský král

– nejdelší období nezávislosti

– snaha o sjednocení jižních Slovanů proti Osmanům

 

– bitva na Kosově poli (28. 6. 1389)

– vítězství Osmanů nad jižními Slovany

– Slované upadají do tureckého područí

 

 

Uhry

 

– ugrofinské kmeny, pravlast v blízkosti Uralu

– kočovné kmeny, svaz sedmi staromaďarských kmenů

– rod Arpádovců

– 9. stol. – přesun do Panonie (nátlak Pečeněhů)

– ničivé nájezdy do okolí (Itálie, Francie, Německo)

– 907 – vyplenění Velké Moravy

– 955 – bitva na Lechu – porážka Maďarů (Ota I.)

– konec výbojů

– trvalé usídlení v Uherské kotlině (podmanění místních Slovanů)

– GEIZA I. (972-997)

– podmanění ostatních náčelníků

– vytvoření Uherského knížectví

– 974 – přijmutí křesťanství (z Německa, Čech)

– sídelní město – Ostřihom

– ŠTĚPÁN I. (997-1038)

– sjednocení Uher, velký rozmach

– 1000 – titul král

– 1001 – arcibiskupství (Ostřihom)

– proces feudalizace

– správa pomocí hradů

– okrsky hradů – komitáty (42)

– v čele župani – vybírání poplatků, obrana země, soudní moc

– 11. stol. – připojení Slovenska (Horní země) a Sedmihradska

– ložiska zlata a stříbra > ražení mincí

– 1102 – personální unie s Chorvatskem

– růst moci feudálů (magnáti) > oslabení moci panovníka

– 1222 – Zlatá bula Ondřeje II. – šlechta bez daní

– šlechta – mimo hranice bez povinnosti boje

– velká závislost krále na šlechtě

 

 

 

 

 

Polsko

 

– území – bažiny, pralesy

– kmeny – Slezané, Vislané, Polané

– 9. stol. – proces sjednocování (nejsilnější jsou Polané)

– MĚŠEK I. (963-992)

– zakladatel Polska

– rod Piastovců

          – sídlo v Hnězdně

          – pohan (mnohoženství)

– spojení s Přemyslovci (966 – sňatek s Doubravou, přijmutí křestu)

– šíření křesťanství z Čech

– ovládnutí Slezska, Pomořanska

– BOLESLAV I. CHRABRÝ (992-1025)

– dobytí Krakovska, Moravy, Lužic, Prahy (3 měsíce)

– loupeživé výpravy proti Kyjevské Rusi

– 1000 – arcibiskupství v Hnězdně (pohřbení ostatků sv. Vojtěcha)

– první arcibiskup – Radim (Slavníkovec)

– 1024-1025 – dědičný titul krále

– pevné správní základy

– po smrti – krize, úpadek (boje se sousedy, ztráta území, feudalizace)

– BOLESLAV III. KŘIVOÚSTÝ (1085-1138)

– posílení královské moci

– před smrtí – rozdělení na samostatná knížectví (pojítko – církev)