Reformace – 14. stol.

• společenská krize ve 14.stol byla důsledkem odvrácení církve od pův. ideálů křesťanství. Krize papežství: papežové se nestarali o své věřící páč se snažili získat politickou moc=papežové ztráceli autoritu. Vyvrcholilo to Avignonským zajetím papežů( 1309 – 1378), papežským schizmatem (období kdy vládlo víc papežů najednou), svatokupectvím a korupcí v církvi.
• koncilní hnutí(konciliarismus)– vzniklo na popud některých církevních hodnostářů a mělo řešit největší problémy církve koncilem. Rozhodnutí koncilu musel respektovat i papež. Důležité koncily- kostnický(1414- 1418) a basilejský( 1431- 1443)
• papež s koncilním hnutím nesouhlasil, svolával své koncily kam zval jen své přívržence(ty co připisovali větší autoritu papeži než koncilům)- tomu se říkalo
• konciliarismus nebyl úspěšný- nový způsob řešení krize církve- reformac Reformace měla dva cíle: přesné a přísné dodržování církevních zákonů  a odebrání politické moci církvi. K reformnímu hnutí se přidávalo mnoho obyčejných lidí ale také ho podporovalo měšťanstvo a šlechta(sledovali tím své mocenské zájmy)
• První reformace
• byla to snaha pouze o nápravu církve ne o oddělení se od ní. Vycházela z teorií Johna Wiclifa( je ¨ho přívrženci si říkali lolardi) – reformu podle nich bylo nutno provést za pomoci tlaku obyčejných lidí a světské moci. stát měl zbavit církev veškerých pozemků a světské moci. Snaha o uskutečnění Wiclifových představ- povstání Wata Tylera( 1381)- to bylo potlačeno
• Husitství
• myšlenkový vůdci: Jan Hus, M. Jeroným Pražský…

vychází z Wiclifa

chopil se toho lid a státní moc mu nebyla schopna odolat(husité). U nás bylo toto reformní hnutí nejsilnější. Skončilo to podepsáním Basilejských kompaktát(v Jihlavě 1436)= právo na odlišnou víru. Čechy byly první zemí kde  došlo k uznání reformního hnutí jako regulérní církve

• Německá reformace
• v 16. stol. Jejím nositelem byl Martin Luther– ten vystoupil proti prodávání odpustků- 1517 přibil svých 95 tezí na dveře kostela ve Wittenberku. Brojil proti svatokupectví, měl vlastní pojetí křesťanského života= polemika o svatokupectví. 1519 přihlásil se k odkazu J. Husa. Vzpíral se papeži(spálil bulu ve které Lev X.odsoudil jeho učení).
• Proti Lutherovi byl Karel V.(ten ho dal do říšské klatby ).
• Podporovala ho nižší šlechta
• Prostý lid viděl v Lutherově učení zlepšení svého postavení- propukala řada lidových bouří, kterým se říká německá selská válka(1524- 1526). Vůdci těchto povstání byli: Thomas Müntzer, Michail Gaismair, Jan Matys či Jan z Leydenu- toto bylo radikální křídlo, požadovalo zrovnoprávnění soc. vrstev, zrušení daní…
• Proti požadavkům radikálů se postavili umírnění(většinou bohatší). Mezi nimi byl i Martin Luther. Radikálové byli poraženi.
• na říšském sněmu ve Špíru dal císař Karel V. hlasovat o správnosti reformního učení= protest zastánců reformace- proto se jim říká protestanté
• protestanté založili na svou ochranu spolek – Šmalklandská jednota(v něm městě Šmalklandy r. 1531), také sepsali zásady svého učení- augsburská konfese
• 1546 propuká válka mezi katolíky a protestanty. Protestanté byli sice r. 1547 poraženi, ale přesto byl r. 1555 podepsán náboženský mír, platný pro celou říši.

šíření reformace v Evropě:

• luteránství- šířilo se hl. z Německa- do Skandinávie a do Pobaltí
• 1530- uzákoněno ve Švédsku,
• 1536- uzákoněno v Dánsku
• ve stejné době se šíří i ve východním Pobaltí( Lotyšsko, Estonsko…) a v některých městech v Polsku šířilo se úspěšně i v Čechách
• Huldrych Zwingli – šířil luterství ve Švýcarsku. Kladl větší důraz na ethiku křesťanství. Po jeho smrti se jeho přívrženci priklonili buď k luterství a nebo ke Kalvínství
• Jan Kalvín- Působil v Ženevě(kolem pol. 16.stol). Vycházel ze Zwingliho a z Luthera, ovšem zpřísnil jejich zásady- predestinace- každý člověk je od narození určen ke spáse nebo k zatracení, člověk ale neví k čemu je určen a tak musí dodržovat boží přikázání. Kladl důraz na mravní čistotu

– v Ženevě byl zaveden speciální církevní sbor na dohlížení nad mravností  života= nadvláda církevních norem v náb. i politickém životě

• šíření kalvínství:
• šířil se hl. do záp. Evropy- Nizozemí, Francie, Anglie, ale také Čechy a Německo, sev. Amerika
• Francie– hugenoti,Anglie- puritáni
• Amerika: vyhovoval tamějším drsným podmínkám,podporoval lidi v soutěživosti a ve víře ve vlastní schopnosti- to přispělo ke vzniku kapitalistických hospodářských i pol.vztahů

Reforma Katolické církve (protireformace)

• snaha o nápravu je až důsledkem proběhnuvší reformace- papež Pavel III. byl ochotný se s evangelíky nějak dohodnout ale po jeho smrti se zas vrací kat. církev k nesnášenlivosti vůči protestantům, a snaží se získat ztracené pozice= znovuzavedení inkvizice a vznik Jezuitského řádu(Tovaryšstvo Ježíšovo).
• Jezuité byli založeni Ignácem z Loyoly– tento řád se stal symbolem bojovného ducha kat. církve. Jezuitský řád- přísné regule, dokonalé splynutí jedince s řádem,byla to nadnárodní organizace. Zabývali se šířením křesťanství- misie v Africe, již. Americe… , ale i v nekřesťanských částech Evropy. Jezuité také zakládali při svých klášteřích školy. Podařilo se jim získat hafo moc nových věřících.
• Tridentský koncil: Karel V. ho svolal do sev. It. Tridemtu. Koncil formuloval přesně zásady křesťanství, přiznal autoritu papeže,ale omezil také jeho moc. Zavedení vyznání víry.

Baroko:

od počátku 17. stol až do pol. 18.stol téměř ve všech zemích (i v nekatolických)

• návrat ke katolické víře(ne ale všude)
• náboženské smýšlení ovlivnilo většinu oblastí lidské činnosti- umění, věda…
• usnesení tridentského koncilu zůstala platná až do 20. stol a pomohla se kat církvi vyrovnat s otřesy způsobenými reformací.