Raný feudalismus v Evropě a jeho kultura
- V západní Evropě v 5. – 11. Století
- v Čechách v letech 921 – 198 (Sv. Václav – až poslední Přemyslovci)
Církev
- křesťanství existovalo již v Římě – Milánský edikt roku 313 (císař Konstantin I.)
- roku 380 bylo Theodosiem uznáno jako jediné oficiální náboženství
- Posvátnou knihou je Bible (= písmo svaté), symbolem křesťanství je kříž, Desatero přikázání
Anglie
- původně keltské obyvatelstvo
- od 1. století našeho letopočtu to byla římská provincie Britannia
- na počátku 5. století sem přišli v době stěhování národů germánské kmeny – Anglové, Sasové a Jutové
- Od konce 8. století začínají ohrožovat Britské ostrovy Normané→proto došlo na konci 9. století k sjednocení před nájezdy dánských Normanů (osídlili severovýchod), jejich expanze byla zastavena Alfrédem I. Velikým Cerdicem z Wessexu a položil tak základ anglického státu
- rozvoji vzdělanosti – vznik literatury v anglosaštině (hrdinský epos Beowulf)
- Století:
- Další nájezdy Normanů, 1066 bitva u Hastingsu poražen poslední anglosaský vládce Harald
- normanský vévoda Vilém I. Dobyvatel se stal anglickým králem
Francie
- původně západofranská říše, rod Karlovců
- Století→nástup Kapetovců, Hugo Kapet, sjednocení říše, dědičný trůn
Svatá říše římská
- Původně východofranská říše
- Jindřich I. Ptáčník
- sjednocovacím prvkem zde bylo křesťanství, císař má v této říši moc světskou a papež duchovní
- Říše kromě Německa ještě zasahovala do dnešní Francie (Východní část), Severní a střední Itálie, Rakousy a dočasně České knížectví
- Otto I.
- německý král, od roku 962 římským císařem
- získal si vliv na volbu papeže (Privilegia Othonis)
- 14 let válčil s Boleslavem I, který mu odmítl platit poplatky→nakonec spolu roku 955 v bitvě na řece Lechu (nedaleko Augsburku) porazili Maďary a zakončili jejich nájezdy do západní Evropy
- Fridrich I. Barbarossa
- roku 1155 byl papežem korunován na císaře
- byl posledním panovníkem, který se pokoušel o obnovu římské říše
- roku 1158 dobyl Milán (pomoc českého knížete Vladislava II – zisk královského titulu)
- Fridrich II.
- hospodářský rozkvět
- potvrdil práva Českého království (Zlatá bula sicilská)
Uherský stát
- Maďaří patří k ugrofinským jazykovým kmenům, původně žili v oblasti kolem dnešního Uralu
- Od Turků přebírají kočovný způsob života
- pod vedením Arpáda přicházejí na území dnešního Maďarska (kolem roku 900)
- Maďaři ale obratně využili situace, rozpory ve Velké Moravě jim usnadnili ji porazit již roku 902
- zničili Velkou Moravu roku 906
- roku 955 v bitvě na řece Lechu utrpěli katastrofální porážku od Oty I. a Boleslava I.→ po této prohře přecházejí od kočovného života k usedlému způsobu života
- Štěpán I.
- sjednocení uherských kmenů
- roku 1000 získal královskou korunu, založeno arcibiskupství v Ostřihomi
- Uhry byly rozděleny do správních celků Žup (komitáty), v čele každé stojí Župan – odpovědni králi
- Žádný nástupce
- boje o trůn, panovníci se rychle střídají – toho využívá Německo a Uhry se staly dočasně lénem
- Ladislav I.
- Upevnění situace v Uhersku→ opět sjednoceno
- připojuje Sedmihradsko a ovládnul Slovensko
- Od vyspělého slovanského obyvatelstva se naučili obdělávat půdu, pěstování zemědělských plodin, chovu dobytka, přejímali i dovednosti řemeslníků
Slovensko
- První zmínka pochází z dob Velké Moravy, kdy Mojmír I. vyhnal Pribinu z Nitranského knížectví roku 833 a spojil tak obě knížectví a vznikla Velká Morava
- Po zániku Velké Moravy roku 906 se začali o něj zajímat Maďaři
- zřízeno vévodství se sídlem v Nitře, bylo spravováno uherskými vévody, např. Bélou (ochrana proti výbojům polských a českých knížat)
- za vlády Ladislava I. součástí Uherska
Kultura raného feudalismu
- Křesťanské školy
- ve městech i při klášterech
- učitelé z řádu benediktinů
- např. v Itálii (Monte Cassino), v Británii (Jarrow) a Belgii (Lutych)
- Základní vzdělání
- sedmero tzv. svobodných umění a to tzv. trivium (gramatika, rétorika, logika) a kvadrivium (aritmetika, gramatika, astronomie a hudba) = základ a předpoklad studia teologie (vrchol vzdělanosti)
- Gramatika = znalost pravidel a struktury latiny
- Význam knihoven
- zachování a šíření vzdělanosti
- opisy antických děl, zpěvníky, díla historická, díla středověké literatury
- Knihy měly obrovskou cenu
- Literatura
- latinsky psané legendy, životopisy, eposy a kroniky (o Karlu Velikém, o Konstantinu a Metodějovi, Fredegarova kronika, Kosmova kronika, Řehořova kronika Franků, germánský epos Beowulf)
Umění
- Románský sloh /10., 11.st./
- stavební materiál – původně dřevo, poté převážně kámen (velké kusy spojované maltou)
- stabilní masivní kamenné stavby
- silné až několikametrové zdi, většinou zvenku neomítnuté
- nad vchodem byl bohatě zdobený půlkruhový oblouk- portál
- převážně církevní stavby:
- ROTUNDA – válcová stavba s kruhovým půdorysem, kopulí a půlkruhovým přístavkem pro oltář = apsida
- BAZILIKA – kostel obdélníkového půdorysu s oltářem na jedné straně, vchodem na druhé straně a dvojí věží nad ním. Vnitřek baziliky bývá zpravidla trojlodní se sloupořadím, později půdorys kříže.
- Hrady – světské stavby s masivními věžemi a opevněním
- Rotunda Sv. Víta na Pražském hradě, sv. Kříže v Konviktské ulici v Praze, Sv, Sv. Jiří na Řípu, Sv. Martina na Vyšehradě, Sv. Kateřiny ve Znojmě;
Bazilika Sv. Jiří na Pražském hradě; hrad Přimda
- Malířství
- fresky – chrámové nástěnné malby s náboženskými výjevy z Bible nebo historické scény
- knižní malba – barevné iluminace, miniatury v rukopisech, iniciály
- Hudba →chorál – jednohlasý zpěv bez doprovodu nástrojů