Renesance a humanismus v Evropě a u nás

• znovuzrození či obrození, návrat k antice po předcházejícím „úpadkovém“ období gotickém
• jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí à kulturní, ekonomický a politický vzestup v 14. – 16. stol.
• reakce na přírodní a astronomické objevy, zámořské cesty a objevování nových zemí, rozvoj věd o člověku, poznání, vzestup úrovně vzdělanosti
• počátky na rozhraní 13. a 14. století v Itálii a odtud se šíří do dalších zemí Evropy

 

• obrat k člověku – usiloval o všestranný rozvoj člověka; touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života
• proti naprosté duchovní nadvládě katolické církve ze středověku staví antický ideál krásy a dobra, návrat k antické kultuře jako vzoru – zájem o klasickou latinu a řečtinu, ale rozvíjí se literatura v národních jazycích (jazyk, kterým hovoří lidé)
• individualismus; pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly)
• člověk se stává středem zájmu sebe sama (antropocentrismus)

 

• kult smyslů a rozumu × kultu víry à pokles víry; ideál pokory a odříkavé askeze × radosti pozemského života (alkohol, přepych, příjemný život na zemi)
• růst významu měšťanstva – světský ráz kultury (místo rytířské kultury)

 

Humanismus

• z lat. humanus (= lidský)
• myšlenkový výraz renesance: soustava názorů renesančních vzdělanců
• studium humana (lidských záležitostí) × studium divina (božských záležitostí)
• základem humanistické vzdělanosti bylo dokonalé jazykové vzdělání
• ideálem byl univerzální vědec a umělec (ztělesněn Leonardem da Vinci)

 

vynález knihtisku 1458 – Johannes Gutenberg = rozhodující úloha v šíření humanistických myšlenek (a vzdělanosti) – zlevnění a dostupnost knih

 

rozvoj přírodních věd

• anatomie – nauka o stavbě lidského těla
• matematika, mechanika
• astronomie – rozbití středověkých představ o Zemi jako středu vesmíru
• Mikuláš Kusánský naznačil cestu Mikoláši Koperníkovi – heliocentrický obraz světa (Slunce středem vesmíru), Jan Kepler – propočítal dráhy planet
• Galileo Galilei – učení o kulatosti Země – pronásledován inkvizicí (musel odvolat)
• Giordano Bruno – domyslel Koperníkův heliocentrismus (nekonečnost vesmíru, Slunce není středem, je jednou z planet) – upálen

 

společenská kritika a politika

• Niccolo Machiavelli – spis Vladař – názor, že politik může při vládě použít i diktatury a násilí
• Erasmus Rotterdamský – Chvála bláznovství

 

renesanční utopie – vlivem nových zámořských objevů, návrhy na spravedlivé uspořádání světa

• Thomas More – Utopia
• Tommaso Campanella – Sluneční stát

 

filozofie

• rozchod se scholastikou, vliv platonismu (centrem se stala Florencie, Lorenzo Medici zde založil platónskou Akademii)

 

Italská renesance

• vznik a šíření renesance
• příčiny – kontakt s antickými památkami, politicky: ideál jednotné Itálie – obnova slávy a velikosti starověkého Říma (politická rozdrobenost, boje o nadvládu mezi přívrženci papeže (ghuelfové) a přívrženci císaře (ghibellini))
• periodizace (označení podle století): trecento (14), quattrocento (15), cinquecento (16)
• především ve Florencii – rod Medici – mecenáši umění

 

architektura

• přizpůsobuje se pozemskému životu člověka à převaha světských staveb
• šlechtická sídla – zámky (místo hradů) a paláce (obdoba zámků ve městě) – kašny, míčovny, letohrádky
  ve městě – radnice, městské věže, přibývají školy, špitály, lázně; měšťanské domy

 

znaky:

• lehkost, vzdušnost
• místo gotické vertikály zdůrazněna horizontála (stavba rozložena do šířky)
• vodorovné, pravoúhlé linie – základní tvary: čtverec, obdélník, krychle
• arkády (oblouková podloubí)
• stavba často spojena se zahradou (sala terrena) – oživená jezírky, fontánami
• fasády zdobeny rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami) nebo sgrafity (vyrývání do vlhké omítky), kvádrování
• balustrády (zábradlí – spojení balustry = kuželky)
• štuková výzdoba
• trámové nebo kazetové stropy

 

stavitelé a stavby:

• Fillipo Brunelleschi – prvním velkým architektem
• dóm ve Florencii
• poprvé od zániku antiky používá sloupořadí, které má nejen podpůrnou, ale i kompoziční úlohu (florentský nalezinec – Ospedale degli Innocenti).
• Leon Battista Alberti
• Donato di Angelo Bramante – v Římě pracoval na chrámu sv.Petra (místo staré baziliky sv.Petra), nový kostel měl navrhnout tak, aby se stal zářným vzorem křesťanství – odvážný návrh, ale plně nerealizován – stavba spolkla spoustu peněz, které si papež snažil opatřit všemožnými způsoby (např.prodávání odpustků) – uspíšení krize, která vedla k reformaci, po Bramantově smrti pracoval krátce na stavbě Raffael (brzy zemřel), po něm Michelangelo

 

Francie – zámky na březích Loiry, palác Louvre v Paříži

 

v Čechách:

• první renesanční stavbou Ludvíkovo křídlo na Hradě (Benedikt Reid)
• Belvedér (letohrádek královny Anny – dar Ferdinanda Habsburkého jeho ženě)
• Lobkovický palác na Hradčanském námětí – s psaníčkovým sgrafitem
• letohrádek Hvězda, Trutnovské náměstí, zámek v Litomyšli

 

výtvarné umění

• mecenášství: podpora tvůrčích individualit
• všestrannost umělců

 

sochařství

• antické vzory, snaha zobrazit co nejvěrněji krásy lidského těla
• Donatello: David
• Lorenzo Ghiberti – výzdoba druhých dveří baptisteria ve Florencii (zvítězil nad Brunelleschim) – Rajské dveře (Michelangelo o nich prohlásil, že jsou tak krásné, že by se hodily do ráje)

 

malířství

• návrat k přírodě, úsilí o realismus (×středověká symbolika), objev perspektivy
• objevena krása lidského těla, harmonický soulad tělesných proporcí, nebojí se odhalit (akty)

 

osobnosti

• Leonardo da Vinci – nejuniverzálnější osobnost: malíř, sochař, vynálezce, přírodovědec
  obrazy Mona Lisa, Dáma s hranostajem, nástěnná malba v Miláně Poslední večeře Páně (opticky prohlubuje prostor jídelny a vytváří iluzi, že pozorovatel je v centru děje, bohužel špatný stav)
• Raffael Santi – portréty – Sixtinská madona
• Michelangelo Buonarroti – mramorová socha Davida, výzdoba kaple ve Vatikánu (Sixtinská kaple – fresky Poslední soud, Stvoření světa)
• Tizian – portrétista – s psychologickou charakteristikou
• Tintoretto –Poslední večeře
• Sandro Botticelli – Zrození Venuše

 

• Nizozemí – Jan van Eyck, Německo – Albrecht Dürer

 

literatura

• výsměšný pohled na společenské vady, erotika, novela
• autoři: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francois Villon, Lope de Vega, Cervantes, Shakespeare, Chaucer

 

Renesance v českých zemích:

• humanismus a renesance vstupovaly do české kultury pomaleji než jinde
• v období gotiky české země v čele evropského vývoje, husitské války však další vývoj zabrzdily natolik, že renesanční tendence se v 15.století neprosadily a umění zůstává nadále pod vlivem gotiky
• nástup renesanční architektury spadá do 30.let 16.století – období prvních Habsburků
• i v dalším období se u nás humanismus spojuje s reformací, tedy se snahou o zlepšení společnosti i církve, o dosažení větší spravedlnosti světa
• téměř všechny stavby byly stavěny italskými staviteli nebo jejich žáky
• převážně naukový ráz literatury
• Jednota bratrská – během 16 století se stali nejvýraznějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah a začali šířit i myšlenky humanismu

 

Humanismus se u nás rozvíjel ve dvou směrech:

• Latinský – píší latinsky, pro vzdělance
• Český – většinou ho reprezentují příslušníci měšťanstva
  Václav Hájek z Libočan – Kronika česká; Jan Blahoslav – Bible kralická