Pravěk

Vývoj člověka
antropogeneze ? proces vzniku, vytváření a vývoj člověka
hominizace ? proces napřimování postavy, vývoj rukou jako pracovního orgánu, ústup ?zvířecího? vzezření, vznik artikulace řeči, vývoj mozku

romapythecus 10 ? 5 mil. let (býložravec)
australopythecus 5 – 10 mil. let (všežravec)
homo habilis ( člověk zručný ) 3 ? 1 mil. let
– výroba jednoduchých nástrojů, komunikace zvuky a posunky
homo erectus ( člověk vzpřímený ) 1,5 ? 0,4 mil. let
– dokonalé vzpřímení, oheň, lovci ? zbraně, tlupy
homo sapiens fosilis ( člověk rozumný ) 400 ? 40 tis. let
– zpracování kůží, složitější nástroje, zárodky náboženských představ, používání lasa a kopí
( homo neandrtalensis 150 ? 35 tis. let ? sociální cítění, lov mamutů, oheň )
homo sapiens sapiens ? asi před 40 tis. lety
– artikulární řeč, zdobení jeskyň, kolektivní lov, specializované nástroje, dělba práce, žijí v rodech

Paleolit
3,5 mil. – 10tis. let př. Kr.
doby ledové ? glaciály (6krát) ? 12°C, moře ? 100 m
doby meziledové ? interglaciály (5krát)
rozšíření člověka do všech kontinentů
matriarchát ? dominuje žena

nejstarší Paleolit 3,5 mil. ? 600 tis. let
nejstarší antropogeneze ? homo habilis
starší Paleolit 600 tis. let
homo erectus
střední Paleolit 250 ? 40 tis. let
homo sapiens fosilis, homo neandrtalensis ? naleziště u nás: Šipka u Štramberku, Gánovce u Popradu, Kůlna v Moravském krasu
mladý Paleolit 40 ? 10 tis. let
homo sapiens sapiens, poslední glaciál ? naleziště u nás: Věstonice, Pavlov, Moravany u Piešťan, Mikulov; v Evropě: Cro Magnon (France), Altamira (Pyreneje-Šp.)
pozdní Paleolit
oteplování ? zateplování šelfů

naleziště: jeskyně Altamira (ŠP.), Rakousko, Německo, Sibiř, Ukrajina, Sahara ?
paleolitická kultura: malby, rytiny, náměty okolní přírody ? realistické zobrazení
časté objevování paleolitických Venuší, vznik přírodního náboženství (uctívání živlů a předmětů, rituály)

Mezolit
10 tis. ? 7 tis. př. Kr.
země zalesněna, vyšší teploty, výhyn mamutů, více lidí, rozšíření malé zvěře ? nové dokonalejší zbraně (harpuny, luky, udice ?)
v Evropě asi 5 mil. lidí, usídlování také v Severských oblastech a také v Americe

Neolit
9 ? 5 tis. let př. Kr.
největší převrat v dějinách ? zabývání se zemědělstvím, domestikace zvířat, řemesla, směna výrobků, výroba nepřevyšuje spotřebu, pevné usazování, uvědomování si pojmu času
dělba práce ? oddělení zemědělství od sběru a lovu, pokusy zavlažování, 10-ti násobný nárůst populace
první sýpky na obilí, první opevněná sídliště
neolitická revoluce ? zvyšování prům. věku a zvyš. počtu lidí ? přelidnění a následné stěhování; vznik zemědělsko-dobytkářského hospodaření atd. (viz. výše)
uctívání předků ? hroby, hřbitovy, oběti
snaha o pochopení vzniku světa ? základy náboženství
umělecké projevy ? odlišné od dřívějších období; umění je arealistické, symbolické; rozvoj keramiky
lid ? dle keramiky: lid píchané keramiky, volutové, pásové
naleziště: Bylany, Mohelnice

Eneolit
5 ? 3 tis. let př. Kr.
počátek poznávání kovů ? kovová industrie (měď)
dřevěné oradlo, pluh ? kulturní krajina, vyšší úroda
vzniká nadvýroba, plně se rozvíjí dělba práce ? řemeslo definitivně od zemědělství
nástup patriarchátu ? dominuje muž
rozvoj megalitických staveb, pozorování oblohy, rozvoj kultů a náboženství
vznik prvních státních útvarů v Mezospotámii a Egyptě
na našem území různé kultury (keramika) ? kanelovaná, řivnačská, jevišovská, šňůrovitá, zvoncovitých pohárů atd.

Doba bronzová
objevení bronzu (měď + cín) ? kovolitectví ? bronzové nástroje
první společenská dělba práce ? specializace jednotlivých řemesel (kovolitectví, kovotepectví, hrnčířství, textilní výroba, hornictví ?), prohloubení majetkových a sociálních nerovností
kultury u nás:
1) únětická 1800 ? 1500 př. Kr. (na Slovensku je to Maďarovská) ? v úrodných nížinách ? zemědělství a chov dobytka, zbraně a nástroje (bronz), tkaní, vyspělá keramika, sklady výrobků, směnný obchod; rozšíření ? Únětice u Prahy, Maďarovce u Levice
2) mohylová 1500 ? 1300 př. Kr. ? přichází z Podunají, osídlují hornatější krajinu; pastevci, budování mohyl nad hroby, nové zbraně (bronz. meče, dýky ?)
3) popelnicových polí 1200 ? 700 př. Kr. ? přišli ze severu (okolí Lužice); žárové pohřbívání, popel ukládání do popelnic (ker.nádoby) a poté na posvátná pole; rozvinuté zemědělství, osídlena především říční údolí, vznik opevněných hradišť (většina vesnic dosud neopevněna); industrie ? srpy, sekyry, dláta, meče, kopí, přilby, bronzové nádoby, šperky; kmeny se stmelují, vznik větších sociál. nerovností

Doba železná
poznání a využívání železa, rozšiřování železných výrobků
Evropa začíná vývojově dohánět svět
periodizace:
1) halštatská doba 700 ? 400 př. Kr.
2) laténská doba 400 ? 0 př.Kr

Halštatská doba ? podle pohřebiště v rakouském Hallstattu
typická geometrická výzdoba keramiky
u nás: kultura horákovská (Čechy a S.Morava), halštatská mohylová (J.Čechy), bylantská (Stř. a S. Čechy ? poprvé u nás používají železo)
rostou majetkové a sociální rozdíly, pravěká společnost se rozpadá a vzniká jakási rodová aristokracie; vznik nových nezemědělských vrstev ? vojsko
náčelnická a válečnická vrstva
člověk se seznamuje s koněm

Laténská doba ? dle jezera La Tene ve Švýcarsku
v oblastech od Britských ostrovů a k nám ? Keltové (Galové)
Keltové přišli do styku s vyspělou antickou civilizací, dostali se do zpráv antických autorů
u nás Keltové první historicky známý národ, dobyvatelé ? podrobili si lužický lid
dva velké keltské kmeny u nás ? Bójové v Čechách, Kotýni na Slovensku (kontakty s Římskou říší) + Volkové na Moravě
Keltové ? umělečtí řemeslníci, hutníci, kováři, těžba rudy, využívání nových hmot ? sklo, smalt (nátěr na železo), používání hrnčířského kruhu, železné radlice ? rozvoj zemědělství, peněžní obchod (keltské mince ? duhovky ? stříbrné a zlaté)
Vládnoucí vojenská vrstva ? rodová aristokracie, kněží (Druidi)
Koncem 2. st. Př. Kr. vznik oppid (opevněná města) ? Závist u Zbraslavi, Stradonice u Berouna, Třísov u Zlaté Koruny, Staré Hradisko na Prostějovsku
Keltové nevytvořili stát ? neubránili se útokům Germánů ze severu a Římanů z jihu

Doba římská
Starší:
na přelomu letopočtu expanze Říma a posun germánských kmenů k jihu
Germáni ? oblast stř. Evropy; zpočátku rodová občina, později silné kmenové svazy (Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové) ? 3 velké skupiny ? severní, východní, západní
válečnická vrstva s mocnými náčelníky ? boje mezi sebou, později proti Římu
v Čechách kmen Markomanů, na Slovensku Kvádové
převážně zemědělství a pastevectví, písmo o 24 znacích )posvátné runy)

Mladší:
Markomanské války 166 ? 180 n.l. ? pronikání do římského impéria (S. Itálie), odraženi Marcem Aureliem (předsunuté římské hranice s legiemi na ? limes romanum)
boje Římanů s Dáky (dnešní Rumunsko)

stěhování národů 4. ? 6. stol. ? po vpádu Hunů z V. Asie do Evropy až k Rýnu ? poč. 5. stol.
451 n.l. porážka Hunů Franky na Katalaunských polích ? zastavení, říše Hunů rozpad po smrti Attily (?bič boží?) r. 453
v 6. století první barbarské říše
příchod Slovanů do Stř. a JV. Evropy (dříve mezi Odrou a Dněstrem)
rozpad rodové společnosti, konec vývoje starověkých civilizací a počátek středověku