První státní útvary na území našeho státu

Slované pronikli do střední Evropy koncem 4.století, antropologicky patří k indoevropské skupině, jejíž pravlast ležela mezi Vislou a Dněstrem a jejich spol.jazykem byla praslovanština
zemědělský lid, hospodářská soběstačnost, rozvoj řemesel (hrnčířství, kovářství, tkalcovství)
rozdělili se na 3 skupiny:

západní – Češi, Slováci, Poláci, Polabští a Pobaltští Slované, Lužičtí Srbové
jižní – Srbové, Chorvati, Slovinci, Bulhaři, Makedonci
východní – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci

v 2.pol.6.stol. pronikání kočovných Avarů do Podunajské nížiny – vytvořili zde vojenský tábor
podnikali nájezdy na Slovany a Byzantskou říši
626 utrpěli Avaři porážku při pokusu o dobytí Konstantinopole à Slované toho využili a povstali pod vedením franského kupce SÁMA

SÁMOVA ŘÍŠE (623/4 – 658)

vojenský kmenový svaz, centrum bylo na dolním toku řeky Moravy
společenské uspořádání = vojenská demokracie – Sámo se obklopil skupinou velmožů
území: Morava, Z Slovensko, Čechy, oblast horního toku Odry a Visly
obyvatelé – usedlí zemědělci, zruční řemeslníci (tavba kovů, výroba zbraní, nástrojů, nádob)
opevněná hradiště s kamennými hradbami, valy a vodním příkopem – na vyvýšeninách nebo u řek – středisko obrany, ochrany před nepřítelem, sídlo kmenového náčelníka s družinou
631 – bitva u Wogatisburgu (pravděpodobně Z Čechy) a franským králem Dagobertem I. – Sámo odmítl poskytnout náhradu za oloupení kupců a podřídit se frankům)
658 po Sámově smrti se říše rozpadla na drobná knížectví, 150 let nejsou o území žádné zprávy
kusé zprávy podává Fredegarova kronika

kolem r.800 se v historických pramenech objevuje MOJMÍR I. – spojil slovanské kmeny na dolním toku řeky Moravy, centrum – Veligrad
Z Slovensko – pevnější státní útvar = Nitranské knížectví v čele s knížetem PRIBINOU
833 konflikt mezi Mojmírem a Pribinou à Pribina vypuzen z Nitry

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE (833 – 905/6)

Dynastie Mojmírovců: MOJMÍR I. (833-846)

RASTISLAV (846-870)

SVATOPLUK (870-894)

MOJMÍR II. (894-905/6)

MOJMÍR I.

843 – Verdunská smlouva – ukončení vnitropolitického boje ve franské říši, rozdělení na 3 části; české země v těsném sousedství Východofranské říše
846 podnikl 1.východofranský panovník Ludvík Němec tažení proti Slovanům – sesadil Mojmíra, novým knížetem ustanovil Rastislava

RASTISLAV

úsilí o politickou nezávislost – obranný systém hradišť proti rozpínavosti franků (r.855 neúspěšné tažení franků na Moravu)
prosadil autoritu proti kmenovým knížatům v Čechách
snaha vymanit VM z vlivu východofran.církve – r.860 podal římskému papeži žádost o vytvoření biskupství a arcibiskupství – nevyslyšena
žádost k byzantinskému císaři Michalovi III. o vyslání křesťanské mise, která by prováděla christianizaci jazykem srozumitelným obyvatelstvu
863 příchod Konstantina a Metoděje na VM – vytvořili písmo hlaholici, literární jazyk – staroslověnština
864 nové tažení Ludvíka Němce proti VM – Rastislav obléhán na hradě Děvín à kompromis: Rastislav se zavázal odvádět poplatek za mír – tribut
869 další franské tažení, vojsko synovce Svatopluka poraženo vazalem Karlomanem – Svatopluk přechází na stranu franků a Rastislava předává Ludvíku němcovi

SVATOPLUK

vrcholné období VM
úsilí o oporu u římského papeže – příklon k latinské liturgii – vyhnání Konstantina a jeho žáků
880 vznik Moravského biskupství
podporoval knížete Bořivoje v boji o hegemonii v Čechách – po jeho smrti se ujal vlády
území: připojil Čechy, Polabí, část Slezska, Krakovsko, Panonii
894 umírá

MOJMÍR II.

slabý panovník, nedokázal celistvost státu – vnitřní spory v zemi – odpor kmenových knížat okrajových oblastí proti ústřední moci à odpadly Čechy, Podunají; Panonie se zmocnil vévoda korutanský
útoky východofranského krále Arnulfa a kočovného kmenu Maďarů
906 zánik říše a rozpad na menší celky a nová centra (knížectví v Čechách, Polsku, Uhrách atd.)

Hospodářství VM

zdrojem obživy zemědělství – rozdíly (oblasti okolo řek X výše položené oblasti)
nížiny – trojpolní systém, nová půda se získávala žďářením, nástroje (radlic.pluhy, motyky, lopaty, rýče, kosy, brány, srpy atd.)
chov dobytka, pěstování luštěnin, obilí a zeleniny (česnek, řepa, petržel, mrkev)
řemeslná výroba – specializované dílny ve dvorcích – hl.zaměřené na zpracování kovů (nářadí, zbraně, umělecké zpracování – gombíky)
hrnčířství – hrnčířský kruh
zpracování látek, kožešin
obchod – v hradištích vznikala tržiště – směna získává stále větší význam – dálkový obchod (otroci, koně, vosk, kožešiny, zbraně, drahé látky)
platidlo – sekerovitá hřivna, plátěné šátečky = slovo platit

Skladba společnosti a organizace státu

všichni podléhali panovníkovi
kmenová knížata – panovník jim musel poskytnout podíl na moci
duchovenstvo – zastávali státní funkce (diplomaté), opora státní moci
vrstva velmožů (avarsky župani) – spravovali okrsky=župy – v okraj.částech říše (vybírali daně, organizovali veřejné práce); 1 z županů stál obvykle v době války v čele armády
rolníci, řemeslníci
nevolníci = nesvobodní
otroci
všichni svobodní museli platit daně = tribut

Kultura VM

slovanské písemnictví – rozvoj pak v Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku, Kyjevské Rusi

vlivy byzantské, bavorské, panonské aj.
archeologické nálezy – odkryta velká sídelní centra – hradiště:
Mikulčice – snad sídlo Rastislavovo; kamenný knížecí palác, 12 kostelů (baziliky a rotundy); budovy pro práci řemeslníků; dokonalé hradba + opevněné dvorce velmožů a sídliště řemeslníků a rolníků
v Starém Městě u Uherského Hradiště – snad Velehrad; podoba středověkého města, tržiště; křižovatka obchodních cest (styky s cizími kupci)
na Pohansku u Břeclavi – opevněné dvorce bohatých velmožů (palác, kostel, hosp.stavení)
Nitra
Děvín
Bratislava

ze zlata a stříbra
gombíky = knoflíky, spony k oděvům, náušnice zdobené granulací, pozlacené ostruhy slovanských jezdců