Raný středověk v Evropě a ve světě
Raný středověk v Evropě a ve světě, počátek států ve střední a východní Evropě
Periodizace středověku
Raný středověk(476-počátek 11.st.)
počátek pádem ZŘŘ v roce 476
trvá do roku 1000
Vrcholný středověk(11.-14.st.)
“zlatý věk středověku“
počátek po roce 1000
konec v době propuknutí černé smrti
Pozdní středověk(14.-15.st.)
počátek v době řádění černé smrti
konec 1492 – Znovuobjevení Ameriky
konec 1453 – Pád Konstantinopole a konec Byzantské říše
konec 1492 – pád Granady a dokončení reconqusty
konec 1517 – zveřejnění 95 Tézí Martina Luhera
Charakteristika raného středověku
-fedualizace společnosti:
- šlechta a válečnici
-ochrana
-drží půdu
-slouží panovníkovi - církev
-kněží, mniši, biskupové
-modlí se
-církev velká autorita - rolníci a nevolníci
-pracují na půdě
-řemeslníků málo, většina zemědělci
-postupné ustálení poměru po stěhování národů (příchod Slovanu v 6. až 8.st.)
-šíření křesťanství a postupná christianizace celé Evropy
-vzniká západní církevní hiearchie
-prohlubující se rozkol západní a východní církve
-snaha o to navázat na ZZŘ → neúspěšné (ať organizace, stavitelství, kultura…)
Franská říše
v 5.st. ještě v době konečného rozpadu Římské říše na území dnešní západní Evropy mnoho germánských království
zároveň asimilace s původním obyvatelstvem
mezi všemi královstvími nejsilnější rod Meroveiovců
Chlodvík (481-511)
sjednotil a centralizoval království, dá se tedy považovat za zakladatele jednotného Franského království
přijal křest a je uznán
po je ho smrti opět chaos a nestabilita → trvá 4 generace
na jeho popud Salské právo → pozůstalost mezi může rovným dílem, později změna a předává se nejstaršímu synovi
vytvoření několika stálých částí:
- Austrasie
- Neustrie a Burgundsko
Dagobert I. (7.st)
boje se Sámovou říší
fedualizace společnosti
dočasně sjednocuje všechna království
Pipinovci (Karlovci)
Majordomové=nejvyšší správci říše
postupně čím dál větší moc i větší než král
Pipin II. sjednotil všechny části na úrovni majordomátu
jeho syn Karl Martel poráží Araby i Poitiers
silnější než Merovejvci, ale formálně je ještě uznávají
Pipin III: Krátký
714-768
moc už je tak velká, že vytlačí Merovejvce z trůnu (jsou umístěni do kláštera)
papež souhlasý protože, je nyní říše znovusjednocena→učiní jej franským králem v roce 751 → naoplátku pomáha Pipin papeži pomáhá v Itálii proti Langobardům → * Papežského státu díky Pipinovým donacím (755)
po jeho smrti říše mezi syny Karla a Karlomana
Karel Veliký(768-814)
po smrti bratra Karlomana se stává jediným vládcem říše
rozšiřuje říši všemi směry (poměrně brutální) → boje s Araby, v Itálii, Sasy, Avari v Uhrách
roku 800 v Římě korunován císařem → návaznost na ZŘŘ → časem uznání i ze strany Byzance
vzdělaný a diplomat
není hlavní město, říši řídí ze sedla, ale nejčastěji v Cáchách
Karolínská renesance = frnaský dvůr se vyrovnává tomu Byzantskému, návrat k římským tradicím, počátek Románského slohu
Divisio Regnorum (806) po jeho smrti má být říše rozdělena na 3 rovné části
x
2 z Karlových synů umírají ještě před úmrtím Karla → jediným vládcem
Ludvík Pobožný
Odinatio Imper = myšlenka nedělitelnosti impérie
→ vládcem by měl být jeho syn Lothar x to se nelíbí dálším dvoum synům Ludvíkovi Němcovi a Karlovi Holému
→ Štrasburské přísahy Karel a Ludvík se spojí proti Lotharovi → Lothar podléha tlaku →
Verdunské dělení 843 → říše na tři části:
- VFŘ – hlavou Ludvík Němec – později Německo a SŘŘ
- ZFŘ – hlavou Karel II. Holý – pozdější Francouzské království
- SFŘ (Lothrangie) – hlavou Lothar – Burgundsko a severní Itálie – později zaniká a je rozdělena mezi VFŘ A ZFŘ
Byzantská říše
-odolává nájezdům barbarů → pokračovatelkou Římské tradice, ač už od 395 samostatná
-v raném středověku hospodářsky i kulturně nejvyspělejší a nejsilnější
-mnohonárodnostní
-v raném středověku rovněž vysoká organizovanost armády
Karel Veliký
527-565
transformace starověké říše ve středověkou
expanze a snaha o obnovení jednotného středomoří(Itálie a Hispánie), na východě věčný mír s Persií
povstání Niká – 532 (zelení a modří ve vozatajských závodech) →potlačeno
chrám Hagha Sofia
kodifikace práva = Corpus iuris civilis – Codex Instinianus → římské právo zachováno, později studováno v 11.st. na univerzitách v Itálii → z něj dnešní právo
Justiniánský mor
zrušení Platonské akademie
v 7.st. války s Arabskou říší → ztráta mnoha území území (severní Afrika, Blízký východ) → reforma dosavadního správního systému ještě z dob antiky za císaře Herakleia (610-641) a vlády dynastie Herakleiců → exarcháty nahrazený Thématy = lepší obrana v jejichž čele stál stratég
-boje s Bulhárskou říší → dálší ztráty území
8.st. stále boje s Araby, ale už ne tak ohrožující
811-Basileos I. a nástup dynastie Makedonské
boje Basilea I. a cara Simeona
za Basilea Bulharobijce zničení Bulharská říše a její včlenění do říše
v 10. a 11.století krize říše → občanské války, nevýrazní císaři, Thémata už nejsou tak účinná a boje se Seldžuckými turky→zmenšení říše zejména ztráty v Malé Asii (1071 po bitvě i Mantzikertu)
-rovněž ztráta skoro celé Itálie →boje s Normany
1081 se moci chopí Alexios Kommen I. → dynastie Kommenovců 11. a 12.st.
-obroda říše dobývaní ztracené Malé Asie
-postupně pravidelná armáda nahrazena žoldnéři → problémy
-začínají spory s Italskými kupci
-počátek křížových výprav
za dynastie Angelovcu (1154-1204) úpadek říše, spory s křižáky se kterými byla původně plánovaná kooperace → vyvrcholí vypleněním Konstantinopole 1204 a odchodem byzantských císařů do exilu → boje s křižáckými státy
1261 Michael VIII. Palilogos dobývá zpět Konstantinopol *dynastie Palailogovců → snaha o obnovu, ale už jen stín dávné říše x střet zájmů s Janovem a Benátkamy
ve 13. st. se Objevují Osmanští Turci → ve 14. st postupně dobývají celou Malou Asii a začínají dobývat Evropu(Balkán) → Byzanc nedokáže zabránit i kvůli vnitřním sporům, sporům se západem, úpadku
ve 14.st. postupně ovládají Osmané většinu území Byzance i v Evropě a oblehnou i Konstantinopol → snaha císaře vyjednat pomoc na západě částečně marná, ale i přesto 1444 Poláci a Uhři křížová výprava na pomoc → ta rozdrcena v bitvě u Varmy → 1453 pak území Byzance už jen okolí hlavního města a Peleponéský poloostrov →1453 dobyto = zánik Byzantské říše
Arabská říše
-před Mohammedem na Arabském poloostrově mnoho náboženství
Prorok Mohammed (570-632)
původně obchodník
Aláh mu zjevil zjevení → stal se prorokem ve 40 letech
jeho zjevení v Koránu a jeho činy v Sunně
622 Hidžra → odchází z Mekky do Medíny, jeho učení totiž není přijato, zde přijato → náboženská jednota
postupné ovládnutí všech kmenů na Arabském poloostrově a z Mekky poutní místo
632 umíra
→ nutnost jednoty a nástupce Abú Bakr získává titul chalífy = vládce Chalifátu = vládce říše →expanze = boje s Peršany, Byzancí (vítězná bitva u Jarmuku) → do 10 let ovládnou celý Blízký východ a Egypt
dobrý systém hospodaření a správy a chalífové byli voleni
v polovině 7.st. rozpad říše na dvě části v důsledku sporu o moc a občanské války mezi Mohammedovým bratrancem Alím a místotržitelem Sýrie Muávije → Alí je 661 zavražděn → počátek rozkolu islámu
→Muávij I. zákláda dynastii Ummajovců → dálší expanze, zejména do severní Afriky a později 711 na Pyrenejský poloostrov, kde poráží Vizigoty → zastaveni až 732 v j. Francii u Poitiers franky, pod vedením Karla Martela
750 převrat → vyraždění Umajjovců a nástup Abbasovců
hlavní město Bagdád, upevnění pozic a úspěšné boje s Byzancí, významný panovník Ar Rašíd (786-809)
správní reforma →
- vezír = nejvyšší úředník (prostředník mezi lidem a chalífou)
- divany=jakási ministerstva
- provincie, jen Bagdád řízen chalífou,
v čele provincie A – mil (fin. a správní moc.) a A – mir “emír“ (vojenská a politická moc)
postupně roste moc vezírů a emírů → vznikají samostatné chalífáty a emíráty → úpadek centrální moc Abbasovců + konflikty s křižáky, Seldžuckými turky, ti dobývají dokonce Bagdád, zároveň v 11.st. přijali islám → Arabové už od té doby nejsou jednotní
*v 10.st. Cordobský Chalífat → ten později na jednotlivé emiráty, které byli postupně dobývány při reconquistě
*Maghrib v severní Africe
*samostatný Egypt a v něm Fatimovci
Abbasovci přesto formální hlavou říše →ke konci 12.st. dobývají zpět Bagddád, ale už v 1258 dobyt Mongoly → přeživší Abbasovci do Egypta k Mamlukům, kteří zastavují mongolskou expanzi → formálními hlavami islámu jsou Egyptští Abbasovci až do počátku 16.st., kdy je Egypt dobyt Osmany a Selimem I. počíná doba chalífů, jako formálních vůdců islámských sunnitů, jako vládců Osmánské říše → trvá až do zániků Osmanské říše, od té doby jen samozvanci
Počátky států ve střední a východní Evropě
Slované
původ v území ohraničeném řekami Visla, Dněstr a Dněpr
- západní Slované – Čechy, Poláci, Slováci, Lužičtí Srbové, +Polabové…
- východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Rusíni…
- jižní Slované – Chorvaté, Srbové, Bosňané, Bulhaři, Slovinci…
první zmínka v 1st.nl.
Římané jim říkali Venétové a Atové
v době stěhovaní národu ve 4.-6.st. nl. se dostávají na naše území
často dochází k asimilaci s původními národy
Západní Slované
příchod do střední Evropy v průběhu 5.století.
bájna knížata → nemáme mnoho informací
v 7st. na našem území Sámova říše
později Velkomoravská říše
ještě později Přemyslovci
Polsko
různé Slovanské kmeny, knížectví a bájná knížata
kmen Polanů → Polsko
v 10.st. první doložený kníže Mešek I. z rodu Piastovců
Východní Slované
různé Slovanské kmeny, mezi nimi postupně největší kmen Rusů
postupně se rozpadne systém vesnické občiny, kvůli nutnosti obrany:
- v čele kníže (iměvirje)
- ten přidělí půdu bojarům, kteří ze něj bojují (votčina)
- na jejich půdě pracují rolníci
= votčina=feudum=léno
nejdůležitější byla knížectví Novgorod a Kyjev
velkou moc získávají Varjagové → (Kyjev : Ashold a Dir, Novgorod : Rurik)
po smrti Rurika spojuje kníže Oleg Kyjev s Novgorodem → *Kyjevská Rus, která je uznána i Byzancí
kníže Igor (prý potomek Rurika) rozšiřuje území Kyjevské Rusi
pak několik knížat
kníže Vladimír ovládne skoro všechny východní Slovany a 988 přijímá křest → uznává Byzantského patriarchu → vliv byzantské architektury
v 11.st. za knížete Jaroslava I. Moudrého největší rozkvět Kyjevské Rusi → výstavba Kyjeva (hradby, chrám sv. Sofie)
Uhersko
dynastie Arpádovců
v 9.st. pod vedením Arpáda kočovné kmeny Maďarů do oblasti Uherské nížiny→ nájezdy po střední Evropě
zastaveni v bitvě na Lechu v roce 955
Štěpán I. svatý pak na konci 10.st. konsoliduje Uherský stát
Německo – SŘŘ
po Verdunském dělení v roce 843, území Východofranské říše – prvním králem byl Ludvík II. Němec (846-876)
pak několik králů až v roce 936 Nastoupí na trůn Ota I. Veliký (936-973) ten byl zároveň i korunován prvním císařem Svaté říše římské v Římě roku → *Svatá říše římská, která trvá až do Napoleonských válek
-území dnešního Německa, později i Čech, severní Itálie
-ač formálně jedna říše tak uvnitř jednotlivá knížectví, hrabství, vévodství a království, která byla nejednotná a i mezi sebou válčila
Vikingové
vik=záliv
normané
varjagové
éra 8.-11.st.
germánský původ (Skandinávie, později Island a Gronsko)
z počátku pohané
společnost poměrně rovná
Drakary
první nájezdy už před rokem 800 (793 klášter v Lindisfarne) →postupně ovládají nová území→ motivace:
- obchod
- loupeže
- nutnost ovládnout nová území z důvodu přelidnění a vzájemných sporů
- Anglie, Skotsko, Francie
-Vikingové vyplenili Paříž a Londýn
– v 9. st. ovládli velkou část Anglie → boje s Alfrédem Velikým a vyhnáni
-ve Francii Normanský stát v roce 911, zde se usadí
-1066 poslední pravá invaze Vikingů do Anglie, poraženi v bitvě na Stamford bridge, ale hned o pár dní později se potomci Vikingů z Francie – Normáné vylodili v jižní Anglii pod vedením Viléma Dobyvatele porazili Anglosasy pod vedením Harolda Godwintsna a stali se vládci Anglie - Východ
-na území Ruska – Varjagové
-obchodní zájmy s tím roste i politická moc
-ovládnutí Novgorodu
-Rurik a Rurikovci - Jih
-středomoří
-1130 zakládají Normané Sicilské království
Dálkové plavby na západ
na západ přes Atlantik
870 Island
10. st. Gronsko
kolem roku 1000 Leif Erikson objevuje Severní Ameriku,