Počátky civilizace na Blízkém východě
- oddělení starověku od pravěku: vznik městských států a písma
- vznik zemědělství (neolitická revoluce – přechod od lovu a sběru k zemědělství) – úrodná půda, státy vznikají okolo řek, chrámové hospodářství: centrem dění se stává chrám – moc kněžích, palácové hospodářství – moc má král, panovník
- staroorientální východní státy vznikají od poloviny 4. tisíciletí př. n. l – potřeba organizovaně řídit zemědělství, obchod, obrana před nepřáteli
- rozpad tradiční rodové společnosti, práce s železem (u Chetitů – od nich i další; raná období – eneolit: přechod od kamene ke kovu – hlavně bronz), městské státy a centra
- v místech s příznivými přírodními podmínkami – teplé počasí, dostatek vláhy, úrodná půda
- Nil, Eufrat a Tigris, Indus, Chuang-che …
Mezopotámie
- Mezopotámie = z řec. mesos – mezi a potamos – řeka – Meziříčí; oblast středního a dolního toku řek Eufrat a Tigris – Krajina úrodného půlměsíce – oblast Iráku má příznivější podmínky než Evropa
- Starosumerské období (3000 – 2350 př.n.l.)
- asi 3500 př. n. l. příchod Sumerů z oblasti dnešního Íránu – začínají budovat první vyspělou civilizaci – dobře opevněná města, řemeslníci, obchodníci, bojovníci – důležití, chrání město před nepřáteli; většina – zemědělci
- vznik velkých vesnic – města, počátky městských států: Eridu, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš; centrem městských států – města, centrem měst – chrám, kněz měl vyšší postavení než ostatní lidé
- chrámy stupňovité – tzv. zikkuraty, město – pravidelná síť ulic, hradby
- uspořádání státu: theokracie (theos = bůh, kratein = vládnout): kněží řídí chod města, bůh je nejvyšší vládce, kněží jsou zprostředkovatelé, spravují chod města – chrámové hospodářství
- zemědělství: v době záplav připlavena nová půda – zpracovali ji než vyschla, budování zavlažovacích a odvodňovacích systémů, vynález kola, stavba vozu, pokrok v metalurgii
- tisíciletí př. n. l. vznik obrázkového písma = piktografické, na hliněné destičky
- tisíciletí př. n. l. zjednodušením vzniklo klínové písmo, rákosovým rydlem na hliněné tabulky velikosti dlaně, vysušovaly se, důležité se i vypalovaly
- rozvoj vědeckého bádání – matematika (dvanáctková a šedesátková soustava), geometrie – rozměřování pozemků, výpočty objemů, jednotné délkové a objemové míry
- astronomie – kalendář: 12 měsíců, týden: 7 dní
· Akkadská říše (2340 – 2200 př.n.l.)
o 2400 př.n.l. přichází Semitské kmeny, 2340 př. n. l. král Sargon zakládá Akkadskou říši – první centralizovaný stát na území Mezopotámie, ovládli sumerská města, neměli ale dost sil je udržet
o nájezdy útočníků (kočovníků z Východu – Gutejců) zánik 2200 př. n. l., sumerská města získala opět samostatnost, nejvýznamnější Ur a Lagaš – Ur vyhrál, jeho král ovládl i ostatní města
o přelom 3. a 2. tisíciletí př. n. l. příchod dalších semitských kmenů – Amorité, Elamité – na sklonku 2. a 1. století př .n. l. vyvrátili stát
Babylónie
- Starobabylónská říše (asi 1900 – 1600 př. n. l.)
- akkadské obyvatelstvo a Amorité získávají dolní Mezopotámii
- centrum Střední Mezopotámie – město Babylon
- nejvýznamnější panovník, zakladatel říše – Chammurapi (1792 – 1750 př. n. l.) – ovládl celou dolní Mezopotámii, navázal na zkušenosti předchozích vládců, hospodářský a kulturní rozvoj, zdokonalení řemesel, nářadí ..
- Chammurapiho zákoník: právní účely, říše je už moc velká – nestačí zvykové právo
- oblá čedičová stéla vysoká 215 cm, psán klínovým písmem, tresty a pokuty za přestupky jsou stanoveny podle postavení pachatele ve společnosti, rodové a zvykové právo, „oko za oko, zub za zub“
- do dnes funguje v islámu
- rozdělení společnosti: plnoprávní = awilum (nejbohatší svobodní); neplnoprávní = muškénové (drobní zemědělci, zaměstnanci chrámu, vojáci ..); otroci
- rozdíly v trestech za tělesná ublížení (plnoprávný x plnoprávný – odveta; plnoprávný x muškén – pokuta ve stříbře; plnoprávný x otrok – náhrada otroka pánovi)
- 1600 př. n. l. přichází z Íránu Kassité – vyvrací Starobabylónskou říši
· Středobabylónská říše (asi 1500 – 1235 př. n. l.)
o území ovládnuto Kassity, kulturní rozkvět
o 1235 př. n. l. Babylon dobyt Asyřany
· Novobabylónská = chaldejská říše (626 – 539 př. n. l.)
o Asyřané vyhnáni chaldejským králem Nabopolasavem, nástupcem Nabukadnezar II. – vrchol rozkvětu, vláda nad většinou Mezopotámie, Sýrie a Palestiny, rozvoj kultury
o výstavba sídelního města Babylón: dvojitý okruh hradeb, vodní příkop, Ištařina brána
o Babylónská věž – 90 m vysoká, základ 90 x 90 m, 7 stupňů, stavba za Nabukadnezara II., při chrámu Marduka
o 539 př. n. l. říše dobyta Kýrem II., perským králem, město ale zůstalo nejlidnatější a nejvýznamnější centrum obchodu a kulturního života
- 331 př. n. l. město dobyl Alexandr Veliký ale brzy zemřel
- v polovině 2. stol. př. n. l. byl Babylon dobyt Parthy – úpadek
Asýrie
- Staroasyrská říše (2000 – 1750 př. n. l.)
- centrum Aššur – původně městský stát
- důležitá obchodní křižovatka – udržují obchodní styky s Egyptem a Chetity, bojovní
- S Mezopotámie – naleziště drahých kovů, důležité obchodní cesty
- kolem roku 1650 př. n. l. pronikání Churritů – vytvořili mocný sát Mitanni (1600 – 1350 př. n. l.), rozvrácen Chetity – jako jedni z prvních používají železné nástroje a zbraně
- Středoasyrská říše (1350 – 1078 př. n. l.)
- znovusjednocení, dobyta Babylonie – 1235 př. n. l.
- přichází nový bojovníci – Amorejci a Chaldejci – ovládají J + Stř. Mezopotámii, nový nástup asyrské moci
- Středoasyrská říše (1350 – 1078 př. n. l.)
· Novoasyrská říše (911 – 612 př. n. l.)
o nejmocnější centralizovaná říše Předního východu
o největší územní rozsah – Sýrie, Palestina, Egypt, část malé Asie, Írán, Babylon
o despotická vláda, profesionální armáda, nové zbraně
o sídelní město Ninive – mohutné hradby, zavlažovací systém z 50 km vzdálených hor, knihovna
o 605 př. n. l. říše rozvrácena Médy a Babylóňany
o řemesla: vysoká úroveň zpracování kovů – měď, bronz, železo
o kultura: klínové písmo od Sumerů
o knihovna krále Aššurbanipala II – Epos o Gilgamešovi na 12 tabulkách, Enuma Eliš – epos o vzniku světa
o věda: rozvoj lékařství, matematiky, geometrie, astrologie
o náboženství: velké množství bohů, v lidské podobě
o nejvyšší Babylonský bůh – Marduk, bůh Slunce Šamaš, bohyně Ištara, nejvyšší asyrský bůh – Aššur
o architektura: hliněné cihly, glazované kachle; zikurraty, visuté zahrady
o sochy – hliněné, kamenné, bronzové
Malá Asie
· převážně hornatá oblast, uprostřed náhorní plošina, kolem vysoká neschůdná pohoří
· nevhodné pro zemědělství
· obživa: pastevectví, řemeslná výroba (metalurgie)
· Chetitská říše
o na náhorní plošině ve střední části Malé Asie (dnešní Turecko), sídlo vládců – Chattušaš
o mocná říše – silná armáda
o špatná úrodnost, území bohaté na suroviny (Ag, Fe)
o říše trvá od 17. do 12. století; největší rozkvět ve 14. – 13. století – výboje, vláda nad severní Mezopotámií, dobyt Babylon, oblast Asýrie a Malé Asie
- konkurent Egypta, ale 1285 př. n. l. bitva u Kadeše – vítězství Egypta, vnitřní krize
o říše se rozpadla na drobná království a zanikla ve 12. století – podíl Asyřané a „mořské národy“
- 717 př. n. l. asyrský král Sargon II. dobyl Karchemiš – poslední pevnost ovládaná Chetity
o kultura: vliv babylonské civilizace; písmo – klínové (1915 rozluštil Bedřich Hrozný) – indoevropská jazyková skupina
o množství bohů – asi 100, uctívání přírodních sil (Bůh bouře, Slunce ..)
· Foinikie
o západní Středomoří, dnešní Libanon
o název odvozen od řeckého názvu hlavního vývozního artiklu – nachově červeného barviva z mořských plžů – purpuru (řecky foinix)
o vytváří městské státy ve 2. tisíciletí př. n. l. hlavně v přímořském pásmu: Byblos, Týros a Sídon
o zemědělství: ovoce, olivy, vinná réva, obilí…
o výborní zkušení mořeplavci (lodě z cedru) – dostávají se až do Atlantiku, ve Středomoří zakládají obchodní osady – tzv. faktorie (Kypr, Španělsko, jižní Francie, Sicílie, severní Afrika, 814 př. n. l. založení Kartága – foinicky Kart Chadaš = Nové Město)
o obchod s mědí, cedrovým dřevem, řemeslnými výrobky (tkaniny barvené purpurem, ozdoby, šperky apod.)
- v 9. stol. př. n. l. některá foinická města dobyta asyrským králem Aššurnasirpalem II., Týros, Arad a Byblos zůstali nezávislé
- pád Asýrie – Foinikie dobyta novobabylónském vládcem Nabukadnezarem II. – podmanil si i Týros, Sidón atd…
- nakonec dobyto Alexandrem Velikým
o písmo: první hláskové, 24 znaků – souhlásky, později přejato Řeky, kteří doplnili samohlásky, základ i pro latinské písmo