Rozpad rodového zřízení a počátky feudalismu od 5. do 10. století (Říše franská, byzantská, arabská, Kyjevská Rus)
- tisícileté období mezi starověkem a novověkem = STŘEDOVĚK
- periodizace:
- raný (500 – 1200)
- vrcholný (1200 – 1500)
- pozdní (1500 – 1600)
- > RANÝ STŘEDOVĚK :
- vznik samostatných středověkých států
- šíření křesťanství v celé Evropě
- rozpad rodového zřízení a vznik raně středověkých států
- a 7. stol. vytvořeny zvláště germánskými kmeny barbarské státy:
- Ostrogótská říše, Langobardská říše
- Vizigótská říše
- Vandalská říše
- Burgundská říše
- Franská říše -> vznik na území západořímské říše, postupně ovládla celý západogermánský svět
- Anglosaská říše
- > příčiny nedlouhého trvání říší (kromě franské):
- nepřesně vymezené hranice
- stálé vnější útoky
- Germáni tvořili jen menšinu -> splývání s domácím obyvatelstvem -> vznik románských národů
- > vznik pevnějších státních útvarů -> počátky feudalismu -> vytváření lenní soustavy
- uspořádání středověk. společnosti:
- panovník – vládce, nejbohatší feudál, teoreticky vlastník veškeré půdy
- členové vojenské družiny – odměňování za zásluhy propůjčením půdy -> později dědičná držba půdy = léno => tzv. leníci, feudálové, držitelé léna – s půdou darování i poddaní = součást léna
- svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě -> odevzdávají část výnosu
- > postupně vznikají 2 základní skupiny obyvatel:
- šlechta = privilegovaná vrstva = dědiční vlastníci půdy – podle majetku:
- vyšší šlechta
- nižší šlechta = feudální vrchnost – půda propůjčována poddaným
- poddaní = neprivilegovaná vrstva -> závislost na feudálovi nebo králi, nesvobodní, připoutáni k půdě = nevolníci
- závislosti a povinnosti:
- v případě boje se musí nechat naverbovat
- renta v úkonech (robota, neplacená práce), v naturáliích (č. vl. úrody + desátky církvi), v penězích (daně)
- nejpevnější a největší z původně barbarských států = FRANSKÁ ŘÍŠE (482 – 843)
- závislosti a povinnosti:
- šlechta = privilegovaná vrstva = dědiční vlastníci půdy – podle majetku:
- uspořádání středověk. společnosti:
- periodizace:
= jediná zůstala z barbarských států = nejstarší -> Frankové se nestěhovali -> výboje na jihozápad a východ – hl. postava + zrod franského státního zřízení:
- Chlodvík I. (481 – 511) – dynastie Meroveovců
= 1. král, zakladatel říše a sjednotitel Franků
- přijal křesťanství -> podpora katolické církve
- > po jeho smrti zdědili zemi jeho 4 synové -> postupný rozpad na celky:
- Austrasie (Remeš)
- Neustrie (Paříž)
- Burgundsko (Orleáns)
- Aquitánie
- > příčina sporů a bojů o moc i mezi Meroveovci a šlechtou vedoucí k jejímu definitivnímu rozpadu
- státní správa:
- území rozděleno na hrabství v čele s barony a germánská kmenová knížectví v čele s vévody => 2 druhy aristokracie:
- vojenská –> vznik obrněných jezdců – odměny za vojenskou službu = půda do osobního vlastnictví -> vznik privilegované vrstvy
- provinční
- právní normy:
- základy právního systému, kodifikace práva -> poč. 6. stol. Sálský zákoník – čerpá z římského a germánského zvykového práva
- růst moci správců dvora tzv. majordomů -> postupně omezována moc krále
- Pipin II. – mocný majordom -> sjednotil Franky, pronikl do severní Itálie
- Karel Martel (= Kladivo)
- odrazil útok Arabů r. 732 u Poitiers -> upevnění říše
- zakladatel dynastie Karlovců:
- Pipin III.
- králem (se souhlasem papeže) za slib pomoci s Langobardy -> po smrti říše rozdělena mezi syny Karlomana a Karla I. Velikého
- Karel I. Veliký (768 – 814)
- nejvýznamnější panovník, po bratrově smrti -> vláda nad celým územím
- největší výboje a vojenská tažení: např. Itálie, Sasko, zničena říše Avarů, zatlačení Arabů, boje proti Slovanům -> někteří Slované donuceni platit tzv. mírovou daň = tribut
- > rozšíření území – nutná reforma státní správy:
- země rozdělena na hrabství spravovaná hrabaty
- ohrožení hranic -> na obranu zřízeny marky spravovány markrabaty nebo vévody
- kulturní rozkvět říše => tzv. karolinská renesance:
- zakládány školy při klášterech, napodobování děl antické literatury
- nové písmo -> karolinská minuskule –> vznik latinky
- 800 korunován na císaře -> považuje se za hlavu veškeré křesťanské obce => právo a povinnost šířit křesťanství a vést válku proti pohanům => důsledky:
- závislost císařské moci na papežství
- odtržení Byzance od západní Evropy
- položeny základy k vzniku nového útvaru = Svatá říše římská
= rozsáhlá říše => nepevnost -> r. 843 rozdělena mezi 3 syny Karlova nástupce – Ludvíka Pobožného:
- Ludvík Němec – východofranská říše (Německo)
- Karel Holý – západofranská říše (Francie)
- Lothar – severní Itálie, Burgundsko, Lotrinsko -> později zánik tohoto státu + další boje (Arabové, Vikingové) => vznik Francie a Německa