POLITICKÝ SYSTÉM V ČSR 1918 – 1938

 

 1920 – Revoluční Národní shromáždění přijalo Ú S T A V U (6 hlav – mj. i o ochraně menšin nábož., ras. i národ.) ® ale nepodíleli se zástupci menšin na vytvoření, občanská práva, branná povinnost

® volby do Národního shromáždění

 

volební právo: všeobecné, rovné, přímé, tajné (i pro ženy, ale od 1927 ne příslušníci armády a četnictva)

volební systém poměrného zastoupení, vázané kandidátky

zákonodárný orgán  Národní shromáždění – 2 sekce – poslanecká sněmovna (právo volit od 21 let, být volen od 26), 300 členů na 6 let

– senát (volit od 30, být volen od 40 let), 150 členů na 8 let

 

Prezident  – volen NS na 7 let, max. 2x (výjimka TGM – mohl být volen doživotně)

– ne příliš pravomocí (v legislativě aj.), vrchní velitel armády …

 

TGM zvolen 1918, 1920, 1927, 1934 – abdikace 1935 ®  Beneš

 

Politické strany

 

Agrárníci       

  – oficiální název Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu

– opřena o odborové a družstevní organizace

– podpora venkova – prosazována pozemková reforma

– 1922 sloučení s Národní a rolnickou stranou na Slovensku

– vyd. deník Venkov

– osobnosti: Ant. Švehla (Å  1933) předseda do 1928, pak Rudolf Beran

Milan Hodža, Fr. Udržal, Jan Malypetr, Karel Prášek (do 1928)

– nejvlivnější strana

 

Čs. sociální demokracie

– do rozkolu způsobeného komunisty početně nejsilnější

– Odborové sdružení československé

– osobnosti: Vlastimil Tusar, Rudolf Bechyně, Slov. Ivan Dérer, A. Meissner, G. Habrmann

– 1926 – 29 ne ve vládě

 

Čs. strana (od 1926 – národně) socialistická

– „národně“ – jako reakce na internacion. soc. dem., 1926 – Brněnský sjezd ® radikální sociální program

– podpora Čs. obec sokolská, Čs. obec legionářská

– osobnosti: E. Beneš, V. Klofáč, J. Stránský (vstup 1929), E. Franke,

anarcho-levicová skupina okolo Vrbenského – vyloučena 1923

nacionalistická skupina J. Stříbrného vyloučena 1926 Þ Národní liga

 

Čs. národní demokracie

– slabé zastoupení v parlamentu

– průmysl. a finanč. kruhy, část nacion. inteligence

– jádro bývalí mladočeši

– osobnosti: K. Kramář, A. Rašín (atentát 1923), V. Dyk

– 1934 – jako opoziční Národní sjednocení (nár. dem. + Nár. liga + Nár. obec fašistická – Rudolf Gajda)

 

Čs. strana lidová

– za války aktivistická politika

– sociál. učení katolické církve

– osobnosti: Jan Šrámek (moravské křídlo) x Bohumil Stašek (české křídlo),

dále moravs. M. Hruban

 

KSČ

– vznik 1921 odštěpením levice ze soc. dem.

(1920 – rus. x pols. válka ® rus. arm. k čs. hranicím ® aktivizace levice v soc. dem.® rozkol v soc.dem ® odstoupení Tusarovy vlády ® úřednická vláda J. Černého ® levice vzdorosjezd, zabrala redakci a tiskárnu v Lidovém domě ® tisk Rudého práva, LD ale psán na poslance Fr. Němce ® vyklizení LD ® vyhlášena generální stávka (10.- 15. 12. 1920), ovšem ne podpora soc. dem. a ČSSS, ani něm. soc. dem., zachváceny hl. prům. oblasti Kladno, Oslavany, Rudé gardy zabíraly budovy podniků, na Moravě stanné právo ® nakonec stávka odvolána ® ale 1921 vznik KSČ)

– internacionál. – sekce Třetí internacionály

– osobnosti: Bohumil Šmeral

– 1929 krize

– Klement Gottwald, Václav Kopecký

– oportunist. obd. 1934-36 Guttmann, Slánský

 

Čs. živnostensko-obchodnická strana středostavovská

– stavovský základ

– osobnosti: R. Mlčoch, J.V. Najman

 

SLOVENSKO

 

Hlinkova slovenská ľudová strana

– katolíci, požadavek autonomie

– 1927 – 29 ve vládě

– osobnosti: Andrej Hlinka (zemřel 1938), Jozef Tiso, Karol Sidor

 

Slovenská národní strana

– evangeličtí odpůrci čechoslovakismu

– spolupráce s čes. agrárníky, část splynula 1922

 

 

 

Strany působící mezi NĚMECKOU menšinou

 

strany aktivistické (20. léta) – Německá sociálně demokratická strana dělnická (DSDAP)

– 1929 – 38 ve vládě

– osobnosti: L. Czech, W. Jaksch

– Svaz německých zemědělců (agrárníci)

– F. Spina

   – 1938 k SdP

– Německá křesťansko-sociální strana lidová-R. Mayr-Harting

Negativistické strany

 

Německá strana nacionální

Německá nacionálně socialistická strana dělnická (DNSAP)  – R. Jung, H. Krebs

1933 zakázány ® Fronta sudetoněmecké domoviny, od 1935 jako Sudetoněmecká strana (SdP) , osobnosti: Konrád Henlein, Karl Herman Frank

 

 

OBECNĚ: stranická disciplína – volební soud, zbavit mandátu možné (př. Prášek, Vrbenský..)

partikularismus stavovský, konfesijní nebo národnostní

roztříštěnost spektra politických stran ® nutné vytváření koalic (hl. idea – Švehla)

 

MIMOPARLAMENTNÍ INSTITUCE

 

HRAD – volné seskupení politiků hájících a prosazujících zájmy prezidenta TGM, pak i EB

obecné demokratické principy, umírněná podpora social. stran v sociál. otázkách

– největší podpora u nár. soc. a soc. dem.

– vliv hl. na zahraniční politiku (přes EB – ministr zahraničí)

 

PĚTKA – nejvýzn. politici vládnoucí  koalice

– pův. Švehla + Rašín + Bechyně + Stříbrný + Šrámek

agr.     +  nár.dem. + soc.dem + nár.soc. + lid.

v době vlády občanské koalice rozšířena na OSMIČKU

 

skupina okolo Živnostenské banky – Jar. Preiss, vliv na hospod. politiku vlády

 

SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ

zákon o župním zřízení 1920 ® v praxi jen na Sl. (1923)

1927 zemské zřízení ® 4 země: Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatskoruská ® okresy ® obce

 

JEDNOTLIVÉ VLÁDNÍ KOALICE

 

Kramářova vláda 11/1918 – 7/1919 – tzv. všenárodní koalice (i slov. zástupci)

• pozice – agrárníci (od 1919 – Republikánská strana čs. venkova)
• vnitra – Švehla (agr.) ® nutno zvládnout protidrahotní demonstrace 5/1919
• Kramář (nár.dem.), min. financí – Rašín (nár.dem.)
• dem. – min. školství a nár. osvěty, min. spravedlnosti (Fr. Soukup)
• nár. obrany – antimilitarista Klofáč (nár.soc.), min. zásobování – Vrbenský
• pro správu Slovenska – Šrobár, min. války – Štefánik (atentát 4. 5. 1919-zaniklo ministerstvo)
• zahraničí – Beneš (od 23 – ČSSS)
• Kramář na mírové konferenci v Paříži ® zastupuje Švehla
• hlavní problémy: hospodářství, hraniční problémy
• vnitřní problémy ve vládě: pnutí v soc.dem. (L x P), agr. x soc.dem. (? pozem. ref.)

 

6/1919 – obecní volby ® nové rozvržení sil ( vítěz soc. dem., pak agr. a soc.)

 

Tusarova vláda „rudozelené koalice“ = soc. dem. + agr. + socialisté

• Tusar (soc. dem.)
• měnová reforma 2/1919 – čs. koruna : rak. koruně = 1 : 1 ( asi 1/4 bankovek zadržena ® do 1922 zastavena inflace)
• nostrifikační zákon – pro zvýšení podílu čes. kapitálu v zahr. akc. společnostech, zahr. spol. musely mít své vedení na území ČSR
• 2. 1920 – nová ústava ® nové volby, ale stejné výsledky
• pozemková reforma – záborový zákon 4/1919 (půda nad 250 ha) ® přídělový z. (1/1920) ® náhradový z. (4/1920)

půda velkostatků tak část drobným rolníků, část prodej jako zbytkové statky

s výměrou, vytvořen Pozemkový úřad (agr.)

• sociální politika – prac. doba 8 hod., nemocenské a úrazové pojištění, podpory pro nezaměstnané, dělnic. závodní rady v podnicích
• jazykový zákon 1920 – státní jazyk – československý, kde menšiny více než 20%, tam právo užívat ve styku s úřady mateřského jazyka, od 1926 státní úředníci zkoušky ze státního jazyka

 

Národnostní struktura (sčítání lidu 1921): celkem 13 613 172, Č 51%, N 23%, S 14%, pak Maď, Rusíni, Židé, Poláci

 

Rozkol v soc. dem. (viz dříve) ® demise vlády

Úřednická vláda – Jan Černý – 9/1920

• 12 / 1920 neúspěšný pokus o marxistický převrat (viz dříve)
• vnitropolitický boj mezi Hradem a Kramářovou nár. dem. , útoky na EB
• snaha o podporu ľudovců a něm. akt.

 

Benešova vláda – 1921

• všenárodní koalice, kombinace úřed. + parl.
• pokus o restauraci Habsburků v Maďarsku, 1921 stanné právo na Slov., mobilizace čs. arm., nepokoje, stanné právo v Kraslicích ®
• ľudovci ukončují podporu
• ­ útoky nár. dem. na EB (ten pokus o uzavření prozatímní čs.-sov. smlouvy)

mírné hospod. oživení – dovoz obilí a potravin, vývoz cukru a chmele

 

Švehlova vláda – 1922 – opěr tzv. všenárodní koalice – nejstabilnější kabinet

• agrárníci po rozkolu v soc. dem. nejsilnější stranou
• něm. akt. spolupráce soc. dem. (Č i N), agr. (Č i N)
• překonávání hospodářské krize – Rašínova deflační politika (vysoký kurs Kč, znevýhodněn export) ® vzestup druhé poloviny 20. let
• atentát na Rašína 2 / 1923 (pozdějším členem KSČ Šoupalem) ® zákon na ochranu republiky
• radikalizace ľudáků ® autonomistický program 1922 žilinský sjezd, V. Tuka
• spor dem. x agr. (? pohyblivých ochranných cel na zeměd. produkty)
• spor s Vatikánem (TGM a vláda podpora Husových oslav ® Vatikán přerušil diplomatické styky, papežský nuncius Maraggi opouští Prahu, urovnání až 1928 (podpisem modu vivendi)

 

1925 parlamentní volby ® výrazný zisk KSČ ® 1925 2. Švehl. vl. ® 1926 2. úřednická vl. ®

3. Švehlova vláda – 1926 – 29 = koalice bez socialistických stran, vláda panské koalice

• koalice občanských stran (agr. + lid. + živn. + něm. agr. a něm. křesť. soc.)
• načas i ľudovci a nár. dem.
• odchod ľudovců: odsouzení V. Tuky za protistátní činnost 1929
• daňová reforma (min. financí Karel Engliš), jednotná státní správa 1927 (vytvořením země moravskoslezské znemožněna samostatnost převážně německého Slezska), důl. zákony o pevných agrárních clech (1926 – vysoká cla ® ¯ export) a tzv. kongruový zákon (stát vyplácel kněžím doplatek do výše nejnižšího stanoveného příjmu duchovního ve veřejné duchovní správě ® odporovalo zásadě odluky církve od státu)

Švehla zdravotní potíže ® zastupuje Šrámek ® Švehla demise 2 / 1929 ® premiérem představitel hradního křídla agráníků Fr. Udržal

 

nacionalismus v nár. dem. ® public. kampaň x Hradu a EB jaro 1929

1929 předčasné volby ® ­ socialistické strany, ­ něm. neg.

rozkol v KSČ ® Gottwaldovo křídlo bolševizace

po volbách tzv. vláda široké koalice (8 stran, přibyly obě socialistické strany) = 2. Udržalova vláda

 

1924 – 1929 – hospodářská konjunktura: Baťa, Škodovka, ­ elektrifikace, ­ životní úroveň, ¯ nezaměstnanost (gentský systém = nezaměstnaným vyplácen státní příspěvek, závislý na členství v odborové organizaci

 

1928 – agrární krize (dosavadní konjunktura udržována celní ochranou) – hl. vývoz ® ¯ ceny zem. výrobků

podzim 1929 – světová hospodářská krize ® v ČSR 1934, ­ nezaměstnanost, devalvace Kč ® odchod nár. dem. z vlády (další devalvace 1936)

 

1932 – místo Udržala Jan Malypetr ® Malypetrova vláda

• hospodářská krize ® státní zásahy do hospodářství ( ­ agrární cla – 1930, obilní monopol 1934) = umožněno zákonem o mimořádné moci nařizovací 1933 – 37
• sociální dopady krize (hladové demonstrace, stávky) ® represe
• radikalizace nacionalistická (Národní obec fašistická – 1933 pokus o puč na kasárna Brno – Židenice aj.), polovojenské organizace spojené s DNSAP Volkssport, Jungsturm ® protistátní akce
• 1934 – KSČ před volbou prezidenta provokativní akce
• obranná opatření ® 1933 zákony o tisku a mimořádných opatřeních (zákazy protistátního tisku atd.) + zákon o zastavování činnosti a rozpouštěni pol. stran ®

 

   1933 – zákaz DNSAP a DNP

 

1935 volby ( ® před nimi vytvořeno Národní sjednocení  (nár. dem. + Nár. liga + Nár. fronta)

® volby SdP nejsilnější stranou !

? Henleinova hnutí ® socialisté (hl. EB) pro zákaz, agrárníci pro spolupráci

agrárníci – posun doprava ® předsedou Rudolf Beran, premiérem Milan Hodža ®

Hodžova vláda

abdikace TGM ® za nástupce označil  E. Beneše, agrárníci protikandidáta B. Němce (nakonec stáhl sám) 1935 E. Beneš prezidentem (abdikace 5. 10. 1938)

min. zahraničí Hodža, pak Krofta

spor o orientaci čs. zahraniční politiky – EB – versailleský systém, orientace na FR., SSSR

– Hodža – orientace na Rak., Maď a Itálii

 

obyvatelstvo pobouřeno přijetím anglo-franc. ultimáta 21. 9. 1938 ® manifestace (př. Výbor na obranu republiky – Ladislav Rašín, syn  A.R.) ® 22. 9. vláda demise ® nová vláda

úřednická vláda generála Syrového

 

/dále viz ot. č. 37 – Mnichovská krize a rozpad ČSR/

 

Čs. zahraniční politika – stručně

v rukou Hradu, hl. EB, hl. úkol zajistit bezpečnost státu

několik cest ® přes Společnost národů (EB aktivita ve SN), spojenecké smlouvy, arbitrážní smlouvy

versailleský systém (poválečný stav garantován mírovými smlouvami), fr. spojenecký systém

1. orientace na Francii ® 1924 spojenecká smlouva

Malá dohoda (1920 – 21) – ČSR + Jugoslávie + Rumunsko

spojenec. smlouvy o vzájemné pomoci v případě napadení Maďarskem (M. po 1. sv.

1. přišli o značná území v těchto oblastech), 2x pokus Karla Habsburského na uhers. trůn

1920 – ČSR + Jug., 1921 – ČSR + Rum., Jug. + Rum.

vázanost na Francii (všechny tyto země také bilaterální smlouvy s Francií)

rozpory: Francie chtěla k MD připojit i Polsko (ČSR ne), dále rozdílné hospodářské zájmy, ne vždy stejná koordinace zahraniční politiky (? SSSR)

s Polskem a Německem arbitrážní smlouvy 1925

s Rakouskem tzv. lánská dohoda (neporušitelnost hranic)

s Maďarskem pouze smlouvy hospodářské

se SSSR 1922 neratifikovaná obchodní dohoda, 1935 spojenecká sml. (vázaná na smlouvu  SSSR + Francie 5 / 1935) ® neakceptováno MD