Raný novověk v Anglii, Francii, Rusku a v říši polsko- litevské, nástup absolutismu
Anglický absolutismus
– na přelomu 15. a 16. st. Anglie ovládla Irsko, Skotsko je samostatným královstvím
– zakládání velkých ovčínů – ohrazování, rozvoj soukenictví
– vzniká nákladnický systém( rolníci vybaveni surovinou a nářadím ke spracování sukna) později se mění na manufaktury
Dynastie Tudorovců 1485 – 1603
Jindřich VIII. (1509 -47)- snaží se zlomit moc katol. církve- záminkou je nesouhlas s rozvodem s Kateřinou
Aragonskou
– 1533 vyhlásil odtržení od katolické církve a vytvoření národní církve anglikánské
– hlavou církve je král, parlament rozhoduje o církev. zákonodárství
– katolíci pronásledováni, kláštery rušeny- posílení král. majetku- posílení angl. absolutismu
– reforma nevyhovuje drobné buržoazii
– proniká kalvinismus, přívrženci puritáni( čistý)
– angl. církev je státní církev, k ní se musí hlásit všechny obyvatelé, jinak pronásledováni jako zločinci
– Anglie se po reformě zařadila do protikatol. tábora
– plně katolické zůstalo Irsko a Skotsko- hledají oporu ve Španělsku
Alžběta I. ( 1558 – 1603) – pokračuje v politice svého otce Jindřicha VIII.
– potpora obchodu a výroby
– poskytuje pomoc Hugenotům ve Francii, Nizozemí bojujícímu proti Španělsku
– podpora piráta F. Drakeho
– ve Skotsku vládne příbuzná Alžbety Marie Stuartovna– snaha uhájit nezávislost Skotska- podpora katolicismu
– proti marii se mpostavila skot. šlechta, směřující ke kalvinismu
– 1569- povstání za cílem sesazení Alžběty a nastolení katolicismu- přes podporu Španělska a papeže povstání potlačeno
– 1587 Marie Stuartovna popravena
– 1588 – výprava španěl. krále Filipa II. proti Anglii – španěl. armáda zničena – konec jejího prvenství na moři
-1600 založena Východoindická společnost
– za vlády Alžběty vrcholí renesance ( Shaekespeare)
Absolutismus ve Francii
-od konce 15. st. Francie centralizovanou monarchii
– generální stavy nejsou svolávány, správu státu koná králov. rada
– přelom 16. a 17. st. vznik manufaktur, nemá podporu měštanů= opždění kapitalismu za Nizozemím a Anglií
– šlechta nepodniká
– Francouz. králové vedou války s Habsburky o Burgunsko, Neapolsko( 15.- 16.st.)
František I. (1515- 47) – pronásleduje reformaci, proti Habsburkům se spojil sněm. protestanskými knížaty a
turec. sultánem
– v bojích o Itálii získal od Karla Burgunsko, odstoupil Neapolsko
Náboženské války
– ve 20. letech 16.st. proniká doFrancie Lutheránství- potlačeno
– ve 40. letech Kalvinismus = Hugenoti- značná odezva, vedli je Bourboni
– proti Hugenotům stojí katol.rod Guisů( severových. Francie)
– zápas vyvrcholil 1572 při svatbě hugenota Jindřicha Navarrského a král. princezny Markéty Medicejské= poprava tisíců Hugenotů za podpory Kateřiny Medicejské – 24. 8. 1572
– Jindřich Navarrský se zachránil přestupen na katolictví
Jindřich IV. Navarrský (1589- 1610 )- vůdce Hugenotů, nástup na trůn po smrti posledního krále z rodu
Valois, zakladatel dynastie Bourbonů
– 1598 Edikt Nanský = zajistil Hugenotům občan. rovnost anábož. svobodu= náboženské války skončily
– zakládá Východoindickou společnost, podpora kolonizace v Kanadě
– politika merkantelismu= přednost vývozu před dovozem= posílení postavení Francie v Evropě
– 1610 zavražděn katol. mnichem, nastalo obd. zmatků
Ludvík XIII. (1610 – 43 – vládne za něj regentská vláda včele Markéta Medicejská( 1610 – 17)
– 1614- svolány generální stavy- pro neshody rozpušten, znovu se sešli až 1789
– 1624 prvním ministrem se stal kardinál Richelieu,pokračuje v politice Jindřich IV.
– v Kanadě vzniká provincie Quebeck a Montreal
– 1635 vstupuje do 30tileté války na straně protihabsbur. koalice
– 1642 po Richeliuem převzal fci Julius Mazarin
Ludvík XIV. (1643 – 1715) – regentská vláda Anny Rakouské
– první ministr Julius Mazarin- prosadil zájmy Francie vna konci30leté války na Vesfálských jednání
– povstání frondy (1648 – 53)= odpor šlechty a měšťanstva proti absolutismu- poraženo
– 1659 mír se Španělskem= Pyrenejský mír
– 1661 smrt Mazarina = začátek Ludvíkovi samovlády= vrchol absolutismu ve Francii
– 1685 zrušil Edikt Nanský- ministr financí Jean Colbert stoupence merkantelismu= zákaz vývozu drahých kovů
– pronikajído Indie ,založena Lousiana, Nový Orleáns
– lid se skládá ze 3 stavů:duchovenstvo, šlechta – privilegované, neplatí daně
měšťanstvo arolníci- platí daně
– Ludvík se opíral o:armádu, úřednický státní aparátr,katol. církev, policii
Výbojné války Ludvíka XIV:
Nizozemí- 70. léta vytváří se proti francouzská koalice(SEv. NizozemŠpanělsko)
- – 90.léta válka o Falc- velkká aliance(Anglie, Nizozemí, Leopold I.)
– vojevůdce Evžen Savojský
– Francie strácíčást území
Válka o španělské dědictví 1701- 14
– 1700 zemřel španel. král Karel II.- nárok na trůn si dělají Leopold I. – podpora Anglie a Ludvík XIV.
– Ludvík dosazuje svého vnuka Filipa z Anjou, Leopold syna Karla( poo smrti bratr Josefa císařem)= obava ze spojení Španělska a Habsburků
– Utrechtský mír1714, Rastattský mír 1714
– Filip získal Španělsko, pod podmínkou nespojení Francie a Španělska
– Karel V. zisk Belgie, Milánska . Neapolska
Ludvík XV. (1715-74) – vliv na politiku má milenka Markýza de Pompadur
– 1740- 48- válka o rakouiské dědictví- stojí na straně proti Marii Terezii
– 1756- 63 v období 7leté války se spojuje s Habsburky proti Británii- neúzpěch, ztráta většiny zámoř. kolonií, sňatek s Marii Antoinettou
Ruský absolutismus
– poč. 16. st. dokončeno sjednocení země moskevským knížectvím
– již. země pustošeny Tata
– moc knížete oslabena bojary
Ivan IV. hrozný ( 1533- 84) – 1547- korunován jako 1. rus. panovník za cara
– provádí řadu právních, správních, hospodář., vojen. reform= snaha posílení carské moci
– konfiskuje votčinu – náhrada opričtinou- přidělena služebné šlechtě
– snaží se zastavit Tatrské nájezdy- dobývá Kazaň, Astracháň, ovláfdl Volžskou obchodní cestu, v 16. st. proniká na Sibiř- kozák Jermak
– v livoňských válkách (1558 – 84) Rusko poraženo Litvou, Dánskem aŠvédskem
– nastolii neomezenou vládu = samoděržaví
– 1589 zakládá Archangelsk, staví chrám Vasila Blaženého
Dynastie Romanovců ( 1613 -1917)
Petr I. Veliký (1689 – 1725) – – zavádí reformy podle západních velmocí
– snaha o získání přístupu k moři
– 1695-95 válčí s Turky o Azov(Černé moře)- né moc úspěšný
-1700 se vytváří koalice(Dánsko, Polsko, Rusko) proti Švédsku= 1700-21 severní válka – 1703 zakládá Sankt Peterburg- pevně se zachitil na Baltu
– do války na stranu švéd. krále Karla XII. vstupuje Turecko
– 1721 uzavřen mír= Rusko přístup k Baltskému moři
Reformy: politika merkantelismu
– říše rozdělena gubernie( 12) včele gubernátor,obory stát. správy řídí kolegia
-1725 založena Ruská akademie věd
– od 1700 zaveden Juliánský kalendář
Kateřina II. veliká ( 1762 – 96) – původ Němka , 1762 svrhla manžela Petra III.
– na politiku má vliv kníže Potěmkin
– Kateřina válčí s Turky aTatary- zisk přístupu k Černému moři, přístavy Oděsaa Sevastopol
– podílí se na 3 dělení Polska( 1772, 1793, 1795)- získala část Litvy, Lotyšska, Ukrajiny a Běloruska
– utužení nevolnictví= 1773- 75 Selská válka vedená donským kozákem Jemeljanem Pugačovem(vydával se za Petra III.)- poražen gen. Suvorovem
– Kateřina navenek vystupuje jako reprezantka absolut. osvícenství
Prusko
– na území Sv. říše římské, vznikám z Branibor( Hohenzolernové získali 1415 od Zikmunda) a Pruska( 1525 přestoupením velmistra řádu něm. rytířů na lutheránství)
– 1618 – spojeny v personální unii, nadvláda Hohenzolernů
Fridrich II. Veliký ( 1740- 1786)- vládne v duch osvícen. absolutismu, budoval stát. organizaci, výbojná
zahraniční politika
– 1740 válka o rakouské dědictví proti Marii Terezii
– spojencem Pruska Anglie
– 1760 poražen Rusi , obsadili vých Prusy, až u Berlína- změně ruském trůnu= uzavření míru s Pruskem
– 1763 mírem v Hubetsburgu Slezsko trvale přiřazeno Prusku
– 1772 předkládá Fridrich Rakousku a Rusku na rozdělení Polska
– při dělení Polska získává Prusko Velkopolsko s Varšavou
Polsko- Litevský stát
— v letech 1386 – 1572 dyn. Jagellonců
-časté útoky Tatarů, Turků, Ruska
– v 2. pol.16. st. Jagellonci připojují Livoňsko
– města hospodář. upadajínemůžou být oporou panovníka= stavovská monarchie
– 1569 personální unie přeměněna na jednotný stát= Unie Lublinská
– po vymření Jagellonců- Polsko volebním královstvím
-od 2 pol. 17.st tralá krize
– stavovský šlechtický stát svolený bezmocným panovníkem
Zikmund III. Vasa (1587 – 1632)
– poslední Jagellonec, švéd. král= personální unie
– koncem 16. st. ostrý boj s nekatolíky- protikatol a protipolský odboj Ukrajin. a Bělorusů-chtějí sjednocení s Moskvou= zakládají svobod. obce kozáků vedené atamany,centrum:Záporožská síť
– neúspěšná snaha ovládnout moskev.trůn
– neúspěchy Zikmunda povstání šlechty-stala se téměř neomezenou
Jan II. Kazimír (1648 – 68)
-poslední Vasovský panovník, syn Zikmunda III.
– 1648- povstání na UKrajině včele Bogdan Chmelnický-válka rusko- polská- mír 1667 Andrusovský mír= Ukrajina součástí Ruska
– 1655- 60 se účastní 1. Nordické války, vypáleno Lešno
Jan Sobiesky- účastní se porážky Turků před Vídní 1683
Auigust II. – válčí ve 2. sever. válce s Karlem XII.
Stanislav August Poniakovský (1764-95) – poslední polský král
– 1772- pruský král předložil Rusku aRakousku návrh na rozdělení Polska
– 1772- 1. dělení- účastní se ho Rusko, Rakousko, Prusko =Polsko ztrácí 1/3 území
– 1793 – 2.dělení- účastní : Prusko, Rusko, vlastenecké povstání vedené Tadeuszem Koscuiszkem- 1794- potlačeno
– 1795- 3.dělení Polska- účast: Rusko, Prusko, Rakousk = zánik Polska
Rusko- Litva, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina
Prusko- Velkopolsko
Rakousko- Halič, Molopolsko