Rakouské země v 1.pol. 19.stol.
- rakouské císařství v 1. pol. 19. stol. – mnoho zemí, mnoho národů
- české země jako součást Rakouska: formálně Království české a markrabství moravské samostatnými zeměmi, v čele zemská gubernia – podléhají Vídni
- období Františkomatternichovského absolutismu
- František II. (1792 – 1835)
- syn Leopolda II.
- jakožto český král – František I.
- extrémní konzervativec, odpůrce osvícenství
- poslední římskoněmecký císař
- od 1804 – titul dědičný císař rakouský
- státní úřady označovány jako c. a k. – císařsko-královské
- 1805 připojení k 3. koalici a porážka v bitvě u Slavkova – Bratislavský mír
- 1811 vyhlášen bankrot, vytvořen nový občanský zákoník – všichni lidé jsou si rovni, ale nevztahuje se na politická práva a svobody
- životní styl Biedermayer – lidé se uchýlili k domovu, nesměli studovat v zahraničí, školství podřízeno státu
- vnitřní politika
- obava z liberalismu
- policejní absolutismus – opora o byrokracii
- státní tajná policie, přísná cenzura, snaha o neměnnost
- potlačování národního a konstitučního hnutí
- osvícenský absolutismus nahrazen absolutismem policejním = tzv. františkovsko- metternichovský absolutismus
- C. L. Metternich (1773 – 1859) ministr zahraničí, pak kancléř (od 1810), proti svobodomyslným myšlenkám, jeho zásluhou Rakousko jak vítězná velmoc spoluurčovalo vývoj Evropy dalších 30 let po Vídeňském kongresu
- 1811 všeobecný občanský zákoník = základ moderního právního státu (zaváděl jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů, ale nevztahoval se na politická práva a svobody občanů
- 1814 Vídeňský kongres – cílem bylo urovnat evropské poměry po napoleonských válkách, nové geografické uspořádání a územní zisky jednotlivých velmocí
- prezidentem kongresu byl Klement von Metternich – nadřazené postavení Rakouska
- výbor pěti velmocí (Rusko, Anglie, Rakousko, Prusko, Francie), evropský výbor osmi (navíc Španělsko, Portugalsko, Švédsko)
- prosazuje návrat k dědičným vládcům a k politickému stavu před rokem 1789
- otázka Polska a Saska – spojeno personální unií s Francií
- Rusko požadovalo anexi celého Polska v jeho hranicích z roku 1772, Prusko žádalo anexi celého Saska jako kompenzaci ztrát ve prospěch Ruska
- ostatní to nechtěli – báli se přílišné moci Pruska a Ruska
- Rusko nakonec dostalo jádro Polska, muselo zaručit autonomii a ústavu
- Rakousko dostalo Halič, Prusko Poznaňsko a západní Prusko, Porýní
- zůstalo svobodné město Krakov, Sasko zachováno
- k Holandsku připojeno bývalé Rakouské Nizozemí (Belgie) – vzniklo Nizozemské království
- Anglie získala Maltu, Cejlon, Kapsko a Helgoland
- 1815 vznikl Německý spolek – konfederace 35 států a 4 svobodných měst – má fungovat podle ústavy potvrzené kongresem (Spolková akta)
- vznik Svaté aliance – cílem udržet mocenskou rovnováhu, hlavní představitelé byli Prusko, Rakousko a Rusko
- Ferdinand I. (1835 – 1848), zvaný Dobrotivý
- poslední panovník, který se dal korunovat na českého krále (1836)
- říše za něho spravována poručnickou radou v čele s císařovým strýcem arcivévodou Ludvíkem, dále Metternichem a českým šlechticem hrabětem Františkem Antonínem Kolovratem
- hospodářství monarchie
- ekonomika v důsledku revolučních a napoleonských válek postižena kontinentální blokádou (nedostatek potravin ze zámoří – cukr, káva aj.)
- vydávání papírových peněz – bankocetlí
- 1811 státní bankrot
- přesné vyměřování půdy – stabilní katastr, i mapy katastrálních obcí
- rakouské císařství zaostávalo – robota, nízká koupěschopnost
- průmyslová revoluce
- přechod od manufakturní a řemeslné výroby k výrobě tovární
- růst konkurence – první konflikty mezi českými a německými zájmy
- továrna na technické sklo (Sázava)
- pivovarnictví – pivovar v Plzni
- vysoká pec ve Vítkovicích
- 1806 sestaven první parní stroj – František Josef Gerstner
- 1815 parní stroj použit k pohonu vozu – Josef Božek
- 1826 lodní šroub – Josef Ressel
- 1824 – 1832 – výstavba koněspřežné železnice, první v Evropě – František Antonín Gerstner junior
- ruchadlo – bratranci Veverkovi
- vznik prvních peněžních ústavů
- 1791 v Klementinu první průmyslová výstava
- nová technologie v textilním průmyslu – strojní spřádání
- rozšíření železáren v Čechách
- 1832 koňská železnice – z Českých Budějovic do Lince
- první parní železnice spojila 1836 Vídeň s železárnami a uherskými doly na severní Moravě a se solnými doly v Haliči
- 1839 odbočka pro nákladní i osobní dopravu do Brna, Olomouce a Opavy – tzv. Severní Ferdinandova dráha pak prodloužena z Olomouce do Prahy (1845), z Prahy do Drážďan (1851)
- rozšíření chovu hovězího dobytka a ovcí
- střídavé hospodářství
- růst počtu obyvatel, změna struktury společnosti – růst významu bankéřů a finančníků
- vzrůst námezdně pracujících, dělníků, nejpočetnější poddaní na vesnici
- stávky a nepokoje v Čechách – hladové bouře, dlouhodobá neúroda obilí a nákaza brambor
- úsilí o povznesení českých zemí – první kroky k národní pospolitosti
- založena Akademie výtvarných umění 1799
- Vlastenecké (dnes národní) muzeum 1818
- první vědecký česky psaný časopis Krok
- 1831 Matice česká – hlavní nakladatelství vydávající původní uměleckou i vědeckou literaturu
České a Slovenské národní obrození
- Biedermeier
- protiklad romantismu a novoromantismu, zjednodušené pokračování empíru
- obecně pojmenování pro životní styl, kulturu a vkus středních vrstev, zvl. měšťanstva doby ponapoleonské a předbřeznové (1815 – 48) ve střední Evropě, zejména v Rakousku, jižním Německu
- člověk se smířil se svým údělem, štěstí hledá v tiché rezignaci uprostřed rodiny a v mravním životě, příroda je mu idylickou krajinou zvelebenou lidskou prací
- výraz hospodářského a sociálního vzestupu středních vrstev, ale v důsledku policejního režimu vynucena pasivita, opatrnictví, vnější apolitičnost
- poslední čtvrtina 18. stol. a 1. pol. 19.stol.
- proces utváření novodobého českého národa jako určitého zvláštního celku a vzniku novodobé české kultury
- charakter lidový a jazykový
- pro národní hnutí politicky nepříliš příznivá situace
- necitlivé zavádění němčiny
- kdysi významný český stát byl zaostalou zemí
- za Čecha považován nejen ten, kdo česky mluvil, ale i ten, kdo v Čechách žil
- vyšší vzdělání dosažitelné jen na německých školách
- úřední řeč Němčina X čeština bez spisovné formy – řeč venkovanů, chudiny ve městech a nevzdělanců
- přesto české země prošly v 19. stol procesem přeměny v moderní občanskou společnost= přechod od stavovské společnosti
- vůdčí politický směr 19. stol. liberalismus – založen na víře ve svobodu osobnosti, požadavek ústavního systému
- předpoklady národního obrození
- zrušení nevolnictví
- příliv českých obyvatel do měst
- průmyslová revoluce
- vytvoření skupiny buditelů
- opory a zdroje
- osvícenské myšlenky
- národně osvobozenecká hnutí v Evropě
- v popředí měšťanstvo
- vědomí slavné minulosti + příslušnost ke Slovanstvu
- odstranění přežitků feudálního systému
- posila národního sebevědomí
- úsilí o obnovu českého jazyka
- vytvoření plnohodnotné české národní vědy a kultury
- úkoly a obsah činnosti
- nutnost obrany a obrození českého jazyka
- láska k české knize a divadlu
- úcta k národním dějinám – vyzdvihován zvl. Karel IV. a husité
- myšlenka slovanské vzájemnosti – panslavismus – vědomí jazykové příbuznosti, společného původu, příbuznosti kultury, naivní víra v pomoc Ruska
- demokratismus
- úkoly a obsah činnosti
- Etapa národního obrození
- = OBRANNÁ – do konce 18. století
- generace vědců – osvícenské myšlenky spojovány s vlasteneckým cítěním
- realizace vědecké zásady obracet se k pramenům (ad fontes) – teoreticky formulováno Dobrovským
- centrum vědecké činnosti – Česká společnost nauk
- František Martin Pelcl – český osvícenský historik, autor Stručných dějin Čech od nejstarších dob do nynějších časů
- Josef Dobrovský – učenec, počátky obrozenecké vědy, jazykovědec, slovníkář, literární historik, základy k novočeskému spisovnému jazyku, zakladatel slavistika, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Dějiny české řeči a literatury, 2dílný Německo – český slovník, Základy jazyka staroslověnského
- lidový proud – úsilí o získání širšího publika
- nakladatelství a knihkupectví Česká expedice – Václav Matěj Kramerius
- šíření vlasteneckých a osvícenských názorů na venkov
- rozvoj žurnalistiky: Schönfeldské c.-k. pražské noviny, přejmenovány na Krameriusovy c.-k. vlastenecké noviny, vydával Krameriusovy c.-k. pražské noviny
- počátky českého divadla: první představení k Kotcích, pak v Nosticově divadle – otevřeno 1783 na náklady hraběte Nostice, zpočátku se česky hrálo jen výjimečně, 1786 uvedeno 1. původní české drama Břetislav a Jitka – od 1799 Stavovské divadlo
- samostatné české Vlastenecké divadlo, tzv. Bouda – pravidelná česká představení
- počátky českého obrozeneckého básnictví: Václav a Karel Ignác Thám, Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebastian Hněvkovský
- Národní obrození na Slovensku a v Uhrách
- nejpříznivější podmínky měli Maďaři – v čele šlechta, proti germanizaci, úsilí o upevnění maďarštiny v celém Uhersku
- slovenská mluva jen na vesnicích nebo mezi chudým řemeslnictvem
- hlavní síla slovenského nár. obrození: inteligence
- na Slovensku nebezpečí maďarizace
- pokus vlasteneckého katolického kněze Antona Bernoláka – vytvořena spisovná slovenština přijata jen katolickou inteligencí
- Etapa národního obrození
- = OFENZIVNÍ – první desetiletí 19. století
- období slovanské vzájemnosti
- úsilí vyrovnat se vyspělým evropským jazyků, zvl. němčině, vytvořit česky psaná díla nejen umělecká, ale i vědecká
- národní zájmy kladeny nade vše, zájem o český jazyk a historii
- vliv romantismu, odhodlání a nadšení pro národní oběti
- společenská aktivizace středních vrstev – vědomí příslušnosti k národnímu celku
- položen vědecký základ českému národnímu programu – díla historická a jazykovědná
- vědomí široké slovanské vzájemnosti = panslavismus = obdiv k Rusům – bez znalostí skutečných poměrů v Rusku
- výsledek: vytvořen první novodobý český národně kulturní program – 1806 uveřejněn Jungmannem v časopise Hlasatel
- základy novodobé české odborné terminologie
- Josef Jungmann: vedoucí osobnost druhé obrozenecké generace, učitel, jazykovědec, literární historik, básník, překladatel, 5dílný Slovník česko – německý, Historie literatury české
- Jungamnnovo pojetí vlastenectví – moderní češství spojeno s jazykem a kulturou, ne s územím
- vznik literárních padělků: rukopisné podvrhy – rukopisy měly být dokladem starobylosti kultury Čechů v raném středověku, autoři V. Hanka a J. Linda
- Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský
- František Palacký: organizátor národního hnutí, vlastenec, český stavovský historik, filozof a politik, 5dílné Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě – od nejstarších dob až do 1526, obdiv k husitství jako vrcholu starších českých dějin
- obdiv k lidovému umění – sběratelství lidové slovesnosti
- Jan Kolár: slovenský básník, myšlenky slovanské vzájemnosti, Slávy dcera
- František Ladislav Čelakovský: básník, publicista, ohlasová poezie – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých
- před revolucí 1848 první živelné bouře dělnictva – stávky v létě 1844 proti snižování mezd a zavádění strojů – rozbíjení strojů na Liberecku, potlačeno vojskem, zatýkání stávkujících
- mnohonárodnostní stát – převaha Slovanů, ale nadvláda Němců a Maďarů v čele s habsburskou dynastií
- zprávy o Itálii, Německu – odezva u těch, kteří neměli rovnocenné postavení s Němci
- cíle národního hnutí – proti habsburskému absolutismu, za liberální požadavky a politickou rovnoprávnost ovládaných národů
- jednotlivé národy spíš bojovaly mezi sebou, než aby se spojily
- Poláci a Maďaři usilují o obnovu samostatných historických států
- zájem českých liberálů udržet Rakousko, ale jako federativní stát
- vzájemné rozpory revoluci v monarchii oslabovaly
- zostření cenzury
- neúroda a krutá zima – radikalizace obyvatelstva
- po zprávách o revoluci v Paříži výzvy osvobodit se od útlaku vídeňské vlády
- letáková akce – podpora Itálie při snahách o sjednocení – počátek revoluce
- na 11. 3. 1848 svolal Repeal schůzi pražských občanů do Svatováclavských lázní, poslána petice císaři = první novodobý český politický program, požadavky jazykové (zrovnoprávnění češtiny s němčinou), státoprávní (uznání a upevnění jednoty zemí Koruny české) a liberální (zrušení roboty za náhradu, rozšíření občanských svobod)
- 13. 3. 1848 císař Ferdinand odvolal Metternicha, v čele nové vlády hrabě F. A. Kolovrat