První mimoevropské civilizace
- První civilizace vznikaly v oblasti Mezopotámie mezi řekami Eufrat a Tigris a poté v Egyptě (Nil), Indii (Indus a Ganga) a Číně (Dlouhá a Žlutá řeka)
- Všechny tyto mimoevropské civilizace měly závlahové zemědělství
SUMEROVÉ
- Příchod do Mezopotámie v polovině 4. tisíciletí
- Znali hrnčířský kruh, bronzové předměty, první obrázkové písmo
- Kolem roku 3000 BC ovládli jižní Mezopotámii (= Sumer)
- Počátek starosumerského období (3000 BC – 2400 BC)
- První staletí Sumerů v Mezopotámii – málo pramenů
- Jedním z pramenů je například nejstarší dochovaný příběh – Epos o Gilgamešovi
- Po roce 2600 BC – více písemných památek, zde byly obsaženy informace například:
- O uspořádání společnosti
- O válkách
- O politice
- O hospodářství
- Vzniklo množství městských států – vzájemné soupeření (Kiš, Nippur, Uruk, Ur, Lagaš)
- Ve všech státech obdobné zřízení – uprostřed chrám – spojení světské a náboženské moci, teokracie = vláda kněžích à panovník seslán bohem – Později došlo k oddělení světské moc od kněžské autority, à centrem se stal palác (dříve chrám) a hlavní je pozice nejvyššího velitele (časté války)
- Území státu pokládáno za území bohů
- Obživa – zemědělství, řemesla, lov, rybolov, obchod a doprava
- Zemědělství
- Pšenice, ječmen, ovoce a zelenina, chov ovcí, koz a prasat
- Orba – hák s kovovou radlicí + nálevka obilí
-
- Dělba půdy
- Největší vlastník – panovník – rozděloval půdu za službu
- Další vlastník – Chrámy – vlastní hospodářství
- Řemesla
- Hrnčířství, Metalurgie – bronz, textilnictví
- Vynález kola à Vůz
- Doprava a obchod
- Vše záviselo na řekách – důležité dopravní tepny
- Oblast závislá na dálkovém obchodu
- Nedostatek dřeva a kamene – nutný dovoz
- Hodnota vyjádřena v množství obilí a později stříbrem
- Architektura
- Základní materiál – hlína (běžná obydlí – hlína a rákos)
- Bohatší obydlí – hliněné cihly – bez oken s jedním vchodem
- Města – pravidelná síť ulic a hradeb
- Chrámy = ZIKKURATY
- Vysoké stupňovité stavby – rohy směřovaly ke světovým stranám
- Vysoké několik desítek metrů
- Babylónská věž = Zikkurat
- Písmo a vzdělání
- LOGOGRAM – obrázkové písmo
- Fonetická povaha symbolů – FONOGRAM – každý symbol označuje i jednu hlásku
- Základní materiál pro zápis – hliněné destičky
- KLÍNOVÉ PÍSMO – psali pouze školení písaři, Akkadové, Asyřané, Babylon, Chetité
- Matematika – 60ková soustava
- Dělba půdy
- Kolem roku 2000 – složitá situace – mnoho válek městských států (vzniká například Akkadská říše) à vítězí Babylóňané
BABYLÓNIE (1900 – 1600 BC)
- Vznik okolo roku 2000 BC – Jih Mezopotámie
- Zakladatelem a nejdůležitějším panovníkem byl Chamurappi
- Správa říše – rozdělena na oblasti a okresy – každý má svého správce
- Rozvoj obchodu – ovládnuty oba toky po celé délce, zdokonalení výroby, přibývá luxusních předmětů
- Celkový rozvoj státu)
- Chamurappiho zákoník
- Okolo roku 1800 BC à jeden z nejstarších zákoníků světa
- Objeven na počátku 20. století v Íránu
- Monolit z černého kamene
- Napsán klínopisem
- Uprostřed Babylonu zasazen do země
- 282 článků o rodině, majetku, obchod a trestu
- Dobytí a zničení Chetity
STŘEDO BABYLONSKÁ ŘÍŠE (1500 – 1250 BC)
- Kassité přišli do Babylonu a vyhnali Chetity
- Kassité splynuli s původními Babyloňany
- Jazyk – Akkadština
- Spory s Egyptem – roku 1235 dobíjí Egypt Babylon
POSLEDNÍ VZESTUP BABYLÓNIE (626-539 BC)
- Nabukadneasar II.
- Za jeho vlády byl Babylon největší město na světě
- Nechal postavit Ištařinu bránu
- Přestavba Babylonu, mohutné hradby, Visuté zahrady Semiradiny, Babylónská věž
ASÝRIE (2000 BC – 700 BC)
- Sever Mezopotámie (Babylónie byla na jihu)
- Soupeřila s Babylónií
- Původně to byl pouze městský stát Aššur – důležitá obchodní křižovatka – rozkvět
- Tři říše
- Staroasyrská říše
- Zničena Chetity
- Středoasyrská říše
- Asyřané ovládají Babylonii
- Zničí je nové drobné kmeny
- Novoasyrská říše
- Médové + Babyloňané ničí Asýrii
EGYPT
- V době egyptské civilizace, zde bylo mnohem vlhčí klima než dnes a tudíž ideální pro pěstování nebo i rozvoj říše
- Utváří se od 4. století BC
- Predynastické období
- Země rozdělena dvě části – Horní (Jih) a Dolní (Sever) Egypt
- Horní Egypt – kočovníci, pastevci, lovci
- Dolní Egypt – zemědělská společnost
- Postupně roste moc kmenových vládců v horním Egyptě (zlato, měď, obchod)
- Přelom 4. /3. tisíciletí BC – ovládnutí Dolního Egypta Horním – Vládne Faraon
- Stará říše
- Egypt podniká vojenské výpravy à kořist a bohatství
- Rozvoj Dálkového obchodu (mořeplavectví)
- Hlavní město Mennofer
- Bohatství dáváno najevo stavěním pyramid
- Nejdříve se stavěli stupňovité pyramidy a poté až hladké
- Nejstarší pyramida – Džoserova pyramida – stupňovitá
- Nejmladší – Cheopsova pyramida 138 metrů (původně 146 m)
- Stará říše končí povstáním chudých v oblasti delty – chaos à 1. přechodné období
- Střední říše
- Zvyšování moci vládců ve městě Veset =Théby (bouře Veset nezasáhly)
- Rozvoj řemesel, obnova hospodářství
- Útok Hyksósů – 2. přechodné období – Egypťané se od nich naučí chov koní, bojové taktiky, použití vozů při boji
- Nová říše
- Časté války – územní zisky
- Ramesse II.
- Boje s Chetity
- 1274 BC – bitva u Kadeše – Egypťané versus Chetité – Vítězí Ramesse
- 1270 BC – mírová dohoda
- Společnost v Egyptě
- Na vrcholu faraon – absolutní vládce
- vezírové
- Úředníci
- Nomarchové (=správci krajů)
- Písaři (praktičtí vykonavatelé moci – výběr daní a odvody do armády) + Úředníci, stavitelé, architekti
- Pracující
- Řemeslníci, mumifikátoři, lékaři, malíři
- Svobodní – prosperita
- V chrámu či paláci (jistota)
- Rolníci
- Otroci – služebníci pána a těžké práce
- Kultura
- Náboženství
- Velká úcta k bohům
- Až 2500 bohů
- Zobrazováni tak že měli lidské tělo a zvířecí hlavu
- Například Ámon – stvořitel světa a bůh větru
- Anubis – dohlížel na proces mumifikace
- Písmo
- Hieroglyfy – obrázkové písmo
- Roku 1822 rozluštěny hieroglyfy francouzským archeologem Champollionem
- Náboženství
ČÍNA
- První zmínka o lidech v Číně – 9 000 BC à 6 000 – 3 000 přesun k velkým řekám – Dlouhá řeka (=Chuang Che) a Žlutá řeka (=Jang C’Tiang)
- Velmi rozlehlé – každý kraj měl rozdílný vývoj
- Kvalitní hlína, domestikace zvířat, rýže, sója, zelenina
- Číňané vynalezli papír a střelný prach
- Císař Čchin (3. století BC)
- Sjednocení Číny – expanze na sever a na jih
- Nechal zbudovat Velkou čínskou zeď (7 m vysoká a dlouhá přes 5000 km), kterou chtěl uchránit Čínu před mongolskými nájezdníky àdíky zdi, měla Čína odlišný vývoj než sousední země
- Jeho hrob stráží takzvaná Terakotová armáda – 6000 – 7000 vojáků v životní velikosti postavení z hlíny – v podstatě to byla rekonstrukce čínské starověké armády
INDIE
- Civilizace vznikaly v oblasti řek Indus a Ganga
- Kolem roku 2500 BC zde začaly vznikat městské státy
- Takzvaná Harrapská civilizace – velmi vyspělá (měli i splachovací záchod)
- Kolem roku 1800 BC přicházejí Árijové a Harrapská říše zaniká
- Kolem roku 400 BC ovládá Indii Alexander Veliký
- 300 BC – přechod od bráhmánství k budhismu – za krále Ašóka
FÉNIČANÉ (3. tis. Př. Kr.)
- fenic = stavitel lodí, Foinos = červená, purpurová barva, byli to Semité
- dobří obchodníci, vyvážili, dováželi, obchodovali s Egyptem
- rozkládali se na území dnešního Libanonu, měli také pouze městské státy, měli přístav (provozovali námořnictví)
- byli nejlepšími řemeslníky, stavěli paláce, chrámy, znali práci se sklem- šperky
- rozsáhlé cedrové lesy- vzácné dřevo, výborný materiál pro stavbu lodí, na jejich území žily ostranky- červené barvivo (vyvažovalo se zlatem, tuto nachovou barvu nosili pouze králové)
- vedli si záznamy- museli vymyslet písmo- Hlásková abeceda (kromě samohlásek) -) prostřednictvím Řeků a Římanů se to dostalo do Evropy → latinka, arabština a hebrejština je přepracované fénické písmo
- nejlepšími námořníky té doby, plavili se po Středozemním moři- zakládali kupecké osady na pobřeží- vyrostla z nich velká bohatá města- např. Kartágo – území dnešního Tuniska
- dokázali obeplout celou Afriku (ve službách egyptského faraóna)
- jako malé státy neměli šanci – v 9. století je obsadili Asyřané, Babyloňané, Peršané, Makedonci, Římané, Arabové.
- náboženství polyteistické např. Molok- socha bronzového býky- velké břicho- rozpálení- hození prvorozeného syna (viz Alan Ginsberg)
- někdy se Féničanům připisuje ukřižování