Rozkvět feudalismu v 11. – 14. století
– z území východofranské říše -> vznik a) FRANCIE,
- b) SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ (pozdější Německo)
o nejstabilnější, do r. 911 dynastie Karlovců x vnitřní problémy:
panovník x šlechta x církev
– > neúspěšný pokus o znovusjednocení franské říše Karla III. Tlustého x nesouhlas šlechty => rozdrobenost na více států – nejvýznam.: Sasko, Bavorsko, Prusko
o zakladatel saský vévoda Jindřich I. Ptáčník (919 – 936)
– říše měla sjednotit všechny křesťany v čele s císařem (světská moc) a papežem (církevní moc)
- nástup Ottonské dynastie:
o nástupce syn Otto I. (936 – 973)
– německý král, od r. 962 římským císařem, upevňuje královskou moc
– cíl: obnovit římské impérium -> expanze do Itálie a proti Polabským Slovanům
– 955 porážka Maďarů na řece Lechu v Augsburku za pomoci českého knížete Boleslava I. Ukrutného
– rozkvět kultury => ottonská renesance
o Otto II. (973 – 983)
– uzavření míru s Byzantskou říší (sňatek s princeznou) => vliv na kulturu a vzdělanost
– pokračuje v expanzích
o Otto III. (983 – 1002)
– měla být dovršena obnova římského impéria x neúspěch díky odmítavému postoji šlechty
boj o investituru = v 11. stol. spor o prvenství mezi světskou a církevní mocí
o vrchol moci -> Jindřich III. (1039 – 1056)
– podpora clunyjského hnutí -> prosazuje světskou vládu nad církví
o Jindřich IV. (1056 – 1106)
– spor s papežem:
– 1073 byl papežem zvolen Řehoř VII. bez souhlasu císaře: Dictatus papae – papež si činí nároky na světskou moc + r. 1075 dopis Jindřichovi IV. s požadavkem na právo dosazovat i panovníky = krále měl být zbaven práva jmenovat biskupy
x Jindřich IV: svolává synodu = shromáždění římských kněží – Řehoře prohlásil za sesazeného -> za to dán papežem do klatby a vyloučen z církve -> říšská knížata zproštěna přísahy věrnosti => bouří se proti Jindřichu IV. -> Jindřich se ponížil => pokořující pouť k papeži r. 1077 na hrad Canosa (bos v obleku kajícníka prosil o dopuštění před bránou) x nebyla myšlena vážně -> 1084 ovládnut Řím, Jindřich nechává vysvětit nového papeže a nechává se jím korunovat na císaře (pomoc Vratislava II. -> král. titul) => 111 – 5 let po smrti sesazena klatba -> může být pohřben
o Jindřich V.
– 1122 konkordát wormský = mír. smlouva mezi církví a státem:volba biskupů církví za přítomnosti krále -> od krále žezlo = svět. moc; od papeže prsten a berlu = círk. moc
x kompromis, ale stejně posílení církve
křížové výpravy = tažení Evropanů (křesťanů) vyhlášené papežem s cílem hl. Palestiny
– hl. záminka = víra osvobození svatých míst x ve skutečnosti boj o půdu + drancování a obohacování se, hledání nové zdroje obživy a mocenského uplatnění
– bojovníci označeni červeným křížem (oděv, prapory)= symbol Kristova utrpení => křižáci
o 1. křížová výprava
– nejdříve houfy neozbrojených a neorganizovaných rolníků => 2. část výpravy: vedena francouzskými, italskými, nizozemskými feudály za podpory byzantského panovníka -> 1099 dobyt Jeruzalém -> na dobytém území vznik 3 křižáckých států:
- Edessa
- Antiochea -> v čele s Jeruzalémským královstvím
- Tripolis
o 2. křížová výprava
– v čele francouzský král Ludvík VII. -> snaha rozšířit území získané v 1. křížové výpravě -> rovnováha sil: křižáci x muslimové => zlom v bitvě u Hattínu r. 1187 -> zdrcující porážka křižáků -> ztráta velkých území
o 3. křížová výprava
– pokus o zvrat nepříznivé situace -> v čele něm. král Fridrich Barbarossa + fr. král Filip II. August a angl. král Richard Lví Srdce -> rozsahem největší výprava x jen částečný úspěch
o 4. křížová výprava – na výzvu papeže Inocence II.
– zaměřena na popud Benátčanů (místo proti nevěřícím) proti křesťanům -> dobyt Cařihrad = obchod. konkurent Benátek => na dobytém území Latinské císařství
o další 4 ne příliš úspěšné kříž.výpravy
o dětská křížová výprava – uskutečněna přes zákaz papeže
– otřesný doklad ideových a kořistnických cílů: děti měly dosáhnout toho, co se nepodařilo dospělým-> ztráty na životech: děti podány obchodníky do otroctví
– důsledky:
- překonání rozdrobenosti, rozvoj měst díky rozšíření obchodu
- nové plodiny: rýže, špenát, broskve; kulturní obohacení Evropy
stoletá válka = soupeření mezi Francií a Anglií o světové prvenství
záminka: uvolnění francouzský trůn po vymření Kapetovců 1328 -> nároky anglického krále Eduarda III. X jeho nároky nebyly uznány -> na trůn dosazen Filip VI. => válka
- 1. fáze – převaha Anglie
– v čele s Eduardem III. (později se synem) -> vypleněna fr. města (Caen, Calais) -> 1346bitva u Kresčaku (smrt J. Lucemburského na straně F) + 1356 porážka u Poitiers -> mírová smlouva u Bretigny -> vítězství Anglie
- 2. fáze – převaha Francie
– reorganizace armády + změna taktiky => dobyta většina území ztracených území => 1374 uzavřen nový mír
- 3. fáze
– Francie oslabena vnitřními boji za nezletilého a duševně nemocného Karla VI. -> válka obnovena -> 1415 vítězství Angličanů v bitvě u Anzincourtu -> dobyt sever Francie a Paříž
– lidový odpor proti Angličanům -> vlastenecké hnutí v čele s Janou z Arku = mladá selská dívka s pocitem božského poslání osvobodit Francii -> pod jejím vedení osvobozen Orleáns, Remeš -> korunovace Karla VII. francouzským králem x 1430 Jana zajata Angličany -> 1431 v Rouenu upálena jako čarodejnice; další fr. vítězství -> bitva u Castillonu r. 1453 -> Anglii zůstává pouze přístav Calais