První světová válka a ruská revoluce 28. 7. 1914 – 11. 11. 1918

– příčiny a cíle v jednotlivých zemí: vývoj mocensko-politických vztahů od 70. let 19.st

– soupeření mezi mocenskými bloky, tvořící se na přelomu 19. a 20. st.

– snaha zajistit si co největší územní zisky

– bloky: Dohoda – Anglie, Francie, Rusko

Ústřední ( centrální ) mocnosti– Německo, Rakousko- Uhersko

 

Německo– nejagresivnější, snaha o nové rozdělení světa

– sjednocení  všech Němců do jednotného státu

– kolonizovat Čínu, Malou Asii, Balkán, Střední Východ

Rakousko- Uhersko– upevnění pozic na Balkáně

– zlikvidovat rozkladné procesy uvnitř země

Francie– uhájit svá území proti něm. agresi

– získat území ztracená ve válce s Pruskem 1870

Velká Británie – uhájit postavení koloniální velmoci, vyřadit Německo ze svět. obchodu

Rusko– vytlačit Německo z Ukrajinských oblastí

– ovládnutí úžin spojujících Černé a Středozemní moře

Japonsko– hegemonie na Dálném Výchově

Srbsko– obhájit nezávislost

– ve všech zemí většina lidí ovlivněna nacionalismem

– protiválečné proudy všude, ale slabé= tvořili je nerovnoprávné národy

– 2. dělnická internacionála – po hlasování v parlamentu pro váleč. úvěry (  v Belgii, Francii, Rakousku) je rozpuštěna

 

 

 

Rozpoutání války

– záminkou se stal atentát na rakous- uher. následníka trůnu a vůdce válečné strany Františka Ferdinanda D´Este a jeho manželku Žofii při návštěvě Sarajeva  28.6. 1914

– atentát spáchal srbský student Gavrilo Princip, člen organizace Mladá Bosna

– na atentátu se podílela i Srbská nacionalist. důstojnická organizace = Černá ruka- Sjednocení nebo smrt vedená Apisem

– pod tlakem Německa vyhlásilo R- U válku Srbsku 28. 7. 1914

– 1.8. 1914 vypovědělo Německo válku Rusku

– 3. 8. 1914 vypovědělo Německo válku Francii

– 4. 8. 1914 vypověděla Anglie válku Německu

– 23. 8. 1914se k dohodě připojilo Japonsko

– Itálie a USA jsou zatím neutrální

– fronty: 1) srbská

2) západní proti Francii

3) východní proti Rusku

– po zániku srbské fronty otevřena fronta italská

 

 

Průběh války

– Německo se snaží zvítězit v bleskové válce na západ. frontě nad Francií

– porušili smlouvu Belgie o neutralitě a útočí na Francii

– začátkem září pronikají Němci až k Paříži

– rus. armáda na pomoc Francii zahájila ofenzívu= Němci nuceni a přesunou část vojka = porážka Německa u řeky Marny

– na východě poráží Němci včele s Hindenburgem rus. armádu ve vých. Prusku, ta ale proniká přes Karpaty

– v říjnu 1914 se k ústřed. mocnostem připojilo Turecko a napadá černomořské přístavy = nové válčiště v Asii

– Rusové špatně vyzbrojeni, ale početní – dobyly Přemyšl

– R-U armáda má těžké ztráty

– v květnu 1915 prolamují Němci rus. frontu u Gorlice a Tarnova, obsazují Polsko, Pobaltí a Bělorusko

– květen 1915 vstup Itálie do války na straně dohody( za slib kořisti na Balkáně ), vojen. neúspěšná

– ústřed. mocnosti vedou rozhodující úder proti Srbsku- v říjnu 1915 se k nim přidalo Bulharsko= evakuace Srbů na Korfu

– na frontách se ustanovila poziční zákopová válka, využití nové techniky= tanky, letadla, ponorky, otravné plyny- fosgen,yperit

 

1916- válka vrcholí

– Německo se snaží od února do května 1916 rozhodnout na západ. frontě

– bitva o franc. pevnost Verdun a při řece Sommě= 600 000 obětí, nové vedení něm. armády Paul von Hindenburg, Erich von Ludendorff

– po brusilově ofenzívě jsou R-U sbory téměř zničeny

– v srpnu 1916 vstupuje do války Rumunsko na straně Dohody

– 1916- 17 hospodář. , sociál. a politická krize ve válčících státech

– Německo velké územní zisky, Dohoda  silnější hospodář. potenciál a zahraniční postavení

– obrat ve válce 1917 díky událostem v Rusku a vstupu USA do války

 

Průběh války 1917

– po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916 novým císařem Karel I. ( 1916- 18)= pokus o tajná jednání s Dohodou= vyzrazena= zesílení něm. tlaku

– USA na počátku války neutrální, zásobárna potravin, surovin, munice pro obě válčící strany

– po zesílení britské blokád Německa obchod orientován na Dohodu

– Německo zahájilo neomezenou námořní válku u proti neutrál zemím= potápí lodě USA

– 6. 4. 1917 USA vypověděla Německu válku

– na záp. frontě zaujali Němci obrané postavení v tzv. Hindenburgově linii– v dubnu a květnu pokus Francie (gen. Petain)  Anglie o průlom = neúspěch- kvůli bojům na Balkánu vstupuje Řecko  v červnu 1917 do války na straně Dohody

 

Poslední rok války

– na ital. frontě mají úspěchy rakous. a něm. vojska

– Italové utrpěli velké ztráty na řece Piavě– pomoc od angl. a franc. vojsk= stabilizace až do podzimu 1918

– v prosinci 1917 kapitulovalo Rumunsko = zlepšení zásobovací situace ústřed. mocností naftou= zvýšení ponorkové války

– v lednu 1918 vyhlašuje prezident USA Wilson 14 bodů mírového programu= záchrana demokracie ve světě, princip upořádání Evropy a světa, požadavek autonomie pro národy R-U

– od ledna 1918 se projevuje vliv bolševického převratu v Rusku především u centrál. mocností= stávky, vzpoury v armádě

– Rusko chce vystoupit z války= posílení ústřed. mocností- ty přistupují na mírová jednání, zahájena v Brestu Litevském  

– ústřední mocnosti žádají odstoupení všech okupovaných území- Trocki odmítá= něm. armáda se blíží k Petrohradu

– v únoru 1918 je jejich postup zastaven u Narvy a Pskova= obnovena mír. jednání

– 3. 3. 1918 je uzavřen separátní Brest- litevský mír

– ústřed. mocnosti získali Polsko, Ukrajinu, Bělorusko, Zakavkazsko, finsko uznáno samostat. státem

– v květnu 1918  dosahují Němci řeky Marny= zastaveni franc. gen. Ferdinanda Foché

–  v září kapitulovalo Bulharsko, poté i Turecko

– koncem října se hroutí rakousko- Uherská pozice na ital. frontě

– v říjnu se rozpadá Rakousko- Uhersko= 3.11. 1918 R-U kapituluje

– Německo se pokouší o rozhodující bitvu s Anglií= něm. námořníci se vzbouřili – ovládli Kiel= rozšíření vzpoury po celém Německu

– 8. 11. 1918 něm. císař Vilém II. abdikoval= vyhlášena republika= u moci sociální demokraté

– 11. 11.1918 Německo podepsalo s Francií příměří v Compiegne / Kompani/

– 11. 11. 1918 abdikoval rakous. císař Karel I.

 

Výsledky války

– války se zúčastnilo 28 států, 10mil. vojáků padlo, 20 mil. zraněno, 7 mil. zajato

– zanikly 4 monarchie– rakouská, německá, turecká, habsburská= vznik nových států

– z Ruska vyčleněna Litva, Lotyšsko, Estonsko

– obnovena nezávislost Polska, Belgické království

-Francie získala Alsasko, Lotrinsko

– hl. vítězem USA– válka otřásla humanist. ideály demokrat. uspořádání společnosti= vlna socialist. a nacionalistického radikalismu

 

 

Ruská revoluce

– válka odhalila slabiny Ruska

– vstupTurecka do války oddělil Rusko od přísunu zboží

– poč. 1917 vypukli v Petrohradě stávky demonstrace

– 23.- 27.2 ( 8.-12. 3.) 1917 proběhla únorová revoluce, vojsko se spojilo s demonstranty

– car Mikuláš I. se pokusil rozpustit dumu, která  žádá vládní reformy= duma se odmítá rozejít

– 27. 2. vzniká základ. budoucí prozatímní vlády a z iniciativy Menševických poslanců vzniká Petrohradský sovět dělnických a vojen. zástupců

– 2. 3. (15.3.) car Mikuláš I. abdikuje= dvojvládí= prozatim. vláda + sověty

– vytvářejí se děl. ozbrojené oddíly= rudé gardy

– uzákoněna základ. demokrat. práva, uznána autonomie Finska a Estonska, nezávislost Polska

– prozatim. vláda pokračuje ve válce na straně dohody

– sověty žádají uzavření míru bez anexií a kontribucí, zeměděl. reformu, sebeurčení národů, znárodnění továren

– v dubnu 1917 se vrací díky Německu do Ruska Lenin= žádá vládu sovětů, připravuje program revoluce- Dubnové teze 

 

                        Bolševický převrat v Rusku

– prozatim. vláda se pokouší v červenci 1917 neúspěšně o ofenzívu

– Lenin vede v armádě kampaň proti válce – vojáci opouštějí frontu, loupí

– novým předsedou prozatim. vlády se stává zástupce petrohrad. sovětu eser ( = zeměděl.strana) Kerenský = zahájil protibolševickou kampaň

– v září 1917 se pokouší gen. Kornilov o nastolení vojen. diktatury= neúspěch

– v sovětu získávají převahu bolševici – předsedou Trockij= s Leninem připravuje plán na převzetí moci v Petrohradě

– 7. 11. zaútočili na Zimní palác, kde sídlila prozatimní vláda a svrhla ji

– na všeruském sjezdu byla ustanovena 1. sovět. vláda= Rada lidových komisařů- včele Lenin

– sjezd přijal: dekret o míru– požadavek na zastavení války bez územních  a finančních odškodnění

– dekret o půdě – znárodnění veškeré půdy

– dekret práv národů Ruska na sebeurčení

– bolševický převrat byl ve skutečnosti na stolením bolševické diktatury

– ústavodárné shromáždění odmítlo uznat sověty za nositele moci= rozehnáno ozbroj. námořníky 1918

– bolševici považovali svůj převrat za začátek svět. revoluce, který se rozšíří i do dalších zemí

– v Evropě názor, že se bolšev. režim neudrží v izol. Rusku

 

 

 

Češi za 1. sv. války

– v Rakousku uzavřena říšská rada , rozpuštěny zemské sněmy, zrušena demokrat. práva a svobody, zavedena cenzura

– hospodářství je podřízeno válce= hmotné strádaní

– čes. ofic. politika má prorakous. tendence- čs. národ negativní vztah k Rakousku

– perzekuční zásahy proti představitelům čes. polit. života- trest smrti Klofáč, Kramář, Rašín

– Tomáš Garrigue Masaryk ( 1850-1937) chce využít vítězství dohodových mocností k vytvoření samostat. čes. státu= navazuje tajné styky

– doma je podporován tajnou organizací Mafie včele Edvard Beneš ( 1884-1948), později včele Přemysl Šámal

– Masaryk oficiálně začal odboj 6. 7. 1915 v Ženevě( u příležitosti 500 výročí upálení Husa) – vyhlašuje válku  R-U a snahy o samostat. stát

– v říjnu 1915 v Clevelendu uzavřena dohoda o sjednocení odboje Čechů a Slováků a o společ. státě

– v únoru 1916 vznikl v Paříži polit. ústředí odboje Česká národní rada= předsedou Masaryk, gen. tajemníkem Beneš, za Slováky Štefánik

– cílem ČNR bylo sjednotit zahran. odboj  a získat souhlas k vytvoření samostat. státu

– na jaře zahájeno budování legií- z krajanů, emigrantů

– v listopadu 1916 umírá František Josef I.= novým císařem Karel I.- vyhlásil amnestii, obnovil částečně parlament. systém

– čes. politici zakládají Český svaz sdružující čes. poslance říšské rady ve Vídni

– ve vnitrozemí hladové demonstrace- největší v Prostějově v dubnu 1917

– 17. 5. 1917 byl zveřejněn otevřený dopis představitelů čes. kultury říšské radě Manifest čes. spisovatelů– autorem dramatik ND Kvapil= vyzívá k obhajobě čes. zájmů a demokracie

– po zveřejnění vystupují čs. poslanci v říšské radě  s požadavkem vytvoření spolkového státu rovnopráv. národních států

– zahraniční odboj–  2. 7. 1917 se českoslov. vojáci účastní útoku rus. armády v bitvě u Zborova- vítězství

– Masaryk zdůrazňuje že se vojsko nesmí vměšovat do vnitřních událostí v Rusku= bude přesunuto na záp. frontu= přesun začal v říjnu 1917 z Archangelsku

 

– čes. poslanci požadují. aby se mohli zúčastnit mírových jednání= zamítnuto

– 6. 1. 1918  přijata Tříkrálová deklarace= požadavek sebeurčení národů

– probíhá rozklad soustátí, armády, zvětšují se stávková hnutí

– únor vzpoura R-U námořníků v boce Kotorské– potlačena

– v dubnu přednesl A. Jirásek v Obecním domě národní přísahu– vyzněla proti vídeň. vládě

– nej. postání v čes. zemí vzpoura 7 dělostřel. pluku v Rumburce v květnu 1918- potlačeno

-v červnu voj. vzpoura v srbském Kragujevci

 

–situace v legiích: Češi vytvářejí samostat. sbor, ale po Brestu litevském se zhroutila východní fronta

– v březnu 1918 bojují legie společně u Bachmače= poté zákaz pokračovat v boji

– přístup k Archangelsku přerušila občan. válka v Rusku= přesun čes. jednotek po sibiřské magistrále do Vladivostoku

– tomu se odmítli podřídit přívrženci bolševiků

– 14. 5. 1918 Čeljabinský incident= bolševici vydali rozkaz odzbrojit legionáře, ovládli spojení mezi evrop. Ruskem a Tichomořím

– přeprava legionářů do Evropy trvala až do 1920

 

– 30. 5. 1918 podepsal Masaryk jako zástupce ČNR v Pittsburku dohodu s čes.a slov. krajskými organizacemi o vytvoření samostat. českoslov. státu

– Slovákům uznána autonomie, vlastní zpráva, sněm, soudnictví

– od června 1918 postupně uznali dohod. mocnosti Českou národní radu za spojeneckou vládu a představitelku samostat. Československa

 

 

Vznik Československé republiky

– v červenci 1918 se do čela domácího odboje postavil Národní výbor složený z výsledků voleb 1911

– předsedou byl Karel Kramář, místopředsedové agrárník Antonín Švehla a národ. socialista Václav Klofáč, jednatel soc.dem. Karel Soukup

– v září vytvářejí socialistické strany socialistickou radu= měla prosazovat hospodář. a  sociální změny, je podřízena národ. výboru

– 26. 9. byla  ustanovena prozatímní vláda v Paříži– předsedou a mistrem financí Masaryk

– minstr vnitra a zahran. věcí Beneš

– ministr vojenství Štefánik

– v říjnu  se R- U obraci na amer. prezidenta Wilsona se žádostí o příměří ve snaze uchovat celistvost monarchie

– vídeň. váda řeší zásobovací situaci vývozem obilí z Čech= proti národ. výbor- organizuje za pomoci  socialistické rady 14.10. 1918 generální stávku

– císař Karel I.  vyhlašuje 16. 10. 1918 federalizaci Předlitavska

– 18. 10. 1918 překládá Masaryk vládě USA  Prohlášení nezávislosti samostat. českoslov. státu= Washingtonská deklarace

– R-U vláda přijímá podmínky pro příměří

– 28. 10. 1918 se tato zpráva rozšířila po Praze= spontání vyhlášení Československé republiky

– národ. výbor se ujal moci- včele 5 politiků: Alois Rašín,Antonín Švehla,František Stříbrný, Vavro Šrobár

– podepsali 1. českoslov. zákon o zřízení samostat. čs. státu

– 30.10. 1918 na tajném shromáždění v Martině zakládají Slováci  Sloven. národ. radu- přihlásili se  Martinskou deklaraci ke společ. čs. státi a k jednotnému čs. národu

– 28.- 30. 1918 jednala v Ženevě delegace Národ. výboru vedená Kramářem s představiteli prozatímní vlády= účastníci se dohodli, že Československo bude demokratickou republikou, prezident bude Masaryk předsedou vlády Karel Kramář

– císař Karel I. 11. 11. 1918 abdikoval