Severní Amerika v 18.století, vznik USA

od 17. století – zakládány kolonie
navzdory opožděnému začátku (oproti Španělsku a Francii) v polovině 18.století nejvýznamnější postavení v Novém světě mělo 13 anglických kolonií – na východním pobřeží
kolonisté – hledání politické jistoty n. náboženské svobody (puritáni, kvakeři)
zabírání půdy domorodým Indiánům – násilím byli zatlačováni na západ do vnitrozemí

osvícenství

vliv na myšlenkové ovzduší, podpora vzdělanosti, vznik škol, univerzit – Benjamin Franklin
à velmi demokratické poměry

neprosadily se feudální poměry – naopak tržní hospodářství, kapitalismus à růst bohatství osadníků

Rozdíly mezi koloniemi:

Jižní (Maryland, Georgia, Virginia, Severní a Jižní Karolína)

podnebí umožňuje pěstování exotických plodin (tabák /evropská vášeň/, bavlna, cukrová třtina)
dobrý odbyt v Anglii, velkoprodukce – plantážní ekonomika
roztroušené osídlení (vesnic a měst málo – nerozvíjelo řemeslo ani vnitřní trh)
nutnost pracovních sil:
bílí nájemní /dobrovolní/ sluhové (odpracovávali si cestu), (také zločinci z Anglie)
poté černí otroci z Afriky – stalo se zvykem a zákonem země – zdůvodňováno odlišnou barvou pleti a pohanstvím černochů (levnější, nemohli požadovat půdu jako nájemní sluhové)
pobřežní panstva (džentry) – velká okázalá venkovská sídla ve stylu anglické venkovské šlechty
náboženství – jiný ráz než v puritánské Nové Anglii – převládá anglikánství (jako v Anglii konzervativnější – počátek 18.století státní církví na celém Jihu), uvolněnější morálka

Severní – Nová Anglie (Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island)

špatné podnebí – stejné zboží jako v Anglii
hodně lesů, řek – dříví na lodě, ryby, velryby
rozvoj loďařství a námořního obchodu – nejdůležitější námořní středisko v Americe (Boston)
obchod nevýhoda před Jihem – žádný významný artikl – nepříznivá obchodní bilance (větší dovoz z Anglie; cla)
náboženství – většina obyvatel kalvinističtí puritáni (odmítání autorit, úcta ke vzdělání a svobodnému myšlení), rostoucí různorodost a světský ráz

Střední kolonie (New Jersey, New York, Pennsylvania, Delaware)

mísí se prvky Jižních kolonií a Nové Anglie
etnická směs – New York (Holanďané, Němci, Židé, „skotští“ Irové)
větší náboženská snášenlivost, celkově menší sociální napětí; ve městech evropské zvyky
rozvoj řemeslné výroby vzniku zejména textilních a železářských manufaktur
velká střediska obchodu a průmyslu (New Yorku , Philadelphia)

v Americe jako francouzsko-indiánská válka – boj hlavně o Kanadu
Francie – podpora místních indiánů (Francouzi s indiány spíše obchodovali)
Anglie – převaha námořního loďstva, pomoc kolonií
1763 – podepsána smlouva à Francie přichází o všechny své državy v severní Americe

po skončení války – zhoršení vztahů mezi koloniemi a Anglií:

anglický král Jiří III – zastával neústupný postoj vůči anglickým koloniím
Anglie po válce vyčerpána à potřeba získat nové finanční prostředky à začala bránit osadám v hospodářském rozvoji a volnému podnikání; zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků (zpřísnění dodržování Navigačních akt – dovoz na anglických lodích)
náklady na udržování anglické armády v koloniích přeneseny na kolonie à zvyšování daní, nové daně, vysoká cla (daň z cukru, kolkový zákon, Townshedovy zákony) à odpor osadníků („zdanění bez zastoupení“ v anglickém parlamentu)

požadavky stejných práv, myšlenka sjednocení

třetina kolonistů loajální – proti nezávislosti, na straně Anglie (plantážníci a anglická šlechta)
třetina pro aktivní boj za nezávislost (patriots) – obchodníci a podnikatelé

konflikty a protibritské akce

„bostonský masakr“ (1770)
„Boston Tea party“ (1773) – na protest proti clu vyházen náklad čaje do moře (osadníci převlečeni za Indiány) à tvrdé následky, omezena samosprávu osad, posílení vojska, blokáda přístavu

1774 – První kontinentální kongres ve Philadelphii

ještě hledání smírného řešení rozporů s Británií, ale přesto začínají budovat armádu

začátek války za nezávislost – střetnutí u Lexingtonu a Concordu

1775 – Druhý kontinentální kongres

odsouhlasena nutnost boje za nezávislost a práva a vzniku americké kontinentální armády (v čele George Washington)
z diskuse o cílech revoluce vzniklo Prohlášení o nezávislosti a unii – autor Thomas Jefferson
spočívá na 2 základních principech demokracie: (všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem; všechna moc vychází z lidu)
7.1776 bylo přijato kongresem (státní svátek) – vyhlášena svoboda a nezávislost třinácti Spojených států (vznik Unie)

první střetnutí úspěšnější pro Británií (dobře vycvičená armáda, převaha) – proti ní stáli neukáznění osadníci, které pohánělo jejich vlastenectví à kongres přemýšlel o míru

obrat
hlavně díky Benjaminu Franklinovi, kterému se podařilo získat podporu evropských nepřátel Británie – Francie, Španělsko a Nizozemí
vítězství u Saratogy (1777) a Yorktownu (1781)

à konec války, Británie ukončila svou nadvládu nad 13 koloniemi, ponechává si Kanadu.

1782 – uznána nezávislost Spojených států amerických, Francii a Španělsku navrácena část zámořských kolonií

přijaty Články konfederace (1781) – 1.ústava, jednokomorový Kongres – ukázala se ale neefektivní
à 1787 sešel se ústavní Kongres ve Philadelphii – zrevidoval ústavu a přijal (89) novou federální ústavu: definovány tři ústřední mocenské orgány – zákonodárnou moc představoval Kongres, výkonnou prezident (George Washington) a soudní Nejvyšší soudní dvůr; tato ústava s určitými změnami platí dodnes
1791 přijato 10 dodatků konstituce „Listina práv“ – zajišťuje základní práva občanů Spojených států (náboženství, slova, tisku…) / ženy, otroci, Indiáni bez politických práv

USA se stala prvním nezávislým státem v Americe
přínos revoluce: tkvěl hlavně v demokratickém zřízení a vývoji k občanské společnosti. (vliv na Evropu a Jižní Ameriku)