Renesance a humanismus (14. – 16.století)
- epocha mezi gotikou a barokem
- významný umělec.a myšlenkový proud, který vznikl ve 14.stol.v Itálii a odtud se šíří do Evropy
- z lat. re nascio (it.rinascito) = znovuzrození à obnovení zájmu o vše přirozené a lidské
- pojem poprvé použil it.malíř a životopisec Giorgio Vasari v16.stol.
- humanismus = myšlenkový výraz renesanční doby (lat.humanus = lidský); soustava filosofických, historických, právních, obecně estetických aj.názorů renesančních vzdělanců
periodizace renesance
- raná = trecento (14.stol.)
- v Itálii v Miláně, Florencii a Mantově
- odklon od středověk.chápání světa X ještě vliv středověk.myšlení
- nereálný sen o obnově římského impéria
- vrcholná = quattrocento (15.stol.)
- centrem umění a vzdělanců Florencie
- umělci podporováni mecenáši – Mediciové (hl.Lorenzo Medici zvaný Magnifico = Velkolepý)
- pozdní = cinquecento (po r.1500)
- manýrismus
znaky renesance
- obrat ke člověku – poprvé odcizení bohu, pokles víry, únik k pozemským slastem
- kultura měšťanstva a měst (X gotika – rytířská kultura)
- inspirace a vzory v antické kultuře
- antropocentrismus – zájem všeho se soustředí na člověka
- individualismus
- svoboda myšlení a tvorby bez ohledu na náb.
- nenáboženský char.myšlení = světskost
předpoklady vzniku renesance
- rozvoj řemeslné výroby a obchodu (vznik prvních manufaktur)
- zámořské objevy
- růst významu měšťanstva a měst
- rozvoj poznání a věd – vyšší úroveň vzdělanosti
- krize středověké církve
- vynález knihtisku (r.1450 Johannes Gutenberg)
- VĚDA
- filosofie
M.Kusánský, T.Campanella, G.Bruno, G.Galilei, Paracelsus (viz ZSV)
- přírodní vědy
- matematika – zavedení imaginárních veličin; zdokonalení symbolického označení
- mechanika – vytv.teorie jednoduchých strojů; objev zákona volného pádu
- astronomie – heliocentrismus /Kopernik/, dalekohled /Kepler/; T.de Brahe, G.Galilei, G.Bruno
- anatomie – položeny základy; klasifikace nemocí /Paracelsus/; objevení malého krevního oběhu /Miguel Servet/
- společenská kritika a politika
Niccolo Machiavelli – spis Vladař – důkaz, že politika je samostat.obor lidské čin.
Erasmus Roterdamský
J.A.Komenský
- ARCHITEKTURA
- antické vzory a podněty
- ohled na člověka à příjemné a pohodlné bydlení
- převaha světských staveb
znaky renesanční architektury
- zdůrazněna horizontálnost = stavba rozložena do šířky
- architrávový systém (převzat z antiky)
- oblouková klenba
- těžší, silnější zdi
- pravoúhlá, široká okna, nahoře zakončená obloukem, někdy sdružená (po 2)
- patra oddělena římsami
- základní tvary: čtverec, obdélník, krychle
- arkády = oblouková podloubí, často v patrech nad sebou
- stavba často spojena se zahradou (spojení s přírodou) – oživena jezírky, fontánkami
- fasády zdobeny:
- rustikou = obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami
- sgrafity = dvouvrstvá omítka (spodní tmavá), vyrývání svrchní vrstvy na spodní; nejčastěji obraz obdélníku s úhlopříčkami = tzv.psaníčková sgrafita, obálky
- kvádrováním = do omítky se za vlhka vyryly kontury kvádrů a dodatečně se omalovaly
- balustry = kuželky à sřetězením vzniká balustráda = zábradlí
- štuková výzdoba
- trámové nebo kazetové stropy, vytápění kachlovými kamny, malovaný a vyřezávaný nábytek, postele s nebesy, cínové nádobí
typické stavby
- zámek – novověké sídlo šlechty
- pevnosti
- palác – obdoba zámku, sezónní sídlo s kašnami, fontánami, letohrádky, míčovnami, jízdárnami
- radnice, vysoké městské věže
- školy, špitály, obchody, pivovary, lázně, mlýny, vodárny, měšťanské domy, mosty
- méně často chrámy
Fillipo Brunelleschi – kupole dómu ve Florencii
Donato Bramante – autor původní podoby chrámu sv.Petra v Římě
renesanční stavby u nás
- Belvedér, letohrádek Hvězda, Schwarzenberský palác
- zámky Opočno, Velké Losiny, Litomyšl
- náměstí – Slavonice, Telč, Jičín, Nové Město nad Metují
- SOCHAŘSTVÍ
- antické vzory, řemeslná dokonalost
- snaha o reálné zobrazení lidského těla
- smysl pro vyváženost a soulad proporcí
- materiály: mramor, bronz, dřevo
- náhrobky, jezdecké pomníky, kamenné reliéfy
DONATELLO – snaha o realist.zobrazení lid.těla, socha Davida
- MALÍŘSTVÍ
- inspirace antikou
- úsilí o realismus – realistické vidění člověka a přírody
- harmonie fyzické a duševní krásy
- akt – znovuobjevení přirozenosti a půvabu nahoty
- přetrvávají fresky, desková malba, knižní malba; nově olejomalba, dřevořez
- přesnost až geometričnost
- objev lineární perspektivy = předměty se úměrně se vzdáleností od pozorovatele zmenšují, jsou i méně barevné (poprvé použil florentský malíř Masaccio)
- portréty a davové scény zasazené do prostoru staveb nebo krajiny
- malířské školy – florentská, benátská
MASACCIO –zakladatel renesančního malířství ve Florencii
GIOTTO DI BONDONE – autor fresek ve florentském dómu
SANDRO BOTICELLI – obrazy Příchod jara, Zrození Venuše
RAFFAEL SANTI – malíř, architekt, řídil antické vykopávky; obrazy: Sixtinská madona, fresky ve Vatikánu (např. Athénská škola)
LEONARDO DA VINCI
- nejuniverzálnější osobnost (malíř, sochař, architekt, hudebník, přírodovědec)
- navrhl létací stroj na principu vrtulníku
- zabýval se anatomií – prováděl pitvy (studie lidského těla)
- soupeř Michelangela, homosexuál
- obrazy: Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Madona s karafiátem, Poslední večeře Páně
MICHELANGELO BUONAROTI
- všestranná osobnost (malíř, sochař, básník – sonety), homosexuál
- navrhl kupoli chrámu sv.Petra v Římě
- sochy: Mojžíš, Pieta, David
- obrazy: Poslední soud, Stvoření světa, výzdoba Sixtinské kaple
TIZIAN – benátská škola; obrazy: Venušina toaleta, Mariina cesta do chrámu
TINTORATTO – benátská škola, náb.motivy – obrazy: Poslední večeře, Zuzana v lázni
MANÝRISMUS
- umělecký styl mezi vrcholnou renesancí a barokem (1520 – 1610)
- šablonovité umělecké tvoření, využívá se hlavně zručnosti
- negace renes.harmonie, důraz na tajemno
- chladné barvy, spirálovité linie, prodlužování figur, asymetričnost
- u nás – na dvoře císaře Rudolfa II.
RENESANCE MIMO ITÁLII
- pomalé šíření do Evropy v 16.stol., sdružování s pozdní gotikou (zvl.ve stř.Evropě)
Jan Van Eyck – malíř, tvůrce Gentského oltáře
Hieronymus Bosch – obrazy plné apokalyptických hrůz, obraz Zahrada pozemských rozkoší
PIETER BRUEGHEL – velké množství postav, obrazy:Malomocní, Triumf smrti
EL GRECO – řecký malíř, žil ve Španělsku, obraz Pohled na Toledo
ALBRECHT DURER – obrazy – Vlastní podobizna