Raně středověké státy
(Francká říše a západní křesťanství, Byzantská říše a východní křesťanství)
Francká říše (482 – 843)
- nejstarší, nejpevnější a největší z původně barbarských států
- původně nejednotné germánské kmeny à výboje
král Chlodvík I. – zakladatel říše, sjednotil Franky
- 496 – přijal křesťanství (legenda – při bitvě: „Pomož mi ty bože křesťanů, moji bohové mě opouštějí“) v Remeši (zde později korunovace francouzských králů)
- správa říše: hrabství (v čele baroni) + stará germánská knížectví (vévodové)
- vojenská aristokracie à rytíři, odměnou léno
- kodifikace práva: Lex Salica (Sálský zákoník) – římské+germánské právo
po smrti rozdělena říše na 4 části mezi syny (Austrasie, Neustrie, Burgundsko, Aquitánie)
- růst moci majordomů (správců dvora) à králové slabí
- Pipin II. – majordom, znovu sjednotil Franky
- Karel Martel (= kladivo) – zakladatel dynastie Karlovců, odrazil útok Arabů (Poitiers)
- Pipin III. – králem za souhlasu papeže (za vojenskou pomoc)
Karel I.Veliký
- největší kulturní rozkvět
- vojenská tažení (Píseň o Rollandovi) – nakonec téměř všechny země původní Západořímské říše
- někteří Slované – nuceni platit mírovou daň (tribut)
- roku 800 – korunován papežem na císaře
- obnovení římské říše jako území všech křesťanů
- obnova titulu římského císaře = zpochybněna císařská hodnost byzantských panovníků
- převaha papeže nad císaři (à následné boje o moc)
- položen základ ke vzniku Svaté říše římské
reforma státní správy (kvůli rozsáhlé říši):
- hrabství (v čele hrabata)
- okrajová území: vojenské jednotky – marky (markrabata, vévodové)
kulturní rozvoj: „karolinská renesance“
- nové písmo: karolinská minuskule (z ní vznikla v renesanci latinka)
- zakládání škol při klášterech
Karlův nástupce – Ludvík I.Pobožný
843 – Verdunská smlouva – rozdělení říše na 3 části
- Západofranská (Francie) – Karel Holý
- Východofranská (Německo) – Ludvík Němec
- Střed, tzv. Lotharingie (severní Itálie, Burgundsko,Lotrinsko) – Lothar I. à zánik
Byzantská říše
- vznik z východní části římské říše (395), název z 12.století
- byzantský císař (basileus) je považován za nástupce římských císařů
- přežívání antických prvků – pomalejší feudalizace
- různorodost obyvatel – jednotícím prvkem: křesťanství, řečtina
Justinián I. (6.století) „císař, který nikdy nespí“
- + manželka Theodora
- úsilí o obnovu římské říše v původním rozsahu à nutnost reforem
- centralistický stát s ústřední neomezenou mocí panovníka, splývání správní a vojenské organizace (výhodné pro válečná tažení
- daňová reforma à nespokojenost à 532 lidové povstání Niká! (=Zvítězíš) téměř obč.válka à potlačeno
- právní reforma: kodifikace – Corpus iuris civilis – velký svod římského práva, odstraněny rozpory
- odstranění zbytků pohanství: r. 529 byly uzavření všech pohanských škol (i Platonova Akademie)
- snaha o teologickou jednotu církve à církevní koncil à odstranění rozporů se nepodařilo, ale spojena moc církve a státu= césaropapismus (císař je hlavou církve, zůstává ale laikem)
- v 6. století: spory o podstatu Ježíše Krista (Západ-božská × východ-lidská)
- římský papež × cařihradský patriarcha
- rozpad dosud jediné křesťanské církve
- v 9.století – první schizma: papež Mikuláš I.× patriarcha Fótius – vzájemné nařčení z kacířství
1054 – velké schizma (=rozluka církve)
- západní (římská, latinská, katolická) – papež, latina
- východní (ortodoxní, pravoslavná) – patriarcha, řečtina
Byzanc v 7. – 11. století
- období krize
- ztráta území – boje se Slovany, Bulhary, Araby (ztráta afrického území)
- vnitřní reformy – nadále splývání vojenské a civilní správy
- okrajové oblasti – tzv. thémata – vojenské obvody kvůli obraně à pronajímání půdy vojákům
ikonoklasmus (obrazoborecké hnutí) – proti uctívání svatých obrazů
- à přeneslo se do společenského života – zabavování majetku klášterů
feudalizace společnosti
- od 11. století systém pronií – pronájem půdy za povinnost vojenské služby těch, kdo na ní pracují (ne vlastníků)
Makedonská dynaste (867- 1025)
- opět rozkvět
- Basileos II. Bulharobijec
- připojení Bulharska, připoutání Kyjevské Rusi
misie – šíření křesťanství, prosazování zájmů v zahraničí (863 – Cyril a Metoděj)
ústupky šlechtě vedly ke krizi
1204 – obsazení Konstantinopole křižáky
1453 – dobyto Turky
Kultura
- vliv řecké a orientální
- architektura – chrám Hagia Sofia
- mozaiky, ikony (světci, strnulost)