Rakouské země v 1.pol. 19.stol.

• rakouské císařství v 1. pol. 19. stol. – mnoho zemí, mnoho národů
• české země jako součást Rakouska: formálně Království české a markrabství moravské samostatnými zeměmi, v čele zemská gubernia – podléhají Vídni
• období Františkomatternichovského absolutismu
• František II. (1792 – 1835)
  • syn Leopolda II.
  • jakožto český král – František I.
  • extrémní konzervativec, odpůrce osvícenství
  • poslední římskoněmecký císař
  • od 1804 – titul dědičný císař rakouský
  • státní úřady označovány jako c. a k. – císařsko-královské
  • 1805 připojení k 3. koalici a porážka v bitvě u Slavkova – Bratislavský mír
  • 1811 vyhlášen bankrot, vytvořen nový občanský zákoník – všichni lidé jsou si rovni, ale nevztahuje se na politická práva a svobody
  • životní styl Biedermayer – lidé se uchýlili k domovu, nesměli studovat v zahraničí, školství podřízeno státu
  • vnitřní politika
    • obava z liberalismu
    • policejní absolutismus – opora o byrokracii
    • státní tajná policie, přísná cenzura, snaha o neměnnost
    • potlačování národního a konstitučního hnutí
    • osvícenský absolutismus nahrazen absolutismem policejním = tzv. františkovsko- metternichovský absolutismus
    • C. L. Metternich (1773 – 1859) ministr zahraničí, pak kancléř (od 1810), proti svobodomyslným myšlenkám, jeho zásluhou Rakousko jak vítězná velmoc spoluurčovalo vývoj Evropy dalších 30 let po Vídeňském kongresu
    • 1811 všeobecný občanský zákoník = základ moderního právního státu (zaváděl jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů, ale nevztahoval se na politická práva a svobody občanů

• 1814 Vídeňský kongres – cílem bylo urovnat evropské poměry po napoleonských válkách, nové geografické uspořádání a územní zisky jednotlivých velmocí
  • prezidentem kongresu byl Klement von Metternich – nadřazené postavení Rakouska
  • výbor pěti velmocí (Rusko, Anglie, Rakousko, Prusko, Francie), evropský výbor osmi (navíc Španělsko, Portugalsko, Švédsko)
  • prosazuje návrat k dědičným vládcům a k politickému stavu před rokem 1789
  • otázka Polska a Saska – spojeno personální unií s Francií
  • Rusko požadovalo anexi celého Polska v jeho hranicích z roku 1772, Prusko žádalo anexi celého Saska jako kompenzaci ztrát ve prospěch Ruska
  • ostatní to nechtěli – báli se přílišné moci Pruska a Ruska
  • Rusko nakonec dostalo jádro Polska, muselo zaručit autonomii a ústavu
  • Rakousko dostalo Halič, Prusko Poznaňsko a západní Prusko, Porýní
  • zůstalo svobodné město Krakov, Sasko zachováno
  • k Holandsku připojeno bývalé Rakouské Nizozemí (Belgie) – vzniklo Nizozemské království
  • Anglie získala Maltu, Cejlon, Kapsko a Helgoland
  • 1815 vznikl Německý spolek – konfederace 35 států a 4 svobodných měst – má fungovat podle ústavy potvrzené kongresem (Spolková akta)
  • vznik Svaté aliance – cílem udržet mocenskou rovnováhu, hlavní představitelé byli Prusko, Rakousko a Rusko

• Ferdinand I. (1835 – 1848), zvaný Dobrotivý
  • poslední panovník, který se dal korunovat na českého krále (1836)
  • říše za něho spravována poručnickou radou v čele s císařovým strýcem arcivévodou Ludvíkem, dále Metternichem a českým šlechticem hrabětem Františkem Antonínem Kolovratem
  • hospodářství monarchie
    • ekonomika v důsledku revolučních a napoleonských válek postižena kontinentální blokádou (nedostatek potravin ze zámoří – cukr, káva aj.)
    • vydávání papírových peněz – bankocetlí
    • 1811 státní bankrot
    • přesné vyměřování půdy – stabilní katastr, i mapy katastrálních obcí
    • rakouské císařství zaostávalo – robota, nízká koupěschopnost

• průmyslová revoluce
  • přechod od manufakturní a řemeslné výroby k výrobě tovární
  • růst konkurence – první konflikty mezi českými a německými zájmy
  • továrna na technické sklo (Sázava)
  • pivovarnictví – pivovar v Plzni
  • vysoká pec ve Vítkovicích
  • 1806 sestaven první parní stroj – František Josef Gerstner
  • 1815 parní stroj použit k pohonu vozu – Josef Božek
  • 1826 lodní šroub – Josef Ressel
  • 1824 – 1832 – výstavba koněspřežné železnice, první v Evropě – František Antonín Gerstner junior
  • ruchadlo – bratranci Veverkovi
  • vznik prvních peněžních ústavů
  • 1791 v Klementinu první průmyslová výstava
  • nová technologie v textilním průmyslu – strojní spřádání
  • rozšíření železáren v Čechách
  • 1832 koňská železnice – z Českých Budějovic do Lince
  • první parní železnice spojila 1836 Vídeň s železárnami a uherskými doly na severní Moravě a se solnými doly v Haliči
  • 1839 odbočka pro nákladní i osobní dopravu do Brna, Olomouce a Opavy – tzv. Severní Ferdinandova dráha pak prodloužena z Olomouce do Prahy (1845), z Prahy do Drážďan (1851)
  • rozšíření chovu hovězího dobytka a ovcí
  • střídavé hospodářství
  • růst počtu obyvatel, změna struktury společnosti – růst významu bankéřů a finančníků
  • vzrůst námezdně pracujících, dělníků, nejpočetnější poddaní na vesnici
  • stávky a nepokoje v Čechách – hladové bouře, dlouhodobá neúroda obilí a nákaza brambor
  • úsilí o povznesení českých zemí – první kroky k národní pospolitosti
  • založena Akademie výtvarných umění 1799
  • Vlastenecké (dnes národní) muzeum 1818
  • první vědecký česky psaný časopis Krok
  • 1831 Matice česká – hlavní nakladatelství vydávající původní uměleckou i vědeckou literaturu

České a Slovenské národní obrození

• Biedermeier
  • protiklad romantismu a novoromantismu, zjednodušené pokračování empíru
  • obecně pojmenování pro životní styl, kulturu a vkus středních vrstev, zvl. měšťanstva doby ponapoleonské a předbřeznové (1815 – 48) ve střední Evropě, zejména v Rakousku, jižním Německu
  • člověk se smířil se svým údělem, štěstí hledá v tiché rezignaci uprostřed rodiny a v mravním životě, příroda je mu idylickou krajinou zvelebenou lidskou prací
  • výraz hospodářského a sociálního vzestupu středních vrstev, ale v důsledku policejního režimu vynucena pasivita, opatrnictví, vnější apolitičnost
• poslední čtvrtina 18. stol. a 1. pol. 19.stol.
• proces utváření novodobého českého národa jako určitého zvláštního celku a vzniku novodobé české kultury
• charakter lidový a jazykový
• pro národní hnutí politicky nepříliš příznivá situace
• necitlivé zavádění němčiny
• kdysi významný český stát byl zaostalou zemí
• za Čecha považován nejen ten, kdo česky mluvil, ale i ten, kdo v Čechách žil
• vyšší vzdělání dosažitelné jen na německých školách
• úřední řeč Němčina X čeština bez spisovné formy – řeč venkovanů, chudiny ve městech a nevzdělanců
• přesto české země prošly v 19. stol procesem přeměny v moderní občanskou společnost= přechod od stavovské společnosti
• vůdčí politický směr 19. stol. liberalismus – založen na víře ve svobodu osobnosti, požadavek ústavního systému

• předpoklady národního obrození
  • zrušení nevolnictví
  • příliv českých obyvatel do měst
  • průmyslová revoluce
  • vytvoření skupiny buditelů

• opory a zdroje
  • osvícenské myšlenky
  • národně osvobozenecká hnutí v Evropě
  • v popředí měšťanstvo
  • vědomí slavné minulosti + příslušnost ke Slovanstvu
  • odstranění přežitků feudálního systému
  • posila národního sebevědomí
  • úsilí o obnovu českého jazyka
  • vytvoření plnohodnotné české národní vědy a kultury
    • úkoly a obsah činnosti
      • nutnost obrany a obrození českého jazyka
      • láska k české knize a divadlu
      • úcta k národním dějinám – vyzdvihován zvl. Karel IV. a husité
      • myšlenka slovanské vzájemnosti – panslavismus – vědomí jazykové příbuznosti, společného původu, příbuznosti kultury, naivní víra v pomoc Ruska
      • demokratismus

1. Etapa národního obrození
   • = OBRANNÁ – do konce 18. století
   • generace vědců – osvícenské myšlenky spojovány s vlasteneckým cítěním
   • realizace vědecké zásady obracet se k pramenům (ad fontes) – teoreticky formulováno Dobrovským
   • centrum vědecké činnosti – Česká společnost nauk
   • František Martin Pelcl – český osvícenský historik, autor Stručných dějin Čech od nejstarších dob do nynějších časů
   • Josef Dobrovský – učenec, počátky obrozenecké vědy, jazykovědec, slovníkář, literární historik, základy k novočeskému spisovnému jazyku, zakladatel slavistika, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Dějiny české řeči a literatury, 2dílný Německo – český slovník, Základy jazyka staroslověnského
   • lidový proud – úsilí o získání širšího publika
   • nakladatelství a knihkupectví Česká expedice – Václav Matěj Kramerius
   • šíření vlasteneckých a osvícenských názorů na venkov
   • rozvoj žurnalistiky: Schönfeldské c.-k. pražské noviny, přejmenovány na Krameriusovy c.-k. vlastenecké noviny, vydával Krameriusovy c.-k. pražské noviny
   • počátky českého divadla: první představení k Kotcích, pak v Nosticově divadle – otevřeno 1783 na náklady hraběte Nostice, zpočátku se česky hrálo jen výjimečně, 1786 uvedeno 1. původní české drama Břetislav a Jitka – od 1799 Stavovské divadlo
   • samostatné české Vlastenecké divadlo, tzv. Bouda – pravidelná česká představení
   • počátky českého obrozeneckého básnictví: Václav a Karel Ignác Thám, Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebastian Hněvkovský
   • Národní obrození na Slovensku a v Uhrách
     • nejpříznivější podmínky měli Maďaři – v čele šlechta, proti germanizaci, úsilí o upevnění maďarštiny v celém Uhersku
     • slovenská mluva jen na vesnicích nebo mezi chudým řemeslnictvem
     • hlavní síla slovenského nár. obrození: inteligence
     • na Slovensku nebezpečí maďarizace
     • pokus vlasteneckého katolického kněze Antona Bernoláka – vytvořena spisovná slovenština přijata jen katolickou inteligencí

2. Etapa národního obrození

• = OFENZIVNÍ – první desetiletí 19. století
• období slovanské vzájemnosti
• úsilí vyrovnat se vyspělým evropským jazyků, zvl. němčině, vytvořit česky psaná díla nejen umělecká, ale i vědecká
• národní zájmy kladeny nade vše, zájem o český jazyk a historii
• vliv romantismu, odhodlání a nadšení pro národní oběti
• společenská aktivizace středních vrstev – vědomí příslušnosti k národnímu celku
• položen vědecký základ českému národnímu programu – díla historická a jazykovědná
• vědomí široké slovanské vzájemnosti = panslavismus = obdiv k Rusům – bez znalostí skutečných poměrů v Rusku
• výsledek: vytvořen první novodobý český národně kulturní program – 1806 uveřejněn Jungmannem v časopise Hlasatel
• základy novodobé české odborné terminologie
• Josef Jungmann: vedoucí osobnost druhé obrozenecké generace, učitel, jazykovědec, literární historik, básník, překladatel, 5dílný Slovník česko – německý, Historie literatury české
• Jungamnnovo pojetí vlastenectví – moderní češství spojeno s jazykem a kulturou, ne s územím
• vznik literárních padělků: rukopisné podvrhy – rukopisy měly být dokladem starobylosti kultury Čechů v raném středověku, autoři V. Hanka a J. Linda
• Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský
• František Palacký: organizátor národního hnutí, vlastenec, český stavovský historik, filozof a politik, 5dílné Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě – od nejstarších dob až do 1526, obdiv k husitství jako vrcholu starších českých dějin
• obdiv k lidovému umění – sběratelství lidové slovesnosti
• Jan Kolár: slovenský básník, myšlenky slovanské vzájemnosti, Slávy dcera
• František Ladislav Čelakovský: básník, publicista, ohlasová poezie – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých

• před revolucí 1848 první živelné bouře dělnictva – stávky v létě 1844 proti snižování mezd a zavádění strojů – rozbíjení strojů na Liberecku, potlačeno vojskem, zatýkání stávkujících

• mnohonárodnostní stát – převaha Slovanů, ale nadvláda Němců a Maďarů v čele s habsburskou dynastií
• zprávy o Itálii, Německu – odezva u těch, kteří neměli rovnocenné postavení s Němci
• cíle národního hnutí – proti habsburskému absolutismu, za liberální požadavky a politickou rovnoprávnost ovládaných národů
• jednotlivé národy spíš bojovaly mezi sebou, než aby se spojily
• Poláci a Maďaři usilují o obnovu samostatných historických států
• zájem českých liberálů udržet Rakousko, ale jako federativní stát
• vzájemné rozpory revoluci v monarchii oslabovaly
• zostření cenzury
•  neúroda  a krutá zima – radikalizace obyvatelstva
• po zprávách o revoluci v Paříži výzvy osvobodit se od útlaku vídeňské vlády
• letáková akce – podpora Itálie při snahách o sjednocení – počátek revoluce
• na 11. 3. 1848 svolal Repeal schůzi pražských občanů do Svatováclavských lázní, poslána petice císaři = první novodobý český politický program, požadavky jazykové (zrovnoprávnění češtiny s němčinou), státoprávní (uznání a upevnění jednoty zemí Koruny české) a liberální (zrušení roboty za náhradu, rozšíření občanských svobod)
• 13. 3. 1848 císař Ferdinand odvolal Metternicha, v čele nové vlády hrabě F. A. Kolovrat