Počátky české státnosti a kultury v raném středověku

• První zmínka o Slovanech pochází z 6. století od římského historika Jordana, který se zmiňuje, že od půlky 4. století se v oblasti mezi Dunajem a Dněprem nachází kmen Slovanů
• Původní pravlast Slovanů se nacházela na jihozápadě Ukrajiny a tato oblast také obsahovala Moldavsko, část Rumunska, Slovenska a Maďarska
• Slované se rozšířili do celé Evropy a rozdělili se (a stále se tak dělí) na tři hlavní Slovanské větve

1. Západní Slované – Češi, Poláci, Slováci
2. Východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Rusíni
3. Jižní Slované – Srbové, Chorvati, Bulhaři, Bosňáci, Slovinci

• Od 6. století byla část dějin hodně propjata s Avary, kdy proti sobě vzájemně bojovali, ale poté se část Slovanů a Avaři spojili a zaútočili neúspěšně na Konstantinopol a vznikla Avarská říše, která byla v 10. století zničena
• Okolo přelomu tisíciletí končí expanze Slovanů a dochází k jejich částečným ústupům
  • Slované v Rumunsku, Řecku a Bavorsku se asimilovali s původním obyvatelstvem
  • U ostatních Slovanů došlo ke Kristanizaci (původní Slované byli totiž pohané – například – uctívali přírodní objekty a nadpřirozené bytosti jako například víly – jedním z Bohů byl například Perun, bůh bouře, hromu a blesku)

Sámova říše (7. století)

• Sámo byl původně Franský kupec, který obchodoval se Slovany na našem území (Bójy) a poté se k nim přidal a sjednotil je
• Vyhlásil válku Franské říši a bojoval proti franskému králi Dagobertovi I. à roku 635 proběhla bitva u Wogastisburgu (jedním z míst, kde Wogastisburg mohl být je třeba i Kadaň), kdy Sámo společně se Slovany vyhráli bitvu a zůstali dále na území dnešních Čech
• Sámova říše byl prvním státním celkem na našem území, avšak se po Sámovo smrti rozpadla (kolem roku 660) a poté přichází mlhavých 200 let, kdy z této doby vzniká mnoho pověstí (například Dívčí válka – Alois Jirásek)

Velkomoravská říše (833 – 906)

• Přídomek velká zde byl dán od ostatních zemí, kdy velká znamenala pouze „vzdálená“ a nikoliv, že byla územně velká
• Původně zde byly dvě knížectví (jednalo se spíše o jakési kmenové svazy než státní zřízení)

1. Moravské – kníže Mojmír I.
2. Nitranské – kníže Pribina

• Obě knížectví spolu zápasili o moc, který vyvrcholil ve 30. letech 9. století, kdy Mojmír vyhání Pribinu a nechává se pokřtít

• Vzniká Velká Morava v čele s rodem Mojmírovců (Mojmír I., Rostislav, Svatopluk, Mojmír II.)

• Nejdůležitější mezníkem bylo, když Rostislav požádal byzantského císaře Michala III. o zaslání učitelů na naše území, aby zde šířili křesťanství a za tyto dva byli zvoleni Konstantin s jeho bratrem Metodějem
  • Podařilo se jim vytvořit nejstarší Slovanské písmo Hlaholici, přeložili starý zákon do staroslověnštiny a vytvořili zde základ pro vznik církevní organizace
• Svatopluk podle pověsti vzal svoje tři syny a řekl jim, že musejí držet jako tři proutky, protože sami budou slabí à roku 906/907 zaniká VM, protože Svatoplukovi synové měli mezi sebou spory

První Přemyslovci

• Po konci Velké Moravy se na našem území rozhořely boje o moc, kdy z těchto bojů vychází jako nejsilnější rod Přemyslovci
• První zmínky o Bořivoji pocházejí z roku 880 a je to první doložený Přemyslovec společně s jeho manželkou svatou Ludmilou
• V Levém Hradci vzniká první kostel à spory křesťanů a pohanů – přesun sídla do Prahy
• Bořivoj umírá a jeho nahrazuje Spytihněv, který roku 915 zakládá samostatný český stát
• Vedoucí úlohu měla latina
• Po smrti Spytihněva jde k moci Vratislav I. (915 – 921)
  • Měl dva syny – Václava a Boleslava – byli nezletilí – u moci jsou Ludmila a jejich matka Drahomíra
  • Ludmila se o starala o oba chlapce – to se nelíbí Drahomíře – nechá Ludmilu zavraždit – vrahové Tunna a Gammar (vikingského původu) roku 921 na hradě Tetín ji uškrtili
• Václav (925- 929 možná 935)
  • Šířil křesťanství
  • Platí tribut pácis saskému vládci Jindřichu Ptáčníkovi → spory s Boleslavem- je zabit ve Staré Boleslavi nejspíše 28. září 935
  • Patron české země
• Boleslav I. Ukrutný (935-972)
  • přestane platit tribut pacis sasům → boje
  • nakonec i boje s Otou Němcem → úspěšný a je mír
  • rozšiřuje hranice státu
  • pomáhá Otovi v bitvě na Lechu v roce 955
  • prosperita → kosely, snaha o biskupství (to až rok po něm), první mince
  • obchodník Ibrahim Ibn Jakob (ze Španělska)
• Boleslav II. Pobožný (972-999) – 973 vznik pražského biskupství – první biskupové Dětmar z Thetmar a sv. Vojtěch – dále rozšiřuje území – vyvraždění Slavníkovců na Libici v roce 995 – sv. Vojtěch přeživší ze Slavníkovců zabit na misii v Prusku pohany
• přelom tisíciletí je ve znamení krize, uklidní se až v roce 1030 Boleslav III.
• Po Boleslavovi II. měl nastoupit Boleslav III. → ten neschopný → vzpoura a vyhnání →na trůn vykastrovaný Jaromír →Boleslav III. požádá o pomoc polského krále Boleslava Chrabrého → tažení do Čech → vraždění Vršovců → Boleslav Chrabrý nechává B. III. oslepit a uvěznit → uvažuje se o vzniku Česko-Polského soustátí → nelíbí se císaři → tažení do Čech a dosazení Jaromíra na pozici knížete (1004-1012) →Oldřich ho sesadí a vládne 1012-1033, Božena co pere prádlo, opětovné posílení státu, druhé vraždění Vršovců → syn Břetislav → Konrád III. (císař) obviní Oldřicha z kompletu → sesadí ho a na trůn opět Jaromír v roce 1033 → pak se mají o trůn dělit Jaromír, Oldřich a Břetislav, ale Oldřich Jaromíra sesadí a oslepí ho → za nedlouho, ale v roce 1034 umírá → Jaromír přenechá moc Břetislavovi a je zabit při vykonávání potřeby
• Břetislav I. (1034-1055)
  • byl považován za bastarda → syn Boženy a Oldřicha → nemůže si sehnat manželku – unese Jitku z Kláštera
  • silný kníže → tažení do Polska a ostatky sv. Vojtěcha zpět to Čech
  • Břetislavova dekreta = první český zákoník
  • vytáhl proti němu císař Jindřich → první tažení odrazil, druhé už ne → Čechy oficiálně
  • jako součást Svaté říše římské
  • jasně daný nástupnický systém → seniorát
• Vratislav II (1061-1092)
  • v roce 1085 získává jako první Přemyslovec Královský titul za pomoc císaři proti
  • papeži→ už měl povinnost podporovat císaře pouze vojensky, ale ne finančně
  • po jeho smrti není seniorát příliš respektován, →nástupnické spory trvá až do nástupu Vladislava II.
• Vladislav II. (1140-1172)
  • uklidňuje situaci, účastnil se křížové výpravy
  • získá nedědičný královský titul v roce 1158 od Fridricha Barbarossy za pomoc v Itálii
  • po jeho smrti opět spory o nástupnictví mezi Přemyslovci →ukončeno až nástupem Přemysla Otakara I. na trůn na konci 12. st.