Reformace a protireformace v Evropě

• římskokatolická církev ve 13. a 14, stol. na vrcholu moci, zcela ovládala duchovní život společnosti, disponovala ohromným majetkem, diktovala pravidla každodenního života lidí, lidé odváděli církvi desátek a další platby
• rostoucí majetek + politická angažovanost – zesvětštění církve
• přímá vazba církve na papežskou kurii – vysoké finanční nároky – platby za udílení církevních úřadů a hodností, poplatky za rezervaci výhodných míst, korupce
• obchodování s církevními úřady, prodej odpustků – svatokupectví
• úpadek duchovních hodnot křesťanství, uvolněná morálka
• úsilí o nápravu křesťanské církve – návrat k původnímu poslání, přísné dodržování mravních zásad podle Bible, odstranění světské vlády církve
• první kritik církve – John Wycliff (1320 – 1384) – v Anglii, 14. stol., přeložil Bibli do angličtiny, porovnával zkaženost církve ve srovnání s normami v Bibli, odmítá sekularizaci – církevní hierarchii, nabádal k návratu k duchovní činnosti a chudobě, řada stoupenců – „lollardi“ – potlačeni
• reformace „shora“ – vedena církevní hierarchií, neúspěšná
• koncilní hnutí – snaha řešit problémy na koncilu (vrcholné shromáždění biskupů a učenců): kostnický – 1414 – 1418 – řešil papežské schizma

        basilejský – 1431 – 1434 – spor konciliarismu (koncil víc než papež) a papalismu (papežská       autorita vyšší)

• vznik různých sekt – albigenští, vladenští ve Francii, lollardi v Anglii

1) Papežské schizma (1378 – 1417)

• snaha císařů o návrat papeže do Říma
• 1378 – návrat Řehoře XI., brzy poté zemřel
• konkláve musí zvolit papeže v místě jeho smrti, 11 ze 16 členů Francouzi
• papežem zvolen Ital Urban VI. – sídlo v Římě
• ve Francie kardinálové zvolili za papeže Klimenta VI. – Avignon
• ani jedna volba nebyla legitimní – 2 papežové, oba měli své nástupce, rozštěpení křesťanství
• koncil v Pise (1409) sesadil stávající papeže a zvolil jiného, papežové v Říme ani Avignonu se tomu nepodvolili a tak vzniklo trojpapežství – Alexandr V.
• rozřešení – koncil v Kostnici 1414 – 1418 – papežové z Říma a Pisy dobrovolně odstoupili a avignonský byl sesazen, byl zvolen nový papež Martina V.

2) Německá reformace

• sto let po husitství v 16. stol.
• Německo hospodářsky nejednotné
• politicky rozdrobené – volný svazek samostatných států, knížectví hrabství a měst – bezmocná „svatá říše římská národa německého“, velká moc papeže – snaha o sjednocení
• habsbursko-francouzské spory o některá území (Burgundsko, Lotrinsko, Nizozemí) – dva tábory v Evropě – francouzský stát a nejednotná habsburská říše
• vzrostla moc měšťanů
• přechod k peněžní rentě a peněžnímu hospodářství – zhoršení situace rolníků
• vnitřní rozpory v církvi – žila v přepychu a bohatství
• odpor všech proti církvi, proticírkevní reforma za císaře Maxmiliána I. (1493-1519) – mohutné národní protiřímské hnutí
• v čele hnutí mnich a profesor Martin Luther (1483 – 1546) – kritizoval církev a morální úpadek
• 1517 vydal 95 tezí – přibyl je na chrám ve Wittenbergu
• 1520 veřejně spálil bulu papeže Lva kde byl nazván kacířem – dán do klatby
• ukryl se u saského kurfiřta na hradě Wartburg
• prosazoval změnu celého způsobu života římské církve, vycházel z Husa (kritika odpustků, byl pro přijímání z kalicha, zpochybňoval úlohu církve, jediná autorita Písmo svaté odmítal selské bouře) – šlechtická reformace (sdola)
• 1522 vznik luteránské církve (protestantská, evangelická)
• radikalizace poddaných na vesnici (proti útlaku, robotě, ovlivněni Lutherem) – německá selská válka 1524 – 1526
• v jihozápadním Německu
  • střet s vrchností v jižním Schwarzwaldu a na horním Rýnu, vedeni Thomasem Müntzerem, vydali program Artikulovaný list, z počátku úspěšní
  • povstání v Horním Švábsku – umírněný program Dvanáct artikulů, byli poraženi
  • 1525 povstání ve Francích – Heillbronský program, selsko-měšťanská opozice, požadavky sedláků v pozadí, potlačeni
    • ve středním Německu
      • v Mülhausenu nejradikálnější hnutí, učení o „Boží říši na zemi“, sesadili vládu – dosadili Věčnou radu
      • 1525 poraženi u Frankhausenu, Müntzer popraven
        • nejdéle se povstalci udrželi v alpských oblastech – vedeni Michaelem Gaismairem – program Zemské zřízení
        • poslední snaha radikálů – povstání v Münsteru 1534 – v čele Jan Mathys, Jan z Leidenu, požadavek společného vlastnictví, vyhnání bohatých – založili münsterskou komunu, 1535 poraženi a upalováni
        • reformace pokračovala i přes porážky radikálů
        • luteráni nemohli být úplně potlačeni – císař Karel V. právě bojoval s Francií
        • 1529 zemský sněm v Špýru – protest menšiny luteránské šlechty proti hlasování o správnosti Lutherových tezí – od toho protestanti
        • 1531 založen obranný spolek protestantů Šmalkaldská jednota
        • nové zásady církevního učení – augsburská konfese
        • 1546-7 šmalkaldská válka Karla V. s protestanty, 1546 císař zvítězil u Mühlbergu
        • 1547 interim – kompromis, povoloval pod obojí, manželství kněží odmítnul
        • 1555 Augsburský mír – svoboda vyznání šlechty a měst – „čí panství, toho náboženství“; zlomen ideový monopol katolické církve
        • sever říše byl protestantský, jih katolický
        • dočasná stabilizace říše
        • luteránství se šířilo do Pobaltí, Skandinávie (uzákoněno ve Švédsku, Dánsku a na Islandu), Polska, Uherska, Česka; přijato hanzovními městy ve východním Polsku a řádem německých rytířů ve východním Prusku

3) Reformace ve Švýcarsku